Drahanovice
Pomník Obětem 1. světové války
VŠEM TĚMTO
KTEŘÍ ZA VLAST
ŽIVOT POLOŽILI
VĚNUJE
VĚRNÁ DOMOVINA
Zlatohlávek Alois 10/6 1896 – 10/ 9 1918
Žampach Vilém 24/7 1892 – 6/6 1918
Blaha Karel 29/1 1892 – 9/6 1919
Pospíšil Jan 25/9 1885 – 20/10 1914
Řehoř Frant. 10/10 1898 – 27/8 1918
Večeřa Josef 12/1 1896 – 26/8 1915
Bokůvka Jak. 12/12 1870 – 22/10 1915
Dostál Frant. 13/4 1883 – 19/10 1914
Lakomý Tomáš 6/3 1885 – 17/7 1917
Hrbáček Frant. 28/10 1872 – 14/9 1914
Matyáš Frant. 24/5 1876 – 25/12 1914
Vaca Frant. 23/12 1876 – 24/11 1914
Knil Josef 4/9 1880 – 6/6 1918
Krenar Josef 5/5 1890 – 11/10 1914
Sladký Vinc. 12/5 1893 – 20/7 1915
Sladký Rudolf 31/5 1891 – 19/12 1917
Fiala Ferdinand 19/10.1880 – 23/10 1916
Kašpárek Alois 21/8 1894 – 11/7 1917
Sláma Jonác 16/12 1889 – 10/2 1915
Večeřa Josef 11/8 1867 – 1/11 1916
Fiala Josef 4/4 1876 – nezvěstný
Popr Václav 10/7 1896 – 12/5 1919
Honig Rudolf 1892 – 1917
Šťastný Vilém – 1915
Dopita Bohumil 18/3 1885 – 15/3 1919
PAMÁTCE
VÍTĚSLAVA
ŽAMPACHA
KTERÝ PŘI BOJI O
SAMOSTATNOST
NÁRODA ČESKÉHO
RAKOUSKÝMI KATANY
BYL POPRAVEN DNE 6. ČERVNA 1918
V JEKATĚRINOSLAVĚ.
Vítězslav Žampach, povoláním pekař, vojín 54. Hanáckého pluku.
Zajat 7.9.1915 na ruské frontě. V zajateckém táboře požádal on a 16 dalších o vstup do legií. Těsně před jejich odchodem na frontu byl tábor byl osvobozen rakousko-uherskou armádou (5. divize Honvédů) během jarní ofenzívy v roce 1918. Bohužel došlo k udání celé skupiny dvojicí Čechů. (
Všichni budoucí legionáři byli odsouzeni a 6.6.1918 na dvoře dělostřeleckých kasáren v Jekatěrinoslavi popraveni oběšením. (Jeden z udavačů dokonce po skončení světové války krátce sloužil v československé armádě, než se jeho chování na východní frontě podařilo odhalit. Dotyčný pochopitelně skončil ve vězení.)
(zdroje:
https://www.impuls.cz/regiony/olomoucky-kraj/vyroci-odchodu-54-hanackeho-pluku-na-frontu-prvni-svetova-valka.A150209_185649_imp-olomoucky_kov/tisk
kniha KOLÁŘ, Ondřej, Adam CABIŠ a Karel PODOLSKÝ. Držte se, Hanáci!: cesta olomouckého pluku první světovou válkou. Brno: Tribun EU, s.r.o, 2015. ISBN 978-80-263-0763-1.
http://legie100.com/krev-legionare/ )
Status legionáře byl V. Žampachovi přiznán 10.2.1921
(zdroj: http://vuapraha.cz/node/69 )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7107-07368
Souřadnice: N49°34'42.82'' E17°4'37.24'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: PhDr. Ladislava Tahovská
Doplnění informací: Jiří Porteš
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Vlastimil Spáčil
NA TÉTO ŠKOLE PŮSOBIL
V LETECH 1930 - 1940
OBĚTAVÝ ČESKÝ UČITEL
VLASTIMIL SPÁČIL
25.2.1942 DOTRPĚL JAKO
NÁRODNÍ MUČEDNÍK
V NĚMECKÉM KONCENTR.
TÁBOŘE V OSWIECIMIE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE7107-43084
Souřadnice: N49°34'42.82'' E17°4'37.24'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Pavlína Koncošová
Hrob Arnošt Kavalec
ZDE DŘÍMÁ TICHÝ SEN
ARNOŠT
KAVALEC
ČET. LET. POL. PILOT
*9.1.1914 +22.11.1938
TRAGICKY PADL ZA LETU V PRAZE
PO NEDOKONČENÉM DÍLE
SLADKÝ KLID
Zkušební pilot Vojenského technického a leteckého ústavu čet. Arnošt Kavalec zahynul 22.11.1938 v Praze při zkouškách prototypu nejmodernější čs. předválečné stíhačky Avia B-35.
Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Popis a foto nehody je i na stránkách Letecké badatelny: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/506/
Souřadnice: N49°34'42.82'' E17°4'37.24'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček
Hrob Hynek Bartoněk
HYNEK BARTONĚK
MAJOR POLNÍ PILOT LETEC. PLUKU Č. 3
*13.6.1896 +18.8.1932
Velitel letky mjr. Hynek Bartoněk zahynul 18.8.1932 při letecké nehodě u Sliače na Slovensku.
V článku Dr. Petra Švandy CSc., otištěném v časopisu L+K 2011/05, je uvedeno (přeloženo ze slovenského originálu do češtiny): Ve čtvrtek 18. srpna posádka Aera A-11 (v.č.115)nitranské (pozorovací) letky 10 ve složení pozorovatel major Hynek Bartoněk (nar. 1896), velitel letky 10, a pilot desátník délesloužící polní pilot letec František Musil (nar. 1909) plní úkoly leteckého výcviku na polním letišti Velká Lúka u Zvolena. Letka tam byla soustředěná od 15. srpna ne leteckém detašmentu, tedy na leteckém cvičení v polních podmínkách. Během letu se Aero zřítilo na zem. Oba těžce zraněné letce převezli do Městské veřejné nemocnice v Banské Bystrici, kde ještě toho dne major Bartoněk zemřel. Pilot Musil zemřel 20. srpna. Vyšetřovací komise za příčinu pádu letadla označila nešťastnou náhodu. Jiná tvrzení však uváděla, že Bartoněk převzal od Musila řízení, na které neměl oprávnění, nezvládl ho a stroj havaroval (podle Osobního věstníku MNO, ročník XIV - 1931, Bartoňka dnem 1. října 1930 jmenovali Polním pilotem letcem, ale v následujícím ročníku věstníku je uveden již mezi zemřelými, ale jako Polní pozorovatel letec). Pohřeb zemřelého velitele letky 10 byl 23. srpna v Drahanovicích, západně od Olomouce, pilota pochovali ten samý den (podle jiných údajů už 22. srpna) v Banské Bystrici.
Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Souřadnice: N49°34'42.82'' E17°4'37.24'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček
