Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Josef Gaďurek

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
  • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
    
    Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
    V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
    Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
    
    Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
    I. sv. válka
    - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
    - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
    - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
    - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
    - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
    - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
    - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
    - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
    
    
    II. sv. válka
    - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
    - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
    - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
    - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
    - pomník čs. západním letcům
    - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
    Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
    
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Poznámka:

Letecký pozorovatel a major generálního štábu Josef Gaďurek zemřel 20.4.1931 na následky zranění, utrpěných 13.4.1931 při letecké nehodě u Opatova u Svitav. Pilot Zdeněk Schindler přežil. Další o jejich nehodě na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Josef Gaďurek měl 23.4.1931 pohřeb na Olšanech. Pravděpodobně šlo o pohřeb žehem, který byl vykonán 24.4.1931. Správa hřbitova Olšany nemá záznam o uložení. Nelze tedy zcela vyloučit, že byla jeho urna uložena jinde.

V Knize zemřelých Leteckého pluku 6 (uložena ve VHA Praha) je k Josefu Gaďurkovi uvedeno:
Pluk, vojenský útvar: letecký pluk 6
Den, měsíc a rok, místo, okres a země úmrtí: 1931 20.dubna ve veřejné nemocnici ve Svitavách, pol. okres Moravská Třebová, země Moravskoslezská
Setnina, rota čí švadrona dělobitna: ˙/.
Hodnost: major generálního štábu
Jméno zemřelého: Josef Gaďurek
Místo narození, okres a země: Lobodice, pol. okres Přerov, země Moravskoslezská; příslušný Věrovany, pol. okres Přerov, země Moravskoslezská podle opisu kmenového listu, čís. 8D
Náboženství: bez vyznání
Rok narození: 11/5 1894
Pohlaví: mužské
Svobodný, ženatý, ovdovělý: ženatý
Povolání: důstojník z povolání
Zda zaopatřen?: ˙/.
Nemoc, způsob smrti dle ohledacího lístku nebo úmrtního listu: Fracturae multiplices podle úmrtního listu
Kdy a kde pochován: 1931 24.dubna na hřbitově Olšanském v Praze, pol. okres týž, země Česká
Jméno a charakter pochovávajícího nebo protokolujícího kněze: ˙/.
Tomus a folio matriky, na základě které bylo protokolováno: Tomus II., strana 23, č.ř. 2, knihy zemřelých okresního úřadu v Mor. Třebové.
Poznámka: Povolení k převozu mrtvoly vydáno okresním úřadem v Mor. Třebové, čj.14336/IV-9 z 21/4 1931

V Kronice Leteckého pluku 1 (uložena ve VHA Praha), je k Josefu Gaďurkovi uvedeno: Dne 23. dubna byl vypraven z kaple divisní nemocnice 1 na Olšany v 15 hodin pohřeb majora gšt. p. p. l. Josefa Gaďurka, který utrpěl těžká zranění při havárii letounu dne 13. dubna u České Třebové. Byl to svědomitý a výborný důstojník oblíben u všech svých kamarádů. Čest budiž jeho památce.

Na smutečním oznámení Josefa Gaďurka (v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 212), je uvedeno:
Ministerstvo národní obrany – letecký odbor a letecký pluk 6
oznamují bolestnou zprávu o úmrtí svého druha majora generálního štábu, polního pozorovatele letce
JOSEFA GAĎURKA,
majitele čs. válečného kříže a řádu Rumunské koruny třídy důstojníků
Skonal dne 20. dubna 1931 následkem zranění utrpěných při havárii letounu dne 13. dubna 1931 u Opatova.
Tělesná schránka jeho bude ve čtvrtek dne 23. dubna 1931 o 15. hodině z Divisní nemocnice 1 – Karlovo náměstí – po slavnostním rozloučení vyzdvižena a do krematoria na Olšanech převezena.
Kremace bude konána dne 24. dubna 1931 o ½ 11. hodině.
Letiště »Praha« dne 20. dubna 1931.

Pokud někdo ví, kde se jeho hrob nachází (nebo zda byl už zrušen), ať sem prosím informaci doplní, nebo sám hrob vloží na stránky Spolku pro vojenská pietní místa.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček