Teplice
Kenotaf Rudolf Korálek
RUDOLF KORÁLEK
ZEMŘ. V TEREZÍNĚ
4.12.1915 - 24.1.1943
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°38'36.65'' E13°48'46.63'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Kenotaf rodina Hauser
IN MEMORIAM
ELSA - EVELYNA - OLGA
(HAUSER)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°38'36.65'' E13°48'46.63'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Kenotaf vojáka
(bez nápisu)
pravděpodobně kenotaf s fotem vojáka, příslušníka R-U armády, bez náhrobní desky a osobních dat
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Mgr. Jaroslav Krídlo
Pomník vojákům Rudé armády
bez nápisu
K pomníku náleží dva osově souměrné nosiče na pochodně (zřejmě), které jsou zdobeny znaky SSSR.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4213-00742
Pomník přidal: Jiří Paclík
Pomník Julius Payer
JULIUS PAYER
* 2.9.1841 + 19.8.1915
JAN KOBLASA STAUTÁRNÍ MĚSTO TEPLICE - 1917
JULIUS PAYER ČESTNÝ OBČAN TEPLIC
DŮSTOJNÍK HOROLEZEC TOPOGRAF POLÁRNÍK MALÍŘ
OBJEVITEL ZEMĚ FRANTIŠKA JOSEFA
Julius Johannes Ludovicus von Payer (2. září 1841 Teplice Šanov] – 19. srpna 1915 Bled) byl teplický rodák, horolezec, polárník, objevitel, kartograf a malíř.
- absolvent vojenské akademie
- podporučík 36. pluku
- účastník prusko-rakouské války, vyznamenal se v bitvě u Custozzy (1866)
- vystoupil 100 vrcholů v Alpách, z toho 43 prvovýstupů
- zaměstnanec Vojenského zeměpisného ústavu
- účastník Arktické expedice do oblasti východně od Grónska
- 1871 účastník polární výpravy ke Špicberkům
- 1872–1874 účastník expedice k Severnímu moři, která objevila neznámé souostroví, Payer je pojmenoval na počest císaře Zemí Františka Josefa
- 1876 povýšen do rytířského stavu
- studoval malířství, vytvořil obrazový cyklus o arktické expedici, který byl vystavován v řadě světových měst
- 19. srpna 1915 zemřel v Bledu, pohřben ve Vídni
(zdroj: https://cs.wikipedia.org )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Zdeněk Mašek
Příprava dat: Aleš Zahradníček
Pamětní desky Obětem války 1813
KARL GOTTFRIED von REBENAU; Kapitän im königl.
Sachsischen Dragoner Regt. Herzog Albert, gets. am 28. März 1813.
ROBERT von ESCHEBEK, königl.preuss. Leutnant im Garde-Jäger-batailion
gest am 2. Mai 1813.
von SCKAVANSKY, kaiserl. russ. Leutnant, gets am 27. Mai 1813.
ALEXANDER WALILIFE, Diener bei Sr.kaiserl. Hoheit dem
Grossfürsten Konstantin gest. am 27. Mai 1813.
ANTOM MÖRDER; kaiserl. russ. Leutnant, gest. am 29. Mai 1813.
KARL HEINRICH von REITZENSTEIN, königl. sachsischer General der
Infanterie, Gouverner des Residezstadt Dresden und Präsident des
General-Kriegscollegiums, gest. am 30. Mai 1813.
GRAF WOLLRATH zu LÖWENSTEIN-WERTHEIM, königl.
preuss. Major und Commandeur des 2. Infanterie-Gardebatailions,
gest. am 31. Mai 1813.
(deska 1)
KARL GEORG ALBRECHT von ROHR, königl.preuss. Major
im 1. Garde-Regiment, an der in Schlacht bei Gross-Görschen
am 2. Mai 1813 erhakltenen Wunden gest. am 2. Juni 1813.
THEODOR TRUPATSCHEYER, kaiserl.russ. Kapitän,
gest. am 8. Juni 1813.
IWAN SERREYEW; kaiserl.russ. Soldat, gets. am 29. Juni 1813.
KÖPPERN königl.preuss. Luetnant, gest. am 1. Juli 1813.
DANIEL RUDOLFSKI, Raumerdiener Sr. kaiser. Hoheit des
Grossfürsten Konstantin, gest. am 4. Juli 1813.
(deska 2)
ALEXIS von MELILISSINO, kaiserl.. russ. General, bei Dresder,
gefallen am 28. August 1813.
KARL LADISLAUS FÜRST von BROGLIO, gest am August 1813.
PRINZ CHRISTIAN FRIEDRICH von ANBALT-CÖTHEN-PLESS,
Commandeur gefallen in der Schlacht bei Kulm am 30. August 1813.
MAXIMILIAN FERDINAND von RÜDIGER, königl.preuss. Leutnant,
im Generalstabe Generaladjutant, gest. am 2. September 1813.
FRIEDRICH BARON HEIMBRODT, General in kaiserl französ.
Diensten, gefangen und an den Schlacht bei Kulm erhaltenen Wunden
gest. am 3. September 1813.
von DIEZIELSKY, Major im königl. westpreuss. 2.Infanterie
-Regiment, an den In der Schlacht bei Ruht erhaltenen Wunden
gest. am 7 September 1813.
CHRISTIAN GOTTLIEB EINERT, königl. Preuss. Brigadeprediger,
gest. am 30. September 1813.
DIESE TAFELN WIDMETE IM JAHRE 1913 DIE STADT
TEPLITZ-SCHÖNAU DEM EHRENDEN ANDENKEN AN DIE
HIER BESTATTETEN HELDEN DES JAHRES 1813.
dvě pamětní desky na Saumeho kapli, nedávno znovuinstalované
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE4213-53896
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Pomník Obětem světových válek a Obětem komunistického režimu
NA PAMÁTKU
VŠECH POPRAVENÝCH,
UVĚZNĚNÝCH A UTISKOVANÝCH
OBĚTÍ KOMUNISMU
PRSŤ OD
ZBOROVA, DUKLY, DUNKERQUE,
RUZYNĚ, TEREZÍNA A PANKRÁCE
Původně pomník sloužil jako podstavec pro sochu císaře Josefa II. Profesor vídeňské Umělecko-průmyslové školy Franz Metzner vytvořil pětimetrovou sochu císaře, která byla, společne se schodištěm obklopeném figurálně zdobenou opěrnou zdí, odhalena v září 1913. Po vzniku samostatného Československa byla socha císaře, na žádost českého obyvatelstva, dne 10. listopadu 1920 odstraněna.
Na prázdném podstavci nalezla později místo Metznerova socha Mozarta, která zde stála do léta 1945, kdy byla pro svůj původ opět odstraněna. Po dobu totality zůstal podstavec na schodišti před radnicí prázdný.
V současné podobě se na podstavci nacházejí 2 pamětní desky. Bronzová deska s nápisem „Prsť od Zborova, Dukly, Dunkerque, Ruzyně, Terezína a Pankráce“ byla původně instalována po roce 1945. Druhá, také bronzová deska, připomínající oběti období komunismu, byla odhalena dne 17. listopadu 1993 z iniciativy ODS, Konfederace politických vězňů a Svazu PTP. Jejím autorem je Petr Janík.
(zdroj: http://www.pamatnamista.usd.cas.cz/ )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE4213-54669
Souřadnice: N50°38'28.21'' E13°49'28.05'' (roh ulic U Radnice, Krupská)
Pomník přidal: David Kosina
Pomník vojákům Americké armády
K UCTĚNÍ PAMÁTKY LETCŮ
15. LETECKÉ ARMÁDY USA,
KTEŘÍ ZAHYNULI PŘI LETECKÝCH BITVÁCH
NA TEPLICKU V LETECH 1944 - 1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4213-00743
Souřadnice: N50°38'18.1'' E13°50'37.1''
Pomník přidal: pplk. v.z. Ing. Jaroslav Houška
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Pamětní deska legionářům
ČESKOSLOVENSKÝM LEGIONÁŘŮM - RODÁKŮM Z TEPLICKA
1914 - 1920
FRANTIŠEK AUBRECHT, ADOLF BERKA, JINDŘICH BOBEK, RUDOLF BUGÁR
JOSEF DVOŘÁK, EDUARD DUERER, VÁCLAV HOŠEK, ANTONÍN HURT, MATĚJ KOZA
VILÉM MELICHAR, VÁCLAV MOTEJZLÍK, JOSEF NELIBA, FRANTIŠEK NOVÁK
KAREL LACL, JAN KOPŘIVA, JOSEF KRUŠINA, JOSEF KRUŽÍK, JOSEF MAREŠ
FRANTIŠEK ŠTURMA, VÁCLAV PRACHAŘ, ADOLF PŘIBYL, FRANTIŠEK SVOBODA
JOSEF STANĚK, KAREL NOVÁK, VÁCLAV WALTER, KURT UHLÍŘ, JAN ŽIKEŠ
RUDOLF FUJAN, JAN ZAJAN, VÁCLAV VOLÍN, JOSEF ZYKA, MIROSLAV MAŠATA
ČEST JEJICH PAMÁTCE
POŘÍZENO U PŘÍLEŽITOSTI 30. VÝROČÍ ČSR JEDNOTOU ČS. OBCE LEGIONÁŘSKÉ V TEPLICÍCH.
Návrh: Pavel Jarkovský
Realizace: Zdeněk Svoboda
Ideal Standart
V databázi VÚA Praha jako rodáci z Teplicka neztotožněni: Adolf Berka, Jindřich Bobek, Rudolf Bugár, Josef Dvořák, Eduard Duerer, Antonín Hurt, Václav Motejzlík, Josef Neliba, František Novák, Karel Lacl, Jan Kopřiva, Josef Krušina, Josef Kružík, Josef Mareš, František Šturma, Václav Prachař, Adolf Přibyl, František Svoboda, Josef Staněk, Václav Walter, Kurt Uhlíř, Jan Žikeš, Josef Zyka, Miroslav Mašata
Aubrecht František (Vladimír), nar. 29.12.1894, Duchcov, bydliště Němčovice, Ledvice okr. Rokycany , Duchcov. V RU armádě sloužil u 88. pěšího pluku jako vojín. Zajat 3.9.1916, Břežany. Do čs legií v Rusku se přihlásil 7.9.1916, Darnice. Zařazen 7.9.1916 jako vojín k 1. střeleckému pluku. Službu skončil 22.4.1920 jako poručík 2. střeleckého pluku a dále sloužil v ČSA.
Hošek Václav, nar. 27.7.1894, Duchcov, bydliště Hvozdce okr. Hořovice. V RU armádě sloužil u 88. pěšího pluku jako vojín. Zajat 3.9.1916. Do čs legií v Rusku zařazen 3.11.1916 jako vojín k 1. střeleckému pluku. Do vlasti se vrátil 31.12.1919 jako vojín Kornilovova úderného praporu.
Koza Matyáš (Matěj), nar. 16.12.1896, Františkov, bytem Mezholezy, Světec, Ruprechtice okr. Horšovský Týn. V RU armádě sloužil u 35. pěšího pluku. Zajat 1.9.1916, Zborov. Do čs legií v Rusku se přihlásil v Husatíně, zařazen 7.3.1917 jako vojín k záložnímu praporu. Demobilizován 14.8.1920 jako desátník 3. střeleckého pluku.
Melichar Vilém, nar. 19.4.1894, místo neuvedeno. Do čs legií v Rusku zařazen 22.8.1916 jako vojín k 1. střeleckému pluku. Padl 19.6.1917 v boji pod Zborovem jako vojín 3. střeleckého pluku.
Novák Karel, nar. 12.2.1891, Košťany okr. Teplice, bydliště Uhelná Příbram okr. Chotěboř. V RU armádě sloužil u 21. pěšího pluku jako vojín. Zajat 8.7.1915, Lublin. Do čs legií v Rusku se přihlásil 15.6.1917, Malo-Dobrovolský rudnik. Zařazen 26.6.1917 jako vojín k 6. střeleckému pluku. Demobilizován 5.10.1920.
Fujan Rudolf, nar. 7.7.1897 (7.8.1897), Osek okr. Duchcov, bydliště Osek, Hlink okr. Duchcov, Kralovice. V BRU armádě sloužil jako vojín u 88. pěšího pluku. Zajat 16.6.1916, Bučač. Do čs legií v Rusku se přihlásil 11.6.1917, Revel Estonsk. Zařazen 9.7.1917 jako vojín k záložnímu praporu. Demobilizován 7.6.1922 jako vojín 3. střeleckého pluku.
Zajan Josef, nar. 27.2.1896, Ledvice okr. Duchcov, bydliště Krchleby okr. Čáslav. V RU armádě sloužil u 21. pěšího pluku jako vojín. Zajat 1.9.1915, Rovno. Do čs legií v Rusku zařazen 29.11.1916 jako vojín k 2. střeleckému pluku. Demobilizován 29.12.1920.
Volín Josef, nar. 2.3.1895, Lom, bydliště Lipkovice okr. Duchcov. V RU armádě sloužil jako vojín vozatajstva. Zajat 3.11.1918, Grigno. Do čs legií v Itálii zařazen 3.3.1919 jako vojín k 45. praporu. Další údaje chybí.
(zdroj http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE4213-54695
Souřadnice: N50°38'30.7'' E13°50'23.8''
Pomník přidal: Michal V
Doplnění informací: Jan Kincl, Ing. František Jedlička
Pomník Obětem války 1866 - místo je zrušené
z fotografie nečitelné
Pomník byl vztyčen roku 1894 na památku padlým vojákům tehdejších okresů Teplice, Bílina, Duchcov a Chabařovice ve válkách od roku 1848 do roku 1866.
Pomník byl z hořického pískovce dosahoval výšky přes 11 metrů. Na jeho podstavci se tyčil obelisk ukončený dvojhlavým orlem - tehdejším symbolem Rakousko-uherské monarchie. Součást pomníku tvořily též postavy vojáků, děla, různé trofeje a emblémy. Na podstavci pak mramorové desky se jmény padlých vojínů."
Pomník přežil pád Rakousko-Uherska, období první republiky i obě světové války, třebaže už bez dvojhlavého orla na vrcholu. K jeho likvidaci došlo až teprve roku 1948, kdy byl stržen za pomoci tanku.
Na jeho místě je dnes kruhový květinový záhon ve tvaru půdorysu někdejšího vojenského pomníku.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°38'28.58'' E13°50'19.97''
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Zdeněk Mašek, Zdeněk Gartner
