Žamberk

Hrob vojáků Rudé armády a vojáka Jugoslávské armády

Autor: Ing. Jana Hlaváčová, 24.04.2001
Umístění: Žamberk, Ke Střelnici, hřbitov
Nápis:
VY JSTE DALI ŽIVOT
MY VÁM LÁSKU

ВЫ ДАЛИ ЖИЗХЬ
МЫ ВАМ ЛЮБОВЬ

5.V.1945

СЕРБИЙСКИЙ СОЛДАТ
ИВАН МИТРОВИЧ *1918 +19.V.1945
ГРАДСАНИЦА - ЮГОСЛАВИЯ

СТАРШИНА САМАТ
САВИЗЯМОВИЧ САВИЗЯМОВ
*1915 +3.VI.1945

СЕРЖАНТ ГЕОРГИЙ
ПРУШИНСКИЙ *1922 +6.VI.1945
???

СОЛДАТ ВАЛЯ
ДЕКТЯРЕВА *1925 +17.VIII.1945
???
Poznámka:

text ze snímků nečitelný


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5315-06590
Pomník přidal: Ing. Jana Hlaváčová, město Žamberk

Hrob Jaroslav Cabalka

Autor: Jana Šubrtová, 17.09.2018
Umístění: Žamberk, Ke Střelnici, hřbitov
Nápis:
JAROSLAV CABALKA
ČETAŘ, POLNÍ PILOT LETEC
I. LET. PLUKU T.G.MASARYKA
ZAHYNUL PŘI LETECKÉM NEŠTĚSTÍ
6.III.1930. V BOHNICÍCH U PRAHY
STÁR 22 ROKŮ.
Poznámka:

K letecké katastrofě došlo 6.března 1930 v 15:45. Toho dne odstartovala skupina letadel k oslavám 80.tých narozenin prezidenta T.G.Masaryka . Po seskupení letounů severně Klecan se letounu otočili směrem nad Prahu. V prostoru Bohnic vybočil náhle z neznámé příčiny letoun Ab111.81 s posádkou pilot četař Jaroslav Cabalka a pozorovatel ppor.Bečka Josef doleva kde vrazil do Ab-111.90 pilotovaného četařem Vojtěchem Kříhou s pozorovatelem četařem Jiřím Matějkou. Oba letouny se stali neovladatelnými a zřítili se v Praze Bohnicích nedaleko psychiatrické nemocnice.
(zdroj: http://www.pomnikyletcu.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'29.81'' E16°27'4.3'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pamětní deska Pavel Kohn-Kubín

Autor: Ing. Jana Hlaváčová, 30.05.2005
Umístění: Žamberk, Masarykovo náměstí 5, na domě
Nápis:
DNE 10.6.1913 SE V DOMĚ, KTERÝ ZDE STÁVAL
NARODIL
PAVEL KOHN-KUBÍN

ŠTÁBNÍ KAPITÁN 311. ČS. BOMBARDOVACÍ
PERUTĚ RAF. DNE 13.3.1944 PADL NAD
BISKAJSKÝM ZÁLIVEM.
Poznámka:

autoři Zdeněk Kolářský a Jiří Merganc
Kubín – Kohn Pavel, nadporučík, nar. 10.6.1913, Žamberk, příslušník 1.4.3. - 311. peruť. Nezvěstný 13.3.1944 z operačního letu, Liberator BZ995 (J), Biskajský záliv. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5315-06596
Pomník přidal: Ing. Jana Hlaváčová, město Žamberk
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 2. světové války a Josef Knop

Autor: Ing. Jana Hlaváčová, 05.06.2006
Umístění: Žamberk, náměstí Gen. Knopa, park na náměstí
Nápis:
OBĚTEM
II. SVĚTOVÉ
VÁLKY
1939-1945

GENERÁLMAJOR
IN MEMORIAM
JOSEF KNOP
30.I.1909 – 1.IV.1966

NAROZEN V ŽAMBERKU, ÚČASTNÍK
ODBOJE VE FRANCII A VELKÉ BRITÁNII.

VELITEL 2. PRAPORU 1. ČS. BRIGÁDY V SSSR,
JEHOŽ VOJÁCI JAKO PRVNÍ VSTOUPILI
NA PŮDU OKUPOVANÉ VLASTI.
NOSITEL VYSOKÝCH ČESKOSLOVENSKÝCH
A SPOJENECKÝCH VYZNAMENÁNÍ. V ROCE
1949 ODSOUZEN KOMUNISTICKÝM
REŽIMEM NA DOŽIVOTÍ. UMÍRÁ V ÚSTÍ
NAD ORLICÍ VE VĚKU 57 LET NA NÁSLEDKY
VÁLEČNÝCH ÚTRAP A VĚZENÍ.
Poznámka:

- Knop Josef, nadporučík pěchoty čs., nar. 31.1.1909, Žamberk, os. číslo F-2741. Odveden 3.4.1940, Marseille, Francie. (zdroj databáze VÚA Praha)
- více informací o Josefu Knopovi např. na http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Knop
- autorem pamětní desky je Zdeněk Kolářský http://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Kol%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_%28socha%C5%99%29


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5315-06592
Pomník přidal: Ing. Jana Hlaváčová, město Žamberk
Doplnění informací: Ing. František Jedlička, Ivan Bok

Pamětní deska parašutistům

Autor: Petr Vacek, 03.10.2009
Umístění: Žamberk, Šanderova, na rodinné farmě „U Žabků“
Nápis:
V TOMTO DOMĚ RODINA ŽABKOVA UKRÝVALA
ČS. PARAVÝSADEK BARIUM VYSLANÝ Z ANGLIE
V LETECH 1944-1945. PO ROCE 1948 BYL RUDOLF
ŽABKA VE VYKONSTRUOVANÉM POLITICKÉM
PROCESU ODSOUZEN K DLOUHOLETÉMU ŽALÁŘI.

NA PAMĚŤ PARAŠUTISTŮ
MAJORA IN MEMORIAM
JOSEFA ŠANDERY,
PORUČÍKA IN MEMORIAM
JOSEFA ŽIŽKY,
KTEŘÍ V BOJI ZA SVOBODU VLASTI BYLI
ZDE DNE 16.I.1945 GESTAPEM ZATČENI.
SNR „BARIUM – VELKÝ JOSEF“.
Poznámka:

Dolní deska byla odhalena záhy po válce, horní část byla přidána po listopadu 1989.
Barium:
Skupina ve složení: nadporučík dělostřelectva Josef Šandera - velitel skupiny, četař aspirant Josef Žižka - radiotelegrafista a četař pěchoty Tomáš Býček - pomocník, vyslaná londýnským ústředím na území okupované vlasti a vybavená vysílačkou s krycím jménem MARTA, seskočila z letounu Halifax s polskou posádkou u obce Vysoká nad Labem v noci z 3. na 4. dubna 1944. Jejím úkolem bylo získávání a odesílání zpravodajských informací do Londýna a organizování příprav ozbrojeného povstání.
Po selhání několika záchytných adres v okolí Holic, zakopali zpravodajský materiál s vysílačkami a po domluvě se rozešli. Josef Žižka se pěšky vydal do Potštejna, kde doufal ve využití kontaktů z předválečné doby na českobratrské faře a Josef Šandera s Tomášem Býčkem se zase vydali do Hradce Králové na další záchytnou adresu k Františku Klabanovi. Ten byl ale již ve vězení a tak jeho syn Slavomír zařídil kontakt na Františka Němce, který Šanderu s Býčkem pro první chvíle ubytoval v boudě na své zelinářské zahradě.
Mezitím Josef Žižka došel do Potštejna na faru, kde již kvůli dřívějšímu zatčení nebyl kazatel Reichl, kterého znal, ale Gustav Zvěřina. Ten se na Žižku také upamatoval a nechal jej zde přespat. Následující den odešel na nový kontakt do Častolovic k Jaroslavu Vilímkovi, který jej dovedl do Slemena k Ferdinandu Rohlenovi. Toto místo se pak stalo jedním z velmi důležitých v historii BARIA.
Prvotní zachycení bylo dramatickým okamžikem každé skupiny. Při neúspěchu to ve většině případů znamenalo rychlý a tragický konec.
Členové skupiny se opět sešli a mohli zahájit činnost, pro kterou zde byli vysazeni. A tak již 19. dubna 1944 z bytu Františka Lokajíčka v Rychnově nad Kněžnou bylo úspěšně navázáno pomocí vysílačky MARTA spojení s londýnskou centrálou. Odtud Josef Žižka vysílal až do 12. června 1944, kdy se vysílačka z bezpečnostních důvodů přemístila na jedno z dalších míst. Do té doby radiotelegrafista hlavně přebýval u Rohlenových a Frošových. Zajížděl také za Šanderou a Býčkem, kteří byli v Hradci Králové, a oni za ním.
Rohlenovi, Frošovi a Lokajíčkovi měli rozhodující zásluhu na tom, že v prvotním rozhodujícím období bylo spojení se zahraničím úspěšně navázáno.
Organizační centrum BARIA bylo v Hradci Králové, kde členové skupiny využívali úkrytu u několika rodin. Například u Viléma Mičaníka, Bedřicha Marka, Jana Lánského a dalších. Hlavně pak v rodině Vachkových našel Josef Šandera nejen bezpečné zázemí pro svoji práci, ale přímo v osobě Václava Vachka, strojmistra z železničního depa v Hradci Králové, člověka, který mu pomáhal nejen získávat zpravodajské informace a dodávat je vytvořeným systémem kurýrů k vysílání do Londýna, ale i aktivně spolupracoval při vytváření odbojové organizace a přípravě povstání.
Činnost skupiny se velmi úspěšně rozvíjela. Podařilo se jí podchytit několik civilních odbojových organizací (včetně R3 - Rady tří) a také vojenskou Obranu národu. Oblast severovýchodních Čech se tak díky nezdolné činnosti Josefa Šandery dostala pod jednotné, nově vytvořené vedení s velitelskými kádry, které bylo londýnským ústředím odsouhlaseno.
Bohužel, v noci z 2. na 3. října 1944 v Hradci Králové začala zatýkací akce hradeckého a pražského gestapa. Byl to výsledek činnosti konfidentů, hlavně Gustava Žida, který se dostal až k samotným členům BARIA. Mezi prvními zatčenými byl i Václav Vachek. Organizace dostala citelný zásah. Josefu Šanderovi, přezdívanému "Velký Josef", Josefu Žižkovi, přezdívanému "Malý Josef" a Tomáši Býčkovi se podařilo ze smyčky gestapa vyklouznout. Václav Vachek byl při výslechu na hradeckém gestapu ubit k smrti.
Josef Šandera požádal pplk. Rudolfa Gaksche, člena Obrany národa z Rychnova nad Kněžnou, o pomoc při hledání místa, kam by se mohli i s vysílačkou přemístit. Mezitím Tomáš Býček odjel na Turnovsko, kde chtěl najít pro skupinu nové útočiště. V důsledku dalších událostí se již nikdy s Velkým a Malým Josefem nesešel a válku přežil u partyzánů.
Nové útočiště se tedy podařilo najít dalšímu členu Obrany národa škpt. Františku Markalousovi ze Žamberka. A tak 6. října 1944 v pozdních večerních hodinách přijíždí na žamberské náměstí nákladní automobil, na kterém v doprovodu por. Josefa Hýbla - Brodeckého je i Josef Šandera s vysílačkou MARTA. Díky statečnosti Rudolfa Žabky, jeho manželky Boženy a syna Ladislava v Žamberku-Polsku našel Velký Josef a o dva dny později i Malý Josef svoje bezpečné útočiště. Již 9. října 1944 odtud vysílačka MARTA odeslala další depeši.
Činnost zbývajících dvou členů skupiny pokračovala na novém místě neztenčenou silou. Byly typovány další plochy pro shoz zbraní a shromažďovány další zpravodajské informace pro odeslání vysílačkou. Nadále probíhalo zatýkání gestapem, ale Žamberka se nedotýkalo.
Vedení odbojové organizace se sídlem v Žamberku začalo hledat kontakty na jiné organizace v Praze. Tam ale pracovalo velké množství konfidentů gestapa a bylo jen otázkou času, kdy se o skupině parašutistů z Anglie s vysílačkou dozvědí. Tak se stalo, že v polovině prosince 1944 do Žamberka se skutečnými odbojáři přijel i konfident Vítězslav Lepařík, sám bývalý parašutista, který Šanderu znal. Podařilo se mu s ním ještě ten den u Žabkových setkat. K jeho dobru je nutno podotknout, že po návratu do Prahy oznámil, že parašutisty nenašel. Když se chtěl později od gestapa odpoutat, v neopatrnosti se zmínil i o BARIU. Byl ihned podroben výslechu a donucen dovést gestapo k jejich úkrytu.
16. ledna 1945 v ranních hodinách obklíčila asi třicetičlenná skupina gestapáků dům Žabkových. Když uviděl Josef Šandera bezvýchodnost situace, střelil se pistolí do hlavy. Němci ale parašutisty chtěli dostat živé. V opačném případě vyhrožovali, že všechny domy v okolí vypálí. Josef Žižka se vzdal, ale již 18. ledna 1945 se ve vězení v Praze oběsil, aby jej Němci nemohli použít k rádiové protihře. Šandera při výstřelu nezemřel. Když to gestapáci zjistili, nechali jej převézt do nemocnice v Hradci Králové, kde byl operován. Zemřel pod falešným jménem František Drbola v nemocnici 9. března 1945, aniž cokoliv Němcům prozradil.
Rudolf Žabka s manželkou byli po výsleších v Hradci Králové převezeni do Malé pevnosti v Terezíně, odkud se již živí neměli vrátit, ale štěstí je neopustilo. Syn Ladislav při zmatcích s odvozem postřeleného Josefa Šandery uprchl a skrýval se až do konce války.
Tak skončila paraskupina BARIUM, jejíž činnost byla v Londýně velmi ceněna a dosaženými výsledky patřila mezi nejúspěšnější skupiny, které k nám kdy byly z Anglie vyslány. K vysazení byla dokonce připravena další skupina KAVKA (MORTAR), která na činnost BARIA měla navázat.
(zdroj Vladislav Severin, portál města Žamberk)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5315-06593
Pomník přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ing. Jana Hlaváčová, 30.05.2005
Umístění: Žamberk, Tyršova, v budově sokolovny
Nápis:
1938 – 1945

ZEMŘELI, ABYCHOM ŽILI

FRANTIŠEK
WEIHRAUCH
NÁČELNÍK JEDNOTY

JOSEF KUBEC
ZDENĚK HOSTOVSKÝ
JAN JURČO
STANISLAV PORTÍK
MILOSLAV VRAŠTIL

24.XI.1946
Poznámka:

autor Antonín Balcar


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5315-06564
Pomník přidal: Ing. Jana Hlaváčová, město Žamberk

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Ing. Jana Hlaváčová, 30.05.2005
Umístění: Žamberk, Tyršova, v budově sokolovny
Nápis:
ZA SVOBODU VLASTI
DALI SVÉ ŽIVOTY BRATŘI:

JAROSLAV BURYŠKA
JAROSLAV ČÍŽEK
EMANUEL GRUND
VLADIMÍR HAVELSKÝ
BEDŘICH HAVLENA
ING. JAROSLAV KACÁELK
JUC. JAROSLAV KOHOUT
JOSEF NAXERA
VÁCLAV STRNAD
JUDr. JAROSLAV ZAHRÁDKA

ODHALENO 28.10.1928

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5315-06597
Pomník přidal: Ing. Jana Hlaváčová, město Žamberk

Pomník Bedřich Havlena

Autor: Ing. Jana Hlaváčová, 05.10.2006
Umístění: Žamberk, Vojáčkovy sady, park vedle městského úřadu
Nápis:
BEDŘICH HAVLENA
BOJOVAL V LEGIÍCH,
RAKUŠANY ZAJAT – DNE 21.6.1918 V DAVANZU U ST. DONY DI
PIAVE PRO VLAST NA POPRAVIŠTI HRDINNĚ DOKONAL.
NA VĚČNOU PAMĚŤ ZASADIL SPOLEK BERNÍCH ÚŘEDNÍKŮ DNE 3.9.1922
Poznámka:

- kompletnost nápisu nelze z fotografie ověřit
- více o Bedřichu Havlenovi např. na http://cs.wikipedia.org/wiki/Bedřich_Havlena


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5315-06595
Pomník přidal: Ing. Jana Hlaváčová, město Žamberk

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Ing. Jana Hlaváčová, 30.05.2005
Umístění: Žamberk, Vojáčkovy sady, park vedle městského úřadu
Nápis:
OBĚTEM SVĚTOVÉ VÁLKY
1914 – 1918

padlí:
BALAŠ FR. 1885 – 1915
BARNET VÁCL. 1890 – 1918
BURYŠKA ANT. 1892 – 1916
ČELECHOVSKÝ R. 1884 – 1915
BULÍČEK ANT. 1898 – 1918
ČÍŽEK JAR. 1890 - 1916
DURCHÁNEK FR. 1895 – 1916
FILIP JAN 1874 – 1918
FRÖDE KAM. 1874 – 1918
HAVLENA BED. 1888 – 1918
HOLUBÁŘ JAN 1892 – 1914
CHRAMOSTA JOS. 1882 – 1919
JAROŠ VÁC. 1883 – 1918
JIROUT KAR. 1892 – 1915
KODYTEK VÁC. 1890 – 1917
KOHOUT JAR. 1886 – 1916
KUMPOŠT JOS. 1881 – 1915
LIFKA KAR. 1880 – 1915
MAREŠ JAN 1890 – 1917
MARTÍNEK FRT. 1882 – 1914
MARTÍNEK KAR. 1891 – 1914
MERGANC JAN 1894 – 1917
MIKYSKA FRT. 1895 – 1917
MIKYSKA JOS. 1900 – 1918
NOVOTNÝ FRT. 1884 – 1915
PARISH JIŘÍ 1896 – 1915
PAZOUREK JIND. 1897 – 1918

nezvěstní:
BULÍČEK VÁC. 1892
DOLEČEK ANT. 1875
FREYBERG JAR. 1887
HYNEK ANT. 1891
KACÁLEK ANT. 1885
KALOUSEK FRT. 1890
KALOUS JOS. 1879
HUBÁLEK FRT. 1892
KOPECKÝ JAN. 1871
KREJSA AD. 1895
KREJSA KAR. 1889
KAVKA FRT. 1892
KUMPOŠT FRT. 1885
LESÁK ČEN. 1876
MALEČEK FRT. 1885
MAREŠ BOH. 1896
MAREŠ OLD. 1898
MERGANC LAD. 1895
NAKSERA JOS. 1887
PAZOUREK BERN. 1889
SMUTNÝ JOS. 1877
VELICKÝ FRT. 1883
ZAHRÁTKA JAR. 18.??
ZÁŘECKÝ JOS. 1887
ŽABKA JOS. 1889

padlí:
POZDĚNA KAR. 1890 – 1915
POZDĚNA VIL. 1893 – 1916
PŘÍHODA VÁC. 1874 – 1915
SADIL VÁC. 1877 – 1916
SEIDLITZ KAR. 1888 – 1915
STEJSKAL BŘET. 1894 – 1915
TREJTNAR RUD. 1891 – 1915
TREJTNAR JOS. 1889 – 1914
REJNUŠ JOS. 1885 – 1915
URBÁNEK VINC. 1898 – 1918
ŽABKA ANT. 1885 – 1917
ŽIŽKA JOS. 1887 – 1916
DOLEČEK JOS. 1893 – 1914
LEDR ANT. 1878 – 1915
HUBÁLEK JOS. 1901 – 1915
PLOCK FR. 1886 – 1915
STRNAD VÁC. údaj chybí
FRÖDE FR. údaj chybí
HLAVSA KAR. 1893 – 1915
HUBÁLEK ANT. 1890 – 1918
VALENTA VIL. 1879 – 1914
DOSTÁLEK FRT. 1872 – 1916
SERBOUSEK BAS. 1880 – 1917
ŽABKA KAR. 1883 – 1916

zemřeli:
BLAŽEK FRT. 1891 – 1922
BŘÍZA JOS. 1897 – 1920
GLÜCKSELIG B. 1893 – 1920
HOVAD FRT. 1885 – 1917
KALOUS VÁC. 1895 – 1918
KOTYZA JAN 1876 – 1917
LESÁK JAN 1880 – 1917
MAREŠ VÁC. 1874 – 1923
MALÍK RUD. 1883 – 1914
MERGANC J. 1894 - 1920
PROSS AD. 1884 – 1915
RYCL FR. 1882 – 1914
MATYÁŠ FR. 1877 – 1915
MITVALSKÝ FR. 1886 – 1915
ŠARAPATKA JIN. 1876 – 1917
ŠTĚPÁN FR. 1886 – 1918
TOBIŠKA FR. 1877 – 1917
TOMEK JOS. 1869 – 1917
VEINGARTEN FRT. 1897 – 1917
VACEK JAN 1887 – 1915
VACEK JOS. 1869 – 1914
ŽABKA VÁC. 1885 – 1917
ŽABKA KAR. 1887 – 1914

nezvěstní:
KRÁL JOS. 1884
MITVALSKÝ AN. 1887
POHLFREICH FERD. 1879

zemřeli:
KALOUSEK JAN 1870 – 1919
VÍTEK JAN 1882 – 1915
BROULÍK FL. 1878 – 1921
KNOP FR. 1894 – 1918
ROJA ZD. 1900 – 1918
HAVELSKÝ VL. 1895 – 1918
KRÁL VÁCL. 1860 – 1918
Poznámka:

Realizován žamberským rodákem , sochařem Františkem Rousem a odhalen u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky v říjnu roku 1928.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomn%C3%ADk_ob%C4%9Btem_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky_v_%C5%BDamberku )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5315-06594
Pomník přidal: Ing. Jana Hlaváčová, město Žamberk
Doplnění informací: Petr Sedloň