Václavice
Pomník Obětem 1. světové války
1914-18
ROVY VAŠE
NECHŤ NEDAJÍ
ZAPOMENOUT MINULOSTI
A VŽDY PŘIPOMENOU
NÁRODU POVINNOST
K BUDOUCNOSTI
1946
BAKOS JOS. Č.P. 4.
BAKOS VÁCL. Č.P. 8.
FIALA FRANT. Č.P. 25.
HAŠEK VÁCL. Č.P. 36
HRUŠKA BEDŘ. Č.P. 17.
CHOBOTSKÝ FR.Č.P. 40.
KUBÁSEK KAR. P.Č. 18.
KADEŘÁBEK FR. P.Č. 20.
ŠLINGR JAN č. 6 VATĚKOV
VŇOUČEK VÁCL. P.Č. 50.
VILÍMEK JAN P.Č. 25.
VELEBIL VÁCL. P.Č. 39.
ZAZVONIL JAN P.Č. 11.
Postaveno: 1925
Z Václavic bylo ve válce celkem 74 mužů, z toho jich padlo 14:
Jan Bárta, definitivní učitel na zdejší škole, zajat v Srbsku, zemřel na tyfus v Řecku (není uveden na pomníku).
Josef Bakos, rolnický syn z č.p. 4, zastřelen v Karpatech.
Bedřich Hruška, při návratu v Ardsteten přejet vlakem.
Karel Kubásek, chalupník z č.p. 18, zemřel v nemocnici v Rusku.
František Kadeřábek, rolnický syn z č.p. 20, zahynul v Srbsku.
V odboji proti Rakousku do řad legií z Václavic vstoupili:
František Brož, tesař z č.p. 6, italský legionář.
Jaroslav Hašek, z č.p. 36, italský legionář.
Václav Hašek, z č.p. 34, italský legionář.
Jan Holas, z č.p. 52, italský legionář.
Josef Kříž, z č.p. 13, ruský legionář.
Bohumil Šíma, z č.p. 35, ruský legionář.
(zdroj: www.urocnice.eu )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2101-38502
Souřadnice: N49°47'17.99'' E14°37'9.63''
Pomník přidal: Jiří Turyna
Doplnění informací: Marek Lanzendorf
Pomník odsunu českých obyvatel
CHVÁLA
KRISTU
NA VĚKY
1943
NÁM HOŘE SRDCE Z HRUDI RVALO,
VŠAK VÍRA V SPRAVEDLNOST POSÍLILA,
KDYŽ JSME ODCHÁZELI DONUCENI.
BYŤ UTRPENÍ VĚČNĚ NETRVALO,
BRATŘÍ KREV PŘEC V MOŘE SE SLILA,
MY VĚDĚLI, TA OBĚŤ MARNÁ ŽE NENÍ.
JEJICH KALVARIE - NÁRODA VZKŘÍŠENÍ.
I MY SE VRÁTILI ZAS, DRAZE VYKOUPENI.
1945
Výcvikový prostor Waffen-SS Čechy („SS-Truppenübungsplatz Beneschau“, od 1. září 1943 „SS-Truppenübungsplatz Böhmen“), byl zřízen v březnu 1942 v prostoru zhruba vymezeném Vltavou, Sázavou, Konopišťským potokem a dnešní silnicí I/18 Vrchotovy Janovice – Sedlčany, velitelství sídlilo v Benešově. Funkce velitele připravovaného výcvikového prostoru byla zřízena 1. listopadu 1941. V pěti fázích došlo k vystěhování většiny původních obyvatel (cca 30 000 osob) z asi 65 obcí, menší část obyvatelstva (asi 40 %) byla donucena cvičiště zemědělsky zásobovat. V prostoru platily německé říšské zákony. Postupně zde byly zřízeny dělostřelecká škola, škola tankových granátníků, ženijní škola, škola stíhačů tanků a škola útočných děl. V Hradištku byla v roce 1943 zřízena pobočka koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Cvičiště nebyla v plném rozsahu do konce války dokončena.
Zdroj: Wikipedie
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2101-36490
Souřadnice: N49°47'22.46'' E14°36'43.24''
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Pamětní deska k prohlášení ČS republiky
NA PAMĚŤ
PROHLÁŠENÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
V DEN 28. ŘÍJNA 1918. NAŠIM OSVOBODITELŮM
MASARYKOVI A LEGIONÁŘŮM
Souřadnice: N49°47'21.23'' E14°36'48.56'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Hrob vojáků Rudé armády
GARD. SERŽ.
RUŽKOV Ivan Michajlovič
*1924 +1945
RUDOARMĚJEC
PEROV Grigorij Omitrvič
*1912 +1945
SERŽ.
LEŠAKOV Ivan Michajlovič
+1945
GARD. SERŽ.
SVECNIKOV Nikolaj Etremovič
*1921 +1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2101-38501
Souřadnice: N49°47'21.23'' E14°36'48.56'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Hrob František Jirák
FRANTIŠEK JIRÁK
*18.7.1945 +31.5.1966
foto v uniformě
Souřadnice: N49°47'21.23'' E14°36'48.56'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Hrob Hnilička
RODINA HNILIČKOVA
Z VÁCLAVIC
foto v uniformě
Souřadnice: N49°47'21.23'' E14°36'48.56'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Kenotaf Bedřich Hruška
BEDŘICH HRUŠKA
*11.2.1887 +31.3.1915
PŘI NÁVRATU Z VÁLKY KU SVÉ RODINĚ
NA DRÁZE V AMSTETTENU A TAMTÉŽ POCHOVÁN.
Bedřich Hruška, při návratu v Ardsteten přejet vlakem.
(zdroj: www.urocnice.eu )
Souřadnice: N49°47'21.23'' E14°36'48.56'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní deska Richard Feder
Zde stával dům č.p.42 v němž prožil
dětství václavický rodák a čestný
občan, významná osobnost
české židovské historie.
Dr.Richard FEDER
vrchní zemský rabín
v letech 1961-1970
*26.8.1875 Václavice
+18.11.1970 Brno
Richard Feder se narodil 26. srpna 1875 ve Václavicích u Benešova jako nejmladší z osmi dětí Josefa a Josefy Federových. Jeho otec byl podomní obchodník, maminka zůstala v domácnosti a občas pomáhala otci při pochůzkách. Rodina byla chudá a starší sourozenci podporovali ty mladší na studiích.
V 11 letech začal docházet do židovské školy do Benešova, kde se učil i hebrejštině a němčině. V letech 1906–1912 sloužil v Roudnici nad Labem, od roku 1912 do roku 1917 v Lounech, aby pak na dlouhá léta zakotvil v Kolíně. Zde, kromě svých rabínských povinností, vyučoval na obchodní akademii až do roku 1938, kdy odešel na odpočinek, německý jazyk a německou obchodní korespondenci. Zapojil se do společenského života Kolína, přednášel pro veřejnost o nejrůznějších tématech. Jako rabín však sloužil dál.
Koncem 30. let vytušil správně nebezpečnou situaci a pokusil se o vystěhování kolínských Židů do zahraničí. Z dubna roku 1939 se dochoval dopis rabína Richarda Federa adresovaný Ministerstvu sociální a zdravotní správy ve věci vystěhování kolínských Židů. Bohužel tato žádost o vystěhování byla zamítnuta.
V roce 1942 došlo tedy k transportům židů z Kolína do Terezína. Mezi nimi byl 13. června také 66letý rabín s celou rodinou. Po několika měsících zemřela v Terezíně jeho manželka Hilda a děti Rut s manželem Pavlem a synem Valtrem, Evžen s manželkou Růženou a synkem Josefem a Viktor s manželkou Markétou byly později odvezeni do koncentračních táborů, kde všichni zahynuli. V těžkých podmínkách Terezína, bez podpory rodiny, doktor Feder dostál svému postavení rabína a v omezených možnostech pomáhal svému okolí. Neváhal ani uzavírat židovské sňatky a mezi souvěrci udržoval náboženský život.
Po válce, kterou přežil sám ze své rodiny, se vrátil do Kolína, kde se pokusil o obnovení židovské obce. Katastrofa, která postihla kolínské židy, však byla tak veliká, že plně obnovit život obce se již nepodařilo. Proto se soustředil alespoň na vybudování důstojného památníku zavražděným spoluvěrcům.; v roce 1950 se podařilo pomník odhalit. Rabín Feder zde pracoval až do roku 1953, kdy byl zvolen oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí se sídlem v Brně.
Prof. dr. Richard Feder zemřel 18. listopadu roku 1970 ve věku dožitých 95 let a je pohřben na židovském hřbitově v Brně.
(zdroj: www.zob.cz )
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
