Máslojedy

Pomník Obětem války 1866

Autor: Ivo Šťastný, 14.01.2007
Umístění: Máslojedy, les Svíb, hlavní křižovatka lesních cest na „Aleji mrtvých“
Nápis:
Den hier
am 3. Juli 1866
im heldenmütingen
Kampfe Gefallenen
und Verwundeten
Lieutenant
JAKOB POLLAK
und 18 Mann todt,
11 Offiziere und
299 Mann verwundet
das Offizierscorps des
k. k. Feld – Jäger-Bataill.
Nro. 1.

Památce
v hrdinském boji
zde dne 3. července 1866
padlých: poručíka
JAKUBA POLLAKA
a 18 vojínů jakož i
raněných 11 důstojníků
a 299 vojínů,
věnuje
důstojnický sbor c. k.
1. pol. prap. myslivců.
Poznámka:

číslo 157 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°17'49.92'' E15°43'55.66''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pomník Obětem války 1866

Autor: Ivo Šťastný, 14.01.2007
Umístění: Máslojedy, les Svíb, severovýchodní okraj lesa
Nápis:
Das Officiers – Corps
des k. k. Erzherzog Wilhelm 12. Linien
Infanterie Regiments
seinen am 3. Juli 1866. gefallenen
Waffengefaerten.

Důstojnický sbor
c. k. pěšího pluku
arcivévody Viléma č. 12 svým
dne 3. července 1866
padlým spolubojovníkům.

Major GUSTAV VOGEL
Hauptm. MICHAL LUBOJEMSKI
“ FRANZ THALMAIER
Oblt. LEOPOLD VÖTTER
Ltnt. LADISLAV WEISS
“ CAMILLO GERSTNER
“ ROBERT KOMAREK
und 294 Mann.

Major Gustav Vogel
Setník Michal Lubojemski
“ František Thalmaier
Nadporučík Leopold Vötter
Poručík Ladislav Weiss
“ Camillo Gerstner
“ Robert Komárek
a 294 mužů.
Poznámka:

Pomník rakouského 12. pěšího pluku. Pískovcový figurální pomník tvořený sarkofágem, na kterém stojí zlomený sloup, o nějž se opírá raněný římský voják. Návrh pomníku vypracoval npor. Schuttermayer a zhotovil ho M. Ježek z Hradce Králové. Odhalen 7. 7. 1867. Věnován plukem. (zdroj databáze CEVH MO ČR)
číslo 5 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5205-03864
Souřadnice: N50°17'58.65'' E15°44'44.27''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem války 1866

Autor: Ivo Šťastný, 14.01.2007
Umístění: Máslojedy, les Svíb, východní okraj lesa
Nápis:
Hier kämpften
und starben den Heldentod
am 3. Juli 1866,
vom königl. Preusischen
Magdeburgischen Infanterie
Regiment Nro. 26.
Gefallen: 5 Offiziere und
168 Mann.
Verwundet: 21 Offiziere
und 541 Mann.

Zde bojovali a hrdinnou smrtí zemřeli,
dne 3. 7. 1866, od král. Pruského Děvín.
pěšího pluku čís. 26.
Padlo: 5 důstoj. a 168 mužů. Raněných : 21–
důstoj. a 541 mužů.
Poznámka:

číslo 192 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°17'56.01'' E15°44'51.03''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pomník Carl Poeckh

Autor: Ivo Šťastný, 14.01.2007
Umístění: Máslojedy, les Svíb, cesta do Čistěvsi
Nápis:
Zde nedaleko
klesl
smrtelně raněn
velitel rakouské
pěší brigády
plukovník
KAREL POECKH
3. července 1866
Poznámka:

číslo 7 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5205-03666
Souřadnice: N50°17'45.06'' E15°43'56.54''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pomník Edmund Ritter von Uhl

Autor: Ivo Šťastný, 14.01.2007
Umístění: Máslojedy, les Svíb, cesta do Čistěvsi
Nápis:
An dieser Stelle fiel
tödtlich getroffen
am 3. Juli 1866
EDMUND RITTER von UHL
k. k. Oberlieutenant Im 8. JägerBataillon.

Zde padl dne 3. července 1866.
EDMUND RYTÍŘ z UHLE
c. k. nadporučík 8. praporu myslivců.
Poznámka:

číslo 269 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5205-03670
Souřadnice: N50°17'45.06'' E15°43'56.54''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pomník Zigmund Görtz ze Žerotína

Autor: Ivo Šťastný, 14.01.2007
Umístění: Máslojedy, východní část obce
Nápis:
Roku 1866 dne 3.7.
padl u lesa Svíbu
rak. plukovník
v generálním štábu
IV. armádního sboru
ZIGMUND GÖRTZ
ze ŽEROTÍNA
a byl zde s četnými
rakous. vojíny
na společném
hrobě pohřben.
Poznámka:

číslo 453 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°17'39.24'' E15°45'40.98''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pamětní deska z války 1866

Autor: Ivo Šťastný, 14.01.2007
Umístění: Máslojedy, střed lesa Svíb, „Alej mrtvých“
Nápis:
General – Lieutenant von Fransecky
war an dieser Stelle von einer
Abtheilung des k. k. 13. Feld – Jäger –
Bataillons umringt, wurde jedoch von
seiner Infanterie wieder befreit.

General – Lieutenant z Franseckých,
byl na tomto místě od oddělení
c. k. 13. praporu polních myslivců
obklíčen, svou pěchotou pak zase
vysvobozen.
Poznámka:

číslo 187 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°17'50.41'' E15°44'16.04''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pamětní deska Václav Volf

Autor: Ivo Šťastný, 17.03.2007
Umístění: Máslojedy, střed obce, č. p. 49
Nápis:
ZDE SE NARODIL 27. 1. 1893
DIVISNÍ GENERÁL
VÁCLAV VOLF,
KTERÝ BYL 12. 11. 1942
V BERLÍNĚ SŤAT.
Poznámka:

Brigádní generál Václav VOLF
Narozen 17. ledna 1893 v obci Máslojedy v okr. Hradec Králové. V letech 1904 až 1909 absolvoval české gymnázium v Hradci Králové. Protože v rodině byla silná vojenská tradice (strýc Václav Volf byl generálem rakousko-uherské armády), nastoupil v srpnu 1918 do Kadetní školy dělostřelectva ve Vídni. Po vyřazení sloužil od srpna 1913 v Terezíně jako velitel dělostřelecké čety Polního houfnicového pluku 9. Po vypuknutí války byl povýšen na poručíka a odeslán na ruskou frontu, kde byl v září 1914 při vyprošťování děl zajat kozáckou jízdou. V květnu 1916 vstoupil do srbských vojenských jednotek a jako velitel roty 1. srbského dobrovolnického pluku a později velitel průzkumného oddílu bojoval na dobrudžské a soluňské frontě. V dubnu 1918 přestoupil do čsl. legií; byl zařazen jako velitel roty k 21. čs. střeleckému pluku ve francouzském Cognacu. Po absolvování důstojnického kurzu v St. Maixent byl od září 1918 velitelem roty 35. čs. střeleckého pluku v italském městě Foligno, v listopadu 1918 se stal velitelem baterie nově formovaného 6. dělostřeleckého pluku italských legií. Do vlasti se vrátil se svou jednotkou 1. ledna 1919 v hodnosti kapitána.
Zúčastnil se bojů proti maďarským bolševikům na jižním Slovensku, kde velel II. oddílu 6. dělostřeleckého pluku. Od června 1919 byl pobočníkem velitele dělostřelectva Západní armádní skupiny gen. Mittelhausera; v září 1919 byl jmenován dělostřeleckým referentem Generálního inspektorátu vojska na MNO. Od března 1920 působil jako referent Oddělení pro školství a výcvik Hlavního štábu. Od listopadu 1923 do října 1925 studoval na pražské Válečné škole. Po jejím ukončení byl jmenován jako major gšt. zástupcem velitele dělostřeleckého pluku 101 v Praze, od října 1926 byl velitelem I. oddílu dělostřeleckého pluku 1. Od března do října 1928 vykonával funkci přednosty skupiny 1. oddělení (dělostřeleckého) II. odboru Ministerstva národní obrany. Od září 1929 byl velitelem dělostřeleckého pluku 5 v Českých Budějovicích. V listopadu 1930 byl jmenován podnáčelníkem štábu Zemského vojenského velitelství v Brně, od září 1931 velel dělostřeleckému pluku 1 v Praze-Ruzyni. Od října 1933 se stal na rok profesorem Válečné školy. Od října 1934 byl jmenován velitelem 5. polní dělostřelecké brigády v Českých Budějovicích; v červenci 1937 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. V prosinci 1937 byl jmenován velitelem dělostřelectva 5. pěší divize; za branné pohotovosti státu na podzim 1938 sloužil jako velitel dělostřelectva I. sboru ve Voticích.
Po okupaci a likvidaci čsl. armády byl od října 1939 zaměstnán jako zdravotní rada Ústavu pro léčení duševně nemocných v Horních Beřkovicích. Již od jara 1939 byl zapojen do Obrany národa, stal se velitelem Krajského velitelství Čechy-jih. V rámci rozsáhlého zatýkání byl 14. února 1940 zatčen a vězněn postupně v Českých Budějovicích, Görlitz, Budyšíně, Ulmu a Berlíně. Při soudním přelíčení 26. června 1942 byl společně s šesti spolupracovníky, většinou býv. důstojníky dělostřelectva, odsouzen k trestu smrti. Poprava stětím byla vykonána 24. listopadu 1942 ve věznici Berlín-Plötzensee. V říjnu 1946 byla Václavu Volfovi udělena hodnost divizního generála in memoriam. (zdroj http://www.codyprint.cz/obrana/gen_u-z.html)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°17'50.15'' E15°45'32.01''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Obětí války 1866

Autor: Ivo Šťastný, 14.01.2007
Umístění: Máslojedy, vojenský hřbitov
Nápis:
Společný hrob rakouských
vojínů, kteří smrtelně zraněni
v obci Máslojedech zemřeli.
Poznámka:

číslo 303 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5205-03896
Souřadnice: N50°17'52.51'' E15°45'21.75''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Obětí války 1866

Autor: Ivo Šťastný, 14.01.2007
Umístění: Máslojedy, vojenský hřbitov
Nápis:
Hier ruht Richard MÄTZKE, kgl. preuss Soldat im 2. Drag.-Reg., gest. 5./8.1866.
Jesus spricht: Ich bin die Aufer stehung u. das Leben.

Hier ruht Josef THIE, kgl. preuss. Garde – Jäger, gest. 6./8.1866

Hier ruht Eduard HARZ, kgl. preuss. Soldat im 3. Garde – Ulanen - Reg., gest 3./8.1866

Zde odpočívají tři pruští vojínové.
Ježíš řekl Já jsem vzkříšení i život.
Poznámka:

číslo 102 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866, pomník původně stával u silnice
Metzke Richard Albert: Drag., Brandenburgisches Dragoner-Regiment Nr. 2, 3. Escadron. Příslušný v Groß-Silber, Kreis Saatzig. Záznam o zranĕní z 3.7.1866. Na náhrobku psán Mätzke.
Pravdĕpodobnĕ se jedná o Thiel Joseph: Gef., 3. Niederschlesisches Infantrie-Regiment Nr. 50, 5. Comp. Příslušný v Althofdürr, Kreis Breslau. Tĕžké zranĕní hlavy střepinou granátu 3.7.1866.
Harz Eduard: Ul., 3. Garde-Ulanen-Regiment, 4. Escadron. Příslušný v Zschertau, Kreis Delitzsch. Tĕžké zranĕní nohy střepinou granátu, +3.7.1866.
(Zdroj: Verlustlisten der Preußischen Armee 1866)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5205-03867
Souřadnice: N50°17'52.51'' E15°45'21.75''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Arno Glaser