Nové Město na Moravě

Hrob Vincenc Makovský

Autor: Blanka Jestřábová, 27.06.2016
Umístění: Nové Město na Moravě, Brněnská, evangelický hřbitov
Nápis:
NÁRODNÍ UMĚLEC
SOCHAŘ
VINCENC MAKOVSKÝ
3.6.1900 28.12.1966
Poznámka:

Profesor Vincenc Makovský
(1900, Nové Město na Moravě - 1966, Brno)
Byl to český akademický sochař, malíř, designér, profesor brněnské techniky a profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Jako člen ilegálního Národně revolučního výboru inteligence se účastnil odboje. Je považován za čelného představitele meziválečné avantgardy.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°34'1.56'' E16°4'26.88'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: František Mrvka

Kenotaf rodina Bradyova

Autor: František Mrvka, 11.05.2019
Umístění: Nové Město na Moravě, Brněnská, evangelický hřbitov
Nápis:
IN MEMORIAM
KAREL BRADY - MECL
28.5.1898 - 1942
MARKÉTA BRADOVÁ
22.12.1907 - 1942
HANIČKA BRADOVÁ
16.5.1931 - 1944
Poznámka:

Karel Brady Metzl (28. května 1898, Třeboň – 14. července 1942 v Osvětimi) byl český obchodník a oběť holokaustu. Byl otcem Hany Bradyové (1931-1944), jejíž osud je zpracován v románu Hanin kufřík a ve stejnojmenném filmu. Narodil se jako syn Emilie a Ludwiga Metzlových. Měl šest sourozenců. Jeho strýc a teta, Adolf a Karolína Bradyovi zůstali bezdětní a přijali dvě děti Karolininy sestry Emilie, Karla a Hedviku. Karel hrál ochotnicky divadlo, byl členem Sokola, dobrovolných hasičů, aktivní fotbalový hráč a "komentátor" závodů. Kromě toho také podporoval finančně a materiálně skauty a dětský domov. V roce 1927 se oženil s o deset let mladší Markétou Dubskou. Pár měl maloobchodní prodejnu v Novém Městě na Moravě, žili nad svým obchodem. Rodina byla jedinou pouze židovskou rodinou v tomto městě. Před obchodem vybudoval první čerpací stanici ve městě a zavedl jeden z prvních obchodů s uhlím v maloobchodě a také získali jako první rodina telefon: jeho telefonní číslo bylo původně 1, to bylo později převedeno na číslo 11, číslo 1 posléze patřilo četníkům. Manželé také podporovaly umělce, například avantgardního sochaře Vincence Makovského, který byl Karlovým bývalým spolužákem.
Karel a Markéta Brady-Metzlovi měli dvě děti – Jiřího (narozen 9. února 1928) a Hanu (narozena 16. května 1931). V roce 1939 byl Karel zatčen Gestapem, odsouzen a musel na dva měsíce do vězení do Jihlavy. Zákony, které vstoupily v platnost v roce 1939 znamenaly pro celou a jedinou rodinu v Novém Městě na Moravě vyloučení, bylo to těžké zejména pro děti, kterým bylo zakázáno navštěvovat školu. V březnu roku 1941 byla zatčena i Markéta a byla poslána do Koncentračního tábora v Ravensbrücku – její bratr utekl do Belgie a nechal ji a jejímu manželovi poslat peníze. Po okupaci Belgie byl s pomocníky zatčen, našel se seznam příjemců a dárců a tam bylo i jméno Karla Bradyho-Metzla. Karel tak byl 23. listopadu 1941 znovu zatčen a uvěznen v Jihlavě. Pár hodin po jeho zatčení si jeho švagr Ludvík vzal děti. Byl katolického vyznání a byl manželem Karlovy sestry. Děti měly zůstat s ním a s jeho rodinou na venkově. Dle nacistických zákonů měli být Hana a Jiří dne 14. května 1942 odvlečeni do deportačního střediska v Třebíči . O čtyři dny později byly odvlečeny jejich děti do Terezínského ghetta. Mezitím musel Karel Brady-Metzl ve vazbě leštit parketové podlahy. V jihlavském vězení však žil v relativní svobodě, měl povoleno dokonce jít na nákup, ale neodvážil se utéct, protože se bál, že jeho děti slouží jako rukojmí. Nakonec však byl převezen do Brna. Z Brna pak byl dne 11. června 1942 převezen do koncentračního tábora Osvětim, kde byl v červenci 1942 zavražděn.[1] Jeho manželka Markéta byla odvlečena dne 29. října 1942 do Koncentračního tábora v Ravensbrücku a tam byla zavražděna.
Jejich děti byli později také deportováni do Osvětimi. Jiří přijel dne 28. září 1944 do Osvětimi a Hana dne 23. října 1944. Hana byla okamžitě po příjezdu zavražděna v plynové komoře. Tehdy šestnáctiletý Jiří přežil koncentrační tábor z toho důvodu, že byl schopen pracovat. Dne 17. ledna 1945 začala evakuace tábora v Osvětimi a Jiřímu se podařilo uprchnout. Holokaust nakonec přežil.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka