Černá Hora
Hrob František Hladil
RODINA
HLADILOVA
FRANTIŠEK *13.7.1885 +22.2.1965
narozen dne 13.7.1885 v Černé Hoře, domovská obec tamtéž, povoláním poštovní úředník, v době zajetí v St. Michele dne 22.7.1915 sloužil u 8. pěšího pluku R-U armády v hodnosti svobodníka, dne 15.4.1918 zařazen k 33. pěšímu pluku Československých legií v Itálii v hodnosti vojína, dne 10.8.1919 demobilizován u štábní roty 7. divize v hodnosti strážmistr
(zdroj informací: https://www.csol.cz/legionar/33774/ )
Souřadnice: N49°24'39.43'' E16°34'44.16'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Hrob Josef a František Zvejškovi
RODINA
ZVEJŠKOVA
JOSEF
1896 - 1965
FRANTIŠEK
ZVEJŠKA
FRANC. LEGIONÁŘ
4.8.1984
31.12.1967
Josef Zvejška, narozen dne 2.5.1896 v Černé Hoře, domovská obec tamtéž, povoláním rolník, v době zajetí ve Styru dne 17.7.1916 sloužil u 8. pěšího pluku R-U armády v hodnosti vojína, dne 19.7.1917 zařazen k 7. střeleckému pluku Československých legií v Rusku v hodnosti svobodníka, dne 23.7.1920 se vrátil do vlasti,
František Zvejška, narozen dne 4.8.1984 v Černé Hoře, domovská obec tamtéž, povoláním truhlář, v době zajetí v Karpatech dne 15.3.1915 sloužil u 54. pěšího pluku R-U armády v hodnosti vojína, dne 4.9.1917 zařazen k Československé legii v Rusku, datum zařazení do druhé legie 15.11.1917, převelen k 33. pěšímu pluku Francouzské armády, v hodnosti vojína, datum zařazení do třetí legie 7.3.1918, převelen k 21. střeleckému pluku, hodnost v době převelení vojín, konec v legiích 31.12.1919, legionářská organizace- Kruh francouzských legionářů- Velká Praha, poznámka 24.9.1919 propuštěn od pluku k prap. demob. Američanů
(zdroj informací: https://www.csol.cz/legionar/128593/ a https://www.csol.cz/legionar/128591/ )
Souřadnice: N49°24'39.43'' E16°34'44.16'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Hrob Antonín Vaněk
RODINA VAŇKOVA
Ing. ANTONÍN
Ing. Antonín Vaněk, 20.1.1914 Černá Hora (okres Blansko) – 15.9.2004 Praha, sportovec, atlet-vytrvalec, vysokoškolský pedagog, osobnost českého stavebnictví (1999); válka a odboj 1938–1945, politický vězeň, akce 17. listopad 1939, gestapem zatčen jako student brněnské techniky dne 17.11.1939, deportován do KT Sachsenhausen, odkud byl propuštěn 30.4.1940, vrátil se domů do Černé Hory, poté vyučoval na živnostenské pokračovací škole v Brně, zapojil se do odbojového hnutí, účastnil se přípravy na zakládání národních výborů, dostal se i do kontaktů s partyzánskými oddíly v okolí svého rodiště, po osvobození se stal na krátkou dobu (9.5.1945–27.8.1945) předsedou Revolučního národního výboru
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )
Souřadnice: N49°24'39.43'' E16°34'44.16'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Válečný zvon 1917
1914,1917
Souřadnice: N49°24'51.58'' E16°34'43.67'' (kostel sv. Vavřince)
VPM přidal: Petr Palla
Pamětní deska Josef Pilnáček
V TOMTO DOMĚ
SE 9.ÚNORA 1883 NARODIL
VLASTIVĚDNÝ HISTORIK,
GENEALOG A HERALDIK
JOSEF PILNÁČEK
ZEMŘEL 21.12.1952 VE VÍDNI
aktivní účastník první světové války, který před jejím začátkem sloužil jeden rok prezenční služby u vozatajstva v Praze a poté se stal aktivním důstojníkem, po skončení první světové války odešel na odpočinek, jako rytmistr vozatajstva ve výslužbě
(zdroj informací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Piln%C3%A1%C4%8Dek)
Souřadnice: N49°24'53.24'' E16°34'56.21'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Petr Palla
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
1914 – 1918
1939 – 1945
Blažek Alb. č. 55., Blažek Ludv. 180., Blažek Jos. 180., Blažek Jos. 137., Bezděk Jos. 134., Dvořák Vinc., Dvořák Fr. 120., Dvořák Jos., Hrachovina Ant., Hrachovina Fr. 124., Havelka Fr. 205., Havelka Vil. 179., Hysek Ant., Hádler Kar., Kopka Jos. 152., Kupka Jos. 205., Kleveta Fr., Kleveta Als., Kotas Frant., Sychra Alf. 200., Krejčí Alois. 43., Krejčí Fr. 43., Krejčí Aug. 43., Magda Jan, Magda Ed., Magda Mat., Merta Jos. 97., Macháček Jul. legionář, Pražan Jos. 125., Růžička Vikt. inž. nadporučík, Svoboda Ant. 67., Sedlák Fr. č. 133., Štěpánek Al., Šmíd Ant. 220., Šabrňák Jan 197., Unčovský Vinc. 28., Verner Fr. 228, Verner Rich. 73., Vavřík Jindř. 97., Vaněk Jos. 35., Pražan Jos. 80., Pražan Ed. 80.
Oběti druhé světové války
MUDr. Josef Moravec 1897-1945, Leopold Blažek 1911-1945, Berta Frischová 1861-1942, Margareta Frischová 1904-1942, Leopold Frisch 1871-1942, Charlotte Frischová 1875-1942, Alfred Frisch 1908-1942, Otto Cantor 1863-1942, Rudolfa Cantorová 1872-1942, Rudolf Viselka 1919-1942, Irena Hellerová 1904-1942, Josef Kotlán 1874-1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6201-17903
Souřadnice: N49°24'49.2'' E16°34'49.15''
VPM přidal: Radek Říha
Pomník neznámému partyzánu
20. LEDNA 1945
ZDE BYL POPRAVEN
NEZNÁMÝ PARTYZÁN
Souřadnice: N49°24'47.75'' E16°34'49.15''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
Pamětní deska Petr Bezruč
PETR BEZRUČ
1867-1958
V TĚCHTO MÍSTECH STÁLA PIVOVARSKÁ RESTAURACE
EDUARDA SVOBODY, KAM PETR BEZRUČ RÁD CHODIL
ZDE TAKÉ OD ROKU 1925 SE SVOU PŘÁTELSKOU
SKUPINOU NOHA SLAVIL DOZVUKY VÍTÁNÍ JARA.
Petr Bezruč, 15.9.1867 Opava – 17.2.1958 Olomouc, politický vězeň, za 1. světové války byl obviněn z velezrady a půl roku byl vězněn (září 1915–1916), byl pokládán za autora dvou protirakouských básní (Bratrům osvoboditelům, Jeho Veličenstvu caru Mikuláši II.) v časopise„ L’Independance tcheque“, vydávaném českými emigranty ve Francii, básně byly podepsány šifrou P. B., Bezruč byl zatčen pro podezření ze spolupráce s českou emigrací, poslán do vyšetřovací vazby ve Vídni, Vídeňský soud si vyžádal posudek dvou literárních vědců, soukromý vídeňský učenec dr. Josef Karásek prokázal, že jde o literární mystifikaci, skutečným autorem byl v Paříži žijící Čech Jan Grmela, původem z Ostravy, který na sebe chtěl upozornit a přivlastňoval si pseudonym Petr Bezruč, nemocný básník byl převezen do brněnské věznice, záhy byl propuštěn
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )
Souřadnice: N49°24'39.43'' E16°34'44.16'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Pamětní deska Josef Moravec
PAMÁTCE
bra MUDra JOS. MORAVCE,
ČLOVĚKA DOBRÉHO SRDCE A LÉKAŘE LIDUMILA,
V ÚNORU 1945 NĚMCI ODVLEČENÉHO
A NA PRAHU SVOBODY UMUČENÉHO.
SOKOL ČERNÁ HORA
MUDr. Josef Moravec
*28.4.1897 Křenovice u Ledče nad Sázavou – †10.4.1945 Mauthausen
Byl obvodním lékařem v Černé Hoře, působil i v Brně. Za války byl členem partyzánské skupiny Svoboda a pomocníkem partyzánů ze skupiny Jermak. Zatčen 23.2.1945, vězněn nejdříve v Letovicích (do 15.3.1945), poté v Brně v Kounicových kolejích. Odtud transportován 7.-8.4.1945 s dalšími 240 vězni do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byli 10.4. společně popraveni.
Po osvobození ČSR byl Josefu Moravcovi udělen prezidentem republiky Československý válečný kříž 1939 in memoriam. Pamětní deska na domě Josefa Moravce v Černé Hoře byla odhalena 28.10.1947.
(zdroje:
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/
Oficiální web městyse Černá Hora – http://www.mestyscernahora.cz/60-let-od-popravy-mudr-josefa-moravce/d-1816)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6201-17919
Souřadnice: N49°24'47.65'' E16°34'37.75''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
