á | a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ľ | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | ť | u | ú | v | w | z | ž (vše)
Autor: archiv Michal Procházka

Božena Mačková

* 7.2.1907
† 6.5.1945 (Praha)

- v domácnosti
- bytem Praha XIX, Na Kocínce, čp. 207
- zasažena náhodnými střelami do hlavy a do hrudníku, doma v bytě
- pohřbena 15.5.1945 - hřbitov Šárka
- švagrová Antonína Mačka (https://www.vets.cz/vpm/antonin-macek-3478/)

vzpomínky Jiřího Mačka (syna):
"5. května 1945 vypuklo v Praze povstání. Byla sobota. V našem domě a na ulici bylo veselo, než padly první výstřely. Otec se strýcem Toníkem a já jsme šli do dejvických ulic, ale museli jsme se z tohoto důvodu vrátit. Strýc se ale s námi rozloučil a odešel do vnitřní Prahy a od té doby se již domů nevrátil.
Ve večerních hodinách odešly na něčí pokyn ženy s dětmi z domu do krytu. Tento kryt byl vybudován v průběhu války v nedaleké cihelně z tunelu. Maminka vzala s sebou nějaké to jídlo a mně přikázala obléknout se do školních šatů pro případ nouze. Také patřičně oblékla sestru Blážu.
Dne 6. května ráno se rozhodla odejít z krytu domů, aby uvařila oběd. Později jsem se také s Blážou vrátil za ní domů. Otec byl v té době na barikádách a vrátil se v průběhu dopoledne 6. května, aby zjistil, zda jsme všichni v pořádku. Vzali jsem uvařený oběd a odešli jsme do přízemního bytu, kde bydlel strýc Toník s tím, aby jeho žena nebyla doma sama.
V poledních hodinách třeskly rány, které usmrtily naši maminku. Seděla tiše na židli, na klíně hrneček s polévkou, v ruce lžíci a vůbec se nepohnula. Když se otec zraněný a zkrvavený na tváři přiblížil k mamince, začala se kácet do jeho objetí. Plno krve. Bylo jasné, že jsme ztratili to nejdražší. Měla průstřel hlavy a plic. Já v tu dobu seděl s Blážou na gauči vedle skříně a díky ní a haldě stočených balicích papírů žijeme. Zde se střely ztlumily.
Otec byl v šoku a volal pro pomoc. Bez rozmyšlení jsem vyběhl z bytu a domu a v dešti běžel někam pro nějakou pomoc. Kolem mne svištěly německé střely z prostoru okupovaného gymnázia. To mě donutilo zalehnout do mokré, blátivé strouhy a plazit se k Burianově vile. Žádnou pomoc jsem nenašel. Ulice prázdná, nikde ani človíčka.
Jiným směrem jsem se vracel domů, mokrý, špinavý od bláta, ale smutný, že pro maminku jsem už nic udělat nemohl.
Bylo mi 14 let a Bláže 5 let. Neměl jsem žádnou radost z osvobození a konce války 9. května."

Jedna z fotografií v příloze - střely, které stály život B. Mačkovou.

Zdroje (mimo informací z desek):
MAREK, J. a kolektiv. Padli na barikádách. 2. vydání. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2020. ISBN 978-80-7278-797-5.
informace rodiny (Michal Procházka)

VPM:
hrob - Praha 6, okres Praha 6
pamětní deska - Praha 6, okres Praha 6


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.