a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: archiv vets.cz

Ferdinand Filáček

* 7.10.1893 (Rudimov)
† 4.8.1976

Legionář Ferdinand Filáček sa narodil 7.10.1893 v Rudimově (v okrese Uherský Brod) v čísle popisném 1 Františce roz. Pláškové a Ferdinandu Filáčkovi. Otec byl, tak jako celá řada jeho předků, nunvář. Tato živnost se většinou dědila z otce na syna. Z Rudimova přesídlili do Litomyšle do čtvrti Zaháj čp. 48 (později dům "horních Filáčkových"). Zde žili oba bratři s rodinami (Ferdinand, otec legionáře a Adolf, jeho strýc). Ferdinand Filáček senior poté odkoupil (pravděpod. od paní Pávové) domek na Zaháji čp. 34 ("dolní Filáčkovi") a jeho přestavbu ukončil cca v r.1904).
Obecnou školu v letech 1889 - 1904 a měšťanku 1904 - 1907 tak F. Filáček již navštěvoval v Litomyšli. Do učení nastoupil v Žamberku do koloniálu k panu V. K. Hübnerovi a u něho se od 20.7.1907 do 20.8.1910 učil obchodním příručím.
Zárověň studoval dvoutřídní průmyslovou pokračovací školu v Žamberku (1907 - 1908). To umožnila zřejmě osvícenost pana Hübnera, který tam své učně posílal a pravděpodobně jim na studia i přispíval.
Po vyučení nastoupil F. Filáček 16.10.1910 jako obchodní příručí do železářství Tichý ve Vysokém Mýtě (vyprávěl, jak tam ve volných chvílích posiloval s kupeckými závažími a různým železářským zbožím, mezi něž patřily i činky). Tady zůstal až do 31.7.1914, kdy byl odveden do armády.
Do rakouské armády nastoupil 26.8.1914 a vojenskou službu zahájil u zeměbraneckého pěšího pluku č. 30. S plukem 9.11.1914 odjel na ruskou frontu a 5.12.1914 byl zajat v Novém Sadu (Nowy Sazs, databáze uvádí chybně Nový Sardec). V ruském zajetí prošel sibiřskými zajateckými tábory Kainsk, Novo-Nikolajevsk a Semipalatinsk.
Poté byl přidělen jako zajatecká námezdní síla na blíže neurčený statek. Dostal se tak do hospodářství, kde zpočátku dělal veškeré práce. Pro svou "gramotnost" byl postupně využíván jako jakýsi písař, tajemník a technologický poradce místního hospodáře.
Vyprávěl například, jak vysvětloval význam kompostování a hnojení, které tam tehdy nikdo nevyužíval, jak prosazoval haťové výztuhy věčně rozblácených cest, nebo budoval udírnu na špek, protože na to jejich "salo" si jen těžko zvykal.
Tato etapa zajetí byla jistě těžká kvůli odloučení od domova a nejistotě z budoucnosti, ale při práci v hospodářství a později dokonce práci privilegované byla mnohem snesitelnější, než zajatecký tábor. Tak prožil Ferdinand Filáček dva roky.
Do československé armády v Rusku se přihlásil již 16.9.1916, ale pro odpor carské vlády proti vytvoření armádního sboru se žádost vyřizovala téměř rok. Teprve potom, v květnu 1917, byl s ostatními čsl. dobrovolníky přepraven do Borispolu na Ukrajině a zde 31.8.1917 zařazen jako vojín do řad legií - k 5. střeleckému pluku TGM.
Po absolvování poddůstojnické školy prodělal s 5. plukem ústupové boje z Ukrajiny a pak celou sibiřskou anabázi přes Bachmač až do Vladivostoku. Na ussurijské frontě byl přidělen ke 4. praporu 5. pluku jako instruktor. Později, již v hodnosti desátníka, byl vybrán do osobní stráže gen. Janina a jako příslušník 7. strážní roty 5. pluku se vrátil z Vladivostoku do vlasti dne 10.7.1920.
13.7.1920 byl demobilizován a po tříměsíční dovolené nastoupil jako rotmistr u 45. pěšího pluku v Chustu na Podkarpatské Rusi. 16.6.1923 se v Litomyšli oženil s Annou rozenou Dvořákovou a spolu pak žili až do roku 1925 v místě jeho posádky v Chustu. Zde se jim 25.2.1925 narodil syn Vlastibor.
Po smrti svého otce převzal hospodářství a "dělníkem polí" zůstal i po odevzdání půdy do JZD. Tam pracoval nejen manuálně, ale dlouhé roky také jako účetní.
Ferdinand Filáček zemřel 4.8.1976.

Zdroje (mimo informací z desek):
Martin Brynych




Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.