á | a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ľ | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | ť | u | ú | v | w | z | ž (vše)

kapitán pilot letec Josef Pospíšil

* 8.3.1892 (Sarajevo)
† 8.2.1923 (Olomouc)

Narodil se v Sarajevu (1878 - 1918 pod správou Rakousko - Uherska), vychodil srbochorvatskou obecnou a měšťanskou školu a vystudoval nižší vojenskou reálku. Později přešel do Čech, a v srpnu 1911 ukončil studia na Kadetní škole pěchoty v Praze. V roce 1911 byl přidělen v hodnosti praporčíka k 94. pěšímu pluku, sloužil v Liberci, Josefově a Turnově, v listopadu 1913 byl povýšen na poručíka. (L+K Speciál 2008)
Po vypuknutí války odjel na srbskou frontu, kde byl dvakrát zraněn (21.8.1914 u Šabace , podruhé u Šepčiny). V květnu 1915 měl hodnost nadporučíka byl velitelem cyklistického půlpraporu. (L+K Speciál 2008)
V červenci nebo srpnu 1915 byl přeložen k letectvu, do pozorovatelského kurzu ve Fischamendu (ve Fischamendu u Vídně měla armáda od roku 1914 Flugpark /Letecký park/ č. 1). Brzy zahájil i pilotní výcvik, nejprve v Černovicích v Bukovině (Černivci na dnešní Ukrajině) a později ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Nustadt v Rakousku). V říjnu 1916 již létal u Flik 29. Dne 13. prosince 1916 po patnáctiminutovém boji sestřelili (střílel pozorovatel poručík Béla Abay) rumunský stíhací Nieuport. Asi v roce 1917 byl velitelem pilotní školy v Rajlovaci u Sarajeva, a od února 1918 byl velitelem Feldpilotenschule v Campoformido (v dnešní Itálii). Dne 4. září 1918 byl za letu zraněn, ale za měsíc se vyléčil a velel Fliegerkompanie/Flik 8. Do konce války nalétal přes 4000 letů. (L+K Speciál 2008)
Po válce vstoupil do letectva nového Československa.
Dnem 1.2.1919 byl Josef Pospíšil jmenován Čs. polním pilotem (Věstník MNO, část osobní, 1919, č. 16, str. 106)
Zápisy o přijetí Josefa Pospíšila jako gážisty (vojáka z povolání) do čs. armády jsou dva:
- ze dne 5.7.1919 ve Věstníku MNO, část osobní, 1919, č. 65, str. 474: nadporučík Josef Pospíšil, evidenční číslo 3293, dosavadní mateřské těleso: letecký sbor ve Vídni, nar. 1892, domovská obec Protivanov, Morava, byl přijat jako gážista
- ze dne 4.10.1919 ve Věstníku MNO, část osobní, 1919, č. 98, str. 816: nadporučík polní pilot Josef Pospíšil, evidenční číslo 3293, dosavadní mateřské těleso: letecký sbor ve Vídni, nar. 1892, domovská obec Protivanov, Morava, byl přijat jako gážista
Byl jmenován velitelem „2. Polní letecké setniny“, která byla zřízena asi 1.2.1919 na polním letišti u Velkých Kunčic nad Ostravicí.
S touto jednotkou se v únoru a březnu zúčastnil konfliktu s Polskem na Těšínsku (z letiště u Velkých Kunčic), kde však vykonal asi jen jediný průzkumný let.
V dubnu 1919 byl s touto jednotkou přeložen na letiště Košice – Barca, a zúčastnil se bojů s Maďary na Slovensku až do 24.6.1919, kdy byly boje ukončeny. Někdy se uvádí, že 13.5.1919 v boji u Lučence sestřelil maďarského stíhače. Není to pravda, stíhač nebyl sestřelen, ale nouzově přistál pro technickou závadu – pro poruchu synchronizace si prý ustřelil vrtuli. Taky 25.5.1919 se s pozorovatelem Vladimírem Braunem (+ 28.10.1924) ubránili maďarskému stíhači, i když jej nesestřelili.
Od července 1919 byl velitelem první čs. stíhací jednotky „Letecké setniny Spa-2“, která vznikla z jím vedené „2. Polní letecké setniny“
Od října 1919 byl velitelem stíhací „Letecké setniny 2“, která vznikla z jím vedené „Letecké setniny Spa-2“
Od října 1920 byl velitelem „31. Letecké roty“, která vznikla z jím vedené „Letecké setniny 2“. Tato stíhací „31. Letecká rota“ byla umístěna v Nitře, a patřila k Leteckému pluku 3. Velel tedy stále týž jednotce, která měnila název a výzbroj.
1.11.1920 byl Josef Pospíšil od LP3 povýšen na kapitána (Věstník MNO, část osobní, 1920, č.106, str. 1072)
11. až 18.9.1921 se zúčastnil 1. leteckého meetingu v Praze s letadlem Šm 1 (časopis Letectví 1921, č.9)
1.2.1922 je uveden ve stavu LP3 (Věstník MNO, část osobní, 1922, č. 5, str. 41)
1.3.1922 byl přeložen od LP3 k LP2 (Věstník MNO, část osobní, 1922, č. 35, str. 245), kde velel „33. letecké rotě“ (dle Kroniky LP2)
Současně byl zalétávacím pilotem Leteckých dílen v Olomouci, kde zalétával stíhací letadla Spad
8.2.1923 zemřel na letišti v Olomouci – Neředíně při letecké nehodě. Stalo se to při zalétávaní Spadu VII č 20096.
Dnem 28.10.1923 byl Josef Pospíšil jmenován Polním pilotem letcem pro memoria (Věstník MNO, část osobní, 1924, č. 8, str. 59),
V kronice LP2 (ke čtení ve VHA Praha) je psáno: Dne 8. února 1923 zahynul v troskách zřítivšího se letadla „Spad“ kpt. pilot letec Pospíšil Josef. Havárie stala se na letišti při zalétávacím letu hned po startu. Pohřeb konal se dne 11. února ze Štefánikových kasáren na vojenský hřbitov v Černovíře, kde byl kpt. Pospíšil pochován vedle zemřelých npor. Špačka a rtm. Bělohlávka. Účast při pohřbu byla velká. Na hrob byl shozen s letadla věnec, při pohřbu létala skupina tří „Spadů“.
V časopisu Letectví 1923, str. 32 je uvedeno: Čs. letectví ztratilo 7 (sic). t.m. ráno jednoho ze svých nejlepších pilotů kapitána J. Pospíšila. Při zkušebním letu stíhacím letadlem Spad zřítil se z výše 100 met. pravděpodobně následkem příliš ostré zatáčky, ze které se mu více nepodařilo přivésti letadlo do normální polohy, takže plnou rychlostí narazil na zem. V troskách letadla nalezl smrt hrdina, jakých máme velice málo a proto tím více budeme pociťovat jeho ztrátu, neboť kapitán Pospíšil byl pilotem právě tak odvážným jako dokonalým, což dokázal svojí dlouholetou leteckou činností vůbec, zejména pak u příležitosti bolševického vpádu na Slovensko a na I. národním leteckém meetingu v Praze. Kapitán Pospíšil byl ženat a otcem dvou nezletilých dítek. Čest jeho památce.


Zdroje (mimo informací z desek):
dle textu

VPM:
hrob - Olomouc, okres Olomouc


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.