Autor: archiv J. Popelka
plukovník Karel Valášek
* 21.3.1917 (Všetuly - Holešov)† 20.8.2009 (Wolverhampton, Velká Británie)
Po ukončení školní docházky v Holešově se vyučil u firmy Baťa, kde od roku 1935 pracoval jako mechanik. V roce 1937 absolvoval na letišti v Otrokovicích v Aeroklubu Masarykovy letecké ligy Zlín (v rámci akce „1000 pilotů republice“) elementární pilotní výcvik na letounech Zlín Z-XII. Od 1. března 1939 nastoupil krátce vojenskou prezenční službu u Leteckého pluku v Brně. Po okupaci Československa se rozhodl odejít do zahraničí.
V červenci 1939 překročil hranici do Polska. S dalšími uprchlými čs. letci odplul lodí do Francie. Na rozdíl od většiny odjel do Paříže, kde byl až do přepadení Belgie a Holandska. V červnu 1940 odplul lodí k britským břehům. V červenci 1940 byl zařazen do dobrovolnické zálohy. Prodělal elementární bojový výcvik a byl přidělen jako pilot k 313. československé stíhací peruti RAF. K druhému operačnímu turnusu byl přidělen k 310. československé stíhací peruti RAF. Dne 21. května 1944 se všechny československé perutě účastnily útočné operace. Skupina letounů, ve které byl i Karel Valášek, zaútočila na vlaky na nádraží ve městě Vire v severní Francii. Letoun Spitfire Karla Valáška byl při útoku zasažen střelbou německého protiletadlového kanonu do křídla. Pilot byl nucen nouzově přistát bez podvozku na pole u vesnice Balleroy nedaleko města Saint-Lo. Při této operaci byl ve stejném prostoru a ve stejné době sestřelen i pilot 312. perutě Robert Ossendorf, který rovněž pocházel z Holešova. Karel Valášek nouzové přistání přežil a ihned se snažil ukrýt před pátrajícími německými vojáky. Pomocnou ruku mu naštěstí podali příslušníci francouzského odboje, kteří ho ukrývali celý měsíc. 20. června v noci se pokusil projít přes frontu, byl ale zadržen německými vojáky a předán Gestapu. Po převozu do Paříže byl tvrdě vyslýchán. Nevěřili mu, že je britský letec, protože byl zadržen v civilním oblečení a považovali ho za špiona. Za to mu hrozil koncentrační tábor. Po několika dnech byl převezen do vězení v Mainz (Mohuči) v Německu. Koncem srpna 1944 se skupina odsouzenců na smrt, ve které byl i Karel Valášek, šťastnou náhodou připletla na nádraží v Mainz ke skupině válečných zajatců a byla společně s nimi odeslána do tábora pro válečné zajatce ve Frankfurtu nad Mohanem. V září 1944 byl Karel Valášek přemístěn do tábora v Bankau (dnešní Bakow v Polsku). Když se v lednu 1945 k táboru přiblížila Rudá armáda, byli všichni zajatci pěšky přesunuti přes Sagan do tábora v Luckenwalde jižně od Berlína. Pochod se v mnohém podobal pochodu smrti a mnoho zajatců při něm zahynulo. Karel Valášek naštěstí strastiplný pochod přežil. Koncem dubna 1945 se Karlu Valáškovi podařilo z tábora uprchnout. Před útěkem ještě získal z táborové kanceláře své dokumenty o zajetí. S jedním britským zajatcem přešli přes frontu k americké armádě a ta je po nezbytném ošetření přesunula na letiště do Halle u Lipska a odtud letecky přes Brusel a Lille do Anglie. Do Československa se vrátil po válce i s manželkou a synem v květnu 1946. Doufal, že se mu podaří získat zaměstnání u Leteckého dopravního oddělení firmy Baťa ve Zlíně. Tento plán ale nevyšel a tak se vrátil s rodinou zpět do Velké Británie. Od roku 1947 žil ve Wolverhamptonu. Karel Valášek během války nalétal více jak 700 letových hodin, z toho asi 350 operačních. Za svou bojovou činnost obdržel tři Československé válečné kříže a dvě Československé medaile za chrabrost. V roce 1991 se dočkal své služební a občanské rehabilitace.
Zdroje (mimo informací z desek):
Zdena Trávníčková
TRÁVNÍČKOVÁ, Zdena. Muži v uniformách RAF z okresu Kroměříž za svobodu Československa 1939 -1945: vydáno v roce 75. výročí od konce 2. světové války (1939-1945). Kroměříž: Lebedovský mlýn, 2020. ISBN 978-80-88145-42-4.
https://www.vuapraha.cz/databaze-vha/
https://www.rafaci.cz/
VPM:
pamětní deska - Holešov, okres Kroměříž
pamětní deska - Ivančice, okres Brno - venkov
pomník - Praha 1, okres Praha 1
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.