Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 2. světové války

Umístění: Konice, okraj lesa u polní cesty, která odbočuje ze silnice Konice - Přemyslovice u obce Zavadilka jihozápadním směrem
Poznámka:

Pietní místo vzniklo v 70. letech z iniciativy představitelů mysliveckého sdružení v Konici, vybudováno brigádnicky členy sdružení.
Autorem původního obrazu sv. Huberta byl JUDr. Mojmír Dostál z Konice, dnes je zde umístěna jeho kopie.

Souřadnice: N49°34'53.22'' E16°54'33.66''
Pomník přidal: Jaroslav Nedbal

Pomník Tomáš Garrigue Masaryk

Umístění: Konice, Březský vrch

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE7103-21744
Souřadnice: N49°35'42.58'' E16°53'22.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Pavlína Koncošová

Pomník Obětem válek

Umístění: Konice, Hřbitovní, před hlavním křížem v centru hřbitova
Poznámka:

Podle CEVH MO jsou na hřbitově pohřbeni:
+ 20.4.1945 - 5 německých přišlušníků německé armády a četnictva zastřelených partyzány, pochovaných na hřbitově ve společném hrobě (šachta)
+ 20.4.1945 - 2 příslušníci maďarské armády zastřelených partyzány, pochovaných na hřbitově ve společném hrobě (šachta)
+ 9.5.1945 - neznámý, zastřelen, I. řada, 2 pole, hrob č. 16
+ 18.5.1945 - Lothar Günther Kröpp (vojín, německá armáda), * 21.6.1924 Potsdamn, příčina smrti - podlehl zranění (rozrušení mozku), ohledací list č.16, pochován hrobařem, svazek 12, ročník 1945, strana 23, poř.č. 18
+ 3.7.1945 Heinrich Starker (německá armáda, válečný zajatec), *30.10.1900, Oujezd u Uničova, příčina smrti - podlehl zranění (roztržení plic a srdce), pochován hrobařem ohledací list. č. 24, svazek 12,ročník 1945, str. 23, poř. č. 21
(zdroj: CEVH MO)

Informace k padlým z 20.4.1945):
20.dubna 1945 došlo u Čunína k přepadení vlaku (jedoucího od Prostějova) partyzánským oddílem Juraj. Partyzáni obdrželi informaci, že ve vlaku bude skupina německých vojáků, kteří budou střežit přepravované zbraně. Partyzáni zbraně potřebovali, a proto bylo rozhodnuto o tom, že vlak bude zastaven a zbraně se pokusí získat. Jako místo přepadení vlaku byl vybrán úsek u Hrázného mlýna u Čunína. Partyzáni koleje zatarasili telegrafními sloupy a čekali. Asi v 15:30 byl přijíždějící vlak varovnými výstřely zastaven. Civilní cestující byli vyzváni, aby z vlaku vystoupili. Už během vystupování se strhla přestřelka mezi partyzány a německou jednotkou ve vlaku. Podle poválečných údajů přišlo při přepadu o život 12 příslušníků SS a německého četnictva. Ztráty byly i na druhé straně, padl partyzán Josef Augustin ze Štarnova. Nejtragičtější ale byla smrt tří civilistů, kteří cestovali ve vlaku. Jednalo se o Josefa Švécara ze Stražiska, Ladislava Koutníka a Miroslava Snášela z Konice.
(zdroj: Jaroslav Nedbal, Zpravodaj Konice, http://www.konice.cz/assets/File.ashx?id_org=6909&id_dokumenty=2989 )

Informace ke zranění Heinricha Starkera:
Munice a zbraně z Konicka byly soustřeďovány mezi Konicí a Ochozem u Konice.
Staniční služební kniha stanice NBS Konice ze dne 3. července 1945:
"Poručík pyrotechnik Bedřich Kratochvíl, nar. 1901 v Litovli, tam příslušný a bytem Kostelní nám. 222, byl dne 3.7.1945 asi v 14.30 hod. roztrhán na kusy našlapovací talířovou minou, která mu pravděpodobně v rukou vybuchla. Německý vojenský zajatec Starker Bedřich z Hradečné usmrcen a cukrář Eduard Drešr z Konice těžce zraněn na končetinách a vyraženo mu levé oko. Přímého svědka, který by neštěstí objasnil, není, Drešr rovněž k případu nemohl nic udati. O případu hlášeno NBS pro Moravu-venkov v Brně, okres. NV v Litovli a MNV v Konici."
(zdroj: Jaroslav Nedbal)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7103-21694
Souřadnice: N49°35'29.72'' E16°53'18.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ivo Rozehnal
Doplnění informací: Jaroslav Nedbal

Hrob Inocenc Dostál

Umístění: Konice, Hřbitovní, hřbitov Konice, hrob č. 0650
Poznámka:

Dozorce finanční stráže Inocenc Dostál, rodák z Michnova (tehdy součást obce Ochoz, dnes Březsko) byl 22. září 1938 zavražděn henleinovskými ordnery v Liptani. On i jeho pět kolegů bylo pohřbeno na hřbitově v Hlubčicích (tehdy Německo, dnes Polsko). V červenci 1939 byly jeho ostatky vyzvednuty a 6. července 1939 uloženy do rodinného hrobu na hřbitově v Konici.
(zdroj: Matrika zemřelých farnosti Konice 1897 - 1941, str. 285.)

Souřadnice: N49°35'31'' E16°53'16.1''
Pomník přidal: Jaroslav Nedbal

Hrob František Peluňka

Umístění: Konice, Hřbitovní, hřbitov
Poznámka:

foto vojáka v uniformě

Souřadnice: N49°35'31.48'' E16°53'14.89'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla

Hrob Václav Matějka

Umístění: Konice, Hřbitovní, hřbitov
Poznámka:

foto vojáka v uniformě

Souřadnice: N49°35'31.48'' E16°53'14.89'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla

Hrob Václav Burian

Umístění: Konice, Hřbitovní, hřbitov
Poznámka:

foto vojáka v uniformě

Souřadnice: N49°35'31.48'' E16°53'14.89'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla

Hrob Eduard Hemzal

Umístění: Konice, Hřbitovní, hřbitov
Poznámka:

datum a místo odvodu: 04.03.1940, Francie, Marseille
(zdroj informací: https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/23387)

Souřadnice: N49°35'31.48'' E16°53'14.89'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla

Hrob rodina Krejčích

Umístění: Konice, Hřbitovní, hřbitov
Poznámka:

František Krejčí
*29.8.1883 +23.7.1955,
prezenční služba u rakousko-uherského útvaru: 93.p.pl., datum zajetí: 30.6.1916 v Pištíně, datum zařazení do legií: 15.11.1917 - 1.zál.pl., (Čs. legie v Rusku), konec v legiích: 3.8.1920 (Demobilizován)
(zdroj informací: http://legie100.com/krev-legionare/54542/)

Fr. Krejčí se narodil v Klužínku, do první světové války rukoval z Křemence, po návratu z legií se usadil v Konici a byl mj. malířem obrazů. V roce 2018 vydala ČsOL jeho "Denník, čili Ilustrovaná kronika legionáře Františka Krejčího".
Jeho synové se oba pokusili dostat po okupaci do zahraničí. Vladislav měl smůlu, dostal se do Budapešti, kde se přihlásil na francouzském velvyslanectví, to ho ale předalo gestapu. Byl převezen do věznice v Hodoníně, poté souzen v Kounicových kolejích v Brně a 4 roky trestu trávil ve věznici ve Waldheimu. Po odpykání trestu byl propuštěn, ale vzápětí znovu zatčen. Znovu nějaký čas pobyl v Kounicových kolejích a poté byl převezen do KT Gross-Rosen. Zahynul velmi pravděpodobně na samém konci války v pochodu smrti.
Syn Miroslav měl větší štěstí. Přes Polsko se úspěšně dostal do Francie. Podepsal závazek do ciz. legie, ale po vypuknutí války byl jako letecký mechanik odeslán ke stíhací skupině GC II/3. V Británii pak sloužil jako mechanik u 312. perutě RAF.
(zdroj: kniha Denník, čili Ilustrovaná kronika legionáře Františka Krejčího, Jaroslav Nedbal)

Souřadnice: N49°35'31.48'' E16°53'14.89'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla
Doplnění informací: Jaroslav Nedbal

Hrob Eduard a kenotaf Antonín Augustin

Umístění: Konice, Hřbitovní, hřbitov
Poznámka:

Pozorovatel por. Eduard Augustin od 10. pěšího pluku v Brně (pluk Jana Sladkého Koziny), přidělený k leteckému pluku 2, a pilot svob. Emil Mudra od leteckého pluku 2 zahynuli při letecké nehodě. Zpráva o smrti por. Augustina při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936, str. 15.

V novinách Pozor vyšel dne 6.12.1935 o nehodě tento článek:
Dva mrtví po nárazu letadla na strom
Havárie olomouckého vojenského letadla na Lipnicku. - Pilot zabloudil při fotoletu v mlze. - Vyvýšené lesnaté pohoří osudnou překážkou letadla.
Na olomouckém vojenském letišti startoval včera ve čtvrtek dopoledne letoun Š-128.15 od 14. letky leteckého pluku č.2. Posádku tvořil pilot svobodník E. Mudra od 2. leteckého pluku z Olomouce a pozorovatel poručík pěchoty Eduard Augustin od 10. pěšího pluku z Brna. Úkolem letců bylo pořídit fotografické snímky okolí Drahotuš. V poledních hodinách objevilo se letadlo nad Lipníkem n. Bečvou a směřovalo dále na Drahotušsko.
Let byl značně ztížen mlhou, která se rozprostřela nad Lipnickem, Drahotušskem i Hranickem. Pilot ztratil v mlze orientaci a místo na Drahotuše řídil letadlo směrem severovýchodním od Lipníku. Dostal se nad obec Podhoří, v jejímž těsném okolí leží vysoký strmý kopec, hustě zalesněný. Letadlo sneslo se příliš blízko k zemi, neboť pilot patrně nerozpoznal, že se dostal nad lesnatý kopec. Před 13. hodinou bylo slyšet v obci temné zadunění, oznamující tragický konec letu za fotosnímky, konec letců i letadla.
Pilot dostal se se strojem těsně nad kopec a podvozkem narazil na strom, čímž letadlo ztratilo rovnováhu a zřítilo se střemhlav k zemi, kde se úplně roztříštilo, neboť pád byl velmi prudký. Letci zaplatili let životem, zůstali oba v troskách letadla mrtví.
Na místo havárie byla ihned vyslána komise 2. leteckého pluku z Olomouce, aby zjistila podrobně příčiny zkázonosné havárie.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE7103-7129
Souřadnice: N49°35'29.72'' E16°53'18.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček