Praha 5

Hrob Václav Fleišer

  • + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
    • Hřbitov Malvazinky
      Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
      souřadnice středu hřbitova:
      50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 18.01.2015
Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky
Nápis:
VÁCLAV FLEIŠER
POVOZNÍK NA SMÍCHOVĚ
A RUSKÝ LEGIONÁŘ 5. PLK. TGM
*15.VI.1890 +30.VII.1950
Poznámka:

* Králův Dvůr, Beroun, zajat 1.10.1916, v ruské legii, povolena změna jména na Řezníček (VÚA Praha)


Souřadnice: N50°3'49'' E14°23'22.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Heinrich Loidin

  • + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
    • Hřbitov Malvazinky
      Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
      souřadnice středu hřbitova:
      50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Jouda, 10.03.2016
Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, umístění C I-482
Nápis:
HEINRICH LOIDIN,
K. UNG: OBERST-BRIGADIER;
geb. am 2. Juni 1863 - gest. am 3. August 1916.
Er starb für´s Vaterland!
Poznámka:

Narozen v Terezíně, zemřel v Budapešti.
Příslušník honvédského dělostřeleckého pluku 3. Pohřben 6.8.1916 na hřb. Malvazinky v Praze.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-42544
Souřadnice: N50°3'42.16'' E14°23'11.05'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Vladimír Jouda
Doplnění informací: Vladimír Jouda
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Eduard Zechmeister

  • + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
    • Hřbitov Malvazinky
      Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
      souřadnice středu hřbitova:
      50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Jouda, 10.03.2016
Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, umístěn vedle C I-482
Nápis:
EDUARD ZECHMEISTER
EDLER von WAAGAU
k. u. k. Generalmajor
geb. 12. November 1841 - gest. 2. September 1905

Souřadnice: N50°3'42.16'' E14°23'11.05'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Vladimír Jouda
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Rudolf Lukas

  • + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
    • Hřbitov Malvazinky
      Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
      souřadnice středu hřbitova:
      50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Jiří Porteš, 23.08.2016
Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky, sekce CII, číslo 196
Nápis:
RUDOLF LUKAS
MAJOR
*11.X.1886 +22.II.1938
Poznámka:

Major Rudolf Lukas byl předobrazem poručíka Lukáše - velitele Švejka. Ve skutečnosti byl nadporučík Rudolf Lukas velitel Jaroslava Haška.

- narodil se 11. října 1886 ve Velkém Varaždíně (Uhry).
- absolvoval vojenské školy (přípravný kurz v pěchotní kadetní škole v Mariboru, pražská kadetní škola, pěchotní kadetní škola v Brně)
- po ukončení kadetní školy v roce 1909 byl jako Fähnrich (praporčík) zařazen k 9. polní setnině praporu III/91 ve Ferdinandových kasárnách v Praze
- před mobilizací byl přeložen opět k 16. setnině praporu IV/91 a začátkem srpna 1914 odjel jako velitel čety na srbské bojiště
- 1. ledna 1915 byl Rudolf Lukas povýšen na nadporučíka a zároveň se s 91. plukem odjezd na Karpatské bojiště
- 26. dubna byl dekorován za statečnost před nepřítelem medailí Signum laudis
- 30. května 1915 nastoupil k náhradnímu praporu 91. pluku v Brucku nad Litavou, kde se 1. června stal velitelem pochodové setniny, odjel na bojiště v Haliči, kde 12. července převzal velení 16. polní setniny
- 9. října 1915 obdržel Lukas Vojenský záslužný kříž 3. třídy
- začátkem listopadu 1915 se 91. pěší pluk přesunul na italské bojiště
- 15. května 1916 obdržel Lukas další Signum laudis
- během roku 1917 Lukas obdržel Karlův kříž, 1.února 1918 byl Lukas povýšen na hejtmana
- 26. března 1919 se Lukas ve Vídni přihlásil do československé armády
- do ČSR se konečně vrátil 13. listopadu 1919 a nastoupil prozatím dovolenou. Musela být nejdříve prověřena Lukasova činnost v rakousko-uherské armádě a protože byl veden jako německé národnosti, musel také složit zkoušku z českého jazyka
- činnou službu nastoupil kapitán Rudolf Lukas konečně 28. dubna 1920 jako velitel německé roty pěšího pluku 111 na Podkarpatské Rusi
- od 29. ledna 1921 příslušník 1. pluku v Budějovicích
- od 1. května 1925 působil ve Vojenském zeměpisném ústavu
- v době první republiky, když začaly vycházet Haškovy sešity s osudy dobrého vojáka Švejka, nesl Lukas nelibě, že v nich jeho osoba vystupuje a Hašek na něj hodil kdejakou anekdotu od pluku. Lukas vždy dbal na to, aby nebyla poškozena jeho důstojnická čest, ale časem se s celým Švejkem smířil
- 15. února 1938 byla u Lukase diagnostikována angina pectoris a již o týden později 22. února 1938 v 4.30 hodin ráno ve svém bytě v ulici U Průhonu čp.48 Praze VII major Rudolf Lukas ve věku 51 let zemřel
(zdroj: http://www.ir91.cz/clanky/pripad-svejk/rudolf-lukas.html )


Souřadnice: N50°3'49'' E14°23'22.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Porteš

Hrob Cyril a Antonie Pavlů a Ferdinand Vajsar

  • + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
    • Hřbitov Malvazinky
      Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
      souřadnice středu hřbitova:
      50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: CEVH, archiv
Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova, hřbitov Malvazinky, oddělení CII, hrob 345
Nápis:
CYRIL PAVLŮ
*14.6.1888
ANTONIE PAVLŮ
*24.8.1889
ZAHYNULI SPOLEČNĚ PŘI
NÁLETU 25.3.1945

FERDINAND VAJZAR
vrchní pol. strážmistr
*2.5.1908 +5.5.1945
Poznámka:

na desce chybně příjmení Vajzar, správně má být Vajsar. Deska přenesena z hrobu na Hloubětínském hřbitově na hrob Vajsarovy manželky.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0005-26448
Souřadnice: N50°3'43.06'' E14°23'13.11'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Václav Šebesta

  • + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
    • Hřbitov Malvazinky
      Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
      souřadnice středu hřbitova:
      50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 04.08.2019
Umístění: Praha 5, U smíchovského hřbitova 444/1
Nápis:
M.U.Dor VÁCLAV ŠEBESTA
=C.A.K. VRCHNÍ ŠTÁBNÍ LÉKAŘ=
=*18 24/11 47 = +19 18/1 08=

Souřadnice: N50°3'42.6'' E14°23'12.3'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Hynek Tomášek

  • + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
    • Hřbitov Malvazinky
      Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
      souřadnice středu hřbitova:
      50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 04.08.2019
Umístění: Praha 5, U smíchovského hřbitova 444/1
Nápis:
HYNEK TOMÁŠEK PODPLUKOVNÍK
*7.XI.1858, + 20.VII.1933

Souřadnice: N50°3'42.6'' E14°23'12.3'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Ferdinand Freiherr von Tunkl

  • + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
    • Hřbitov Malvazinky
      Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
      souřadnice středu hřbitova:
      50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 04.08.2019
Umístění: Praha 5, U smíchovského hřbitova 444/1
Nápis:
Ferdin.Freiherr von Tunkl
k.u.k.Oberst, gest.19 29./4. 09, 86.Jahre alt.
Poznámka:

Ferdinand von Tunkl se narodil v Čechách 18. května 1823 v Panoším Újezdu v rodině Josefa barona Tunkla a Marie, rozené Malypetrové. Rodina byla sice šlechtická, ale majetkem se jednalo spíše o bohatší sedláky. Ferdinand nastoupil jako chlapec v prosinci 1835 na vojenskou akademii Wiener-Neustadt, absolvoval jako plukovní kadet a byl přidělen k pluků hulánů Sachsen-Coburg-Uhlanen. V srpnu 1847 byl povýšen na poručíka, v březnu 1849 na nadporučíka, v roce 1854 na rytmistra druhé třídy, v červnu 1855 na rytmistra první třídy a v srpnu 1861 na majora pluku. V dubnu byl 1865 přeložen jako podplukovník k pluku kyrysníků č. 8, k 1. květnu 1868 byl dočasně penzionován. Reaktivován 23. dubna 1869 k pluku dragounů č. 5. 24. října 1869 jmenován plukovníkem a velitelem pluku dragounů č. 14, v této funkci byl trvale penzionován a žil v Gorici. Zemřel 29.4. 1909 a byl pohřben na Malvazinkách.

Bojoval v Uhersku/Maďarsku v tažení v roce 1849 a za své zásluhy v bitvě u Peredu 21. června mu byl udělen císařský ruský řád svaté Anny s meči. V roce 1859 se zúčastnil tažení do Itálie, v roce 1866 byl těžce raněn v bitvě u Königgrätzu/Hradce Králové a 3. července zde byl vyznamenán Vojenským záslužným křížem.[2]
(zdroj: https://kolackovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=787036)


Souřadnice: N50°3'42.6'' E14°23'12.3'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Ladislav Kolačkovský

Hrob Arnošt Dvořák

  • + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
    • Hřbitov Malvazinky
      Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
      souřadnice středu hřbitova:
      50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 04.08.2019
Umístění: Praha 5, U smíchovského hřbitova 444/1
Nápis:
MUDr. ARNOŠT DVOŘÁK
PLUKOVNIK ZDRAV. A DRAM. SPISOVATEL
1.I.1881 +22.X.1933
Poznámka:

Dvořák Arnošt: *Hořovice. Po studiích na gymnáziu v Příbrami a v Písku přišel do Prahy na lékařskou fakultu Karlovy university a absolvoval ji v roce 1905. Stal se vojenským lékařem a toto povolání vykonával až do konce svého života. Zároveň byl dramatikem, který na začátku 20. století patřil k předním autorům své generace.
(zdroj: databaze knih.cz )


Souřadnice: N50°3'42.6'' E14°23'12.3'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser

Hrob Jiří Matějka

  • + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
    • Hřbitov Malvazinky
      Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
      souřadnice středu hřbitova:
      50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 29.05.2019
Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky, oddělení CII, hrob č. 64
Nápis:
JIŘÍ MATĚJKA
ČETAŘ ASPIRANT – POLNÍ POZOROVATEL – LETEC,
ZAHYNUL PŘI SRÁŽCE LETADEL 6.3.1930
VE VĚKU 22 LET.
Poznámka:

Letecký pozorovatel čet. asp. Jiří Matějka od 3. letky LP1 (letecký pluk T.G.Masaryka), zahynul při srážce letadel nad Prahou - Bohnicemi dne 6.3.1930. Stalo se to při vojenské přehlídce u příležitosti narozenin prezidenta republiky T.G.Masaryka, proto se o nehodě hodně psalo v novinách.

V ranních Lidových novinách ze 7.3.1930 je psáno (zjevné chyby jsou opraveny): Tragické neštěstí letecké. Praha 6. března. K dnešní přehlídce pražské posádky chystaly letecké oddíly malé překvapení: chtěly se objevit nad hradem ve formaci písmen T.M. Bohužel, mohla být provedena jen část této demonstrace. Skupina, jíž velel štábní kapitán Malkovský a která měla tvořit písmeno M. octla se mezi Trójí a Bohnicemi, kde se ve výši 1500 m formovala, v nízkých mracích, přičemž se dvě letadla srazila a zřítila se na okraj bohnické silnice. Jeden z pozorovatelů při pádu vyskočil. Na zemi byli nalezeni délesloužící četaři Cabalka a Kříha a četař aspirant Matějka mrtvi, čtvrtý z nešťastných letců do večera nalezen nebyl. Je to podporučík Josef Bečka.

V odpoledních Lidových novinách ze 7.3.1930 je psáno (zjevné chyby jsou opraveny): Letecké neštěstí u Prahy. Čtyři letci zahynuli při srážce letadel. Včera v 15.45 hod. stalo se nad Bohnicemi u Prahy velké letecké neštěstí. Srazily se tam dva vojenské letouny. Podrobnosti neštěstí oznámily již ranní Lidové noviny. Večer byla zjištěna jména čtyř letců, kteří při neštěstí zahynuli. Jsou to délesloužící četař-pilot Jaroslav Cabalka a pozorovatel podporučík Josef Bečka, kteří zahynuli v letounu Ab-111.81. Na druhém stroji Ab-111.90 zahynuli délesloužící četař-pilot Kříha a pozorovatel četař-aspirant Jiří Matějka. Jeden z nešťastných letců, četař Cabalka, snažil se zachránit skokem s letadla padákem. Padák se mu však neotevřel a Cabalka se při pádu na zem zabil.

V novinách Pozor ze dne 15.3.1930 vyšel článek: Úřední zpráva o velké leteckém neštěstí u Bohnic. Praha 14. března. Ministerstvo národní obrany sděluje výsledek šetření o leteckém neštěstí, které se přihodilo 6. března při skupinovém letu nad Bohnicemi. Příčiny neštěstí byly vyšetřovány jak normální komisí leteckého pluku č. 1, tak členy poradního sboru pro bezpečnost v letectví. Obě komise pracovaly paralelně a konstatovaly toto:
1. Nácvik skupin byl prováděn již od ledna t.r. za vedení škpt. Malkovského. Skupinové lety, třebaže početnější, úplně zapadaly do rámce leteckého výcviku. Vzdálenost letounů do stran byla nařízena 30 metrů; předepsáno jest minimálně 20 metrů. Posádky letounů byly pečlivě vybrány a během výcviku byli letci ne plně vyhovující zaměněni. Délesloužící četař Vojtěch (sic) i četař Cabalka Jaroslav byli velmi dobří a spolehliví letci. Výcvik pilotní ukončili před 1 a půl rokem. Let nastoupili v úplném zdraví, jak též podpisem potvrdili.
2. Příčiny neštěstí byly tyto: Pravděpodobně následkem neočekávaného lokálního nárazu větrného ze strany a současného sražení letounu Ab-111.81 dolů, tento letoun vybočil do levé strany a narazil levou stranou do křídel letounu Ab-111.90. Po tomto nárazu dali piloti obou letounů plný plyn a snažili se letouny vytáhnouti do výše. Letoun Ab-111.81 byl však pokažen, takže se znovu převrátil a poznovu narazil do kormidel letounu Ab-111.90, které deformoval. Při tomto druhém nárazu vypadl pozorovatel četař aspirant Jiří Matějka. Po té šly oba letouny v nepravidelných vývrtkách k zemi, když se před tím od sebe oddělily. Letouny dopadly na zem ve vzdálenosti 560 kroků od sebe. Komise došly k názoru, že po obou srážkách letounů posádky byly již pravděpodobně raněny, snad i v bezvědomí, takže nebyli schopni použít padáků. Pouze pilotovi Cabalkovi se podařilo vyskočiti (neb byl z letadla ve vývrtce vymrštěn), avšak v poměrně malé výši necelých 100 metrů nad zemí, takže se sice padák vytáhl z brašny, ale k úplnému rozevření a zabrzdění rychlosti pádu dojít nemohlo, protože padák funguje bezpečně teprve při skocích z výše skoro 200 metrů. Pokud se týká povětrnostních poměrů, v kritickou dobu byly úplně normální.

V časopisu L+K 2013, č. 11, v článku Vzpomínky prvorepublikového pilota, vzpomíná na ten den pilot Václav Kubec, který tehdy taky letěl: Patnáct hodin deset minut dne šestého března roku jeden tisíc devět set třicet. Dá se to napsat docela zkráceně, a sice 6.3.1930 v 15.10, ale to datum pro mne musí být celé, neboť se mi vrylo tak významně do paměti, jako máloco jiného. Tedy! V tuto chvilku byl na pražském letišti nezvyklý a také málokdy vídaný ruch a šum. Ani letecké dny, kolik jich kdy bylo, ani přehlídky na letišti neměly nikdy tolik letounů, pohybujících se po ploše letiště, jako šestý březen. Na start se řadily dvě veliké eskadry letectva. První dvoumístná, asi 40 letounů a druhá jednomístná a také tolik. Vzduch se chvěl bouří motorů a sotva vyběhlá jarní travička se pod proudy hvízdajícího větru od vrtulí vyděšeně krčila k zemi. 15.20 start! Běží skupina první, sotva se odlepí, žene se za ní druhá, třetí. V jedné z těch skupinek, jako vedoucí číslo sedím já se svou Ab-11.70 a hledím co nejdříve dohonit skupinu předcházející, abych se s ní i těmi ostatními sloučil v jedinou kupředu letící masu. Konečně jsme se srovnali. Máme 600 m výšky. Tak se mi v té velkoskupině zdá, že není hukot motorů ani slyšet a jakési podivné ticho, jistě větší, než když letím sám, rozprostírá se kolem mne. Nevysoko nad námi se válí kupy šedých mraků a dole leží v dolíku jako na dlani trochu stisknutá naše zlatá Praha. Jistěže tisíce a tisíce očí hledí právě v tu chvilku nahoru, na veliké hučící mračno, ženoucí se pod nebem velikou rychlostí kupředu. Ty oči jako by každý z nás na sobě cítil, protože je to na celé skupině patrné: jak přesně se drží, jak úzkostlivě každý dbá, aby vypadala co nejkrásněji. Přeletěli jsme Prahu, a točíme se pomalým obloukem zpět, abychom v jiné formaci proletěli tutéž dráhu. Skupina se točí jako obrovský kolotoč a rozvíjí se jako had. Už nastupujeme znovu. Je právě 15.55 hodin. Jen ještě dva letouny přede mnou se přiblíží trochu k sobě a nové seskupení bude hotovo. Dívám se na ně, jak se přibližují. Všechno další následovalo jako rána do hlavy. Jako na povel vyrazily proti sobě a vzápětí vrtule levého letounu drtí bok letounu pravého. Byly to jen krátké vteřiny, ve kterých se to vše odehrálo. Kusy křídel, stovky třísek rozlétávajících se na všechny strany, lidská těla, která se mezi tím vším mihla k ničemu nepoutána, a potom to všechno zmizelo v propasti pod námi. Vzduch byl zase čistý jako dříve, jen skupina se nepatrně zakolísala, aby za několik minut dostala rozchod. Cabalka, Kříha, Bečka, Matějka - a čtyři lůžka na světnici zůstala ten večer prázdná.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Souřadnice: N50°3'49'' E14°23'22.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček