a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: archiv vets.cz

Generál duchovní služby Metoděj Kubáň

* 18.9.1885 (Horní Bečva)
† 5.3.1942 (KC Dachau)

Generál duchovní služby a generální vikář československé branné moci, papežský prelát Msgre. Metoděj Kubáň se narodil v Horní Bečvě jako prvorozený syn Josefa Kubáně a jeho manželky Anny, roz. Kožušníkové. Po ukončení základní školní docházky pokračoval v letech 1895-1904 ve studiu na českém gymnáziu v Místku, kde 23. července 1904 maturoval. Poté se stal studentem bohoslovecké Theologické fakulty v Olomouci, kterou úspěšně ukončil a 5. července 1908 byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm v civilní duchovní správě se stal 1. srpna 1908 Bergstadt, odkud 1. listopadu následujícího roku přešel do Frankštátu u Šumperka. V mezidobí byl 1. května 1909 jmenován polním kurátem v záloze.
Bezprostředně po vypuknutí první světové války byl Metoděj Kubáň 2. srpna 1914 v rámci mobilizace povolán do rakousko-uherské armády a nastoupil službu v záložní nemocnici č. 6 v Olomouci. Odtud byl přeložen jako duchovní správce k epidemiologickému oddělení polní nemocnice č. 2/1. S ní působil nejprve na ruském, od listopadu 1915 na srbském a poté až do března 1916 na albánském bojišti. Při konání svých povinností se v těžkém prostředí nakazil nejprve černými neštovicemi a později i tropickou malárií. Po vyléčení byl v létě 1917 na měsíc přidělen polnímu superiorátu v Krakově, odkud 5. července 1917 přešel k záložní nemocnici č. 1 v Těšíně, kde opět působil jako duchovní správce. Po vzniku samostatné Československé republiky nastoupil službu u vojenského velitelství v Moravské Ostravě, kde byl až do poloviny prosince 1918 zařazen jako prostředník ve vojenských záležitostech mezi polskou Radou Narodowou a naším Národním výborem pro Slezsko.
Na konci roku 1918 se vrátil do civilního života a nastoupil jako kaplan v Hranicích na Moravě. Po necelém půlroce se však vrátil zpět do armády a od 1. června 1919 se stal vojenským duchovním v posádkové nemocnici v Brně. Odtud zamířil na Slovensko, kde prožil takřka deset následujících let své vojenské kariéry. V prosinci 1919 nastoupil jako polní kurát k posádkovému velitelství v Žilině, kde v listopadu 1922 dosáhl hodnosti štábního kuráta. Krátce poté byl přeložen k žilinskému pěšímu pluku 41, kde poté působil až do poloviny února 1928 jako plukovní duchovní, ale zároveň i jako posádkový osvětový náčelník, správce vojenského zátiší, tiskový referent a v neposlední řadě i jako zpravodajský důstojník pluku (!). Svými nadřízenými byl vždy hodnocen jako vynikající důstojník, který měl výborný vliv na podřízené a současně se mimořádně zasloužil o dobré vztahy mezi armádou a civilním obyvatelstvem v Žilině a jejím okolí. Na konci října 1924 byl povýšen do hodnosti vrchního kuráta, která byla v červnu 1926 přejmenována na hodnost majora duchovní služby.
Podplukovníkem se stal Metoděj Kubáň 26. dubna 1928, ale tou dobou již působil v Trnavě jako duchovní správce 9. pěší divize a správce tamního vojenského posádkového hřbitova.
V polovině dubna 1929 byl Metoděj Kubáň přemístěn ze Slovenska do Hradce Králové, kde působil až do konce druhé poloviny listopadu 1934 jako duchovní správce 4. pěší divize se sídlem v Josefově. Zároveň byl i externím učitelem mravní výchovy ve škole pro důstojníky lehkého dělostřelectva v záloze, která sídlila tamtéž. Kromě své činnosti vojenského duchovního působil i v civilní duchovní správě, za což mu tehdejší královéhradecký biskup dr. Karel Kašpar vyslovil 31. srpna 1931 své písemné arcipastýřské poděkování. Je pravděpodobné, že právě společné působení Metoděje Kubáně s Karlem Kašparem, který se stal na podzim 1931 arcibiskupem pražským a primasem českým, sehrálo v únoru 1935 svou roli při jeho výběru pro funkci generálního vikáře československé branné moci. V té době však již Kubáň necelého čtvrt roku působil v Praze jako přednosta katolické skupiny I./6 oddělení Ministerstva národní obrany. V červenci 1935 byl povýšen do plukovnické hodnosti a v tomtéž roce se stal i komorníkem Jeho Svatosti. O tři roky později se Metoděj Kubáň dočkal i nejvyšší vojenské hodnosti, když byl 23. srpna 1938 dekretem prezidenta republiky povýšen na generála duchovní služby.
Jako důstojník československé armády a vlastenec velice těžce nesl mnichovskou tragédii a následnou okupaci republiky v březnu 1939. Zapojil se proto do protinacistického odboje v řadách Obrany národa a podílel se na organizaci pomoci rodinám zatčených a perzekvovaných. Gestapo jej zatklo 29. srpna 1940 pro údajnou urážku německé branné moci. Trest odnětí svobody, k němuž byl odsouzen, si odpykával v káznici v Bautzen (Budyšíně). Po jeho vypršení však nebyl propuštěn na svobodu, jak doufal, ale byl převezen do věznice v Praze na Pankráci, odtud do terezínské Malé pevnosti a nakonec byl odeslán do koncentračního tábora Dachau, kam dorazil 13. února 1942 jako politický vězeň č. 29214. Tou dobou měl před sebou již jen necelý měsíc života. Generál Metoděj Kubáň podlehl 5. března 1942 v ranních hodinách brutálnímu týrání, jemuž byl v Dachau vystaven.
Jeho nejvyšší oběť přinesenou na oltář vlasti ocenila osvobozená republika udělením Československého válečného kříže 1939 in memoriam. Současně byl povýšen na generála šéfa duchovní služby. Pamětní desky mu byly odhaleny 27. října 1946 na posádkovém kostele v Josefově, kde v první polovině třicátých let působil, a 3. srpna 1947 i v kostele v Horní Bečvě v jeho rodišti.

Zdroje (mimo informací z desek):
text vojenské duchovní služby zpracován podle vojensko-historických zdrojů - autor neuveden
http://www.farnostjosefov.cz/home/kostel-josefov/kubane
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=15676
http://tisk.cirkev.cz/z-domova/pred-70-lety-byl-umucen-general-mons-metodej-kuban/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Metoděj_Kubáň

VPM:
pamětní deska - Josefov, okres Náchod
pomník - Horní Bečva, okres Vsetín
pomník - Palkovice, okres Frýdek - Místek


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.