Autor: Archiv rodiny
plk. v.v. Karel Krupica
* 12.7.1914 (Břeclav)† 2.11.1995 (Břeclav)
V roce 1936 byl presentován v čs. armádě a až do svého odchodu do zahraničí sloužil jako četař u 7. dragounského pluku v Hodoníně. Po příchodu nacistických okupantů se rozhodl odejít do zahraničí, mířil do Francie nebo Anglie, což však nakonec dopadlo jinak. Se svým kamarádem Ludvíkem Cupalem (pozdějším příslušníkem paravýsadku Tin) přešli v červnu 1939 hranice na Slovensko a dále do Polska (1. července 1939). 25. července byl presentován v táboře v Malých Bronovicích a obratem zde začal pracovat jako úředník, což mu zůstalo po celou dobu jeho působení v polském legionu a dále v Sovětském svazu. Byl náčelníkem evidence, staral se o zásobování vojáků.
V září byl, při přechodu do Sovětského svazu, spolu s dalšími zajat Rusy a prošel několika místy internace. V únoru 1942 byli převezeni jako svobodní občané do Buzuluku, Krupica jako účetní – rotmistr. Zde absolvoval kurz výkonných rotmistrů a a od března 1942 školu pro důstojníky v záloze. Byl zařazen k odvodní komisi, staral se o ubytování, další agendy, zajišťoval výstroj, zásobování, zřizování skladišť. Účastnil se formování vojenské jednotky, která měla být základem nové čs. armády (1. čs. samostatný polní prapor). Za záchranu a a nebezpečný přesun veškerých zásob při budování obrany u Sokolova (březen 1943) převzal později medaili Za chrabrost před nepřítelem.
Dále působil v Novochopersku, kde se aktivně účastnil již na formování 1. čs. samostatné brigády v SSSR, dále vedl evidenci a zajišťoval chod kmenové agendy. Vrátil se do Buzuluku, pak byl opět náčelníkem evidence v Jefremově, kde prováděl také evidenční práce pro 2. čs. paradesantní brigádu, dále sloužil v Kamenici – Podolském při evidenci 3. brigády.
Při zahájení karpatsko-dukelské operace se dobrovolně přihlásil do první linie a převzal velení protiletadlové baterie 3. brigády, kterou před tím s dalšími pracovníky organizoval. Při přesunu na motocyklu (v „sajdkáře“) však tento najel v okolí Krosna na minu – řidič zahynul a Karel Krupica byl těžce zraněn. Proležel 13 měsíců v sádře v Kyjevě a v Soči. V listopadu 1945 byl převezen do Prahy, kde jeho léčení pokračovalo až do roku 1947, kdy se v hodnosti kapitán v záloze, jako 80% invalida, vrátil do Břeclavi, nějakou dobu ještě nebyl schopen chůze.
Po částečném zlepšení zdravotního stavu se oženil a s manželkou Věrou vychovali dvě dcery. Celý zbývající život chodil o holi, přesto 22 let brigádně pracoval v elektroprovozovně okresního průmyslového podniku v Břeclavi. Později prodělal mozkovou příhodu a částečně ochrnul. 29.5.1995 byl povýšen na plukovníka v.v.
Karel Krupica zemřel 2. listopadu 1995 v Břeclavi, jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově tamtéž.
Zdroje (mimo informací z desek):
Archiv rodiny, Československé listy 1944, Hlas revoluce 1985,1986, Obrana lidu 1977, Legionářský směr 2/2013, VÚA
VPM:
hrob - Břeclav, okres Břeclav
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.