Jindřichovice

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Miroslav Hudeček, 11.06.2011
Umístění: Jindřichovice, křižovatka uprostřed obce, poloha u kostela, přístup z cesty k bývalé škole a kostelu
Nápis:
Wir starben fü Euch!
+
1914-1918.

1914.
Korp. Pleyer Anton, I.R.35. verm. 27./8. Russland,
Inft. West Anton, Ldst.I.R.6 „ 30./8. „
„ Leibelt Jos. Sch.R.6. gef. 26./9. Serbien,
„ Schönecker Rud. Ldst.I.R.6. gest. 21./10. Wien,
Hptm. Peter Eugen, I.R.79. gef 8./10. Bosnien,
Inft. Strausfeld Ferd. „ 22./10. Belgien,
„ Berger Ant Sch.R.6 „ 20./11. Serbien,
„ Heidler Joh. I.R.73. verm. 21./11. „
„ Seifert Edmund, Sch.R.6. gef. 22./11. „
„ Hubl Gregor, Ldst.I.R.46. verm. 12./12. „
Jäg. Siller Josef, F.J.B.22. gef. 13./12. „
Inft. Klier Karl, Ldst.I.R. gest. 13./12. Sarajevo,
„ Rödig Joh. Sch.R.6. verm. /12. Serbien
„ Träger Jos. I.R.73. „ /12. „

1915.
Inft. Hamm Jos. I.R.73. gest. 6./1. Budapest,
„ Rossmeissl Karl, Ldst.I.R.46. gest. 11./1. Temeszvar,
„ Haslbauer Jos. I.R.73. verm. 1./2. Serbien,
„ Dörschmidt Karl, Sch.R.6. gest. 3./2. „
„ Dörschmidt Jos. I.R.73. gef. 16./2. Karpathen,
„ Schindler Jos. I.R.73. „ 17./2. Galizien,
„ Kern Jos. I.R.73. verm. 10./3. Karpathen,
„ Gottfried Jos. I.R.73 „ 27./3. „
„ Urban Reinhold, I.R.133. gef. 31./3. Frankreich,
„ Bartl Anton, I.R.73 gest. 13./4. Karpathen,
„ Kraus Ernst, Sch.R.6. gef. 15./4. Galizien,
„ Sättler Wenzel, Ldst.I.R.6. gef. 2./5. „
„ Singer Fr.Jos. Ldst.I.R.20. gest. 21./5. „
„ Hüller Karl, Sch.R.6. gef. 21./5. „
„ Langhammer Jos. I.R.73. verm. /5. Serbien
„ Pleyer Anton, I.R.73 „ /5. Russland,
Feldw. Schug Robert, Ldst.I.R.6. gef. 22./5. „
Hptm. Peller Otto, Sapp.B.8. „ 21./6. Serbien,
Inft. Mörtl Robert, I.R.73 „ 21./6. Galizien,
Wachtm. Rau Hans, Drag.R.14. „ 25./6. Bukowina,
Jäg. Pleier Gustav, F.J.B.22. gest. 26./6. Russland,
Kan. Fürtsch Herm. Haub.R.8. gef. 3./7. Isonzo,
Inft. Stark Julius, Sch.R.6. gest. 10./9. Heinrichsgrün,
„ Pleyer Robert, I.R.35. gef. 29./9. Italien,
„ Gössl Robert, Sch.R.6. gest. 27./11. Galizien.

1915.
Inft. Meinl Jos. Sch.R.6. verm. 29./11. Russland,
„ Kautzner Jos. I.R.73. gest. 10./12. Istien,
„ Schindler Ernst, I.R.73. „ 28./12. Przemysl.
1916.
„ Lössl Jos. I.R.102 „ 18./1. Asinara,
„ Dotzauer Joh. Ldst.I.R.56 „ 2./2. Russland,
„ Heegn Robert, I.R.73. „ 5./2. „
Sapp. Schwab Jos. Sapp.B.1. „ 10./3. „
Inft. Bräutigam Jos. I.R.29. gef. 27./3. Galizien,
„ Wesp Franz, I.R.73. gest. 17./4. Heinrichsgrün,
„ Gareis Ernst, I.R.73. gef. 9./6. Italien,
„ Winkelhöfer Ernst, I.R.73. gest. 18./7. Karlsbad,
„ Than Franz, Sch.R.28 „ 23./7. Galizien,
Pion. Förstzer Karl, Pion. B.3. „ 6./9. Heinrichsgrün,
Inft. Berger Kajetan, I.R.73. gef. 27./9. Italien,
„ Fischer Wenzel, I.R.73 gest. 2./10. Südtirol,
„ Holzinger Adolf, I.R.73. verm. 20./10. Rumänien,
1917.
„ Unger Franz, I.R.92 gest. 15./6. Italien,
Jäg. Wolf Anton, F.J.B.5. gef. 1./7. Galizien
Kan. Heegn Ant. Haub.B.4 verm. 8./7. Russland,
Tr.S. Pleyer Martin, Train. gest. 21./8. Wien,
Zugsf. Dotzauer Karl, Drag.R.14. „ 22./8. Ungarn,
Inft. Fürtsch Heinrich, I.R.73. gef. 31./8. Isonzo,
Drag. Holzinger Jos. Drag.R.14. gest. 1./12. Brünn.

1918.
Inft. Voith Jos. I.R.7. gest. 12./1. Wien,
„ Peterhansl Ad. Sch.R.6 „ 3./5. Graslitz,
Feldw. Dotzauer Fr. I.R.73 „ 29./5. Heinrichsgrün,
Gefr. Keilwerth Jos. I.R.73 „ 20./6. Belluno,
Inft. Leibelt Franz, I.R.73. gef. 24./6. Italien,
Zugsf. Röckl Jos. I.R.73. gest. 7./7. Innsbrück,
Inft. Wesp Fr. Ldst.I.R.73. „ 28./7. Prag,
Jäg. Hoyer Georg, F.J.B.22 „ 22./8. Olmütz,
Inft. Bauer Fr. Ldst.I.R.6 „ 30./8. Rom,
Drag. Lorenz Karl, Grag.R.2. „ 26./9. Italien,
Pion. Gründl Ernst, Ldst.Pion. „ 18./10. Heinrichsgrün,
Fähnr. Kern Karl, I.R.73. gef. 25./10. Italien,
Inft. Schunk Fr. I.R.73 verm. 25./10. „
„ Meixner Fr. Sch.R.6. „ 31./10. „
„ Pleyer Herm. Sch.R.6. gest. 1./11. Russland,
„ Kunzmann W. Ldst.I.R.6. „ 2./12.Marienbad,
Gefr. Rossmeisl Rob. Ldst.I.R.6. verm. /12. Italien,
1919.
Sapp. Dörschmidt Lud. Sapp.B.9. gest. 14./2. Heinrichsgrün,
Art. Schindler Jos. Art.R.22. „ 21./2. Graslitz,
Korp. Strauch Joh. I.R.73. „ 7./3. Rothau,
„ Hüttl Adolf, Sch.R.6. „ 4./4. Russland,
„ Pilz Josef, Ldst.I.R. „ 11./4. Italien,
„ Seitz Ernst, I.R.35. gef. 16./11.1916 „
Poznámka:

Na první desce, jako šestý, je uveden Strausfeld Ferdinand, +20.10.1914 Belgie. Dle Deutsche Verlustlisten 1. Weltkrieg se může jednat o vojína Straußfelda, Reserve-Feldartillerie-Regiment Nr. 51, 4. Batterie, který padl u Poelkapelle, provincie West-Vlaanderen, Belgie.
Na druhé desce, jako devátý, je uveden Urban Reinhold, +31.3.1915 Francie. Deutsche Verlustlisten 1. Weltkrieg uvádí: * Habelschwerdt, Breslau. Infanterie-Regiment 133, 5. Kompagnie, +31.3.1915 na následky těžkého zranění v polním lazaretu.
(zdroj: Deutsche Verlustlisten 1. Weltkrieg)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4104-10054
Souřadnice: N50°16'57.27'' E12°36'10.09''
Pomník přidal: Miroslav Hudeček
Doplnění informací: Arno Glaser

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Jan Suchan, 25.12.2014
Umístění: Jindřichovice, v centru naproti budově české pošty
Nápis:
NA VĚČNOU PAMĚŤ
PADLÝM VE II. SVĚTOVÉ VÁLCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4104-39869
Souřadnice: N50°16'53.72'' E12°36'19.43''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Vojenský hřbitov Obětí 1. a 2. světové války

Autor: Ing. Petr Skalák, 11.05.2019
Umístění: Jindřichovice, v lese, severně obce, cca 1500 m
Nápis:
chybí
Poznámka:

(přepis českých textů z obou informačních tabulí)
ZAJATECKÝ TÁBOR JINDŘICHOVICE 1915-1918
Zajatecký tábor v Jindřichovicích vznikal od června v důsledku válečných operací Německa a Rakouska Uherska na frontách proti Rusku a Srbsku. 17. června 1915 dorazil do obce první oddíl několika desítek ruských zajatců, kteří začali se stavbou tábora. Brzy bylo nedaleko Jindřichovic vybudováno téměř celé město s vlastní kuchyní, prádelnou, lékárnou, sklady, pekárnou či nemocnicí. Nechyběla pravoslavná kaple či úzkokolejná železnice pro jednodušší dopravu proviantu do areálu tábora. Části tábora byly osvětleny elektrickými lampami a celý komplex byl obehnán ostnatým drátem, jenž byl napuštěn elektrickým proudem. Rovněž vzniklo několik vysokých strážních věží. Celkem stála stavba 7 milionů rakouských korun a vzniklo přes 170 objektů, ve kterých se brzy ocitlo na 28 000 zajatců. Dle některých pramenů pobývalo koncem války v táboře až 36 000 osob.
Vedle zajatců z Ruska, Srbska a Černé Hory přibyli brzy i zajatci z Itálie. Den v zajetí byl vyplněn nejrůznějšími pracemi na úpravách a udržování chodu tábora a pracemi v průmyslu a zemědělství v okolí. Zajatci pracovali například v otavských železárnách, jež v tuto dobu produkovaly válečný materiál. Od roku 1916 se zajatci účastnili také stavby sokolovské chemické továrny, jež měla sloužit rakousko-uherskému válečnému průmyslu. Zde pro ně byly vybudovány ubytovací kapacity. Dalším místem, kde zajatci pracovali, byl čedičový lom v sousedství tábora, či lesy a pole v okolí. V případě práce na obecním majetku dostávali plat (pro 1 muže za 1 den) 1 korunu (např. 1 kg chleba stál 32 haléřů, pivo 15 haléřů), kousek chleba a tabák.
S přibývajícími válečnými léty se se zhoršovala situace v zásobování. Nedostatek potravin a léčiv si začal vybírat svou daň i mezi zajatci v táboře. Úmrtnost se začala od druhé poloviny roku 1916 rapidně zvyšovat a zřejmě nejhorší stav nastal v létě 1917 při vypuknutí velké epidemie tyfu, kdy umíralo 20-40 zajatců denně. Kromě tyfu umírali zajatci i na tuberkulózu či neštovice. Táborová nemocnice i márnice byly přeplněny a každý den se odtud odebíral pohřební průvod na nedaleký, jihovýchodně od tábora umístěný hřbitov. Celkem v táboře zemřelo přibližně 3855 lidí, z toho na 2465 Srbů a Černohorců, 1301 Italů, 56 Rusů a několik příslušníků rakouské táborové stráže, mezi nimi i minimálně dva Češi.
Po skončení války r. 1918 byli zbývající zajatci repatriováni do svých zemí a tábor byl postupně rozebrán na stavební materiál.

HŘBITOV ZAJATECKÉHO TÁBORA JINDŘICHOVICE
V roce 1915 vznikl v Jindřichovicich v důsledku válečných úspěchů Rakouska-Uherska a Německa na frontách proti Rusku a Srbsku zajatecký tábor, v němž byli umístěni zajatci z Ruska, Srbska, Černé Hory a nakonec Itálie. Hřbitov pro válečné zajatce vznik! zřejmě nedlouho po zahájení provozu Jindřichovického tábora, tedy ve druhé polovině roku 1915. Jeho první část bývá na plánech nazývána „Starý hřbitov“ (Alter Friedhof]. Do února 1917 zde vzniklo 941 jednotlivých i hromadných hrobů, ovšem v dalším průběhu války rozšiřování této části pokračovalo. Většina pohřbených na „Starém hřbitově“ byli Srbové, Černohorci a Rusové, o čemž svědčí | pravoslavný křiž, jenž zde byl již v době války umistěn. Později tu však v důsledku pohřbů stovek katolických Italů vznikl i kříž katolický.
Někdy ve druhé polovině roku 1917 či počátkem roku 1918 byl vpravo od původního vchodu zřízen „Nový hřbitov“ (Neuer Friedhof).V plánech z válečných dob obsahoval 1082 hrobových míst, při poválečném zkoumání v něm odpočívalo asi 692 zajatců. Prakticky všichni pohřbení na „Novém hřbitově" byli Italové, pra něž zejména byla tato část zřízena a jejichž těla zde spočívají dodnes. Celkem bylo v době existence tábora na obou částech hřbitova pohřbeno 3 855 lidí, z toho 2 465 Srbů a Černohorců, 1301 Italů a 56 Rusů. Několik ostatků zůstalo neidentifikovaných.
Po skončení války provedlo Ministerstva národní obrany ČSR opravu hřbitova. Došlo i k návštěvě delegaci z Království SHS (Jugostávie) a Itálie. Obě delegace sice byly spokojeny se stávající úpravou hřbitova, ale obě měly odlišný pohled na jeho budoucí řešení. Itálie zastávala názor, že mrtví by měli zůstat pohřbení na stávajícím místě, zatímco Jihoslované se klonili k exhumaci ostatků a jejích přenesení do kostnice-mauzolea. V souvislosti s budováním Jindřichovického mauzolea tak proběhla v roce 1926 exhumace těl vojáků Království SHS ze zdejšího hřbitova a zbyla zde pouze těla zajatců italských a ruských.
V průběhu 2. světové války bylo na hřbitově pohřbeno 12 válečných obětí, z toho 4 ženy z jakéhosi pochodu smrti, Polák (Ukrajinec) zastřelený na útěku, vojín německé armády popravený pro výstrahu v březnu 1945 a 1 francouzský a 5 sovětských vojáků, Kteří pracovali jako váleční zajatci ve strojírnách v Rotavě.
Poslední oprava hřbitova proběhla v roce 1949. Poté hroby prakticky zmizely, zůstaly jen zbytky oplocení a dva kamenné kříže, které jako memento trčely na opuštěném místě celá desetiletí. Teprve v roce 2017 zahájil Karlovarský kraj úpravy celého pietního místa, jejichž výsledek vidíte před sebou. Pohřbeným lidem tak byla vzdána úcta, kterou si jako oběti obou světových válek jistě zaslouží.
Další informace: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojensk%C3%BD_h%C5%99bitov_(Jind%C5%99ichovice,_okres_Sokolov) ;hroby válečných zajatců se nedochovaly (CEVH); http krusnehoryaktivne.cz/?p=10556
Evidence CEVH MO ČR:
CZE4104-55078
CZE4104-55090
CZE4104-55091
CZE4104-41930
CZE4104-41811
CZE4104-41812
CZE4104-41931
CZE4104-41928
CZE4104-41810
CZE4104-41929
CZE4104-41925


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, dle seznamu
Souřadnice: N50°16'57.54'' E12°36'8.28'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Petr Skalák
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Mauzoleum jugoslávských a ruských vojáků

Autor: Jan Valla, 01.08.2008
Umístění: Jindřichovice
Nápis:
ZDE ODPOČÍVÁ 7100 JUGOSLÁVCŮ A 189 RUSŮ, KTEŘÍ ZEMŘELI ZA VLAST V RAKOUSKO-UHERSKÉM ZAJETÍ VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914-1918
NA VĚČNOU PAMÁTKU

ОВДЕ ПОЧИВА 7100 УГОСЛОВЕНА И 189 РУСА УМРЛИХ ЗА ОТАЏБИНУ
B АУСТРО-УГАРСКОМ РОПСТВУ У СВЕТСКОМ РАТУ 1914-1918. Г.
ВЕЧНАЯ ИМЬ ПАМЯТЬ
Poznámka:

Za I. sv. války byl u obce zřízen zajatecký tábor srbských a ruských zajatců, který sami postavili. Pracovali v rotavských železárnách a stavěli chemické závody v Sokolově. Tábor byl zřízen v r. 1915 mezi Jindřichovicemi a rotavským lomem na čedič. Těžká práce, hlad a vysílení spolu s nedostatkem hygieny a epidemie znamenaly nemoce a smrt. Zesnulí byli pochováváni na lesním hřbitově pod táborem, při epidemích uloženi v hromadných hrobech. Po válce byla většina zemřelých exhumována a kosterní pozůstatky uloženy v Mauzoleu, zřízeném z bývalé vodárny nad hřbitovem. Bylo vybudováno vládou Jugoslávie v r. 1928 a je udržováno, na rozdíl od mauzolea v Olomouci, které je bohužel v žalostném stavu. Jsou zde pozůstatky 7 100 Srbů a 189 Rusů. (turistická mapa KČT)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4104-10027
Souřadnice: N50°16'43.9'' E12°36'7''
Pomník přidal: Jan Valla
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Kenotaf Franz Ginger

Autor: Milan Lastovka, 10.09.2021
Umístění: Jindřichovice, hřbitov
Nápis:
(Barbara
Ginger)
Zur steten Erinnerung an
ihrem unvergesslichen
Sohn Franz
gest. am. 21.Mai 1915
in Landrine Galizien.

Souřadnice: N50°16'48.81'' E12°36'10.68'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lastovka