Čejč

Pamětní deska na památku židovských občanů

Autor: Brigita Petrášová, 28.01.2024
Umístění: Čejč 201, na terase u vchodu do základní školy
Nápis:
NA PAMÁTKU
ŽIDOVSKÝCH OBČANŮ
Poznámka:

Z Čejče bylo deportováno do koncentračních táborů 49 osob, přežilo 6. Pamětní deska byla odhalena 28.1.2024 jako součást projektu "Zmizelí sousedé", který v obci a místní škole probíhal po celý rok 2023.
QR kód na desce odkazuje na http://www.cejc.cz/text/zide-v-cejci


Souřadnice: N48°56'47.51'' E16°57'54.4'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Pamětní deska František Masařík a František Vindiš

Autor: Brigita Petrášová, 15.09.2019
Umístění: Čejč, Brněnská 201, stěna vlevo u vchodu do ZŠ
Nápis:
PLK. LET. FRANTIŠEK MASAŘÍK MBE, AFC
PILOT 504, 32, 286 A 313 SQDN. RAF
*13.4.1918 ČEJČ +4.2.1988 ANGLIE

PLK. LET. FRANTIŠEK VINDIŠ DFC
PILOT 310 A 313 SQDN. RAF
*1.6.1918 ČEJČ +27.1.1991 ANGLIE

ÚČASTNÍCI ZAHRANIČNÍHO ODBOJE 1939-1945 V ANGLII

Souřadnice: N48°56'45.11'' E16°58'5.98''
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Pamětní deska Tomáš Garrigue Masaryk

Autor: Brigita Petrášová, 07.03.2020
Umístění: Čejč, Brněnská 93
Nápis:
PRAVDA VÍTĚZÍ
V TOMTO DOMĚ BYDLEL V R. 1865-66
PRVNÍ PRESIDENT REPUBLIKY
T. G. MASARYK
KDYŽ SE UČIL VE DVOŘE KOVÁŘEM.

Souřadnice: N48°56'47.51'' E16°57'54.4'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Petr Vacek, 02.09.2009
Umístění: Čejč, K Hovoranům, u hřbitova
Nápis:
Obětem války
1939 – 1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6206-42528
Souřadnice: N48°56'48.64'' E16°58'22.69''
Pomník přidal: Petr Vacek

Pomník vojákům Rudé armády

Autor: Brigita Petrášová, 22.09.2019
Umístění: Čejč, K Hovoranům, hřbitov, vlevo hned za vstupní bránou
Nápis:
PADLÝM RUDOARMĚJCŮM
VDĚČNÍ OBČANÉ ČEJČE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6206-14153
Souřadnice: N48°56'49.41'' E16°58'22.25''
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Hrob Petr Hanusa

Autor: Brigita Petrášová, 07.11.2019
Umístění: Čejč, K Hovoranům, hřbitov
Nápis:
NEZAPOMENEME

rtm.
PETR
HANUSA
*12.3.1966
+30.5.1986

CHTĚL JSEM MEZI VÁMI -
ŽÍT A MÍT VÁS RÁD -
LEČ MŮJ OSUD KRUTÝ-
NECHTĚL TOMU PŘÁT-
VYTRHL MNE OD VÁS -
OD OTCE A MÁMY.
Poznámka:

Během cvičného letu na letounu L-29, trupové označení 3406, patřícího 2. leteckému školnímu pluku Košice, slétla posádka pilot instruktor por. Petr Pavelka žák rotmistr Petr Hanusa s letounem do nízké oblačnosti a narazila do kopce Krivý Javor (Slánske vrchy, vých. Slovensko) asi 400 m od jeho vrcholu ve výšce 908 m n.m. O katapultáž se letci nepokusili a v letounu na místě zahynuli. V místě nárazu je pomníček připomínající oba mladé letce.
(zdroj: https://pod-krivyn-javorom.webnode.sk/tragedia-pod-krivym-javorom-/ )


Souřadnice: N48°56'50.78'' E16°58'22.15''
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Hrob Stanislav Juras

Autor: Brigita Petrášová, 07.11.2019
Umístění: Čejč, K Hovoranům, hřbitov
Nápis:
RODINA JURASOVA

STANISLAV
ROTNÝ, LET. MECHANIK
*18.4.1927
PŘI VÝKONU LET. SLUŽBY
9.6.1948
Poznámka:

Stanislav Juras, žák Vojenské odborné školy leteckých mechaniků, zahynul v Malackách při srážce letounů C-3BV (Siebel 204E) a C-3B.444 při cvičné střelbě na vlečný rukáv.
(zdroj: wikipedia.org - Letecké nehody v Česku a Československu)


Souřadnice: N48°56'49.24'' E16°58'21.95''
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Hrob František Vindiš

Autor: Brigita Petrášová, 07.11.2019
Umístění: Čejč, K Hovoranům, hřbitov
Nápis:
ZDE V PÁNU ODPOČÍVÁ
FRANTIŠEK
VINDIŠ
*31.10.1890
+17.9.1946

Dřímej sladce
drahý manželi a otče.
Poznámka:

Desátník František Vindiš, ruský legionář.
C.k. armáda - 25. zem. pl., zajat 10.12.1914 Karpaty. Přihláška do legií - Kajak, zařazení 1.7.1918 k 11. stř. pl. Konec v legiích 4.8.1920, vrátil se do vlasti.
(zdroj: VUA Praha)


Souřadnice: N48°56'49.19'' E16°58'21.24''
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Hrob František Alois Vindiš

Autor: Brigita Petrášová, 07.11.2019
Umístění: Čejč, K Hovoranům, hřbitov
Nápis:
RODINA VINDIŠOVA
FRANTIŠEK ALOIS
*19.7.1932, zemř. tragickou smrtí
při leteckém náletu 8.4.1945.

Jak možno zapomenout
když srdce nedá spáti,
když Tebe naše radost
nám nikdo nenavrátí.

Souřadnice: N48°56'49.19'' E16°58'21.24''
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Hrob Karl Friedrich Wilhelm von Clausewitz

Autor: Brigita Petrášová, 22.09.2019
Umístění: Čejč, Nádražní, park u sokolovny
Nápis:
Bez nápisu
Poznámka:

Náhrobní kámen je nyní bez nápisu (původní již zcela zanikly), je na něm ještě znatelný plastický rodový erb rodiny Clausewitzů, ale již také bez detailů. Vedle hrobu je umístěn informační panel s čtyřjazyčným textem o prusko-rakouské válce 1886, pruské armádě v Čejči, životopisem K. F. W. von Clausewitze a obrázky. Panel je poškozen vandalismem, ale čitelný.
Hrob je kulturní památkou vedenou v ÚSKP pod číslem 2187.
Z panelu:
"Karl Friedrich Wilhelm von Clausewitz byl synem daňového rady Gustava Marquarda Friedricha von Clausewitze. Jeho strýcem byl Carl Philipp Gottlieb von Clausewitz, pruský významný stratég a autor knihy O válce, jejíž závěry a myšlenky jsou dodnes aktuální (narodil se 1. července 1780 v Burgu a zemřel na choleru jako generálmajor pruské armády 16. listopadu 1831 v Breslau).
Friedrich von Clausewitz se narodil 15. prosince 1807 ve městě Burg u Magdeburgu a již v roce 1824 vstoupil do pruské armády. V roce 1826 byl povýšen do nejnižší důstojnické hodnosti (poručík 2. třídy) a postupně zastával různé štábní funkce a působil na Všeobecné válečné škole. V letech 1848 - 1849 se již v hodnosti setníka zúčastnil polního tažení v Dánsku a Bádensku. V letech 1849 - 1865 sloužil ve Velkém generálním štábu pruské armády, opět vyučoval na Všeobecné válečné škole, působil na Ministerstvu války, byl inspektorem ve spolkových pevnostech Mohuč a Rastatt a velel 2. gardové pěší brigádě. V návaznosti na tyto funkce byl také náležitě povyšován (1849 na plukovníka a 1861 na generálmajora). Byl držitelem mnoha vysokých vyznamenání.
Dne 18. června 1865 byl povýšen na generálporučíka a 4. ledna 1866 převzal velení 2. pěší divize náležející k 1. armádnímu sboru generálporučíka von Bonina v sestavě 2. pruské armády. Se svou divizí se generálporučík Friedrich von Clausewitz zúčastnil dne 27. června 1866 bojů o výšiny nad městem Trutnov a především rozhodující bitvy u Hradce Králové 3. července 1866. Na Moravě pak část jeho divize porazila rakouské vojsko 15. července 1866 u Tovačova.
Svou životní pouť zakončil generálporučík von Clausewitz v obci Čejč, kde se nakazil cholerou, která v té době krutě řádila v řadách pruského vojska i mezi domácím obyvatelstvem, a na její následky zde 31. července 1866 zemřel. Tělo generálporučíka von Clausewitze bylo 1. srpna 1866 pohřbeno s vojenskými poctami nedaleko kostela sv. Vendelína v prostoru dnešního parku. Na náhrobní kámen byl vytesán plastický rodový erb rodiny Clausewitzů a nápis:
"Friedrich von Clausewitz, General-Lieutenant, geboren zu Burg zu Preusen 1807, gestorben zu Czeitsch 31. Juli 1866". V roce 1899 byl pod německý nápis vytesán i český překlad.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6206-39723
Souřadnice: N48°56'39.92'' E16°58'5.91''
Pomník přidal: Brigita Petrášová