Kynšperk nad Ohří
Pomník vojákům Americké armády
Umístění: Kynšperk nad Ohří, na náměstí, před kostelemIN REMEMBRANCE OF THE SOLDIERS OF THE
16TH INFANTRY REGIMENT, 1ST INFANTRY DIVISION, 5TH CORPS, 3RD ARMY
OF THE UNITED STATES OF AMERICA
WHO BROUGHT FREEDOM TO THE TOWN OF KYNŠPERK NAD OHŘÍ
THAN YOU.
PAMÁTCE VOJÁKŮ 16.PĚŠÍHO PLUKU, 1. PĚŠÍ DIVIZE, 5. SBORU, 3. ARMÁDY SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH, KTEŘÍ PŘINESLI SVOBODU KYNŠPERKU NAD OHŘÍ. DĚKUJEME.
6. KVĚTNA 1945 OSVOBOZEN KYNŠPERK NAD OHŘÍ
MAY 6, 1945 THE LIBERATION OF THE TOWN OF KYNŠPERK NAD OHŘÍ
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4107-10007
Souřadnice: N50°7'6.1'' E12°31'51.3''
VPM přidal: Martin a Zdeňka Brynychovi
Pomník Obětem válek 19. století - místo je zrušené
Umístění: Kynšperk nad Ohříz fotografie nečitelné
Město Kynšperk nechalo spolu se spolkem válečných veteránů zřídit pomník vojákům padlým ve válkách v letech 1848, 1859 a 1866 na přelomu století nedaleko hřbitova, u hlavní silnice. Odhalen byl 30. září 1900 a měl tvar vysokého čtyřhranného mramorového pylonu na kamenném podstavci, jenž byl završen římsou a koulí. Na pylonu se nacházela habsburská orlice a symbol válečného kříže, což však obojí bylo po roce 1918 odstraněno. Pomník byl ohraničen železnou zahrádkou a živým plotem. Na přední straně nesl nápis „Errichtet von dem Militär-Veteranen-Verein Königsberg für die in den Kriegjahren 1848, 1859 und 1866 gefalennen Kameradenam 30. September 1900.“ (Zřízeno padlým kamarádům z válek v letech 1848, 1859 a 1866 30. září 1900 spolkem válečných veteránů Kynšperk). Na zbylých stranách pak byla vepsána jména 15 ve zmíněných válkách padlých:
Michael Preiss z Kynšperku, velitel 6. praporu polních myslivců (Jägerbattalion), padl 1848
KasparLindner z Kynšperku, dělostřelec 5. dělostřeleckého pluku, padl 1848
Mattheus Träger z Kynšperku, voják, padl 1848
Ignaz Fischer z Kynšperku, pěšák 35. pěšího pluku, padl 1848
Johann Wölfling z Kynšperku, pěšák 35. pěšího pluku, padl 1859
ChristophZeidler z Kynšperku, pěšák 35. pěšího pluku, padl 1859
Anton Pichtl z Kynšperku, dragoun, padl 1859
Valentin Grüner z Kynšperku, poručík 73. pěšího pluku, padl 1866
Niklas Sommer z Kynšperku, podmyslivec 1. praporu, padl 1866
Andreas Franz z Kynšperku, pěšák 73. pěšího pluku, padl 1866
Thomas Heinl z Pochlovic (Pochlowitz), pěšák 73. pěšího pluku, padl 1866
Georg Fischer z Mostova (Mostau), pěšák 73. pěšího pluku, padl 1866
Georg Wagner z Mostova (Mostau), pěšák 73. pěšího pluku, padl 1866
WenzlBleier ze Šabiny (Schaben), pěšák 73. pěšího pluku, padl 1866
Johann Deisinger z Návrší (Rollesengrün), pěšák 35. pěšího pluku, padl 1859
V listopadu 1936 byly na pylon umístěny desky se jmény padlých v letech 1914–1918. Ve Světové válce padlo mnohem více kynšperských mužů než ve válkách předešlých. Jednalo se minimálně o 208 vojáků.
Celý pomník byl zdemolován po roce 1945 a na jeho místě je dnes umístěn malý pomníček obětem 2. světové války - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4107-10008
Souřadnice: N50°7'8.15'' E12°31'48.97''
VPM přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: PhDr. Vladimír Bružeňák
Hrob sovětských zajatců
Umístění: Kynšperk nad Ohří, Chebská, hřbitovVÁM
PODĚKOVÁNÍ
A LÁSKU
VÁM
Hrob 10 (možná 11) zajatců, příslušníků bývalého Sovětského svazu.
Všechna jména nejsou známá.
Jedním z nich byl Rus Ivan Danilovič Veršinin. V Kynšperku se 18. srpna 1944 pokusil o útěk a byl zastřelen.
Dalším by měl být dle poválečných záznamů jistý Štěpán Gerasimovič, narozený v roce 1908, jenž zemřel 12. února 1945 při jakémsi převozu zajatců do Kynšperka.
Další 4 neznámí měli být zajatci místního pracovního tábora a opět 4 zajatci pohřbeni v Kynšperku sem byli přeneseni v roce 1946 z nedalekého Podlesí (Ebersfeld), podobně jako tělo dalšího zajatce z Podlesí, které bylo nalezeno po válce v jednom stohu. Bližší okolnosti k těmto zajatcům a k jejich smrti nejsou známy.
Další fotky v příloze - úprava z roku 1946, stav 60. léta, hrob po rekonstrukci
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE4107-10009
Souřadnice: N50°6'50.11'' E12°31'46.26'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Vladimír Bružeňák








