Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Umístění: Nechanice, Hradecká, v trojúhelníku s ulicemi Vaňhalova a Žižkova

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5205-20843
Souřadnice: N50°14'14.53'' E15°37'57.94'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jaroslav Vondráček
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem války 1866

Umístění: Nechanice, Husovo náměstí, u kostela
Poznámka:

číslo 242 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5205-04001
Souřadnice: N50°14'19.09'' E15°38'2.03''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pomník Jan Hus

Umístění: Nechanice, Husovo náměstí, parčík pře kostelem

Souřadnice: N50°14'18.85'' E15°37'59.12'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jaroslav Vondráček
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Selská jízda

Umístění: Nechanice, Husovo náměstí, Park před kostelem.
Poznámka:

https://www.nechanicko.cz/selska-jizda
Selské jízdy vznikly v polovině 19. století jako projev vlastenecky laděných emancipačních snah v prostředí české a moravské vesnice. Nejsilnější jezdecké selské spolky se utvořily na Podbrdsku, na Moravském Slovácku a v Podkrkonoší. Hlavní náplní těchto selských spolků (bandérií) bylo provozování jezdeckého sportu a celkový zájem o chovatelství koní. Tato činnost nemalou měrou pozdvihovala u sedláků sebevědomí, dále v nich posilovala smysl pro pořádek, autoritu a disciplínu. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 došlo k úzké provázanosti selských bandérií s Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu. Mnozí z vedoucích činitelů jezdeckých selských spolků se stávali zároveň čelnými představiteli agrárníků na regionální i celorepublikové úrovni. Spolupráce s agrárníky dospěla k vytvoření organizačního rámce těchto uskupení v tzv. Ústředí selských jízd. Selské jízdy dále úzce spolupracovaly s Československou obcí sokolskou, se Střeleckými jednotami a ministerstvem národní obrany, které jim poskytovalo maximální podporu. Všeobecně byla jízda na koni chápána jako součást branných sportů. Není tedy divu, že během druhé světové války byly Selské jízdy zakázány a prohlášeny za organizaci nepřátelskou německé říši. Po skončení druhé světové války přívrženci Selských jízd počítali s jejich rychlou obnovou, KSČ se však postavila proti s očerňující rétorikou, že jde o branný sbor nepovolené Republikánské strany. Teprve Nejvyšší správní soud jim dal za pravdu a existenci a činnost Selských jízd povolil. Venkov se chystal navázat na předválečnou tradici vlastenectví a lásky k rodné půdě. Komunisté však od počátku usilovali o rozbití stávající venkovské komunity a o potlačení projevů vlastenectví. Nechanické události se tak staly zkouškou bezpečnostních složek na blížící se únorový převrat roku 1948.
(Zdroj: JIRÁSEK, Z.: Nechanická aféra. Státní okresní archiv, Hradec Králové 1992.)
V červenci 1947 komunisty řízené ministerstvo vnitra zakázalo závody koní, které Selská jízda v Nechanicích pořádala, a k dodržení zákazu nasadilo policii. Takzvaná Nechanická aféra se stala předehrou převzetí moci komunistickou stranou v únoru 1948. (https://cesky.radio.cz/selska-jizda-pripomnela-70-let-od-tzv-nechanicke-afery-8188563 )

Selská jízda
Dne 5 a 6. července 1947 se měly konat závody Selské jízdy (jezdecké soutěže selských jezdců, chovatelů koní) na lukách družstevní pastviny „Stýskal“ čp. 41. Měl to být první podnik tohoto druhu od doby, kdy byla selská jízda německými okupanty rozpuštěna. Z 10tičlenného představenstva ústředí bylo 6 odsouzeno k trestu smrti a 5 popraveno, přes 200 činovníků bylo Němci popraveno nebo umučeno a další stovky perzekuováni a z koncentračních táborů se vrátili s podlomeným zdravím. O uskutečnění akce byl řádně požádán MNV Kunčice a ONV Hradec Králové. Oba stupně vydaly souhlas k pořádání, přestože ONV dostalo pokyn ministerstva vnitra k nepovolení akce. Jediný, který nesouhlasil z předsednictva ONV byl komunista Mucha (přehlasován), který poslal ministerstvu telegram, kde žádal o zesílení bezpečnostních opatření. Ministerstvo vnitra vyhovělo, akci zakázalo a mobilizovalo příslušníky SNB do Nechanic. V noci z pátku na sobotu na 740 ozbrojených příslušníků SNB obsadilo Nechanice a blízké okolí, byly obsazeny silnice a příjezdy do Nechanic v okruhu 50 km a zabraňovalo se sjíždění se jezdcům i divákům, vchod na závodiště zabarikádován. Na 150 jezdců bylo zatlačeno do okolního lesa. Nechanice byly hermeticky uzavřeny a hlídky daleko od Nechanic vracely účastníky zpět (např. z Poděbrad, Orlické Rybné apod.). Koně zadrženi před městem onemocněli. Předseda ONV dodatečně zrušil usnesení předsednictva a závody neoprávněně zakázal. V 9 hodin dopoledne se do Nechanic dostavil vedoucí úředník ministerstva vnitra se svým doprovodem, aby zahájil jednání s pořadateli. Vzhledem k tomu, že se tito opírali o povolení ONV a trvali na zahájení závodů, bylo 8 funkcionářů zatčeno a převezeno do věznice krajského soudu. Mezi zatčenými byl i komunista Pour (rolník) z Dobré Vody na Hořicku, člen rady a okresní zemědělský referent ONV v Hořicích. Se zatčenými se oblastní velitelství SNB v Hradci Králové dostavil i poslanec Novotný Jan a krajský předseda strany Klaban, kteří žádali jejich propuštění. Na to se dostavili do Nechanic poslanci všech politických stran Desenký, Deči, Borůvka, Dr. Bernád, Novotný, Uher (KSČ) a vyčkávali příjezdu generálního tajemníka ČSSD Vilíma z Prahy. Všichni byli potom informování o situaci. Aby bylo docíleno rozkolu, bezpečnostní referent ONV prof. Lachunský prohlašoval, že náměstek vlády Fierlinger a Zenkl souhlasí s bezpečnostními opatřeními a zákazem závodů. Generální tajemník Vilím nato zahájil jednání o povolení závodů a o propuštění intervenovaných s náměstkem předsedy vlády, kde se prokázalo, že vláda o Nechanicích nejednala. Následně bylo docíleno spojení se přímo s ministrem vnitra, který potvrdil, že o Nechanicích nebylo jednáno, trval však na zákazu akce a přislíbil propuštění intervenovaných. Telefonické rozhovory probíhaly vždy za odposlouchávání všech přítomných poslanců. Poslanec Uher následně o telefonických rozhovorech informoval ONV, načež byli zajištěni pořadatelé po 8 hodinách vazby propuštěni. V noci ze soboty na neděli dojížděly nové posily SNB a v ranních hodinách došlo k dalším bezpečnostním opatřením, silnice a vjezdy do Nechanic zataraseny překážkami a záseky střeženými četnictvem. Občanům z okolí bylo zabráněno i v cestě do kostela V dopoledních hodinách se dostavil nový intervenující úředník ministerstva vnitra, aby se radil s ONV a pořadateli. K poledni se situace stávala kritickou. Přeplněné silnice občany a selskými jezdci, koně po namáhavém pochodu (i 40 km) nebylo možno ošetřit, padali na silnice. Zástupce ministerstva vnitra za vhodné zmírnit bezpečnostní opatření a po 3. hodině odpolední vpustil čekající zástupy do Nechanic a povolil část programu, nástup selských jízd a projev. Po projevu selští jezdci opustili Nechanice a vrátili se do svých domovů. Pravdou zůstává, že díky obezřetnosti velitele SNB pplk. Macouna nedošlo k vážnějším incidentům a že občané si uvědomili, že SNB musí plnit rozkazy ministerstva vnitra. Krajský sekretariát KSČ vydal štvavý leták proti zemědělcům a dokázal, že je spoluautorem zákazu akce. Bezpečnostní referent Sachunský záměrně šířil po Nechanicích zprávy, že k zákazu dal souhlas náměstek předsedy vlády Fierlinger Zdeněk a Dr. Zenkl Petr. Na základě telefonické rozmluvy (poslanec ÚNS B. Deči) s ministrem Noskem byla tato nepravda vyvrácena. Na místě po oba dny působil poslanec Deči, dostavil se i generální tajemník národních socialistů Dr. Krajina Vladimír a poslanec za pardubický kraj Dr. Novotný, aby se na místě přesvědčili o stavu věci a pomohli rozřešit svízelnou situaci.
Zemědělci se touto akci chtěli pochlubit výsledky celoroční chovatelské práce a nevinné sportovní závody koní nemohly za žádných okolností ohrozit bezpečnost Československé republiky. V tomto počinu jest spatřován útisk zemědělců, porušení demokratických práv a zásah do osobních občanských svobod. Proti zákazu akce se postavila především národně socialistická strana, ČSSD a národní strana. Se zákazem akce souhlasila krajská KSČ, což dala najevo ve svém rozšiřovaném letáku „Zemědělci“ a v krajském deníku „Pochodeň“, kdy upozorňovala na nekalé záměry organizátorů, kteří dle jejich názorů chtěli akce využít k politické akci proti demokratickému zřízení a nové zemědělské politice, že reakce chtěla ke svým cílům zneužít prosté rolníky.
Pozn.: celé dění podrobně a obšírně popsáno v kronice obce Kunčice, včetně ohlasu regionálních novin. K připomenutí této události byl po roce 1989 vybudován na náměstí v Nechanicích pomník.

Souřadnice: N50°14'18.85'' E15°37'59.12'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jaroslav Vondráček
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pamětní deska bojů o charakter ČSR

Umístění: Nechanice, Husovo náměstí 177, na pravém rohu u vjezdu do dvora

Souřadnice: N50°14'18.85'' E15°37'59.12'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jaroslav Vondráček
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Hrob František Herman

Umístění: Nechanice, Novopackého, hřbitov

Souřadnice: N50°13'50.38'' E15°37'59.48''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Timothy Hubený

Umístění: Nechanice, Novopackého, hřbitov
Poznámka:

Hubený Timothy Bohuš, osobní číslo Z; T-900, odveden 2.9.1942, Velká Británie
(zdroj: databáze VÚA ČR)

* 2. srpna 1910, Dvůr Králové nad Labem (na náhrobku je chybné datum)
- vyučil se mechanikem a od svých osmnácti let žil v Kanadě
- 28.7.1942 nastoupil vojenskou službu v kanadské armádě, zařazen k Royal Air Force
- září 1942 přeřazen k československé armádě v zahraničí - letectvo
- prosinec 1942 výcvik - palubní střelec
- říjen 1943 přeřazen k 311. československé bombardovací peruti
- únor 1945 poslední operační let
- 28. března 1945 byl propuštěn ke kanadskému letectvu.
- po válce zůstal v Anglii
+ 15.2.1985, urna s popelem uložena dle jeho přání v rodinném hrobě na hřbitově v Nechanicích
(zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Huben%C3%BD
https://weby.trutnov.cz/raf/letci311/bohous.html)

další informace: https://www.letani-na-kralovedvorsku.cz/l/tajemstvi-jednoho-hrobu/

informace rodiny:
"Strejda Bohouš byl střelec, tzn. létal u 311. bombardovací perutě.
Myslíme si, že se po válce ještě na chvíli v Kanadě se ženou zdrželi, v Saskatchewanu. Máma si pamatuje, jak jí strejda vyprávěl, že tam byla ohromně úrodná půda - třeba že pěstovali obrovitánské hlávky zelí. Mamka tedy říká, že možná má ta vyprávění už slitá v jedno a časově nemusí odpovídat, ale myslí si, že do Anglie odjeli až později a do Kanady se předtím se svou ženou ještě na čas vrátili.
Udržujeme dopisní kontakt s tetou Judy, dcerou Bohouše, je jí kolem 80. let. Máme od ní kopii dokumentu o povýšení na pplk. in m., a mimo jiné je také zmíněno, že byl rehabilitován. Nevíme úplně, čeho se ta rehabilitace týká, ani teta netuší. Bohouš měl kanadské občanství, k rehabilitaci jsme nenašli důvod. Máma si myslí, že to tenkrát prostě brali šmahem a koho povýšili in m., toho pro jistotu také rovnou i rehabilitovali :)
Na náhrobku je špatně uvedeno datum narození, můj strejda (Bohoušův synovec) mi říkal, že neví, jestli to zadal špatně děda, anebo to popletl kameník."

Souřadnice: N50°13'50.76'' E15°38'0.39''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Alena Mühl

Hrob František Rybář

Umístění: Nechanice, Novopackého, hřbitov
Poznámka:

Rybář František, narozen 12.7.1891, Bělostok, Grodinská gubernie, příslušný do Nechanic. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 16.8.1918, zařazen u divizního dělostřelectva jako vojín. Činnost v legiích ukončil 12.2.1921 jako svobodník symfonického orchestru, demobilizován. (zdroj databáze VÚA Praha)

Souřadnice: N50°13'51.72'' E15°38'2.52''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob vojáků Rudé armády

Umístění: Nechanice, Novopackého, hřbitov
Poznámka:

Hrob byl zřízen po 10. 5. 1945 pro vojáky, kteří v okolí Nechanic padli nebo zemřeli na válečné útrapy. (zdroj databáze CEVH MO ČR)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5205-04007
Souřadnice: N50°13'51.53'' E15°38'1.76''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Arnošt Nohýnek

Umístění: Nechanice, Novopackého, hřbitov
Poznámka:

Nohýnek Arnošt, narozen 5.1.1877 Kocňovice. V Rakousko-Uherské armádě sloužil u 10. domobraneckého pěšího pluku jako vojín. Zajat 22.3.1915, Přemyšl. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 7.10.1917 v Paramově Rudniku, zařazen byl 2.11.1917 k 5. střeleckému pluku jako vojín. Službu v legiích ukončil jako četař štábu čsl. legií 15.2.1921, demobilizován. (zdroj databáze VÚA Praha)

Souřadnice: N50°13'51.93'' E15°37'59.85''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička