a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: archiv Jan Kárník

plukovník in memoriam Josef Němeček

* 18.2.1912 (Drhovle, okr. Písek)
† 17.1.1984 (Plzeň)

Josef Němeček se narodil v Drhovli u Písku. Po maturitě na píseckém reálném gymnáziu byl Josef Němeček odveden 27.3.1933 ke 4. hraničářskému praporu v Jindřichově Hradci, kde po absolvování důstojnické školy získal hodnost četaře aspiranta. Jako ppor. pěchoty byl v roce 1935 vyřazen v Prostějově do zálohy. Ve vojenské službě však pokračoval dále. Prošel kursem vojenských leteckých pozorovatelů a v letech 1936-37 působil již jako pozorovatel letectva u 1. leteckého pluku v Chebu.
V září 1937 byl přijat do Vojenské akademie v Hranicích, z níž vychází v prosinci 1938 jako poručík letectva a nastupuje u 73. letky 6. let. pluku v Hradci Králové. Od ledna do března 1939 absolvoval již v pohnuté předválečné době další kurs leteckých pozorovatelů. Dne 20.3.1939 byl ze svazku Československé armády propuštěn. Odešel do Prahy, kde od 2.2.1940 do 5.6. téhož roku pracoval u Státního meteorologického ústavu.
Dne 13.6.1940 přešel slovenské hranice do Maďarska a zde po složitém manévrování se mu podařilo uniknout zatčení a překročit hranice Jugoslávie. Dne 26.6. byl zaregistrován na čs. konzulátě v Bělehradě do řad dobrovolníků.
Známou cestou se Josef Němeček dostal s transportem do Palestiny a odtud 10.3.1941, po pobytu u 11. čs. pěšího praporu, lodí „Monarch of Bermuda" kolem Afriky a Atlantikem do přístavu v Liverpoolu. Dne 19.5. byl přijat v čs. středisku ve Wilmslow. Od 27.6. do 5.9.1941 byl zařazen do přípravného kursu leteckých pozorovatelů a navigátorů. Od 13.9. byl přemístěn k 10 AOS49 do Dumfries, kde absolvoval další školení navigátorů, a 28.10.1941 byl na základě výborných výsledků povýšen na F/O - npor. letectva.
Po převelení do depa čs. letectva v St. Athanu byl zařazen od 9.3.1942 do operačního výcviku COTF k čs. operační letce 1429 pro 311. čs. bombardovací peruť. Tento výcvik absolvoval na bázi v East Wretham a od 22.6.1942 byl definitivně zařazen ke 311. čs. bombardovací peruti RAF, působící v Talbenny, jako navigátor k bombardovacím letounům Vickers „Wellington". Zde také přijal z rukou prezidenta ČSR dr. E. Beneše první „Československý válečný kříž 1939.
První operační let F/O Josefa Němečka je zaznamenán v archivních dokumentech z 12.7.1942 s prvním pilotem Sgt. R. Irvingem a další pětičlennou osádkou, pilotem Stachem a členy Švejdarem, Novákem a Bóhmem. S nimi létal nepřetržitě do 18.11.1942, kromě krátké doby po 26. srpnu, kdy v Tainu absolvoval tzv. Bombing Leader Course - bombardovací kurs u 1 Torp Refr. School. Svůj 29., poslední operační let s osádkou R. Irvinga, provedl Josef Němeček 22.11.1942, pak se jeho osádky často měnily. Za celý rok 1942 absolvoval u „třistajedenáctky" celkem 33 bojových letů, jež obnášely 294 letových hodin. Šlo o hlídkové lety nad Atlantikem za účelem ničení nepřátelských ponorek a konvojů. 17.9. a 7.11.1942 napadla Irvingova posádka nepřátelské lodě. 5.10.1942 pak dokonce zaútočili na ponorku. F/O Němeček se podílel jako navigátor a „Bombing Leader."
Podle přesného hlášení Sgt. R. Irvinga víme toto: „...5.10.1942 - letoun Sgt. R. Irvinga (kurs 168 stupňů /T/-5/10 mraků) spatřil plně vynořenou ponorku asi 7 mil před letounem. Při přibližování k ponorce použil náš letoun mraků. Ve vzdálenosti přibližně 3 míle změnila ponorka kurs na 030 stupňů /T/ a začala se ponořovat. Náš letoun nadlétl ponorku a obrátiv se doleva, započal útok asi 25 stupňů napříč dráhy ponorky. Šest hlubinných pum bylo svrženo na místě, kde se ponorka přibližně nalézala. Vybuchly asi 25 stupňů po odhození 120 yardů od víru, kde se ponořila. Šest minut poté bylo vidět slabé bublání asi 250-300 yardů od útoku, které trvalo 10 minut. Pak byl shozen kouřový „sea marker" a letadlo asi na 25 minut odlétlo. Po návratu na místo útoku bylo vidět žluté a černé olejové skvrny v blízkosti „sea marker".
Osádka R. Irvinga byla za tento čin vyznamenána. Josef Němeček byl dne 24.10.1942 oceněn medailí „Za chrabrost". Ve funkci navigátora působil s různými osádkami až do září 1943. Jen do května měl nalétáno 434 operačních hodin, téměř 50 letů s „Wellingtonem".
Zřejmě na základě jeho zkušeností a výsledků byl od 18. října 1943 povolán do Moose Jaw v Kanadě ke 31. a 32. SFTS (pokračovací letecké pilotní školy), kde působil jako instruktor navigace. Jeho zájem o práci pilota a nedostatek pilotů u 311. čs. perutě měly zřejmě další vliv na změnu jeho letecké profese. Podle služebního záznamu z archivu VHÚ Praha byl od února 1944 zařazen k 31 EFTS (elementární letecká pilotní škola) v De Wintonu. Výcvik ukončil jako pilot dne 7.3.1944, současně byl povýšen na F/Lt. - kapitána letectva. Od 19. května pak pokračoval ve výcviku u No. 34 SFTS v pokračovací letecké škole v Saskatonu, do 15.2.1945 pak v Monctonu a po návratu do Anglie v Harrogate. Přeškolení do funkce pilota na Consolidated „Liberator'' ukončil v dubnu u čs. 311. bombardovací perutě v Tainu. Zde létal do července 1945. V sestavě jeho peruti byl tehdy velitelem S/Ldr. Jan Kostohryz.
Do vlasti se F/Lt. Josef Němeček vrátil v naší hodnosti škpt. dne 19.8.1945. Jeho ideálem bylo pokračovat v letecké profesi.
Dne 1.2.1946 nastoupil k 1. letce 24. leteckého pluku v Plzni, kde působil do května 1946, kdy dosáhl hodnosti mjr. letectva. 10.5.1946 odlétá do Anglie, aby se zúčastnil přeškolovacího kursu na letounech De Havilland „Mosquito" B Mk. IV.
V Anglii získal mjr. Němeček cenné zkušenosti pro nově se rodící československé letecké síly. Mohl je dále uplatňovat ve funkci velitele na plzeňském letišti, kde po svém návratu působil a kde byl za svoji činnost 23.9.1946 vyznamenán druhým „Čs. válečným křížem 1939" a v listopadu téhož roku dekorován již třetí medailí „Za chrabrost''.
V Plzni, kde také bydlel, se mjr. Němeček 27.1.1946 oženil a v červenci roku 1947 se mu zde narodila dcera. U plzeňského tzv. „Atlantického pluku'' působil do srpna 1948, kdy se i jeho osoby (západního letce) začaly znatelně dotýkat neblahé důsledky kádrové politiky nastolené i v letectvu po roce 1948 ústředními orgány KSČ. Z důvodu izolace od plzeňského pluku byl nejdříve od 15.8.1948 přemístěn k velitelství II. leteckého okruhu v Brně. Zde se záhy ukázaly „pravé" záměry vedení, které směřovaly k Němečkově diskreditaci. Byl obviněn z porušování kázně, dokonce i z porušování vojenského tajemství. Jeho kádrové materiály byly podrobeny hluboké analýze. Hlavní jeho vinou však bylo, že jako západní letec bojoval na straně tehdy tzv. „imperialistických mocností". Podle toho vyznělo i jeho kádrové hodnocení podepsané plk. Otou Baierem, velitelem II. leteckého okruhu v Brně, koncem roku 1948, které doslovně znělo: „...Nedoporučuji ani k velení v letce! Nemá velitelské zkušenosti!..." Poté následovalo již 2.2.1949 rychlé vyloučení z letecké služby a dne 21.3.1949 doručení „Dekretu" MNO č. j. 4606 (znač. důvěrné-X) 1 odd. 1949, v němž se doslovně uvádí: „...Ministerstvo národní obrany, přihlížejíc k tomu, že není pro Vás z vážných služebních důvodů použití ve Vaší stavovské skupině, zprošťuje Vás koncem dubna 1949 výkonu služby, zastavuje týmž dnem výplatu Vašich dosavadních služebních platů a dává Vás podle ustanovení paragrafu 1 vládního nařízení ze dne 19.10.1939 č. 242 Sb., dnem 1.5.1949 na dovolenou s čekaným. O čekání bude rozhodnuto zvláštním výnosem MNO..." Dnem 1.11.1949 byl mjr. Josef Němeček přeložen do zálohy.
Našel si místo na zemědělském odboru KNV v Plzni, ale ani zde dlouho nepobyl. V červnu 1949 přichází na svět jeho druhá dcera a v listopadu dostává výpověď ze služebního bytu. V roce 1951 měla rodina možnost přestěhovat se na Písecko do obce Krašovice, do domku po manželčiných rodičích. Vedení obce je však nepřijalo. Přestěhovali se tedy do náhradního bytu v Nezvěsticích u Plzně, kde našel J. Němeček zaměstnání jako závozník, později řidič u ČSAD. Roku 1956 se rodina přestěhovala zpět do Plzně, kde J. Němeček nastoupil od 1.11.1957 místo brusiče ve Škodových závodech, tenkrát Závody V. I. Lenina. Ani rok 1968 nepřinesl očekávanou plnou rehabilitaci. Jeho rehabilitace končí jen započtením válečných let do důchodu, do něhož 31.7.1968 odchází. Následný normalizační režim mohl J. Němečkovi těžko upřít, že jako dělník - brusič a jeden z nejlepších pracovníků závodu Ozubená kola měl mimořádné zásluhy na exportních dodávkách Škodovky.
Zbylá léta dožila celá rodina v Plzni a v roce 1982 se J. Němeček s manželkou přestěhoval do Písku. Za dva roky nato dne 17.1.1984 pplk. Josef Němeček zemřel ve věku 72 let.
Za své zásluhy v boji proti fašismu byl vyznamenán celkem devíti medailemi a českými a anglickými vyznamenáními. Přesto byl komunistickým režimem perzekvován a označen za nepřítele socialismu. Za službu vlasti trpěl nejen on, ale celá rodina. Nedožil se demokratického režimu a ocenění svých celoživotních zásluh. Bude ještě třeba tomuto hrdinovi našeho národního odboje za II. světové války věnovat trvalou pozornost. Po roce 1991 byl Josef Němeček v rámci rehabilitace povýšen na plukovníka čs. letectva „In memoriam".

Zdroje (mimo informací z desek):
Marek Lanzendorf
Text poskytl vnuk plukovníka Němečka - Ing Jan Kárník

VPM:
hrob - Čížová, okres Písek
pomník - Písek, okres Písek


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.