Chełmno
Pomník Obětem 2. světové války
CMENTARZYSKO
NIEMIECKIEGO OBOZU ZAGLADY KULMHOF
W WYNIKU JEGO FUNKCJONOWANIA
W LATACH 1941 - 1945 ŠMIERČ PONIOSLO!
OKOLO 200 000 ŽYDÓW,
PONAD 4000 ROMOW,
NIEOKREŠLONA LICZBA POLAKOW,
W TYM DZIECI Z ZAMOJSZCZYZNY,
JENCÓW ARMII CZERWONEJ
ORAZ CZESKICH DZIECI Z LIDIC I LEŽÁKŮ.
OFIARY ZABIJANO SPALINAMI
W RUCHOMYCH KOMORACH GAZOWYCH W CHELMNIE NAD NEREM.
W CZASIE TRANSPORTU LUB NA POLANACH LASU RZUCHOWSKIEGO.
POCZATKOWO CIALA GRZEBANO W MASOWYCH MOGILACH,
PÓŽNIEJ PALONO JE W ZIEMNYCH KREMATORIACH.
Souřadnice: N53°20'57.8'' E18°25'24.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Padevět
Příprava dat: Aleš Zahradníček
Pomník Obětem 2. světové války
ZIEMIA USWIECONA
MECZENSTWEM
I KRWIA DZIECI
Z REJONU LÓDZKIEGO.
Z ZAMOJSZCZYZNY
I Z LIDIC
CZECHOSLOWACJA.
Souřadnice: N53°20'57.8'' E18°25'24.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Padevět
Příprava dat: Aleš Zahradníček
Koncentrační tábor Chełmno
bez nápisu
Chełmno (německy Kulmhof) nacistický vyhlazovací tábor, kde bylo zavražděno několik tisíc protektorátních Židů s největší pravděpodobností i děti z Lidic a Ležáků.
Tábor byl budován od podzimu 1941. Na konci října přijela do lokality patnácti až dvacetičlenná jednotka, určená pouze k vraždění Židů a odvelená sem služebnou gestapa v Poznani. Někteří z příslušníků této jednotky měli zkušenosti se službou při ostraze ghetta v Lodži a při vraždění Židů v Horním Slezsku. Této skupině, která položila základ personálu kulmhofské vražedné mašinerie, velel SS-Sturmbannführer a kriminální rada Herbert Lange.
Herbert Lange se narodil 29. září 1909 v Menzlinu v Pomořansku. Studoval práva, ale studia nedokončil. Od roku 1932 byl členem NSDAP s členským číslem 1159583. Ve stejném roce se stal příslušníkem SA a o rok později příslušníkem SS s členským číslem 93501. Po obsazení Polska byl příslušníkem gestapa v Poznani a od roku 1940 velitelem Sonderkommando Lange, které mělo za úkol vraždit výfukovými plyny duševně nemocné ve Vartské župě. Tato jednotka se přesunovala mezi nemocnicemi v župě a vraždila jejich pacienty, celkem několik tisíc osob. Velitelem vyhlazovacího tábora Kulmhof byl Lange od počátku existenci tábora do března 1942. V roce 1942 byl převelen k Hlavnímu říšskému bezpečnostnímu úřadu do Berlína a odtud na Balkán, kde se podílel na boji proti partyzánům a na represích civilního obyvatelstva. V březnu 1944 byl převelen zpět do tábora Kulmhof, který opět uvedl do provozu a pokračoval ve vraždění židů. V létě 1944 se podílel na represích proti spiklencům okolo hraběte Stauffenberga, který se neúspěšně pokusil o atentát na Adolfa Hitlera. Padl 20. dubna 1945 při obraně Berlína.
Do provozu byl vyhlazovací tábor Kulmhof uveden 8. prosince 1941, kdy sem byl přivezen první židovský transport z likvidovaného ghetta v obci Koło. V dalších dnech a týdnech následovaly další transporty židů z malých ghett v obcích Dąbie, Izbica Kujawska, Kłodawa a Kowale Pańskie. Od 8. do 14. prosince 1941 bylo do vyhlazovacího tábora přivezeno z blízkého okolí více než 3 000 židů, všichni byli zavražděni. Mezi 2. a 9. lednem 1942 byli do tábora přivezeni Romové, dosud internovaní v lodžském ghettu. Jednalo se o asi 4 300 osob, z nichž nepřežil nikdo. Všichni příchozí byli rovnou zabíjeni v plynových automobilech, tedy poté, co byli pod záminkou lékařského vyšetření nuceni se svléknout do naha a poté, co byli okradeni o své osobní věci. Denně zde bylo vražděno až 1000 osob.
V dubnu 1942 se stal novým velitelem vyhlazovacího tábora Kulmhof SS-Hauptsturmführer a kriminální komisař Hans Bothmann.
Hans Bothmann se narodil 11. listopadu 1911 v Lohe v severním Německu. V roce 1933 vstoupil do NSDAP a SS. Po okupaci Polska byl velitelem Sicherheitspolizei v Poznani. Vyhlazovacímu táboru Kulmhof velel od dubna 1942 do 7. května 1943 a znovu po jeho zprovoznění od května 1944 do ledna 1945. Byl tak přímo odpovědný za masové vraždění židů, Romů, odbojářů i sovětských válečných zajatců. Po zadržení spáchal 6. června 1946 sebevraždu.
Tento nacistický důstojník velel vyhlazovacímu táboru Kulmhof nejdéle, až do pozastavení činnosti tábora v květnu 1943, a je přímo odpovědný i za vraždy židů z Protektorátu Čechy a Morava, stejně tak za vraždy dětí z českých obcí Lidice s Ležáky.
Prvními obětmi vyhlazovacího tábora Kulmhof z řad obyvatelstva protektorátu byli Židé, dosud internovaní v lodžském ghettu. Ti, kteří přežili realitu života v ghettu byli do Kulmhofu transportováni spolu s židy z Lucemburska, Německa a Rakouska transportem 12. května 1942. Ve dvanácti vlacích bylo přepraveno celkem 10 993 osob. Všichni tito lidé byli neprodleně zavražděni v plynových automobilech.
Dodnes panuje přesvědčení, že některé děti z Lidic a Ležáků byly zavražděny ve vyhazovacím táboře Kulmhof, na místě samém je jim věnován jeden z mnoha pomníčků, ale žádný z dochovaných dokumentů vraždu lidických a ležáckých dětí na tomto místě přímo nepotvrzuje, byť s touto verzí od počátku vyšetřování osudu dětí jako s faktem pracovaly i československé vyšetřovací orgány. Tvrzení o smrti českých dětí v Kulmhofu se objevuje v celé řadě zásadních zahraničních publikací. Dochovalo se pouze svědectví jednoho z místních obyvatel Andrzeje Miszczeka, který jako zahradník pracoval v okolí a bydlel v bezprostřední blízkosti vyhlazovacího tábora.
historické fotografie - informační tabule
Bližší informace:
https://www.academia.cz/uploads/media/preview/0001/07/d563a9fe307a8e44295ccf3bbc09b034bb9bedba.pdf
Souřadnice: N52°9'10.88'' E18°43'23.68''
Pomník přidal: Jiří Padevět
