a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž

generálmajor Josef Buršík

* 11.9.1911 (Postřekov)
† 30.6.2002 (Northampton, Velká Británie)

Josef Buršík, generálmajor, nar. 11.9.1911, Postřekov, zemřel 30.6.2002, Northampton, Velká Británie, byl účastník zahraničního odboje v 2. světové válce vyznamenaný Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu, voják, velitel tankové brigády, politický vězeň, účastník třetího odboje a exulant.
Měšťanku studoval v Domažlicích, nižší průmyslovou školu v Plzni, pak pracoval jako stavbní projektant, po základní vojenské službě se podílel na výstavbě pohraničních opevnění ve východních Čechách. V mobilizaci na podzim roku 1938 byl velitelem čety 18. pěšího pluku u dnešního Sokolova.
Po okupaci odešel v červenci do Polska, kde byl 25.8.1939 prezentován u čs. legionu v Malých Bronowicích. Po přepadení Polska přešel s legionem na území SSSR, kde se dostal do internace v Orankách a později v Suzdalu a byl zařazen jako instruktor pro tvořící se čs. vojenské jednotky v SSSR. Když byl dán souhlas k tvorbě naší vojenské jednotky v SSSR, v Buzuluku se k ní zařadil, prezentován 8.2.1942, xdesátník čs., kmenové číslo 0.048/M (v první důstojnické hosnosti 0.070/D), absolvoval kurz a velel četě pod vedením Otakara Jaroše. Původně se počítalo s jeho vysláním na území protektorátu, proto absolvoval jako člen skupiny S-2 speciální výsadkářský výcvik, ale vzhledem ke změnám na frontě tento výcvik předčasně ukončil a odejel s 1. čs. samostatným polním praporem v SSSR k Sokolovu, kde byl za statečnost vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a sovětským Řádem rudé hvězdy. Po bojích u Sokolova absolvoval tankové učiliště, po něm velel tankovému praporu. S ním se jako jeden z prvních probil do centra Kyjeva, za což byl v prosinci 1943 vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského Svazu. V čele tankového praporu se zúčastnil všech bojových akcí v karpatsko-dukelské operaci a na Ostravsku a s ním došel až do Prahy.
Na podzim 1945 byl vyslán do SSSR na Vojenskou akademii tankových a mechanizovaných vojsk J. V. Stalina v Moskvě, ale ze zdravotních důvodů se musel vrátit do Československa a nastoupit léčbu, léčil si tuberkulózu a nedoléčená předchozí zranění. To vše vykonával jako voják v záloze, za vojáka z povolání byl přijat až 1.1.1946 v hodnosti škpt. tankového vojska. Od jara 1946 sloužil ve funkcích zástupce velitele brigády na Moravě (1., 3. a 12. tb.). Po únoru 1948 začal být sledován vojenskou kontrarozvědkou, svým kritickým postojem k novému režimu se příliš neskrýval. Také vzhledem k přetrvávajícím zdravotním potížím a prakticky stálému pobytu v sanatoriích se rozhodl z armády na vlastní žádost odejít.
Pro jeho protikomunistické postoje byl v roce 1949 obviněn z velezrady a odsouzen na 10 let, ztrátě půlky majetku a odebrání všech vyznamenání kromě Hrdiny Sovětského svazu. Za „drzost“ odvolání se proti rozsudku, byl potrestán čtyřmi lety vězení navíc. Po zhoršení zdravotního stavu ve vězení Mírov byl léčen ve Vojenské nemocnici v Olomouci, odkud se mu i s manželkou zdařil útěk do Bavorska, ale své dvě dcery uviděl až v r. 1963. Jeho jméno, fotografie i zmínky o něm byly v ČSSR vymazány, jakoby nikdy neexistoval (ze známé fotografie tří hrdinů SSSR – vpravo Sochor, vlevo Tesařík, byl vymazán). V Německu pracoval v Americkém fondu pomoci československým uprchlíkům. V r. 1955 se přestěhoval do Anglie, kde psal paměti, které publikoval v knize „Nelituj oběti“. Na protest proti okupaci ČSSR v r. 1968 vrátil sovětům svá vyznamenání. Přes chronickou tuberkulózu se ale dožil pádu komunismu v r. 1989, své rehabilitace v roce 1990 a také jmenování do hodnosti generálmajora.
Když byl v prvním červencovém týdnu roku 2002 v britském Northamptonu pohřbíván, měl na sobě uniformu s hodností generálmajora a na hrudi řád Milana Rastislava Štefánika. V roce 2005 je mu posmrtně udělen řád Bílého lva.
Vyznamenání a pocty:
Zlatá hvězda hrdiny Sovětského svazu
Řád Lenina se Zlatou hvězdou
Řád Suvorova
Řád Rudé hvězdy
Medaile Za vítězství nad Německem
Řád Rumunské koruny
Řád Jugoslavského bratrství a sjednocení
Řád Bílého lva za vítězství IV. st.
Čs. válečný kříž 1939 (5x)
Čs. medaile Za chrabrost 1939
Čs. vojenská medaile Za zásluhy I. st.
Sokolovská pamětní medaile
Čs. vojenská pamětní medaile
Řád M. R. Štefánika in memoriam (1990)
Řád Bílého lva (2005)
Povýšení do hodnosti generálmajor (5.10.1990)

Zdroje (mimo informací z desek):
databáze VÚA Praha
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Bur%C5%A1%C3%ADk
http://www.bojovniciprotitotalite.cz/pages/show/35
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/120123#120123

VPM:
hrob - Brookwood, stát Velká Británie
památník - Kyjev, stát Ukrajina
pomník - Postřekov, okres Domažlice


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.