a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: slavikovice.cz

štábní kapitán in memoriam František Král

* 29.1.1914 (Slavíkovice, okr. Vyškov)
† 17.1.1944 (Ukrajina, Ostrožany)

Odveden 14.2.1942, Buzuluk, podporučík dělostřelectva čs., kmenové číslo 0.033/D. Jednotka při úmrtí 1. čs. samostatná brigáda v SSSR, 2. dělostřelecký pluk, poručík. Padl v boji, pohřben Buzivka.

Vystudoval Vyšší průmyslovou školu v Pardubicích a poté narukoval k dělostřeleckému 302. pluku v Olomouci, kde v letech 1933-34 absolvoval školu pro záložní důstojníky dělostřelectva. Poté sloužil u Finanční stráže v Orlických horách.
Na jaře 1937 odjel jako dobrovolník do Španělska, kde bojoval na straně republikánské vlády jako velitel kulometné čety roty Jana Žižky z Trocnova a později zástupce velitele dělostřelecké baterie 129. mezinárodní brigády. V bojích u Almadena, Granady a Madridu byl několikrát raněn a vyznamenán Řádem španělské republiky. Domů se vrátil na jaře 1938 a v září téhož roku znovu narukoval již jako důstojník k dělostřeleckému 302. pluku v rámci mobilizace.
Po mnichovské kapitulaci se rozhodl pokračovat v boji proti fašismu v zahraničí. V únoru 1939 opustil okleštěnou republiku a v Polsku vstoupil do Legionu Čechů a Slováků. V důsledku polské porážky v září 1939 se dostal na území okupované Rudou armádou a spolu s ostatními příslušníky tzv. Východní skupiny čs. armády prošel internačními tábory NKVD v Jarmolincích, Orankách a Suzdalu. Když se začala tvořit československá vojenská jednotka na území SSSR, byl ppor. Král mezi těmi, kteří měli tvořit její velitelské jádro. 13. února 1942 se stal velitelem čety PT kanónů 45 mm vz. 1937 u 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR. Po krátkém působení ve funkci osvětového důstojníka stanul v čele čety protitankových pušek, se kterou prodělal bojový křest jednotky u Sokolova. Vynikl zejména druhý den bitvy, v noci z 9. na 10. března, když jeho četa pronikla přes zamrzlou řeku až k přední linii nepřátelské obrany, a přesnou střelbou dokázala zničit tři německé tanky a jeden bunkr. Ppor. Král byl v tomto boji lehce zraněn a evakuován do nemocnice v Charkově. Tam sestavil z lehce raněných vojáků samopalnou četu, se kterou se zúčastnil obrany města. Za projevenou iniciativu a hrdinství byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a sovětským Řádem Rudého praporu.
Po vzniku 1. čs. samostatné pěší brigády byl v hodnosti poručíka jmenován velitelem 6. baterie 76 mm PT kanónů vz. 1942. Při dobývání Kyjeva 5. listopadu 1943 jeho baterie vyřadila množství nepřátelských děl a jedno opevněné kulometné hnízdo, čímž umožnila postup vlastní pěchoty. Poručík Král byl v tomto boji podruhé lehce raněn. Jeho zásluhy byly oceněny udělením druhého Československého válečného kříže 1939 a sovětským Řádem Vlastenecké války 2. stupně.
V bojích u Bílé Cerkve na počátku ledna 1944 poručík Král vedl obranu proti mnohonásobné přesile nepřítele. Baterie pod jeho velením odrazila tři nepřátelské protiútoky, zničila devět německých tanků a jedno samohybné dělo, houfnici, několik minometů, kulometných hnízd a pobila stovky nepřátel. Poručík Král byl dekorován svým třetím Československým válečným křížem 1939 a současně navržen udělení Zlaté hvězdy Hrdiny SSSR. Sovětské velení mu nakonec udělilo „pouze“ Řád Vlastenecké války 1. stupně. O několik dní později, 17. ledna 1944, zahynul poručík František Král při ostřelování obce Buzovky, ve které krátce předtím svedl úspěšný boj s německými tanky. Posmrtně byl povýšen do hodnosti štábního kapitána a vyznamenán Československým vojenským řádem bílého lva „Za vítězství“ 1. stupně.

Zdroje (mimo informací z desek):
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
http://www.slavikovice.info/
https://forum.valka.cz/topic/view/33313/Kral-Frantisek

VPM:
hrob - Sadagura, stát Ukrajina


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.