České Budějovice

Hrob Tomáš Mach - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Thomas Mach, 90. pěší pluk, pohřben 30.6.1916 do hrobu č. 216.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Tomáš Mach, nar. 1880 Budy Lancuckie, Lancut, Halič, vojín 90. pěšího pluku, zemřel 28.6.1916, pohřben 30.6.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob František (Jiří) Michal - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Jiří Michal, 99. pěší pluk, pohřben 17.11.1914 do hrobu č. 12.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
František Michal, nar. 1886 Pálovice, Moravské Budějovice, Morava, vojín 99. pěšího pluku, zemřel 15.11.1914, pohřben 17.11.1914 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj:http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Angelo Machiatto - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Angelo Machiatto, italský zajatec, pohřben 18.12.1918 do hrobu č. 887.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Ferdinand Majses - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Ferdinand Majses, 7. pevnostní dělostřelecký pluk, pohřben 26.3.1917 do hrobu č. 401.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Trofim Makarenko - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Trofim Makarenko, ruský zajatec, pohřben 18.9.1917 do hrobu č. XIV/11/11.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Blasius Makas - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Blasius Makas, 6. zeměbranecký pěší pluk, pohřben 9.3.1916 do hrobu č. XIV/11/12.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Blasius Makas, nar. 1869 Roseč, Jindřichův Hradec, vojín 6. zeměbraneckého pěšího pluku, zemřel 7.3.1916, pohřben 9.3.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Luko Maksimovič - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Luka Maksimovič, 3. pěší pluk, pohřben 15.3.1917 do hrobu č. 391.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Luko Maksimovič, nar. 1872 Petrovo Selo, Gračanica, Bosna, vojín 3. bosensko - hercegovského pěšího pluku, zemřel 13.3.1917, pohřben 15.3.1917 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Karel Maleček - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Karel Maleček, střelec, pohřben 25.2.1920 do hrobu č. 1056.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Karel Maleček, nar. 1895 Malčice, Písek, Čechy, vojín 11. domobraneckého pěšího pluku, zemřel 23.2.1920, pohřben 25.2.1920 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob František Málek - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Franz Malek, 10. zeměbranecký pěší pluk, pohřben 1.8.1918 do hrobu č. 699.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
František Málek, nar. 1886 Bílá Voda, Mnichovo Hradiště, Čechy, vojín 10. střeleckého pluku, zemřel 30.7.1918, pohřben 1.8.1918 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka

Hrob Gajo Malič - místo je zrušené

  • + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
    • České Budějovice, Pražská třída
      souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
      Vojenský hřbitov.
      1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
      (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 13.02.2020
Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Gaja Malič, 5. dělostřelecký pluk, pohřben 30.1.1918 do hrobu č. 553.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Gajo Malič, nar. 1875 Rakovica, Banja Luka, Bosna, vojín 5. praporu pevnostního dělostřelectva, zemřel 28.1.1918, pohřben 30.1.1918 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )


Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Mrvka