Dvory nad Lužnicí
Pomník Obětem 1. světové války
PADLÝM
ZEMŘELÝM
VOJÍNŮM
VE SVĚTOVÉ VÁLCE
1914 – 1918
BŘEZINA JAN
ČADA JOSEF
DRNĚK RUDOLF
HAIDER PETR
HAIDER KAREL
KRONIKA FRANT.
KRONIKA JOSEF
KAMIŠ HYNEK
KOHL VÁCLAV
KOHL RUDOLF
KRONIKA JAN
KUPP VOJTĚCH
MACHO JOSEF
MACHO KAREL
MACHO JOSEF
MACEK ADOLF
MACEK JAN
NOVÁK FRANT.
OSTERREICHER FR.
ŘEPA KAREL
TRSEK ADOLF
TRSEK HYNEK
TRSEK ADOLF
VLK FRANT.
ZMEŠKAL FRANT.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3114-37706
Souřadnice: N48°51'9.23'' E14°54'2.54''
Pomník přidal: Mgr. Petr Kozel
Příprava dat: Ing. František Jedlička
Pomník Obětem 2. světové války
NA PAMÁTKU PADLÝM
VE II. SVĚTOVÉ VÁLCE
1939 - 1945
BAYERLING KAREL čp. 17
KAMIŠ JAN čp. 39
KAMIŠ KAREL čp. 56
KOHL FRANTIŠEK čp. 30
KRONIKA VILÉM čp. 87
KROPÍK MILOSLAV čp. 89
MACHO FRANTIŠEK čp. 29
MACHO JAROSLAV čp. 52
MACHO JOSEF čp. 43
MACHO KAREL čp. 65
MACHO KAREL čp. 8
MACHO LUDVÍK čp. 8
MULLER KAREL čp. 88
OPELKA ADOLF čp. 40
POROD FRANTIŠEK čp. 23
POROD JAN čp. 23
POROD KAREL čp. 23
ŠIMEK JAROSLAV čp. 96
ZIMMEL HYNEK čp. 8
Dvory nad Lužnicí (Beinhöfen) byly součástí Západního Vitorazka, připojeného k Československu od Rakouska na základě Saint-germainské mírové smlouvy k 31. červenci 1920. Území Západního Vitorazska představuje malou část původního Vitorazska, které patřilo k Čechám, ale od konce 13. století celé náleželo k Dolním Rakousům. Po podpisu Mnichovské dohody zabralo nacistické Německo téměř všechny obce Západního Vitorazska. Zábor byl uskutečněn ve dnech 7. - 10.10. 1938. V roce 1945 byli občané, kteří byli proti své vůli v roce 1920 připojeni k Československu a Češi, kteří se po roce 1938 přihlásili k německé národnosti, vyháněni do Rakouska. Po třech měsících a po zásahu mocností povolily československé úřady Vitorazanům vrátit se domů, ale v jejich selských usedlostech už bydleli revoluční gardisté, partyzáni a novoosídlenci. U nich pak původně do Rakouska odsunutí Vitorazané často pracovali jako čeledíni. Se vznikem železné opony je původní dolnorakouské vitorazské obyvatelstvo, jako státně nespolehlivé, opět odsunuto. Tentokrát už ne do Rakouska, ale do českého vnitrozemí.
Údaje k některým jménům z pomníku:
Porod Karl: *28.9.1910 Beinhöfen. Obergefreiter. +18.2.1943 Belitza. Zmíněn na hřbitově Kursk-Besedino. Pozůstatky dosud nenalezeny.
Porod Johann: *28.12.1919 Beinhöfen. Obergefreiter. +4.12.1942 Stalingrad. Zmíněn na hřbitově Rossoschka. Pozůstatky dosud nenalezeny.
Kamisch Karl: *15.11.1908 Beinhöfen. Obergrenadier. +4.2.1945 Tüngen/Ostpreußen. Hrob Bogatynskie, Polsko.
Kohl Franz: *6.7.1915 Beinhöfen. Stabsgefreiter. +11.10.1944 ReLa Breslau. Pohřben jako neznámý Nadolice Wielkie, Polsko.
Macho Adolf: *15.6.1910 Beinhöfen. Unteroffizier. +30.10.1944 15 km sev. Od Gromin. Pohřben Mlawka, Polsko. Odd. G, ř. 12, č. 866. Na pomníku není jméno Adolf uvedeno, může to být druhé jméno.
Macho Jaroslaw: *25.2.1923 Beinhöfen. Grenadier. +12.12.1942 severní oblast Stalingradu. Pohřben Rossoschka, jako neznámý.
Macho Josef: *13.8.1923 Beinhöfen. Soldat. +17.11.1942 Stalingrad. Zmíněn na hřbitově Rossoschka. Pozůstatky dosud nenalezeny.
Opelka Adolf: *17.6.1920 Beinhöfen. Oberschütze. +16.1.1942 kóta 244, 9 km vých. od Lesski. Zmíněn na hřbitově Kursk-Besedino. Pozůstatky dosud nenalezeny.
Schimek Jaroslaus: *9.2.1923 Beinhöfen. Schütze. +4.9.1942 Dubowoj. Pohřben Rossoschka, odd. 19, ř. 14, č. 528.
Na pomníku je též uveden Macho Ludwig, mohlo by se jednat o rodáka z rakouského Amaliendorfu, který se nachází asi 12 km od Dvorců.
Macho Ludwig: *8.8.1904 Amaliendorf. Obergefreiter. +20.1.1945 na čs. území. Zmíněn na hřbitově v Brně. Pozůstatky dosud nenalezeny.
(zdroj: volksbund.de, západní Vitorazsko - wikipedia, Vitorazsko - oblast, kterou semlely komplikované dějiny 20. století)
Souřadnice: N48°51'9.54'' E14°54'1.91'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Kenotaf Ludwig a Karl Macho
RODINA MACHŮ
DEN GEFALLENEN
LUDWIG MACHO
1919 - 1944
KARL MACHO
1922 - 1943
Souřadnice: N48°51'9.54'' E14°54'1.91'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
