Dolní Jelení

Pomník Josef Rejchl

Autor: Petr Kudláček, 05.05.2018
Umístění: Dolní Jelení, v lese 1,5 km jihovýchodně od obce
Nápis:
ZDE SŘÍTIL SE 9.VIII.1937.
VOJ. LETEC PILOT
JOS. REJCHL
Z HRADCE KRÁLOVÉ
VE VĚKU 20 LET.

BUDIŽ VŠEM PŘIPOMÍNKOU,
ŽE KONAL SVOU NÁRODNÍ
POVINNOST A NEBYLO MU
DOPŘÁNO BY DOKONČIL
SVOJE DÍLO
Poznámka:

Na tabulce vedle pomníku je napsáno:
Konec snu o ovládnutí výšek
Zde, na místě zvaném U Letce zahynul mladý pilot, Josef Rejchl. Tolik nám poví pomníček, který tu od té doby katastrofu připomíná.
Kdo ale byl Josef Rejchl a kde se vzal právě to osudné pondělí tady v lese?
Josef Rejchl se narodil 7.10.1917 na Pražském Předměstí v Hradci Králové. Vyučil se obchodním příručím, ale již v roce 1935 jej můžeme zastihnout ve Vojenském leteckém učilišti, škole leteckého dorostu. Stejně jako tisíce jeho vrstevníků tak uposlechl výzvu k službě vlasti, která v té době již byla pod tlakem okolních nepřátelských zemí.
Učiliště ukončil 31. března 1937 a podle propouštěcího vysvědčení se jednalo o spíše průměrného žáka. Dnes se jeví skoro neskutečný fakt, že k pilotování tehdy nejmodernějších stíhaček stačil pilotnímu žákovi pouze 1,5 roku trvající kurs.
V následujících měsících již můžeme zastihnout Josefa rejchla v řadách 31. letky 4. leteckého pluku v Hradci Králové na letišti u Věkoš, kde je letiště, byť civilní, dodnes. Zde probíhal jeho výcvik na stíhacího pilota na jednomístné stíhačce.
O jaký letoun se jednalo? Byl to v té době standardní stíhací letoun československého letectva.
O jeho vzhledu napoví přiložený tovární snímek. Letoun Avia B 534.12 číslo 70, na kterém se cvičný let konal, patřil ke strojům z první série. byl vyroben v říjnu 1935, byl to tedy skoro nový stroj a neměl ani moc nalétáno. Byl to jednomístný jednomotorový dvojplošník a pevným podvozkem a ostruhou. Trup měl příhradovou konstrukci z ocelových trubek, byl vyztužen ocelovými dráty. Část potahu trupu (předek až po sedadlo pilota) byl kryt plechem, za pilotní kabinou byl trup potažen plátnem. Plátno převažovalo i na křídlech a ocasních plochách. Letoun byl vyzbrojen 4 kulomety ráže 7,92mm na bocích trupu. Tento stroj měl otevřenou kabinu, což v té době nebylo nijak neobvyklé. Pozdější série Avií B 534 již měly kabinu uzavřenou. Avie B 534 tvořily páteř leteckých sil republiky Československé. K těmto strojům se upínaly naděje na úspěšnou obranu státu v případě války.
V pondělí 9. srpna 1937 se ti dva, pilot a stroj, sešli na letišti a pro oba začal jejich osudný cvičný let. K letu byl vydán rozkaz: Proveďte výškový let do 6000m Po startu navažte spojení s pozemní stanicí Výšku dosáhněte v dohledu letiště. Po dosažení výšky přistaňte.
Podle vyjádření velícího důstojníka byl Josef při nástupu k letu v dobré kondici a nebylo na něm znát žádné rozrušení. Prostě začínal další z cvičných letů, kterých vojenští piloti v té době absolvovali mnoho. Spolu s mechanikem zkontrolovali funkci letounu a hlavně dýchacího přístroje, který měl pomoci letci snášet obtíže výškového letu. Vše se podle pozdějších výpovědí do protokolu jevilo jako normální.
Po startu letoun stoupal okruhem kolem letiště a asi za 7 minut bylo navázáno rádiové spojení. Několikrát proběhlo bez potíží, pak ale začalo slábnout. Poslední hlášení, které pozemní obsluha zachytila, znělo nezřetelně, snad jako "výška 3800m". Potom se spojení definitivně přerušilo. To bylo naposledy, kdy někdo s Josefem mluvil.
O dalších dějích se lze jen dohadovat. Podle barografové pásky, která se v havarovaném letounu našla, dosáhl letoun výšky až 7000m. Naskýtá se otázka: Stalo se tak nekázní mladého pilota, který překročil přikázanou výšku? Nebo mu zamrzl kyslíkový přístroj a on upadl do bezvědomí? Potom mohl letoun ještě chvíli stoupat, než se zřítil k zemi. To již nezjistíme.
Pokud se, spolu s komisí vyšetřující tuto nehodu, přikloníme k verzi zamrzlého dýchacího přístroje, můžeme si domýšlet následující děj: Letoun stoupá a pilotovi se začíná dělat poněkud nevolno. Zkušený letec by ihned poznal příznaky hypoxie (nedostatku kyslíku v těle), ale náš stroj pilotuje nováček, sotva opustivší školní lavici. Jeho mladé sebevědomí jej žene výš a výš ve snaze splnit zadaný úkol. Sám si snad ani nevšímá, že se jeho vědomí postupně nedostatkem kyslíku kalí. Nakonec upadá do bezvědomí, ze kterého se již nedokáže vzpamatovat.
Svědci z okolních vsí, Horního i Dolního Jelení a Malé Čermné ten den viděli letoun, který klesal v složitých figurách, trochu jako akrobatických, trochu jako padající list. Potom motor ztichl a letoun se snášel okruhem. Tento okruh skončil nad lesem, kde se letoun všem ztratil v 10.30 z očí.
Zachráncům se po příchodu na místo naskytl pohled na trosky rozptýlené ve zdejším podrostu, asi na ploše 150x60m. Letec ležel vedle stroje, tváří k zemi a nejevil známky života.
Při tehdejším vyšetřování nebyly ještě používány složité postupy, známé z vyšetřování leteckých nehod dnes. Tehdy komise pouze konstatovala, že letoun neměl žádnou zjistitelnou technickou závadu, což ale bylo nesnadné zjistit, protože se rozbil na velmi malé kusy. Podle poloh ovládacích prvků a i podle toho, že se pilot nepokusil přistát na bezlesých pozemcích, které jsou odsud nedaleko, členové komise usoudili, že pilot se nacházel v bezvědomí, ze kterého se po celou dobu pádu letounu neprobral.
Tak skončila, vlastně dříve než začala, letecká éra vojenského pilota Josefa Rejchla. Vyhasl mladý život muže, který se nebál postavit se se zbraní v ruce na obranu své vlasti.
Co by jej čekalo, kdyby se nestala tato nehoda? Nesl by rovněž těžko kapitulaci Československa již o dva roky později, jako tolik mladých mužů té doby? Byl by mezi letci, kteří vstoupí do zahraničních armád a budou bojovat pro svou vlast v cizině? Patrně ano. Ale to je již jiná kapitola. Kapitola, která neměla být nikdy napsána, protože její hlavní představitel NEDOLETĚL.
S využitím protokolů o nehodě poskytnutých VUA Praha a internetu připravil JiK.
Pokud chcete získat tento text pro sebe, není nutno ničit kvůli tomu tuto tabuli. Pošlete raději mail se žádostí na adresu hurane@seznam.cz text vám autor zdarma zašle.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Souřadnice: N50°3'0.61'' E16°6'17.32'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček