Praha 6
Hrob Oldřich Kvapil
Umístění: Praha 6, Evropská 244/202, hřbitov Vokovice-LibocDoc. Ing. OLDŘÍCH KVAPIL, Csc,
GENERÁLMAJOR V.V.
*12.11.1918 +1.1.2011
Narozen v Rovensku pod Troskami, 1937 - vstup do armády, 44. pěší pluk v Liberci, 12. 8. 1939 - útěk z Protektorátu do Polska, protiletadlová obrana Tarnopole v rámci polské armády. 1939-1941 - internace v Sovětském svazu. Odvod: 07.02.1942, Buzuluk. Kmenové číslo: 0.006/M a 0.075/D. 1943 - velitelem čety u Sokolova, u Kyjeva, 1944 - boje u Bílé Cerekve, Buzovky aj., velitelem 2. praporu 1. brigády v Machnówce. Od února 1945 zástupcem náčelníka operačního oddělení 4. brigády v bojích na Slovensku a na Moravě. Po válce vystudoval Válečnou školu, učil na Vojenské akademii ve Vyškově. V roce 1948 byl převelen do výzvědného zpravodajství, kde pracoval do roku 1952 ve vyšších funkcích. Je dodnes velice kontroverzní osobností
(http://www.pametnaroda.cz/story/kvapil-oldrich-1918-1468)
Souřadnice: N50°5'36.07'' E14°19'41.35'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser
Hrob Antonín Kyselý
Umístění: Praha 6, Evropská 244/202, hřbitov Vokovice-LibocANTONÍN KYSELÝ
ROTMISTR V.V.
*28.9.1883 +12.5.1941
Souřadnice: N50°5'36.07'' E14°19'41.35'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob František Mastný
Umístění: Praha 6, Evropská 244/202, hřbitov Vokovice-LibocMJR.FRANTIŠEK MASTNÝ
*10.10.1919 +29.7.1976
Souřadnice: N50°5'36.07'' E14°19'41.35'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob Jaroslav Menšík
Umístění: Praha 6, Evropská 244/202, hřbitov Vokovice-LibocJAROSLAV MENŠÍK
četař aspirant
*5.3.1926 +14.7.1950
Souřadnice: N50°5'36.07'' E14°19'41.35'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob Vladimír Moučka
Umístění: Praha 6, Evropská 244/202, hřbitov Vokovice-LibocVLADIMÍR MOUČKA
*21.4.1935 +27.8.1959
Pilot npor. Vladimír Moučka zahynul 27.8.1959 při nácviku soutěžní akrobatické sestavy na letišti v Čáslavi.
Více v knize Ocelový hřebec MiG-19 od Libora Režňáka, vydání 2017, str. 97, a na stránkách Wikipedie; Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Souřadnice: N50°5'36.07'' E14°19'41.35'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Petr Kudláček
Hrob Václav Pohan
Umístění: Praha 6, Evropská 244/202, hřbitov Vokovice-LibocVÁCLAV POHAN
FRANC. LEGIONÁŘ
+14./6. 1931 VE VĚKU 44 R.
*25.8.1885 Janovice, okr. Sedlčany. RU armáda: Inft., IR.Nr.102. Zajetí: 8.12.1914, Srbsko. Vstup do legií:20.8.1917, Nevers. Legie: Čs.legie ve Francii. Hodnost: vojín. První útvar v legiích: 21.stř.pl., poslední útvar v legiích: 23.stř.pl. Konec v legiích: 19.4.1919.
(VÚA)
Souřadnice: N50°5'36.07'' E14°19'41.35'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser
Hrob František Jodas
Umístění: Praha 6, Evropská 244/202, hřbitov Vokovice-LibocPPLK. FRANTIŠEK JODAS
*16.9.1931 +17.1.1985
Souřadnice: N50°5'36.07'' E14°19'41.35'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob František Karabinoš
Umístění: Praha 6, Evropská 244/202, hřbitov Vokovice-Libocplk. FRANTIŠEK KARABINOŠ
*16.2.1920 +12.1.2000
Souřadnice: N50°5'36.07'' E14°19'41.35'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob Alois Kohlík
Umístění: Praha 6, Evropská 244/202, hřbitov Vokovice-LibocPLK. ING. ALOIS KOHLÍK
*13.3.1898 - 10.9.1982
Souřadnice: N50°5'36.07'' E14°19'41.35'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob Bohumír Lomský
Umístění: Praha 6, Evropská 244/202, hřbitov Vokovice-LibocARMÁDNÍ GENERÁLMAJOR
Ing. BOHUMÍR LOMSKÝ
*22.4.1914 +18.6.1982
Místo narození: České Budějovice, odvod: 07.02.1942, Buzuluk. Kmenové číslo: 0.006/D.
(zdroj: VÚA)
Bohumír Lomský též Bohumír Lomský-Lenc (22. dubna 1914 České Budějovice – 18. června 1982 Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, důstojník, odbojář a ministr národní obrany Československa.
Studoval na českobudějovickém reformním gymnáziu, poté se dobrovolně přihlásil do armády. V srpnu 1936 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Sloužil u Pěšího pluku 14 v Košicích jako velitel čety, poté byl mimořádně jmenován velitelem roty. Na podzim 1938 absolvoval kurz leteckých pozorovatelů. Po vyhlášení Slovenského státu se v březnu 1939 vrátil domů a nastoupil studium na Vysoké škole chemické v Praze. V srpnu 1939 odešel do polského exilu a vstoupil do polského letectva. V polovině září byl internován Sověty. Od března 1940 byl příslušníkem Východní skupiny československé armády, kde zastával nejprve funkci velitele letky a od října 1941 se stal náčel níkem štábu skupiny. Od února 1942 působil ve stejné funkci v Buzuluku, kde fakticky řídil celý výcvik a organizaci jednotek. V této době také získal své bojové jméno Lenc. V lednu 1943 se stal zástupcem velitele Prvního československého polního praporu, počátkem března 1943 praporu dočasně velel. Za velitelské schopnosti obdržel Československý válečný kříž 1939 a sovětský Řád Vlastenecké války 1. stupně. V červnu 1943 se stal náčelníkem štábu 1. československé pěší brigády a vyznamenal se v bojích u Kyjeva, Bílé Cerekve a Žaškova, v kterých byl hlavním plánovačem československé ofenzivy. Od května 1944 zastával funkci náčelník a štábu 1. československého armádního sboru a zůstal v ní až do konce války. Od podzimu 1945 studoval na Nejvyšší vojenské akademii K. J. Vorošilova v Moskvě, kterou ukončil jako první z ročníku.
Od roku 1945 působil ve vedoucích postech v Československé armádě. V letech 1948–1949 byl velitelem divize, v letech 1949-1950 náčelníkem štábu vojenského okruhu, v období let 1953–1953 zastával post rektora Vojenské technické akademie. V letech 1953–1956 byl prvním náměstkem ministra národní obrany Alexeje Čepičky.
11. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sjezd KSČ a 13. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Na post v ÚV KSČ rezignoval v červnu 1968. Zastával i vládní posty. V druhé vládě Viliama Širokého se roku 1956 stal ministrem národní obrany. Tento post si zachoval i v následující třetí vládě Viliama Širokého a vládě Jozefa Lenárta až do dubna 1968.
Dlouhodobě zasedal i v nejvyšším zákonodárném sboru. Ve volbách roku 1960 byl zvolen do Národního shromáždění ČSSR za Západočeský kraj jako bezpartijní kandidát. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.
Během Pražského jara roku 1968 byla jeho kariéra utlumena. Opustil ministerský post i funkci v ÚV KSČ. K roku 1968 se profesně uvádí jako pracovník Vojenského historického ústavu z obvodu Tachov.
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Tachov, nyní již jako poslanec za KSČ), kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.
Kvůli svým postojům k srpnové okupaci byl v roce 1970 penzionován a odvolán z Vojenského historického ústavu a až do své smrti pak působil jako odborný pracovník Institutu manipulačních, dopravních, obalových a skladovacích systémů v Praze.
(zdroj: wikipedia.org)
Souřadnice: N50°5'36.07'' E14°19'41.35'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser, Vladimír Štrupl