Podbřezí
Pomník Obětem 1. světové války
1914 – 1918
VÁCLAV ČEPELA, JOSEF ČTVRTEČKA, FRANTIŠEK ČUDA, VÁCLAV FOUS, JOSEF FRANC, JOSEF HUŠEK ČETAŘ, VÁCLAV JAVŮREK, JOSEF KOPECKÝ, JAN KOUCKÝ, FRANTIŠEK MELICHAR, JOSEF NOVOTNÝ, VLADIMÍR SKLENÁŘ LEGIONÁŘ ZBOROV, JOSEF ŠOLÍN.
Sklenář Vladimír, nar. 15.6.1982/1983, Velké Jesenice, okres Náchod. V RU armádě sloužil u 30. zemského pěšího pluku jako vojín. Zajat 6.11.1914, V. Sanče. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Lipovci, zařazen 10.10.1916 jako vojí k 1. střeleckému pluku. Padl 19.6.1917 jako svobodník. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5202-03477
Souřadnice: N50°15'35.6'' E16°12'53.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Karel Fous
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Lípa Svobody
LÍPA SVOBODY
vysazena 25.4.1920
u příležitosti 70. výročí
narození T. G. Masaryka,
1. prezidenta samostatného
Československa.
Souřadnice: N50°15'36.74'' E16°12'45.81''
VPM přidal: Jana Šindlerová
Lípa Svobody
LÍPA SVOBODY
vysazena 1.5.2019
u příležitosti
100. výročí založení
Československé republiky
Souřadnice: N50°15'36.69'' E16°12'48.37''
VPM přidal: Jana Šindlerová
Lípa Antonína Švehly
ŠVEHLOVA LÍPA
vysazena v roce 1935
na počest
Antonína Švehly,
významného politika
první samostatné republiky.
Antonín Švehla, nar. 15.4.1873 Hostivař, zemřel 12.12.1933 Praha. Byl československý politik, předseda tří československých vlád a předseda agrární strany. Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. Od roku 1917 byl v popředí Mafie a od července 1918 stál v čele Národního výboru. Dne 28.10.1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu. Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu T. G. Masaryka. K příležitosti 100 let od založení Československé republiky mu byl dne 28.10.2018 propůjčen Řád bílého lva in memoriam.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_%C5%A0vehla )
Souřadnice: N50°15'36.44'' E16°12'51.78'' (č.p. 12)
VPM přidal: Jana Šindlerová
Památné místo Obětí napoleonských válek
ŠPANĚLSKÝ KŘÍŽ
Z
NAPOLEONSKÉ VÁLKY
Kříž z roku 1809 označuje místo, kde jsou pohřbeni vojáci, kteří zemřeli ve skaleckém lazaretu během napoleonských válek. Po obou stranách cesty k Cháborům byly ještě začátkem 20. století vidět rovy na louce. Možná tu jsou pohřbení i vojáci pruského vojska, kteří konali nájezdy do okolí.
(zdroj: CEVH MO ČR)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5202-3478
Souřadnice: N50°16'3.34'' E16°12'24.16''
VPM přidal: Jana Šindlerová
