Račice
Pomník Obětem 2. světové války
Umístění: Račice, hřbitovVÁM PODĚKOVÁNÍ
A LÁSKU VÁM
1939 - 1945
Dle portálu CEVH se jedná o pomník padlým sovětským partyzánům.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6219-17724
Souřadnice: N49°16'33.28'' E16°52'21.94'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Pavel Kodytek
Pomník partyzánům
Umístění: Račice, vjezd do Rakoveckého údolí ve směru od Račic-PístovicMÍSTO SESKOKU
SOVĚTSKÉ
PARADESANTNÍ
SKUPINY
JERMAK
30.9.1944
Jermak byl krycí název sovětského výsadku a následně partyzánské skupiny operující na území Protektorátu Čech a Morava. Oddíl, který do svých řad absorboval řadu uprchlých sovětských zajatců i místních obyvatel, působil zejména v prostoru Drahanské vrchoviny, kde ke konci války provedl řadu sabotážních akcí.
Výsadek byl sestaven v srpnu 1944 a měl patnáct členů, čtrnáct Rusů a jednoho Poláka:
velitel – Nikolaj Ivanovič Dmitrijev
náčelník štábu – Maxim Fjodorovič Petrovskij
politický komisař – Leonid Jefremovič Železňak
ošetřovatelka – Naděžda Vasiljevna Ivanovová
radistky – Ariadna Jevdokimovna Paršinová, Dina Mefodijevna Šapovalovová
členové – Zdislaw Nowacki, Grigorij M. Žukov, Andrej Jegorovič Fursenko, Konstantin M. Nikolskij, Nikolaj Iljin, Roman Vasiljevič Chlud, Grigorij Semenovič Litviško, Fjodor A. Mitin, Jakov K. Kolomijec
Původně měla jednotka 1. září 1944 překročit bojovou linii v prostoru města Frysztak v Polsku, avšak to se jí nepodařilo. Proto byla v noci z 30. září na 1. října na druhý pokus vysazena na Moravě letecky. Operačním územím skupiny byla určena vesnice Studnice u vojenského újezdu Březina. Výsadek přistál v Rakoveckém údolí mezi Ruprechtovem a Račicemi.
Samotný seskok se nepodařilo utajit a proto se celý prostor seskoku stal cílem německé pátrací akce. Výsadkářům se sice podařilo uniknout, ale přišli o část vybavení.
Výsadkářům se během přesunu podařilo získat řadu kontaktů mezi místním obyvatelstvem a zároveň do svých řad přijal skupinu uprchlých ruských zajatců. Díky rozrůstání se skupiny byl oddíl rozdělen a od listopadu 1944 některé skupiny operovaly samostatně. Proti Jermaku brněnské gestapo nasadilo konfidenty a tzv. protibandy (Gegenbande) tvořené Rusy a Ukrajinci, kteří spolupracovali s nacisty. Ti se vydávali za partyzány a po obyvatelstvu požadovali pomoc. Ti, kteří se nechali oklamat, byli následně zatýkáni gestapem.
Začátkem prosince se gestapu podařilo získat informace o schůzce partyzánských velitelů včetně několika příslušníků oddílu Jermak ve Žďárné. Během přepadu byli dva partyzáni zabiti, dalším z nich, včetně radistky Paršinové se podařilo uniknout. Jádro Jermaku se poté přesunulo k Prosetínu. Další část Jermaku se gestapu podařilo vypátrat u Nýrova. Zde na jejich lesní bunkr 11. ledna 1945 zaútočil speciální stíhací oddíl s příslušníky gestapa. Během boje padli všichni čtyři partyzáni. Z důvodu probíhajících akcí německého bezpečnostního aparátu byl oddíl Jermak rozdělen na menší části a jeho činnost utlumena.
Začátkem února 1945 se gestapu podařilo zajmout a následně přimět ke spolupráci jednoho z ruských partyzánů, který následně nejen vyzradil řadu údajů o činnosti Jermaku, ale začal i pro gestapo pracovat jako provokatér. Díky dalším údajům získaným mučením odbojářů se podařilo Němcům získat informace o chystané schůzce velitelů Jermaku a Třetí čs. úderné roty generála Luži 26. února. Místo schůzky, hájovnu nedaleko Šerkovic obsadili provokatéři převlečení za partyzány. Po příchodu velitelů došlo k boji, při kterém padl velitel Jermaku Dimitrijev, Železňak byl zajat a v dubnu popraven. V následném zatýkání byla zatčena řada spolupracovníků Jermaku.
Po padlém Dmitrijevovi převzal velení jeho zástupce Petrovskij. Ztráta velitelů a sítě spolupracovníků donutila část Jermaku k dalšímu utlumení činnosti. Části oddílu operujícího na Poličsku a Prostějovsku zůstaly nedotčené. Od března začaly tyto skupiny podnikat diverzní akce proti dopravním komunikacím, zejména železnici.
Dne 10. dubna 1945 byl pětičlennou skupinou partyzánů náloží poškozen most u obce Helenín. Most byl na trase Jihlava - Brno. Most po vjetí vlaku s německými vojáky nevydržel a tři vagóny se zřítily do řeky Jihlavy. Smrtí 52 a zraněním 119 německých vojáků se, podle amatérského historika Jiřího Vybíhala, jednalo o největší diverzní akci provedenou partyzány na území Protektorátu.
Původně patnáctičlenný výsadek se rozrostl a byl rozdělen. Oddíly, nesoucí název Jermak působily na Prostějovsku, Olomoucku, Vyškovsku, v okolí Poličky a Velkého Meziříčí. Některé skupiny prováděly diverzní akce na železnici, proti německým kolonám či vyzbrojovací přepady četnických stanic. Další skupiny se převážně zabývaly zásobovacími akcemi, ale i akcemi tzv. individuálního teroru (trestání a zastrašování kolaborantů a osob německé národnosti).
Skupina Jermak-Fursenko působící v oblasti Litovle se zabývala zásobováním a individuálním terorem. Dubnová akce roku 1945 v Javoříčku, kdy byli partyzány zavražděni 3 lidé v tamní hájovně (matka se dvěma dětmi), vedla k vypálení celé obce Javoříčko oddílem SS. Součástí akce SS bylo povraždění 38 obyvatel Javoříčka, všech přítomných mužů starších 15 let.
Partyzánský oddíl Jermak za dobu svého působení v Protektorátu sdružil 286 bojovníků, z čehož bylo 35 Čechů. V bojích zabili 1 279 nepřátelských vojáků a 734 jich zajali. Z vlastních řad padlo 39 vojáků.
(zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Jermak_partyzánský_oddíl)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6219-17687
Souřadnice: N49°17'35.04'' E16°52'3.06''
Pomník přidal: Josef Přerovský
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník Jindřich Kyzlink a Stanislav Doubek
Umístění: Račice, v lese, asi 1,5 km od obce jihozápadním směrem, poblíž pramene potoka Luštínek… umřu, nic na tomto
světě se nestane a nezmění,
jen srdcí několik
se zachvěje v rose
jak k ránu květiny,
neboť v smrti a zrození
nikdo nezůstal jediný …
poručík Jindřich Kyzlink + 25.1.1955 desátník Stanisl. Doubek
Bitevní letoun Avia B-33 /licenční výroba II-10/ im. LK-13, 28.bilp, letiště Brno
osádka: pilot por. Jindřich Kyzlink +, palubní střelec des. Stanislav Doubek +
havárie při cvičném letu za ztížených povětrnostních podmínek
25. ledna 1955, severozápadně obce Račice, okr. Vyškov
25. ledna 1955 došlo v lese jihozápadně od Račic k havárii vojenského cvičného letounu Avia B-33. Letadlo patřilo k 28. bitevnímu leteckému pluku se základnou v Brně-Černovicích. Během letu po letištním okruhu posádka vlétla ve výšce 150 m do oblačnosti, pilot ztratil orientaci a v klesavém letu narazil do lesního porostu. Stroj s náletem pouhých 115 hodin vytvořil v lese téměř 200 m dlouhý průsek a byl zcela zničen. Posádka ve složení por. Jindřich Kyzlink (pilot) a des. Stanislav Doubek (palubní střelec) na místě zahynula.
Na místě havárie se dnes nachází skromný železný křížek doplněný tabulkou s textem a fotografiemi. Před křížkem je hromádka kovových úlomků z havarovaného letounu.
(zdroje:
http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/447/
https://www.mestys-racice.cz/havarie-vojenskeho-cvicneho-letounu.php)
Souřadnice: N49°15'54.65'' E16°51'33.2''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pamětní deska Obětem 1. světové války
Umístění: Račice, na budově sokolovnyBRATRŮM A OBČANŮM PADLÝM A
ÚTRAPY VÁLEČNÝMI ZEMŘELÝM VE
SVĚTOVÉ VÁLCE.
BARTÁK JAKUB, ČÍŽEK JOSEF, GRYC KLAUDIUS, HOVORA FRANTIŠEK, HYNŠT TOMÁŠ,
JEDLIČKA JOSEF, JEŘÁBEK BOHUMIL, JEŘÁBEK FRANTIŠEK, JEŘÁBEK VÁCLAV, JURA ANTONÍN,
JURKA RUDOLF, KALOUSEK JOSEF, KOUDELKA ALOIS, KUBICA FERDINAND, KUCHTIČEK JOSEF,
KUČERA TOMÁŠ, KUČERA VINCENC, LUŽA FRANTIŠEK, NOVOTNÝ ANTONÍN, NOVOTNÝ RICHARD,
MACHAŇ FERDINAND, MUSIL ANTONÍN, SOUČEK OSVALD, SLANÝ FERDINAND, SLEZÁK JOSEF,
STŘELEC KLAUDIUS, ŠMÍD JOSEF, ZELINKA FRANTIŠEK,
VĚNUJÍ POZŮSTALÍ
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6219-17668
Souřadnice: N49°16'33.28'' E16°52'21.94'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Zdeněk Surýnek
Hrob německých vojáků
Umístění: Račice, hřbitovHROB NĚMECKÝCH VOJÁKŮ
DUBEN 1945
BAUER BERTHOLD
DAURER JOHANN
HAMACHER JOHANN
HEINZ FRANZ
KRAUSS JOHANN
RANDELHOF JOSEF
SPERBER SIEGFRIED
STIRNNAGEL HERMAN
TAMSS HANS HEINRICH
TROJAN FRANZ
WEINGARDT OTTO
WIEDEMEYER ERWIN
WINDO ALFRED
ZEGE HELMUT
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6219-17693
Souřadnice: N49°16'33.28'' E16°52'21.94'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Pavel Kodytek