Třebíč

Kenotaf Obětí holocaustu

  • + o skupině VPM (TR, Třebíč, Židovský hřbitov)
Autor: Ing. František Jedlička, 10.07.2015
Umístění: Třebíč, Hrádek, v čele za pomníkem obětem 2. světové války
Nápis:
(deska na pravé straně hrobu)
IN MEMORIAM
KAREL
NELLY
ALFRED
ERNA
ORNSTEINOVI
ZAHYNULI V ROCE 1942
NÁSLEDKEM NACISTICKÉ PERSEKUCE
(deska na levé straně hrobu)
IN MEMORIAM
SIDONIE KOHNOVÁ
ROSA LEDEREROVÁ
ARTUR ORNSTEIN
ELSE KOHNOVÁ
FELIX KLIMENT
ZAHYNULI V ROCE 1942
NÁSLEDKEM NACISTICKÉ PERSEKUCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ing.Radek Říha, 11.08.2006
Umístění: Třebíč, Karlovo náměstí 105/56, na vnější zdi do náměstí
Nápis:
BOJOVALI ZA SVOBODU A DEMOKRACII
R A F
1940-1945

W/O KRUŽÍK BEDŘICH
PALUBNÍ OPERÁTOR
68. PERUŤ

W/O NAHODIL KAREL
PALUBNÍ INŽENÝR
311. PERUŤ

STG SVOBODA JINDŘICH
BOMBARDOVACÍ PILOT
311. PERUŤ

STG MACHÁČEK JOSEF
MECHANIK
311. PERUŤ

F/LT HUŇÁČEK STANISLAV
BOMBARDOVACÍ PILOT
311. PERUŤ

F/O KRAJINA EMANUEL
STÍHACÍ PILOT
SIGNAL S.

VĚNOVALO MĚSTO TŘEBÍČ
(VLNA 06)
Poznámka:

Pamětní deska slavnostně odhalena dne 4.5.2006, pořizovací cena 100.000,- Kč. (zdroj databáze CEVH MO ČR)
Bedřich Kružík se narodil 14. 2. 1909 v Třebíči a zde 3. 9. 1971 i zemřel. Bedřich Kružík působil před válkou v Indii, a to jako zaměstnanec Baťových závodů. Po okupaci Československa se jako jeden z prvních tamějších Čechoslováků přihlásil do nového Čs. vojska organizovaného v Británii. Přes Gibraltar putoval do Velké Británie a zní do Francie, kde se zúčastnil leteckých bojů. Po kapitulaci Francie se opět vrací do Velké Británie a v roce 1941 je zařazen v hodnosti seržanta do velmi úspěšné Čs. letky 68. squadrony nočního bombardovacího letectva, v níž působil jako navigátor až do dubna 1945. Po skončení války sloužil v naší armádě jako poručík letectva, a to až do roku 1953, kdy proběhla tak zvaná čistka od politicky nespolehlivých živlů. V únoru 1953 byl zatčen a bez udání důvodů odsouzen k devíti letům nucených prací. Byla mu odňata vojenská hodnost a byl propuštěn z armády. Jako vězeň pracoval v uranových dolech v Jáchymově. V roce 1960 byl v souvislosti s amnestií prezidenta propuštěn, později pracoval v tehdejších Západomoravských strojírnách v Třebíči. Byla mu udělena četná vojenská vyznamenání. V RAF dosáhl hodnosti W/O; po rehabilitaci podplukovník.
Karel Nahodil se narodil se 17. 8. 1911 v Třebíči, zemřel 26. 3. 1998 v Londýně. Další třebíčský rodák Karel Nahodil odešel z okupovaného Československa do ciziny. Jeho cesta započala v roce 1940 a vedla přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a Irák do Francie. Poté, co se dostal do Británie, létal nejprve jako střelec a poté jako palubní inženýr u 311. bombardovací perutě RAF. Tato peruť operovala zhruba od poloviny války v rámci pobřežního letectva se zaměřením na ponorky a přístavy na západním pobřeží Evropy. Po válce se vrátil do Třebíče, později bydlel v Ústí nad Labem. Po komunistickém převratu v roce 1948 odcestoval do Velké Británie, a vyhnul se tak perzekucím, které postihly mnoho jeho spolubojovníků. Ti byli komunistickým režimem neprávem odsouzeni k nuceným pracím. Bylo mu uděleno několik vysokých vojenských vyznamenání. Do konce života bydlel ve Velké Británii. V RAF dosáhl hodnosti W/O; po rehabilitaci podplukovník.
Jindřich Svoboda se narodil 23. 5. 1917 v Třebíči, zemřel 17. 1. 1942 při bojovém letu nad Holandskem. Jindřich Svoboda byl v mládí členem skautské organizace. V květnu 1938 odešel jako dobrovolník k leteckému pluku. Absolvoval kurz pilot-letec. V roce 1940 se přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko dostal do Francie a dále do Velké Británie. V červenci 1941 nastoupil do 311. čs. bombardovací perutě. Absolvoval šestnáct bojových letů jako kapitán letadla a celkem čtyřiadvacet operačních bombardovacích náletů na Německo a obsazenou západní Evropu. Létal na letounu Wellington. Byl vyznamenán dvěma Čs. válečnými kříži. Zahynul 17. ledna 1942, kdy se nevrátil z operačního letu. Je pohřben v Tilburgu v Holandsku. V FAF dosáhl hodnosti sgt.; po rehabilitaci plukovník in memoriam.
Josef Macháček se narodil 2. 11. 1904 v Třebíči, kdy a kde zemřel, není známo. Na rozdíl od jiných hrdinů je o Josefu Macháčkovi známo pouze několik údajů. Nepodařilo se objevit jeho jedinou fotografii, ani jeho předválečná činnost není doložena. Během války sloužil v RAF u 311. bombardovací perutě jako letecký mechanik v hodnosti seržanta, což byla na tehdejší zařazení u armády poměrně vysoká hodnost. Jako letecký mechanik vykonával nenahraditelnou práci pro létající personál, který se na své „mechány“, jak letci mechaniky oslovovali, plně spoléhal. Bez tohoto zajištění by nikdy nebyly úspěchy našich letců tak výrazné. Po válce se Macháčkova stopa ztrácí kdesi ve světě a není možno ani z vojenských archivů vypátrat, kde a jak zemřel. Jisté však je, že patří mezi ty třebíčské rodáky, kteří statečně nasazovali své životy v boji za demokracii. V RAF dosáhl hodnosti sgt. (seržant).
Stanislav Huňáček se narodil 14. 10. 1905 v Třebíči, zemřel 2. 3. 1973 ve Stockton-on-Tees ve Velké Británii. Stanislava Huňáčka přivedla jeho láska k letadlům do ČSA, kde působil před válkou jako pilot. Hned na začátku okupace odmítl létat pro Němce a odešel do zahraničí. Republiku opustil v červenci 1939 a přes Polsko zamířil do Francie. Do Velké Británie dorazil lodí v červenci 1940. Od roku 1943 létal jako příslušník proslulé 311. perutě RAF nejprve na letounech Wellington, poté na letounech Liberator u pobřežního letectva. Huňáček byl držitelem několika vojenských vyznamenání, včetně Čs. válečného kříže. V roce 1943 potopil 84 metrů dlouhou italskou ponorku Enrico Tazzoli. Později těžce poškodil ozbrojenou italskou nákladní loď Osorno. Po válce nastoupil znovu k ČSA. V dubnu 1948 podruhé při letu Praha - Bratislava emigroval a s letadlem přistál v Mnichově. Domů se už nikdy nevrátil a zemřel v roce 1973 ve Velké Británii. V RAF dosáhl hodnosti F/LT; v Česku po rehabilitaci plukovník in memoriam.
Emanuel Krajina se narodil 2. 6. 1915 v Třebíči. V únoru 1941 předčasně ukončila jeho život automobilová nehoda v Lincolnu ve Velké Británii. Emanuel Krajina byl před válkou leteckým důstojníkem. V důsledku okupace ČSR odešel přes polskou Gdyni do švédského Goteborgu a odtud později do Londýna. Jeho cesta pokračovala do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie. Jako důstojník francouzského letectva prošel Sýrii a Palestinu. Po porážce Francie se dostal oklikou přes Suezský průplav do Velké Británie. V RAF sloužil nejprve jako stíhač, později byl přeložen k bombardovacímu letectvu, u něhož působil jako instruktor v signální škole v Cranwellu. Byl vyznamenán Čs. válečným křížem. V RAF dosáhl hodnost F/O; po rehabilitaci plukovník in memoriam.
(zdroj http://www.lznamest.army.cz/22zl/deska/deska.htm)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6113-26610
Souřadnice: N49°12'56.84'' E15°52'41.55''
Pomník přidal: Ing.Radek Říha
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Ing.Radek Říha, 11.08.2006
Umístění: Třebíč, Karlovo náměstí 105/56, na vnější zdi do náměstí
Nápis:
1917 – 1937
(R. MEDEK ZBOROV)

NEZAPOMÍNEJTE,
VROUCÍCH A HRDINSKÝCH SRDCÍ, JEŽ BILA
A CHLADLA PRO VÁS I PRO VAŠE DĚTI
U ZBOROVA.
TŘEBÍČ A OKOLÍ
ZBOROVSKÝM BOJOVNÍKŮM.

PÉČÍ JEDNOTY ČSL. OBCE LEGIONÁŘSKÉ
Poznámka:

Pamětní deska odhalena u příležitosti oslav 20. výročí bitvy u Zborova konaných ve dnech 18. až 20.6.1937. (zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6113-26891
Souřadnice: N49°12'56.84'' E15°52'41.55''
Pomník přidal: Ing.Radek Říha
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Antonín Kalina

Autor: Milan Zachodil, 09.07.2019
Umístění: Třebíč, L. Pokorného 58, budova bývalé židovské školy
Nápis:
PAMÁTCE ANTONÍNA KALINY
(17. úNORA 1902, TŘEBÍČ - 26. LISTOPADU 1990, PRAHA),
DRŽITELE OCENĚNÍ SPRAVEDLIVÝ MEZI NÁRODY,
KTERÝ ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY ZACHRÁNIL VICE NEŽ
900 DĚTÍ V KONCENTRAčNÍM TÁBOŘE BUCHENWALD.

לזכר אנטונין קלינה זִייל
(17 בפברואר 1902, טרביץ'- 26 בנובמבר 1990, פראג),
חסיד אומות העולם,
שבזמן מלחמת העולם השנייה הציל יותר
מ-900 ילדים במחנה הריכוז בוכנוולד.

IN MEMORY OF ANTONÍN KALINA
(17 FEBRUARY 1902, TŘEBÍČ - 26 NOVEMBER 1990, PRAGUE), THE HOLDER OF THE RIGHTEOUS AMONG THE NATIONS
AWARD, WHO SAVED MORE THAN 900 CHILDREN
IN BUCHENWALD CONCENTRATION CAMP
DURING WORLD WAR II.
Poznámka:

na fasádě bývalé židovské školy byla 23. 9. 2015 odhalena pamětní deska Antonínu Kalinovi. Československému občanu narozenému v Třebíči a později vězněnému v koncentračním táboře Buchenwald se povedlo zachránit různými způsoby život asi devíti stům chlapcům židovského původu. Za tento čin mu byl po jeho smrti udělen titul Spravedlivý mezi národy.
(zdroj: www.trebic.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'1.91'' E15°52'39.06''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pomník Václav Peřina

Autor: Ing.Radek Říha, 25.08.2006
Umístění: Třebíč, Lorenzovy sady, pod vrcholem stráně
Nápis:
Zde v troskách letounu A-18 zahynul
6. IX. 1931 v 16. hod. 30 minut pilot, letec
VÁCLAV PEŘINA
nar. 30.VIII. 1906
Čest jeho památce!
Poznámka:

Václav Peřina již v době nehody nebyl příslušníkem armády.(zdroj Horácké noviny z 5.9.2011).
Původní dřevěná dvoulistá vrtule byla zřejmě zničena nebo ukradena vandaly. Foto původního pomníku s portrétem Václava Peřiny z archivu Bohumila Webera.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'36.26'' E15°54'23.82''
Pomník přidal: Ing.Radek Říha
Doplnění informací: Bohumil Weber

Pomník Kurt Konrád

Autor: Ing.Radek Říha, 21.05.2007
Umístění: Třebíč, Masarykovo náměstí, před budovou gymnázia
Nápis:
KURT
KONRÁD

UMÍRÁM
ČESTNĚ

25. ZÁŘÍ 1941
DRÁŽĎANY
Poznámka:

Busta K.Konrada byla zapsána do seznamu kulturních památek před rokem 1988,restř. číslo 29843/7-7088. Pomník zhotovil Miroslav Pankrác, akademický sochař, *16.10.1924 Rakovník a byl odhalen 15.10.1978. (zdroj databáze CEVH MO ČR)

Kurt Konrad (Beer, 15. října 1908 Třebíč – 25. září 1941 Drážďany) byl český marxistický novinář, literární a divadelní kritik. Kurt Konrad se narodil v německé židovské rodině. V roce 1913 se jeho rodina přesunula do Brna a tam vychodil gymnázium. Na Univerzitě Karlově studoval medicínu, avšak studium nedokončil. Začal se politicky angažovat. Do Komunistické strany Československa vstoupil v roce 1928. Působil v časopise Tvorba (1930–1938), Rudé právo (od 1930) a Haló noviny (1935–1938) jako komentátor. Poté nastoupil na sovětskou ambasádu na pozici tiskového atašé (uměl mj. čtyři světové jazyky). Byl též spolupracovníkem Julia Fučíka. Pro svou spolupráci s prvním ilegálním ústředním vedením Komunistické strany Československa byl v březnu 1941 zatčen a vězněn. Jeho život se končí v září 1941 v Drážďanech, kde spáchal sebevraždu. Uvádí se, že svá poslední slova napsal na bílé záložce kalhot; zněla: „Umírám čestně.“ (zdroj Wikipedie)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6113-26608
Souřadnice: N49°12'50.96'' E15°52'52.27''
Pomník přidal: Ing.Radek Říha
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ing.Radek Říha, 21.05.2007
Umístění: Třebíč, Masarykovo náměstí, před budovou gymnázia
Nápis:
PAMÁTCE
ŽIDOVSKÝCH OBČANŮ
TŘEBÍČSKA ODVLEČENÝCH
ODTUD NA SMRT V ROCE 1942
Poznámka:

Zhotovil Nikolas Arnotidis, sochař, podle návrhu architekta Klenovského. Pomník je před budovou gymnázia, kde bylo shromaždiště židovských obyvatel před jejich deportací do koncentračních táborů. (zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6113-26607
Souřadnice: N49°12'50.96'' E15°52'52.27''
Pomník přidal: Ing.Radek Říha
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vlastislav Valda, Radek Říha, Jiří Žák, 13.04.2007
Umístění: Třebíč, Masarykovo náměstí, budova KD Fórum
Nápis:
ABY NIKDO
NESMĚLE NEB ZRÁDNĚ
NEODSTOUPIL,
ABY CELÝ NÁROD STÁL
A SETRVAL
JAKO JEDINÝ REK.
DR. MIROSLAV TYRŠ

I. M.
ČLENŮ SOKOLA TŘEBÍČ,
UMUČENÝCH 1939-1945.

MATĚJ TOUFAR
JAN KOŘÍNEK
ING. JAROSLAV JURENKA
RICHARD MUŽÍK
OLDŘICH POKORNÝ
ARNOŠT POLNAUER
STANISLAV CAHA
MILOŠ MIKUNDA
JOSEF ČERMÁK
JAN ŠABRŠULA
PAVEL STIASNÝ
JOSEF VANĚK
JAN HABRDA
EMANUEL KRAJINA ST.
EMANUEL KRAJINA ML.

VĚNOVALA NÁB. OBEC PRAVOSLAVNÁ V TŘEBÍČI.
Poznámka:

Emanuel Krajina ml. nebyl umučen, zahynul dne 23.2.1941 při dopravní nehodě mezi Sleafordem a Lincolnem v Anglii, kde působil jako letec RAF. Je pohřben na hřbitově St. Andrew v Cranwellu (hrob č. 2-C-16). (zdroj J. Rajlich, Na nebi hrdého Albionu, 7. část)

Pamětní deska odhalena dne 23.5.1948 a umístěna na Sokolovně. V roce 1990 byla odstraněna v souvislosti s demolicí Sokolovny a poté uložena v radničním depozitáři. Dne 12.12.2000 byla instalována na budovu kina a divadla PASÁŽ, které stojí nedaleko. Připomínka na 15 členů Sokola umučených v koncentračních táborech.
Pamětní desku zhotovil Vlastimil Večeřa z Nového Veselí, akademický sochař. (zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6113-09742
Souřadnice: N49°12'49.29'' E15°52'47.59''
Pomník přidal: Vlastislav Valda, Radek Říha, Jiří Žák

Pomník vojákům Rudé armády

Autor: Ing.Radek Říha, 26.05.2007
Umístění: Třebíč, Sokolská, ulice Sokolská (pod železničním přejezdem, u starého hřbitova)
Nápis:
NA TOMTO MÍSTĚ STANUL Z 8. NA 9. KVĚTNA
1945 PRVNÍ SOVĚTSKÝ TANK.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'41.34'' E15°52'50.66''
Pomník přidal: Ing.Radek Říha

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Ing. Libor Svoboda, 11.10.2006
Umístění: Třebíč, Táborská, místní část Týn
Nápis:
NAŠIM
OBĚTEM
SVĚTOVÉ
VÁLKY
1914-1918

POVOLNÝ FR. 1889-1914
VÁCLAVEK AUG. 1891-1914
ZAHRÁDKA FR. 1892-1914
POKORNÝ FR. 1886-1915
VÁVRA JAN 1881-1916
POVOLNÝ JAN 1892-1917
ZAHRÁDKA JOS. 1889-1916
PISK JAN 1900-1919

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6113-09741
Souřadnice: N49°13'27.04'' E15°52'21.04''
Pomník přidal: Ing.Libor Svoboda