á | a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ľ | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | ť | u | ú | v | w | z | ž (vše)
Autor: archiv vets.cz

Generálmajor in memoriam Josef Duda

* 9.8.1905 (Bratkovice)
† 7.12.1977 (Prostějov)

Generálmajor in memoriam Josef DUDA, CBE narozen 9.8.1905 v Bratkovicích, Kralupy nad Vltavou – zemřel 7.12.1977 v Prostějově.
Komandér Řádu Britského impéria a Řádu Bílého lva, generál letectva Josef Duda byl v letech 1933-35 nejprve velitelem Vojenských akademiků ve VLU (Voj. letecké učiliště) v Prostějově. V letech 1935-39 působil v Leteckém pluku 3 „Generála – letce M. R. Štefánika“. Stal se velitelem stíhacích letek a perutí v ČSR.
Po 15.3.1939 organizoval ilegální odboj a se svojí skupinou přešel v červnu protektorátní hranice do Polska, kde vstoupil do dobrovolného zahraničního vojenského II. Národního odboje. Působil jako velitel českých letců ve Francii a Velké Británii. Válku ukončil v hodnosti plukovníka, s návrhem na povýšení do rytířského stavu.
Od roku 1945 působil jako velitel opět ve VLU Prostějov. Stal se velitelem čs. letectva na Moravě. V roce 1948 byl komunistickou vládou přeložen do zálohy a degradován.
V roce 2002 byl udělen generálovi Josefu Dudovi Řád Bílého lva vojenské skupiny III. třídy in memoriam.
Podrobně z odborné literatury:
Narozen v Praze 9. srpna 1905 jako mladší ze dvou synů. Formování jeho osobnosti bylo ovlivněno členstvím v Sokole Hradčany, smrtí matky před patnáctým rokem věku a strýcem Ing. Antonínem Husníkem, průkopníkem české aviatiky. Jeho oblíbenými předměty jak na Obecné a měšťanské škole chlapecké na Hradčanech tak na c. k. České reálce v Novodvorské ulici na Malé Straně byly fyzika, matematika a technické obory. Přesto hrál na housle. Na přání otce si podal přihlášku do Vojenskou akademii v Hranicích, kam byl poslán 5. října 1923 od 1. náhradní roty 9. pěšího pluku. V Hranicích byl přidělen k dělostřelcům a byl vyřazen jako důstojník 15. srpna 1925. Odvelen do Košic, pak do Olomouce do Aplikační školy pro dělostřelce, již ukončil 15.7.1926. Poté se vrátil k 111. děl. pluku do Košic.
Ovlivněn svým strýcem, jedním ze tří zakladatelů „Českého aviatického klubu v Království českém se sídlem v Praze“, podal si začátkem roku 1928 přihlášku k letectvu. V dubnu byl přeložen do Chebu k absolvování kurzu pěchotního dělostřelectva a pozorovatelů z letounů od 16.5. do 31.7. Od srpna v Košicích u 7. pozorovací letky 3. leteckého pluku. 1.12.1928 byl Josef Duda jmenován dělostřeleckým pozorovatelem-letcem.
V další kariéře postupně odborně rostl ve službě u letectva, po výcviku byl jmenován polním pilotem-letcem, postupoval v hodnostech a získával praxi ve velitelských funkcích a ilota- stíhače. V době Mnichovské zrady byl ve funkci velitele peruti ve Spišské Nové Vsi a to až do 14. března 1939, kdy došlo k odtržení Slovenské štátu od bývalé republiky. Po okupaci republiky německou armádou následujícího dne se škpt. Josef Duda vrátil do Prahy a od 28. března se zapojil do sokolského odboje. S informacemi od Obrany národa odejel v noci 4. června 1939 společně se stíhacími piloty Stanislavem Fejfarem a Otakarem Hrubým vlakem do Ostravy. V Pardubicích přistoupil Josef Hudec. Detaily jejich cesty v knize „Rebel v oblacích“. Jejich průvodkyni z Frýdku k hraničnímu potoku Lučina Marii Petrošovou Němci později chytili a popravili. 20. června vystoupil škpt. Josef Duda jako velitel transportu 44 čs. letců se svými muži z parníku Sobieski před Bolougne-sur-Mer. Spali v klášteře na holé zemi. 21. června vlakem do Paříže, ubytováni v kasárnách Ballard. Původní hodnost ale škpt. Dudovi Francouzi neuznali. Čs. vojenské velení v Paříži ho ustanovilo velitelem čs. letců přijíždějících do Francie Tuto funkci plnil do 29. srpna. 1. září odjel do Školy stíhačů č. 6 v Chartres zorganizovat přijetí čs. pilotů a byl jedním z vyšších důstojníků, kteří vedli jejich výcvik. 18. května 1940 byl přidělen ke GC - Groupe de Chasse II/5 Escadrille de la Fayette do Toul-Croix-du-Metz. Někdy na svých Curtissech H75 nepřítele ani nezahlédli, jindy za celý den ani nedostali rozkaz ke startu. Tři dny po žádosti Francouzů o příměří – 20. 6. – jednotka odletěla z La Salanque do Maison Blanche v Alžírsku. Ve francouzském nasazení Cpt. Duda od 10.9.1939 do 22.6.1940 142 letů - 80 hodin. V boji od 18.5. do 22.6. měl na kontě 40 letů v trvání 39 hod 35 min. 22. června přelétli do Saint Dennis du Sug. 1.7. byla Cpt. Dudovi udělen Croix de Guerre s dvěma zlatými hvězdami a palmou. Týž den odjel do Oranu pro informace k přesunu. 3. července odjeli vlakem do Casablanky a o šest dní později nastoupili na loď Royal Scotsman. Od 10. do 16.7. kotvili v Gibraltaru. 17. přestoupili na uhelnou loď David Livingstone. Ta vyplula v konvoji 20 dopravních lodí 21.7. a 5.8. přistála v Cardiffu. 6.8. příjezd do Cholmondeley a o pět dní později odjezd do Čsl. depa v Cosfordu. Zde byl do 16.8. Následujícího dne přijat do Rezervy RAF jako podporučík a přiděleno služební číslo 83224.
Od 5. září byl velitelem A letky nově formované 312. stíhací perutě. Proto mu byla propůjčena hodnost F/Lt = kpt. V Anglii byl instruktorem létání a povyšován až po hodnost S/Ldr. (majorem čs. letectva).
Od 15.12.1941 do června 1942 na Inspektorátě v Londýně jako přednosta III. Studijního oddělení. 22.6.1942 mu byla propůjčena hodnost W/Cdr – pplk. Velitelem Čs. náhradní a výcvikové jednotky v Čs. depotu St. Athan. 15.6.1943 na Inspektorát jako styčný důstojník mezi Velitelstvím vzdušné obrany Velké Británie a Inspektorátem. Zároveň byl velitelem studijní skupiny. Vytvořil skupinu odborníků a specialistů pro organizační přípravy spojeneckých operací za účasti čsl. stíhacích perutí. 6.1.1944 povýšen na W/Cdr., kde působil do 7.3.1945. Následně propuštěn z RAF a převeden do Náhradního tělesa MNO. 17. května odletěl Dakotou z Croydonu před Brusel a Bory u Plzně do Prahy. Jeho otec i bratr přežili věznění ve Svatobořicích, Brně Kounicích i Plané nad Lužnicí.
19.5. byl pplk. Duda přidělen k Velitelství letectva Hlavního štábu MNO. Tam nyní vládli dva členové KSČ. 1. června byl Duda přeložen do Prostějova jako prozatímní velitel VLÚ. Měl na starosti tři letecké školy – Olomouc, Prostějov a Stichovice. 1. srpna 1945 byl povýšen na plk.
6.12. se plk. Duda stal posádkovým velitelem v Prostějově. 6. ledna 1947 se dozvěděl, že anglický král Jiří VI. ho vyznamenal CBE – udělil mu „Čestný velitel nejvíce vynikajícího řádu Britského impéria“ za vojenskou sekci. O dva dny později dostal Duda stužky k Defence Medal 1939 – 1945 a The War Medal 1939 – 1945. Obě vyznamenání rodina převzala až v 80. letech od Britského vojenského atašé. 15.1.1947 plk. Duda nastoupil do kurzu pro vybrané generály a plukovníky. Ukončil ho s výborným výsledkem 31.3. a poté byl ustanoven velitelem VLÚ definitivně. 10.5.1947 zakázal v prostorách učiliště politickou agitaci. Pak vyhnal politruky bičem. 6.6. mu byl udělen jugoslávský „Za zasluge o narod II. třídy“. 5. srpna se oženil. Zhoršující politickou situaci potvrdilo hodnocení plk. Dudy za období 1.10.46 – 30.9.1947 od náčelníka štábu letectva gen Josefa Hanuše. Ten velitele VLÚ označil za elementa smýšlení protipokrokového. Byl ohodnocen jako dobrý a pilotní výcvik měl provádět pouze pod dozorem!
25. února 1948 komunisté uchvátili moc. Už po pěti dnech dostal plk. Duda rozkaz od gen. Hanuše k okamžitému opuštění učiliště. Byl zbaven velení. Z Aeroklubu gen. Vicherka byl vyzván, aby se vzdal předsednictví. 9. března byl poslán na dovolenou. 24. srpna byl vyhozen z armády a 1. září poslán do zálohy. Dle zákona z 22. února 1949 byl plk. letectva Duda degradován na vojína. Bytové družstvo Městského národního výboru ho chtělo vystěhovat z bytu, ale odvolal se. V roce 1951 se Dudovi staří rodiče museli vystěhovat z Prahy. Josef Duda sháněl zaměstnání obtížně. Nejdéle ho měl v Železárnách v odboru dopravy. Tam v garážích pracoval společně s jedním sudetským Němcem bývalým vojákem Wehrmachtu. Spolupracovníci si je oba dobírali, jak ve válce bojovali proti sobě a jak dopadli. Oba jejich škádlení přecházeli s nadhledem. Duda ve firmě jezdil jako zásobovač s Tatrou 52 a později Škodou Tudor. V roce 1955 se s Josefem Dudou manželka rozvedla a syna jí svěřili do péče. Josef několikrát marně žádal o rehabilitaci vojenskou i občanskou. Železárny Prostějov se k Josefu Dudovi chovaly korektně i tím, že mu poskytly malý pokoj v ulici Sádky. K 50. výročí republiky byla udělena pamětní plaketa mezi řadou lidí i Josefu Dudovi. Stejnými lidmi, kteří ho likvidovali. Odmítl ji převzít osobně.
Zemřel opuštěný ve své komůrce počátkem prosince 1977. Přesný den jeho smrti jen odhadujeme. Soused z domu Kačerovský přivolal kvůli zvláštnímu zápachu vycházejícímu z jeho pokoje policii. Na pohřbu plk. Josefa Dudy byli 14.12.1977 nejen veteráni RAF, ale rovněž Britský vojenský atašé. V kostele Povýšení svatého kříže se toho dne konala na jeho počest zádušní mše. Nedočkal se rehabilitace ani vojenské ani občanské.
9.12.1986 byl synovci Josefa Dudy předán Řád britského impéria CBE. Na žádost Zbyňka Dudy byla jeho strýci 9. srpna 1990 vrácena jeho vojenská hodnost a 17.11.1990 byl povýšen na genmjr. i. m. Také in memoriam dostal medaili „Za zásluhy o armádu 1. stupně“. 28.10.2002 byl genmjr. Josefu Dudovi CBE prezidentem Havlem propůjčen Řád bílého lva III. třídy.
11. listopadu 2008 byla po žádosti Zbyňka Dudy odhalena na domě č. 6 v ulici Sádky pamětní deska. O rok později byla ulice za novou nemocnicí pojmenována „Generála Dudy“.

Řády, vyznamenání a pamětní medaile:
Čs. Odznak pro polní pozorovatele letce, udělen 1931
Čs. Odznak pro polní piloty-letce, udělen 1934
Československý válečný kříž 1939, dekret č. 134, udělen 28.10.1940
Československá vojenská pamětní medaile čsl. armády v zahraničí (se štítky: Francie a Velká Británie), dekret č. m. 14745, F-VB, udělena 7.3.1944
Československá vojenská medaile Za zásluhy I. stupně, dekret č. 369, udělena 24.10.1944
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem, dekret č. m. 10534, udělena 2.3.1946
Československý pamětní kříž Za věrnost 1939-1945, dekret, udělen 1947
Československá pamětní plaketa ÚV NF ČSSR k 50. výročí vzniku ČSR (1918-1968), udělena 28.10.1968, J. D. osobně nepřevzata, odeslána na dobírku poštou v listopadu 1968
Československá medaile Za zásluhy o čs. armádu I. stupně, dekret, udělena a převzata autorem 17.9.1990
Česká pamětní medaile k 50. výročí ukončení 2. světové války (1945-1995), autorem převzata v květnu 1995
Český Řád Bílého lva (vojenské skupiny) III. třídy, dekret udělený a parafovaný prezidentem ČR Václavem Havlem, BL III. 25 V 22 IM., autorem převzat dne 28.10.2002
Francouzský odznak Cizinecké legie, udělen 1939
Francouzský odznak polního pilota-letce, udělen 1939
Francouzský odznak perutě II/5 La Fayette - eskadrille SIOUX , udělen v květenu 1940
Francouzský válečný kříž 1939 (La Croix de la Guerre avec palme) se dvěma zlatými hvězdami s palmou (citace z armádního rozkazu + citace z celoarmádního rozkazu), v červenci 1940 udělena stužka, odznak udělen 28.10.1940
Francouzská pamětní medaile Jubilé de la Liberté - Normandie 1944-1994, převzata 1994
Francouzská medaile Svobodné Francie 1939-1945 (Le medaille de la France Liberté), 1997
Britský odznak pilota královského letectva RAF, udělen v září 1940
Britská Hvězda 1939-1945 se štítkem za bitvu o Británii (The Star 1939-45 with Battle of Britain Claps), udělena 1945
Britská Medaile Za obranu 1939-1945 (The Defence Medal 1939-45), udělena ve formě stužky 1946, předána autorovi v květnu 1983
Britská Válečná medaile 1939-1945 (The War Medal 1939-45), udělena ve formě stužky 1946, předána autorovi v květnu 1983
Britský komtur Řádu Britského impéria (vojenské skupiny C.B.E. (The Most Excellent Order of the British Empire (Military Division, C.B.E.), dekret udělený a parafovaný císařem a králem J. V. Jiřím VI., leden 1947, slavnostně předán rodině na velvyslanectví SKVBSI v Praze 6.12.1986
Britská Pamětní medaile k 50. výročí založení čsl. leteckých perutí v RAF 1940-1945-1995 (The Medal Czechoslovak Air Force Squadrons in RAF in Great Britain 1940-1945), udělena a převzata autorem 1995
Polský odznak polního pilota-letce, udělen 1944
Jugoslávský Řád Za zásluhy o národ II. třídy (Za Zasluge o narod II. reda), ukazom Broj 374, udělen 4. června 1947, potvrzeno autorovi Velvyslanectvím RSFJ dekretem Broj 324/1987-KO v roce 1987

Zdroje (mimo informací z desek):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Duda
http://aces.safarikovi.org/biography/cz/cz/duda.html
http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obce-volicum/Prostejov-Letec-a-odbojar-Josef-Duda-nebude-zapomenut-391548
http://forum.valka.cz/topic/view/141099/Duda-Josef
http://www.svazletcu.cz/cs/publikovane-clanky/general-josef-duda-cbe
http://www.historickykaleidoskop.cz/4-2007/group-captain-raf-brig.-general-letectva-josef-duda-c.b.e.html
Zbyněk M. Duda - Velitel stíhacího letectva - Naše vojsko 2005
Rebel v oblacích – Josef Havel – OFTIS 2012
Josef Váňa, Jan Rail – Českoslovenští letci ve Francii – AVIS MNO 2005
Vzpomínky Oldřicha Valacha a tří bývalých zaměstnanců Železáren Prostějov

VPM:
hrob - Prostějov, okres Prostějov
památník - Londýn, stát Velká Británie
pamětní deska - Prostějov, okres Prostějov
pamětní deska - Praha 6, okres Praha 6
pamětní deska - Praha 2, okres Praha 2
pamětní deska - Ivančice, okres Brno - venkov
pomník - Praha 1, okres Praha 1


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.