České Budějovice

Hrob Bohuslav Pánek - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Bohuslav Pánek, 28. pěší pluk, pohřben 23.6.1916 do hrobu č. 210.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Bohuslav Pánek ,nar. 1886 Robín, Praha, vojín 28. pěšího pluku, zemřel 21.6.1916, pohřben 23.6.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Stefan Papp - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Stefan Papp, 101. pěší pluk, pohřben 30.4.1916 do hrobu č. XIV/12/7.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Reimund Pappisch - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Reimund Pappisch, 6. střelecký pluk, pohřben 11.11.1919 do hrobu č. 1016.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Antonín Parfus - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Antonín Parfus, pohřben 26.11.1918 do hrobu č. 868.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Antonín Parfus, nar. 1884 Vídeň, Rakousko, zaměstnanec v prachárně v Blumau, Rakousko, zemřel 24.11.1918, pohřben 26.11.1918 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Anfri Pasrczyn - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

A. Paszeczin, 20. zeměbranecký pěší pluk, pohřben 16.9.1916 do hrobu č. 277.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Anfri Pasrczyn, nar. 1881 Buczacz, Halič, vojín 20. zeměbraneckého pěšího pluku, zemřel 14.9.1916, pohřben 16.9.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Alois Pattis - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Alois Pattis, pohřben 5.8.1916 do hrobu č. 247.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Alois Pattis, nar. 1877 Welschnofen, Bozen, Tyrolsko, vojín 3. střeleckého pluku, zemřel 3.8.1916, pohřben 5.8.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Franz Paukl - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Franz Paukl, 4. pěší pluk, pohřben 25.6.1918 do hrobu č. 648.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
František Paukl, nar. 1898 Vídeň, Rakousko, desátník 4. pěšího pluku, zemřel 23.6.1918, pohřben 25.6.1918 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Johann Paulitschke - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Johann Paulitschke, 24 let, 12. polní myslivecký prapor, pohřben 6.3.1918 do hrobu č. 574.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Jan Paulitschke, nar. 1894 Trutnov, Čechy, četař 12. polního mysliveckého praporu, zemřel 4.3.1918, pohřben 6.3.1918 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Josef Paulus - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Josef Paulus, 29. zeměbranecký pěší pluk, pohřben 20.3.1916 do hrobu XIV/11/14.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Josef Paulus, nar. 1897 Schwaderbach (Bublava), Kraslice, Čechy, vojín 29. zeměbraneckého pěšího pluku, zemřel 18.3.1916, pohřben 20.3.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob František Pavelka - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

František Pavelka, 72. pěší pluk, pohřben 21.10.1919 do hrobu č. 1010.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka