Hrotovice
Hroby Obětí 2. světové války
Umístění: Hrotovice, Dražka, hřbitov Československé husitské církve8.5.1945
Hroby:
A. MUSIL
M. SIGMUNDOVÁ
J. KOUTSKÝ
L. FIŠER
R. FIŠEROVÁ
A. CHLÁDEK
A. CHLÁDEK
V. CHLÁDEK
M. ŽALUDOVÁ
J. ŽALUD
M. GROSSOVÁ
M. CHMELKOVÁ
M. CHMELKOVÁ
L. MUSILOVÁ
L. KOUKALOVÁ
K. BLATNÁ
P. BLATNÁ
M. BLATNÝ
ST. BLATNÝ
J. BLATNÝ
F. BLATNÝ
S. BLATNÝ
J. BLATNÝ
M. BLATNÁ
M. KAUTSKÁ
J. MORAVEC
V. BRANČOVÁ
E. CHMELKA
A. PÁLENSKÝ
J. NOVÁK
A. VČIJLEK
F. BENEŠ
L. SEDLÁČEK
F. JANOUŠEK
M. JANOUŠEK
K. KASAL
Kenotafy:
NEZNÁMÝ VOJÍN RUDÉ ARMÁDY
PH.DR. HANUŠ SÝKORA DACHAU
AL. SÝKORA OSVĚČIM
OTO REDERER OSVĚČIM
JUDR. L. LOHNISKÝ MAUTHAUSEN
LEOPOLD LOHNISKÝ MAUTHAUSEN
Jedná se hromadný hrob obětí náletu z 8.5.1945. Sovětští vojáci byli odvezeni k pohřbení jinde. Ostatky původně zde pohřbeného neznámého sovětského vojáka byly v minulosti převezeny na čestné pohřebiště do Brna.
(zdroj Jihlavské listy z 7.5.2010: http://www.jihlavske-listy.cz/clanek5610-na-konci-valky-zbytecne-umirali-lide.html?komentare=novy )
8. květen 1945 se stal pro Hrotovice a okolí nejtragičtějším dnem v historii. Celkem 114 civilistů a 36 vojáků Rudé armády našlo na tamním náměstí zcela zbytečně smrt. Nejmladšímu, který padl před zámkem po osudném výbuchu přesně ve 12.33 hodin, byly teprve 4 roky, nejstaršímu 68 let. Nejasnosti a spekulace kolem výbuchu na náměstí mají svoje kořeny u fotografie Tibora Hontyho, která patří k nejznámějším dokumentům osvobození. Její název zní Padl v posledních vteřinách války a autor ho pořídil 10. května 1945 na dnešním Palachově náměstí v Praze. Generál P. F. Ťurněv na ní při své návštěvě Československa v roce 1970 poznal svého padlého velitele, plukovníka Georgie Ivanoviče Sacharova, kterého armáda převezla mrtvého na tanku z Moravy až do Prahy. To si slíbili velitelé mezi sebou, do Prahy přijedou živí nebo mrtví. Následujícím šetřením se zjistilo, že oním osudným místem smrti se staly pro plukovníka Sacharova Hrotovice, kde na náměstí, mezi davem hrotovických občanů tento velitel 208. dvinské samochodné dělostřelecké brigády padl. Hrotovičtí se tehdy sešli na náměstí uvítat Rudou armádu. Probíhaly poslední minuty 2. světové války, kdy doprostřed tohoto davu padla smrtící puma. Po celém okolí se rozlilo ticho. Zoufalé a nepřirozené. Tato chvíle, která měla být plná radosti a úlevy, poznamenala život Hrotovic na mnoho dalších let. Raněné odváželi do ivančické nemocnice, mrtvé si odnášeli Hrotovičtí domů. Nesmírná bolest a smutek zahalily celé městečko.
O tři dny později 11. května se konal pohřeb. Malé náměstí na Zákostelí se zaplnilo rakvemi a dva faráři, Jan Slámka a Miloslav Štorkán, se rozloučili na společné mši svaté pod širým nebem se všemi padlými. Ti pak byli pochováni buď do rodinných hrobů nebo do společného hrobu na hřbitově církve Československé, jemuž vévodí socha Jaroslava Šlesingera. Na svátek vzniku samostatné Československé republiky 28. října 1947 Hrotovičtí odhalili obětem pomník na čelní straně zámku. Vedle něho zazdili schránku se čtyřmi patronami. Tři z nich obsahují prsť z Osvětimi, Zborova a Mauthausenu, ve čtvrté jsou uloženy dobové dokumenty. Dohady kolem výbuchu na náměstí mělo definitivně vyřešit seriózní šetření Vojenského historického ústavu v Praze a následně i Kriminalistického ústavu při tehdejší Federální kriminální policii v Praze. Původní verze o třech leteckých bombách shozených omylem z ruského letadla podložená očitým svědectvím dodnes žijících hrotovických obyvatel nahradila v 70. letech verze o dělostřeleckých granátech, vypálených od Myslibořic. Jakmile totiž byla zjištěna generálem Ťurněvem totožnost plukovníka Sacharova na zmíněném obrázku T. Hontyho a jakmile se potvrdila jeho smrt na hrotovickém náměstí, režim hledal přijatelnější vysvětlení jeho skonu. Ze sbírky různých střepin z Hrotovic a okolí, uložených dodnes na městském úřadě, se vybraly právě ty, které potvrdily dělostřelecký výbuch.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6113-08650
Souřadnice: N49°6'10.68'' E16°3'19.8''
Pomník přidal: Ing.Radek Říha
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Hrob Obětí 2. světové války
Umístění: Hrotovice, Dražka, hřbitov Československé církve husitskéPREZIDENT
REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
UDĚLIL
LADISLAVU LOHNISKÉMU
ÚČASTNÍKU NÁRODNÍHO
BOJE ZA OSVOBOZENÍ
ČESKOSLOVENSKÝ
VÁLEČNÝ KŘÍŽ
1939 IN MEMORIAM
*1906
PREZIDENT
REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
UDĚLIL
JUDR. LEOP. LOHNISKÉMU
ÚČASTNÍKU NÁRODNÍHO
BOJE ZA OSVOBOZENÍ
ČESKOSLOVENSKÝ
VÁLEČNÝ KŘÍŽ
1939 IN MEMORIAM
*1913
POPRAVENI V MAUTHAUSENU
R. 1942
ŽIVOTY DALI, ALE NEZRADILI.
JUDr. Leopold Lohniský, *19.1.1913 Hrotovice – †24.10.1942 Mauthausen, popraven. Vzdělání gymnázium ve Znojmě, 1933–1939 PF UK v Praze (27. 1. 1939 promoce). Vyznamenání a pocty Československý válečný kříž 1939 in memoriam. Zaměstnání právník.
Již po 15. březnu 1939 začal organizovat odbojovou činnost ve spolupráci se Štěpánem Bouzarem z Blížkovic u Moravských Budějovic. Když jim oběma hrozilo zatčení, přešli do ilegality a skrývali se na mnoha místech, nejvíce v Praze. JUDr. Lohniský byl 26.6.1941 zatčen a uvězněn v Brně v Kounicových kolejích. Odtud byl poslán k soudnímu líčení do Vratislavi. Cestou se mu podařilo uprchnout při zastávce v Šumperku. Žil potom ilegálně u Josefa Malého v Leštině u Zábřehu, poté odjel ke švagrovi Ludvíkovi Fráňovi do Jezeřan, kde žil od listopadu 1941 do ledna 1942. Později se znovu setkal v Praze s Bouzarem. Po atentátu na R. Heydricha se pokusili Prahu opustit, ale byli odhaleni. Bouzar byl zatčen na místě, dr. Lohniský po dramatickém pronásledování. Jeho bratr Ladislav Lohniský byl zatčen 2.6 1942 v Hrotovicích, pro něj byla přitěžující skutečnost, že u něj gestapo nalezlo zbraň. Oba bratři Lohniští prodělali výslechy v Praze, poté byli převezeni do Malé pevnosti Terezín, odkud byli odvezen 22. října v transportu do Mauthausenu, kde byli oba 24.10.1942 popraveni.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11419 )
Ladislav Lohniský, *1906 – †24.10.1942 Mauthausen, popraven. Vyznamenání a pocty Československý válečný kříž 1939 in memoriam. Gestapem zatčen 2.6.1942, při zatýkání u něj byla nalezena zbraň, za což byl v době vyhlášení druhého stanného práva trest smrti.
Za upozornění ze dne 16.2.2011 na pomníky v obci Hrotovice, okr. Třebíč, děkujeme Ing. Radku Říhovi.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11420 )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6113-08654
Souřadnice: N49°6'10.97'' E16°3'19.95''
Pomník přidal: Ing. Radek Říha
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Hrob Miroslav Kalenda
Umístění: Hrotovice, Dražka, hřbitov Československé církve husitskéMIROSLAV
KALENDA
LETECKÝ RADIOTELEG.
+tragickou smrtí
12.1.1954 ve věku 25 r.
Neušetřen byl jsi v květu
svého věku;
vyrván byl jsi rodičům
i světu.
12.1.1954 ve 13.55 havaroval Douglas DC-3/C-47A-1DK (OK-WDS, cn 11854, sn 42-92092) ČSA (Praha-Ruzyně - Ostrava) u Hostivic. Letoun vzlétl z rwy 22, vzlet byl velmi pomalý. Po odlepení se letoun nakláněl na levou stranu. V Hostivicích zachytil křídlem o komín, narazil do elektrického vedení, rozlomil se a začal hořet. Zahynulo všech 9 cestujících a 4 členové posádky (kpt. Jan Housa, 2. pilot Jiří Levý, rtg. Miroslav Kalenda, pal. mech. Hojzler). Příčinou byla chyba pilota.
(zdroj: http://svici.sweb.cz/havarie.htm )
Souřadnice: N49°6'10.87'' E16°3'19.95''
Pomník přidal: Ing.Radek Říha
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Hrob Obětí 2. světové války
Umístění: Hrotovice, Dražka, hřbitov Československé církve husitskéZDE V PÁNU ODPOČÍVÁ
MILOSLAV A ANTONÍN
VÍTÁMVÁS
*9.6.1922 TRAGICKY ZAHYNUL 8.5.1945 PŘI VÍTÁNÍ RUDÉ ARMÁDY
*25.8.1908 BYL POPRAVEN 1.10.1941 V KOUNICOVÝCH KOLEJ. V BRNĚ
ČEST JEJICH PAMÁTCE.
Souřadnice: N49°6'10.68'' E16°3'19.8''
Pomník přidal: Ing.Radek Říha
Hrob rodiny Horkých
Umístění: Hrotovice, Dražka, hřbitov Římskokatolické církveZDE V PÁNU ODPOČÍVÁ
RODINA HORKÝCH
ZAHYNULI 8.5.1945
ČEST JEJICH PAMÁTCE.
Bližší údaje na Hrotovice - Hroby Obětí 2. světové války.
Souřadnice: N49°6'24.41'' E16°3'14.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob František Štěpán
Umístění: Hrotovice, Dražka, hřbitov Římskokatolické církveJUDR FRANTIŠEK ŠTĚPÁN
PŘEDSEDA REVOLUČNÍHO MNV.
DRŽITEL VÁLEČNÉHO KŘÍŽE 1939
*24.11.1905 - PADL 8.5.1945
Bližší údaje na Hrotovice - Hroby Obětí 2. světové války.
Souřadnice: N49°6'24.41'' E16°3'14.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Karel Branč
Umístění: Hrotovice, Dražka, hřbitov Římskokatolické církveKAREL BRANČ
*13.1.1931 + tragicky 24.12.1953
Foto vojáka v uniformě.
Souřadnice: N49°6'24.41'' E16°3'14.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Václav Brudík
Umístění: Hrotovice, Dražka, hřbitov Římskokatolické církveZA VLAST ŽIVOT POLOŽIL
VÁCLAV
*1.8.1885. +8.5.1945
Bližší údaje na Hrotovice - Hroby Obětí 2. světové války.
Souřadnice: N49°6'24.41'' E16°3'14.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Ladislav Chrást
Umístění: Hrotovice, Dražka, hřbitov Římskokatolické církveLadislav
narozen 12.9.1919
tragicky zemřel 8.5.1945
Bližší údaje na Hrotovice - Hroby Obětí 2. světové války.
Souřadnice: N49°6'24.41'' E16°3'14.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Antonín Jelínek
Umístění: Hrotovice, Dražka, hřbitov Římskokatolické církveANTONÍN
TRAGICKY ZAHYNUL 8.5.1945
STÁR 21 LET
Bližší údaje na Hrotovice - Hroby Obětí 2. světové války.
Souřadnice: N49°6'24.41'' E16°3'14.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka