Zadní Chodov
Pomník Obětem 1. světové války
Karl Egerer gef. 14.8.1914.
Otto Lenhard Ltn. gef. 26.8.1914.
Jos. Lenhard Fähn. gef. 29.2.1916.
Franz Wettinger gef. 18.8.1914.
2. Brüder Michl u. Ant. Baier
gef. 1.10.1914. – gef. 30.8.1917.
Franz Ständfest gef. 6.12.1914.
Anton Felbinger gef. 8.12.1914.
Johann Schindler gef. 9.12.1914.
Johann Baier gef. 31.1.1915.
Wenzl Wölfling gef. 3.11.1915.
Ferdinand Suttner gef. 13.3.1915.
Wenzl Roth gef. 22.3.1915.
2. Brüder Josef u. Ant. Sturm.
gef. 6.4.1915. gef. 4.1.1917.
2. Brüder Joh. u. Franz Schneider
gef. 13.4.1915. – gef. 3.10.1918.
Josef Lenhard gef. 14.6.1915.
Anton Maier gef. 14.6.1915
Franz Serg gef. 7.1.1915.
Joh. Konhauser gef. 8.5.1916.
Franz Herust gef. 16.7.1916
Thomas Ott gef. 29.7.1916.
...gef. 29.7.1916
...gef.25.4.1917
Anton...gef.19.8.1917
Franz Eberl gest. 23.6.1917
Robert Hufnagl gef. 23.6.1917.
Rudolf Bauer gef. 2.7.1918.
Anton Schreil gef. 1.9.1918.
Anton Scharnagl gest. 13…..
Josef Sturm gest. 2.12.1918
Josef Roth verm. 1914
UNSEREN HELDEN
částečně nečitelná data
Zadní Chodov = Hinterkotten
V I. světové válce měla obec 35, ve II. světové válce 42 padlých a pohřešovaných.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3215-05101
Souřadnice: N49°53'25.76'' E12°39'16.38'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marta Nejedlá
Pomník Miloš Kukla
Zde byl dne 27.11.1979
při služebním zákroku
proti nebezpečnému pachateli zraněn
MILOŠ KUKLA
Vojín Pohraniční stráže ČSSR, PS útvaru 8356 Planá
A zemřel 3.12.1979
ČEST JEHO PAMÁTCE
Věnoval KČP PLANÁ
Pomník na místě tragické události, která se odehrála v pokročilém období studené války dne 27.11.1979. Obětí přestřelky mezi vojenským zběhem a hlídkou Pohraniční stráže se stal vojín Miloš Kukla, který byl na vojně pouhých 58 dní. Letos (2013) by mohl v roce slavit 55. narozeniny.
Miloš Kukla se narodil v roce 1958 v Českém Brodě. Vystudoval střední zemědělskou školu a hned na to nastoupil základní vojenskou službu k Pohraniční stráži, a to k 1. školnímu praporu 12. školní brigády v Zadním Chodově.
Na vojně nebyl ještě ani dva měsíce, když ho koncem listopadu roku 1979 vyslali pod vedením svobodníka Plíška na hlídku. Ani svobodník Plíšek nebyl příliš zkušeným vojákem, sloužil jen o půl roku déle.
Vedení útvaru obdrželo informaci, že se v okolí může pohybovat nebezpečný vojenský zběh z tachovské posádky Myslovič s kriminální minulostí, vyzbrojený samopalem a značnou zásobou munice. Přesto k jeho event. zadržení vyslali pouze dva nepříliš zkušené vojáky. Rozkaz k akci vydal četař absolvent, také voják základní služby, neboť zřejmě v posádce nebyl tou dobou přítomen žádný důstojník.
Plíšek s Kuklou vyrazili udaným směrem od Zadního Chodova a skutečně po chvíli spatřili ve vzdálenosti přibližně 300 metrů postavu, kráčející rychlým krokem přes zorané pole. Oba se za ní rozběhli a když doběhli asi do vzdálenosti 150 metrů od ní, Plíšek vykřikl „stůj“. Neznámý nejdříve zrychlil krok, překročil Chodovský potok a snažil se zmizet. Když se mu to nezdařilo, zastavil se uprostřed louky. Plíšek se rozhodl rozdělit hlídku, aby stíhanému uzavřeli cestu k útěku a sám se za ním pustil. Kuklu poslal vlevo s tím, aby ho jistil.
Velitel hlídky Plíšek si nyní, z bližší vzdálenosti všiml, že stíhaný má vojenský stejnokroj a je ozbrojen samopalem. Ten podle pozdějšího Plíškova tvrzení zavolal „Pojď si pro mne hajzle“. Načež Plíšek zalehl a začal se plížit do skrytu nedalekých stromů. Zběh však na Plíška vypálil dávku, kterou on opětoval. Zběh se po chvíli vztyčil, samopal položil na zem a ruce zvedl nad hlavu.
Svobodník Plíšek se k němu začal opatrně přibližovat, jištěn Kuklou, který byl v tom okamžiku vzdálený 50 až 70 metrů. Zběh se však náhle prudce sehnul, zvedl svůj samopal a vypálil dávku. Kukla vykřikl a sesul se k zemi, Plíšek bleskově zalehl a Myslovič rychle utíkal z místa střetnutí a za chvilku již byl ve velké vzdálenosti. Plíšek si upravil nastavení hledí a na vzdálenost asi 300 metrů po něm zahájil palbu mířenými dávkami. Prchající muž upadl na zem a nehýbal se.
Střelby si naštěstí všimli v posádce a vyrazili, sice opožděně, na pomoc. Sanitka pak naložila postřeleného Miloše Kuklu, jenž byl zasažen do nohou a také Mysloviče s průstřelem dutiny břišní a odvezla je oba do nemocnice v Plané. Zde se zjistilo, že Kukla má vážně porušenou velkou tepnu a proto byl ihned převezen na specializované pracoviště Fakultní nemocnice v Praze. Pro oba postřelené mělo ovšem zranění nečekaně fatální důsledky. Myslovič podlehl ještě téhož dne těžkým zraněním v nemocnici v Plané.
Kukla se v Praze podrobil operaci a začal se zotavovat. V nemocnici ho mohl navštívit otec a jeho stav se vyvíjel optimisticky. Zcela nečekaně však 3. prosince, tedy po šesti dnech od zranění, zemřel na embolii a pooperačním komplikacím.
(zdroj publikace Pejčoch Ivo: Vojáci na železné oponě, 4.díl, Svět křídel, Cheb 2012)
Vzpomínky vojáka, který v uvedené době sloužil s Milošem Kuklou:
"Kukla byl na vojně od 1.10. v poddůstojnické škole, která v tehdejším školním praporu v Zadním Chodově působila. Miroslav Plíšek byl na vojně od 1.4. 1979 a s Kuklou byli kamarádi s civilu. Plíšek působil jako velitel družstva zůstal v PŠ jako stálý stav a Kuklu měl v družstvu. V uvedený den byli oba veleni do služby 24 hodin do stráže, která chránila vnější perimetr kasáren.
V uvedený den byl hlášen vojenský zběh z Tachova, ale člověk, který procházel z hlavní silnice přes pole vlevo kolem kasárem (pohledem k hlavní bráně) měl na sobě civilní kabát. Proto byl Plíšek s Kuklou poslán, aby ho zkontrolovali, ale nebyli varováni, že může jít o onoho zběha. Ten člověk šel od hranic do vnitrozemí, směrem na Mariánské Lázně . Tachov je cca 13 km od Zadního Chodova. Plíšek sám to komentoval, že " kolem kasáren jde nějaký děda, běžte ho zkontrolovat".
Ten zběh po nich podle Plíška vystřelil,Plíšek v rozrušení vypálil dlouhou dávku, muž zalehl, a pak se postavil, snad i dal ruce nahoru. Plíšek s Kulkou se postavili, a ten pachatel se sehnul a od země po nich vystřelil obloukem nemířenou dávku, zasáhl voj. Kuklu do stehna. Kukla se zhroutil, podle doktora z útvaru (absolvent, Slovák) skoro vykrvácel. Plíšek pak další okamžik popisoval tak, že muž začal utíkat, Plíšek si nastavil hledí a mířenou ranou do trefil jak na střelnici do trupu. Zranění bylo dle doktora neslučitelné se životem. Zraněné Kuklu a zběha odvezl právě doktor z útvaru vozidlem OT 64 z místa (nikoli sanitkou ta by tam nedojela) do nemocnice v Plané, odkud byl Kukla převezen do ÚVN v Praze, kde po týdnu zemřel. Podle toho co si pamatuji, nám říkali zemřel na selhání ledvin a před smrtí jej v nemocnici navštívili i rodiče s nimiž se údajně normálně bavil a těšil se domů.
Na pohřbu místní vůbec nevěděli , jak na vojně Kukla zemřel, po straně jsme jim jeho příběh vylíčili."
Souřadnice: N49°53'49.7'' E12°39'23.2''
Pomník přidal: Jan Šrotýř
Doplnění informací: Jiří Jícha
Příprava dat: Jiří Porteš
