Sušice

Hrob Antonín Pinkas

Autor: Marek Lanzendorf, 13.07.2019
Umístění: Sušice, Na Vršku, hřbitov
Nápis:
ANTONÍN PINKAS
PODPLUKOVNÍK ČSLA
1896-197(?)
Poznámka:

rok smrti je špatně čitelný - pravděpodobně 1978


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob Rudolf Bednář

Autor: Marek Lanzendorf, 13.07.2019
Umístění: Sušice, Na Vršku, hřbitov
Nápis:
RUDOLF BEDNÁŘ
*14.2.1912 +18.6.1942
Poznámka:

Oběť nacistického zatýkání po atentátu na R.Heydricha.
(zdroj: CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3214-27024
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob Jarmila Uhlová

Autor: Marek Lanzendorf, 13.07.2019
Umístění: Sušice, Na Vršku, hřbitov
Nápis:
JARMILA UHLOVÁ
PROFESORKA OBCH. AKADEMIE
ZAHYNULA PŘI NÁLETU
14.2.1945 V PRAZE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob Valentin Kononov

Autor: Marek Lanzendorf, 21.08.2019
Umístění: Sušice, Na Vršku, hřbitov
Nápis:
VALENTIN KONONOV
*25.10.1940 +5.9.2014

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob Josef Vyhnánek a Vlasta Vyhnánková

Autor: Marek Lanzendorf, 13.07.2019
Umístění: Sušice, Na Vršku, hřbitov
Nápis:
mjr.v.v. JOSEF VYHNÁNEK
*22.8.1911 +9.10.1987
plk.v.v. VLASTA VYHNÁNKOVÁ
*17.12.1921 +19.10.2015
oba přísl. čsl. arm. sboru gen. Svobody
Poznámka:

Josef Vyhnánek
Hospodářský úředník cukrovaru v Rožďalovicích, nar. 22. 8. 1911 v Dolním Bousově, bojoval ve Svobodově armádě, od r. 1945 žil v Rožďalovicích do své smrti 9. 10. 1987 .
(zdroj: www.rozdalovice.wz.cz )

Vlasta Vyhnánková (roz. Pavlánková)
Narodila 17. prosince 1921 ve Slezské Ostravě v rodině horníka Jana a jeho ženy Žofie. Do života rodiny zasáhla osudově okupace zbylého Československa. Paní Vyhnánková podle svých slov na nic nečekala a rozhodla se odejít do „toho sovětského ráje, který ovšem žádným rájem nebyl".Na cestu se vydala s kamarádkou Štěpánkou Cejzlarovou. Společně strávily putováním obsazeným polským územím dva a půl měsíce. Díky pomoci místních Poláků, u kterých měly možnost se skrýt, vysledovaly výměnu německých pohraničníků na březích řeky, a to přímo u brodu, jelikož paní Vyhnánková neuměla plavat. Na druhém břehu jí sice sovětský pohraničník zachránil život, nicméně byly okamžitě zatčeny a za údajnou špionáž byly obě poslány do pracovních táborů. Nejprve pracovaly v cihelně, později v lesích za Uralem. Po napadení SSSR Německem se změnil status zajatých Čechů v SSSR, za podpory moskevského i londýnského exilu sovětská vláda schválila vznik československého zahraničního vojska a na počátku roku 1942 se začal v uralském městě Buzuluk formovat základ nové československé armády. Také Vlasta Vyhnánková s kamarádkou byly propuštěny, nicméně podmínkou propuštění bylo hlásit se u nově se formující československé jednotky v Buzuluku. Třetí den po příjezdu do Buzuluku zachvátily Vlastu Vyhnánkovou vysoké horečky a doktor jí diagnostikoval malárii, ze které se dostávala řadu měsíců. V Buzuluku prošla výcvikem pro sběrače raněných, úspěšně složila zkoušky a byla jako žena historicky poprvé v československé armádě povýšena na svobodnici. Boji u Sokolova prošla jako velitelka sběračské sekce, celkem pěti dívek u 3. roty npor. Vladimíra Janka. Vlasta Vyhnánková se však v bojích i osobně vyznamenala. Při minometné palbě spatřila zraněné sovětské vojáky, kteří potřebovali pomoc. Tak spolu s kolegyní Aničkou Ptáčkovou utíkaly zraněné vojáky ošetřovat. Odtáhly je do bezpečí a obě byly vyznamenány sovětskou medailí Za odvahu a Československým válečným křížem 1939. Po ústupu až za řeku Don došlo vojsko pěšky až to Novochoperska, tam se Vlasta vdala za ppor. Josefa Vyhnánka. Po reorganizaci zůstala u 1. brigády čs. pluku. Při bojích v Karpatsko-dukelském průsmyku pracovala v obvazovně raněných. Po Dukle se zúčastnila bojů u Liptovského Mikuláše a v Žilině. Na osvobozování Československa vzpomíná jako na velikou slávu, nicméně také všichni zažívali pocity bezmoci, když slyšeli Prahu volat o pomoc, ale nemohli udělat nic. Dne 17. května 1945 se pak konal slavnostní průvod Prahou. Vlasta Vyhnánková šla v první řadě. Po válce se s manželem odstěhovala do Rožďalovic a žije tam dodnes. Má dvě děti, syna Zdenka a dceru Blanku. Za své statečné činy byla oceněna dvěma československými válečnými kříži, třemi sovětskými medailemi - Za odvahu (Sokolovo), Za zásluhy (po bitvě u Dukly) a získala 16 československých ocenění.
(zdroj: www.seniorum.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob Karel Kuželka

Autor: Marek Lanzendorf, 13.07.2019
Umístění: Sušice, Na Vršku, hřbitov
Nápis:
Zde byl pochován
pplk. JUDr. KAREL KUŽELKA
*29.9.1944 +29.10.1991

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob Ctibor Bělohrad

Autor: Marek Lanzendorf, 13.07.2019
Umístění: Sušice, Na Vršku, hřbitov
Nápis:
pplk. ing. CTIBOR BĚLOHRAD
*23.1.1932 +22.7.1980
Poznámka:

„Ctibor Bělohrad se před třiceti lety (1980) pokusil zachránit dvacet tři lidí v rekreačním tábořišti Annín na Sušicku, které oddělila od souše rozvodněná řeka Otava. Pan Bělohrad tehdy neváhal a pod tlakem okolností se pustil s těžkou vojenskou technikou do rozvodněného živlu. Tuto svoji statečnost a obětavost zaplatil ale vlastním životem,“ informoval Antonín Kulíšek z Klubu vojenských důchodců Klatovy. Při pietním aktu na hřbitově v Sušici nechyběli kromě vojenských důchodců ani pozůstalí a přátelé sušického hrdiny.
(Zdroj: www.klatovsky.denik.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob Václav Filip

Autor: Marek Lanzendorf, 13.07.2019
Umístění: Sušice, Na Vršku, hřbitov
Nápis:
VÁCLAV FILIP
pplk.v.v.
*22.1.1915 +26.4.1978

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob Obětí 2. světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 13.07.2019
Umístění: Sušice, Na Vršku, hřbitov
Nápis:
Na tomto místě odpočívá
devět dětí a dva učitelé, kteří
se stali dne 26. dubna 1945
obětmi náletu na německý
vojenský vlak u obce Čepice.

An diesem Ort ruhen
neun Kinder und zwei Lehrer
die am 26. April 1945
zu Opfern eines Anfluges
auf den deutschen militärischen
Zug bei der Gemeinde
Čepice wurden.
Poznámka:

Hromadný hrob devíti německých dětí a dvou učitelů, kteří zahynuli při náletu na vojenský německý vlak.

Seznam obětí německé národnosti :
Walter Dickmann, narozen 23.10.1932 Oberhausen
Otto Fidedecke, narozen 29.5.1888 Berlin, učitel
Robert Görner, narozen 12.9.1932 Beschtikov
Alfred Grob, narozen 30.6.1931 Königsgrad (Kaliningrad)
Manfreda Mangelmann, narozena 8.6.1930 Oberhausen
Alfons Marziniak, narozen 15 let Oberhausen
Ehrentraüt Ristan, narozena 29.5.1923, učitelka,svobodná, bydliště Praha
Herman Rossman, narozen 19.6.1931 Oberhausen
Hans Jürgen Schmalt, narozen 28.8.1933 Duisburg
Josef Traube, narozen 17.2.1932 Oberhausen
Sidonie Zolnarzcyk, narozena 9.4.1930 Klanowitz (Klánovice - Praha)

Popis události:
Ve čtvrtek 26. dubna vymohl si vedoucí transportu zavedení vlaku 8661 z Horažďovic Babína v ranních hodinách, již za denního světla, aby dopravil do Sušice větší počet německých dětí. Vracely se odněkud ze středních Čech a měly být ze Sušice přepraveny povozy nebo pěšky do Bavor. Vlak měl 21 čtyřosých osobních vozů, na konci dva kryté vozy nákladní, naložené pneumatikami na jízdní kola a byl tažen těžkým nákladním strojem. Odjel z Horažďovic Babína s dvouhodinovým zpožděním a dojel bez nehody až za Žichovice. Tam však nedaleko za stanicí byl v 10,20 hodin napaden čtyřmi hloubkaři. Jejich zásah byl náhlý, bezprostřední a tedy hrozný. Vlak zastavil sice téměř okamžitě, děti snažily se zachrániti zmateným útěkem na lesnatou stráň po levé straně trati, nicméně bylo zabito v ostřelovaných vozech 14 dětí, 11 těžce a 16 lehce raněno. Raněné děti byly převezeny auty do sušické nemocnice, kde jich zemřelo ještě osm. Mimo to byl střelbou vlakový stroj učiněn služby neschopným a zapálen náklad náklad pneumatik na konci vlaku.
Zmatek, ošetřování naříkajících raněných, vynášení mrtvých z vozů, marné pokusy hasiti požár, který rostl každým okamžikem. Teprve o 23.hodině noční se podařilo pomocí hasičů uhasiti zbytky hořící gumy a odtáhnouti vlak do Žichovic, aby byla trať volná. Byla to práce celkem zbytečná, protože toho dne se vlastně prakticky přestalo jezdit úplně.
(zdroj: CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3214-27037
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob vojáků Rudé armády

Autor: Marek Lanzendorf, 13.07.2019
Umístění: Sušice, Na Vršku, hřbitov
Nápis:
VOJÍN RUDÉ ARMÁDY
ALEXANDR ŽULIN
1916-9.6.1945.

KAPITÁN RUDÉ ARMÁDY
IVAN HITOVČUK
18.8.1906-3.6.1945.

VÁLEČNÝ HROB
SPRAVUJE MĚSTO SUŠICE
Poznámka:

Alexandr Žulin
Narozen 1916, Ižice. Národnost ruská.
Válečný zajatec, ženatý, pobýval v zajateckém táboře v Dlouhé Vsi, osvobozen 5.5.1945, zemřel na následky útrap v nemocnici v Sušici 9.6.1945, pohřben 12.6.1945.

Ivan Hitovčuk
Narozen 18.8.1906, Kyjev. Národnost ukrajinská.
Válečný zajatec, ženatý, pobýval v zajateckém táboře v Dlouhé Vsi, osvobozen 5.5.1945, zemřel na následky útrap v nemocnici v Sušici 3.6.1945.

ZPRÁVY NÁRODNÍHO VÝBORU
V Sušici dne 18. května 1945. - Vydáno v 14 hod. - Číslo 9.
Ruský kapitán v sušické nemocnici.
Delegace ONV, vedená svým předsedou Fr. Šindelářem a provázená dívkami v národních krojích, navštívila nemocné ruské zajatce ve veřejné nemocnici. Zajatci, kteří byli dodáni do veřejné nemocnice ve strašně zbědovaném stavu, dík lékařské péči pomalu se zotavují.
Všichni měli srdečnou radost z oficielní návštěvy a květin, které dostali. Jsou ubytováni v pomocné nemocnici a jsou zahrnováni dárky a potravinami od sušických občanů. Jsou velmi spokojeni a sami píší poděkování sušickému občanstvu, které bude přečteno v místním rozhlase.
V hlavní budově nemocnice navštívila delegace kapitána ruského loďstva, Ivana Hitowčuka, nar. 1906 v Kijevě, ženatého. Byl 3 roky v něm. zajetí a před týdnem byl naší Národní stráží osvobozen a dodán do nemocnice. Ač p. primář snaží se, aby p. kapitána zachránil před smrtí, zdá se, že tělesné vyčerpání je příliš veliké, takže zbývá jen jiskřička naděje. Snad tato jiskřička, která již chvílemi zhasíná, se znovu roznítí a uchová ruskému národu hrdinu, ozdobeného Leninovým řádem, manželce chotě, dětem otce a našemu národu věrného a vděčného přítele.

Jaké bylo naše překvapení, když jsme se dozvěděli, že náš ruský hrdina, ozdobený Leninovým řádem, zemřel dne 3. června 1945. Smutná ta zpráva působila na každého hlubokým dojmem. Však se s ním veřejnost sušická také pietně rozloučila. Pohřbu jeho se zúčastnila ve velkém počtu. Církevní obřad vykonal Jar. Lindner, farář církve československé a vyzvedl ve své řeči, jakož i druhý řečník J. Haas, zásluhy hrdiny SSSR, který bojoval za osvobození své i naší vlasti. Sušice ho zachová ve vděčné paměti.
(zdroj: CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3214-5731, CZE3214-5739
Pomník přidal: Marek Lanzendorf