Autor: cs.wikipedia.org
MUDr. Karel Svěrák
* 22.10.1889 (Boskovice)† 24.10.1942 (Mauthausen)
Karel Svěrák odmaturoval v roce 1910, vysokoškolská studia mu přerušila 1. světová válka. V červenci 1914 narukoval k 5. zeměbraneckému pluku do Pulje, v říjnu 1914 odešel na srbskou frontu, kde pobyl s 37. zeměbraneckým plukem jako velitel zdravotnické hlídky do května 1915. Poté byl převelen na italskou frontu u Gorice, kde sloužil postupně jako zástupce praporního lékaře, zdravotník v zajateckém táboře a člen chirurgického oddělení polní nemocnice až do 31.10.1918.
Dne 17.11.1918 se ohlásil na velitelství v Praze do služeb nově vzniklé ČSR. Obdržel však studijní dovolenou, dokončil studium medicíny na Univerzitě Karlově a po promoci odešel v hodnosti nadporučíka zdravotnictva na Slovensko. Tam působil nejdříve v Ružomberku, kde založil odbočku čsl. Červeného kříže a poradnu Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Poté od října 1924 působil v Matliaroch jako velitel vojenského léčebného ústavu pro plicní choroby.
V lednu 1929 byl převelen do Brna, kde působil v hodnosti majora (od roku 1935 podplukovníka) zdravotní služby na vnitřním oddělení divizní nemocnice. V Brně si otevřel i vlastní lékařskou ordinaci na náměstí Svobody, působil zde také jako předseda Zemského sboru Masarykovy ligy proti tuberkulóze. V říjnu 1936 odešel do zálohy a nastoupil na ministerstvo zdravotnictví na post vrchního odborného rady a vedoucího zdravotně sociální péče, v Masarykově lize proti tuberkulóze se stal místopředsedou ústředí.
Když na konci roku 1941 přistáli v protektorátu členové skupiny Anthropoid, byli zpočátku v péči členů Červeného kříže. Od poloviny března 1942 navázali členové Červeného kříže spojení s Masarykovou ligou proti tuberkulóze s žádostí o další pomoc. Prostřednictvím revizora účtů Masarykovy ligy proti tuberkulóze Jana Sonnevenda byl do akce zapojen i MUDr. Karel Svěrák. Měl pomoci při zajištění úkrytu v některém klášteře (dr. Svěrák dal Sonnevendovi kontakt na Msgra Otu Stanovského, kanovníka kapituly svatovítské, ale ten odmítl, poté vypomohl biskup pravoslavné církve Gorazd).
Svěrák byl zatčen gestapem 7.7.1942 pozdě večer po návratu ze služební cesty do východních Čech ve svém bytě, odkud již předtím gestapo odvedlo jeho dceru Iris. Svěrák byl vězněn v Praze na Pankráci, poté v Malé pevnosti Terezín. Dne 24.7.1942 byla zatčena manželka Marie a dopravena rovněž na Pankrác. Ještě ne patnáctiletý syn Karel, který náhodou nebyl doma, se uchýlil k babičce do Boskovic, ale byl 2. srpna vypátrán a také zatčen.
Na Pankráci dr. Svěrák prošel tvrdými výslechy a svou statečností zabránil rozšíření zatýkání na další zasvěcené z lékařských kruhů. Dne 20. srpna byla celá rodina převezena do Malé pevnosti Terezín.
Dne 3.9.1942 se konal soud nad biskupem Gorazdem a společníky, kteří byli odsouzeni k smrti. Soudní tribunál po poradě rozhodl, že ostatní zúčastnění v počtu 270 osob budou do konce války uvězněni v koncentračním táboře. Tento rozsudek však nebyl v Berlíně potvrzen, a tak se 29.9.1942 konalo vlastní přelíčení před stanným soudem. Při něm byli všichni odsouzeni k trestu smrti a znovu převezeni do Terezína, kde v Malé pevnosti setrvali do 22.10. Poté byli převezeni do Mauthausenu, kde byli dne 24.10.1942 popraveni.
Po Karlu Svěrákovi nese název ulice v jeho rodných Boskovicích. V roce 2018 byla v boskovické nemocnici odhalena pamětní deska na jeho počest. Univerzita Karlova prohlásila MUDr. Karla Svěráka docentem ftizeologie in memoriam (ftizeologie = nauka o prevenci, diagnóze a léčení plicní tuberkulózy).
Zdroje (mimo informací z desek):
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2266
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Sv%C4%9Br%C3%A1k
https://www.boskovice.cz/assets/File.ashx?id_org=832&id_dokumenty=35017
VPM:
pamětní deska - Brno, okres Brno - město
pamětní deska - Praha 5, okres Praha 5
pomník - Boskovice, okres Blansko
pomník - Praha 2, okres Praha 2
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.