Vlkov

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Erik Hieke, 03.07.2013
Umístění: Vlkov, za kapličkou ve středu obce
Nápis:
NAŠIM HRDINŮM

1914
1918

PODLEŠÁK JAN, CAHÁK MATĚJ, HAJNÝ VÁCLAV, MARUŠKA JOSEF, MARUŠKA VÁCL., SMRŽ VOJTĚCH, ZEMAN VÁCLAV.

OBĚTI II. SVĚTOVÉ VÁLKY
1943

VÁCLAV JAREŠ 1921, JAN VRANOVSKÝ 1914, FRANTIŠEK VONDRÁŠEK 1898, FRANTIŠEK VONDRÁŠEK ML. 1914, TOMÁŠ VONDRÁŠEK 1890.
Poznámka:

(zdroj: http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/pomniky-padlych/pomnik-padlych-ve-vlkove.html )
Pomník odbojové skupiny ve Vlkově u Ševětína
V roce 1941 byla situace odbojových skupin v našem regionu svízelná, předchozí zásahy gestapa ochromily vývoj podzemního hnutí. Odbojová síť nebyla zde až do konce války obnovena v té míře, v jaké existovala v letech 1939 - 1940. Po likvidaci I. ústředního vedení navazoval spojení mezi existujícími organizacemi Komunistický svaz mladé generace, založený někdy mezi dubnem a květnem 1940. Tato organizace zasahovala i do Jižních Čech. Styk i s malými odbojovými organizacemi byl zprostředkován rozšiřováním ilegálních výtisků Rudého Práva, tedy jen do října 1941, kdy byla centrála této odbojové organizace paralyzována rozsáhlým zatýkáním. Přerušený styk odbojových skupin se pokusili navázat František Vondrášek a Václav Jareš, oba z Vlkova. František Vondrášek pracoval v tužkárně Hartmuth, kde se počátkem roku 1942 seznámil s Františkem Šturmou, který byl jedním z předních vedoucích českobudějovické odbojové skupiny. Pomocí Vondráška se Šturma dostal do přímého styku s V. Jarešem, dělníkem v Praze, který byl navázán na V. Pince, člena pražského odboje. Od Václava Pince Jareš získával ilegální výtisky Rudého Práva a převážel je z Prahy do Vlkova, odkud prostřednictvím Vondráška putovaly tiskoviny k jednotlivým skupinám. Tyto schůzky, jež se konaly jednou za 14 dní, probíhaly v lesích u Ševětína. Při těchto schůzkách Václav Jareš instruoval o odboji a současně vybíral peníze na další tisk Rudého Práva. V roce 1942 F. Šturma a F. Vondrášek pracovali společně v kartonárně firmy Koh i noor Hartmuth, odkud získávali potřebný papír pro rozmnožování letáků. Tyto rozmnožovali pomocí ručního cyklostylu, který byl rovněž ukrytý poblíž Ševětína. Ve Vlkově odbojovou buňku tvořili Tomáš Vondrášek ml., Tomáš Vondrášek st., Dominik Paulík a J. Polanský ze Ševětína a jiní, z nichž mnozí zemřeli v Osvětimi. Prostřednictvím ilegálních tiskovin měly ilegální skupiny přistoupit k sabotážím a k opatřování zbraní. Sabotáže probíhaly především na železnici, nařezávaly se hadice, spojující vagony, sypal se písek do ložisek kol a ničily se zámky u vlaků a výhybek. V polovině roku 1942 přivezl V. Jareš z Prahy pět pistolí s 200 náboji, trhavinu a balíček tiskovin a předal je při setkání v Ševětíně F. Šturmovi a F. Vondráškovi. Tito byli dále instruováni o tom, že trhavinou má být vyhozena do vzduchu trať u Chotýčan. Vše včetně zbraní bylo důkladně ukryto u Ševětína a až po válce předáno bezpečnostním orgánům. Dne 15.1.1943 byl v Praze zatčen V. Pinc a další členové pražského odboje. V. Jarešovi a organizacím na českobudějovicku hrozilo stejné nebezpečí. Proto V. Jareš poslal v době, kdy se mu podařilo uniknout před gestapem, které jej 19.1.1943 přišlo zatknout, F. Vondráškovi varování. V dopise na rozloučenou informoval o rozsáhlých raziích v Praze a o domníval se, že nikdo neunikne. Ze zprávy pražského ústředí gestapa zaslané i K. H. Frankovi se dozvídáme o smrti V. Jareše:
....V rámci další likvidace ilegální KSČ byla dne 19.1.1943 v osobě Václava Jareše, zámečníka, narozeného 5.6.1921 ve Vlkově okres České Budějovice, zjištěna spojka mezi krajským vedením v Praze a budovaným krajským vedením ilegální KSČ v Českých Budějovicích. Jareš unikl zatčení útěkem. Pátrací opatření byla ihned zahájena. Jak bylo nyní zjištěno, Jareš se v noci z 19. na 20.1.1943 u obce Tuklaty, okres Český Brod, vrhl pod spěšný vlak jedoucí ve směru Praha - N. Brod a spáchal tak sebevraždu. Přesto byl mezitím zjištěn a zatčen vedoucí ilegální organizace KSČ v Č. Budějovicích. Likvidace jeho organizace probíhá...
O zatčení F. Vondráška existuje také zpráva gestapa:
Vedoucí ilegální KSČ v kraji České Budějovice, František Vondráček, knihař, narozen 10.5.1916 ve Vlkově, protektorátní příslušník, bytem v Č. Budějovicích - Čtyři Dvory, Scheidenstrasse...měl od ústředního vedení ilegální KSČ v Praze pokyn tvořit sabotážní a teroristické skupiny. Obdržel mj. údajně také příkaz, aby přesně zjistil polohu služební budovy pobočky gestapa, která měla být vyhozena do vzduchu pekelným strojem....Dále bylo plánováno provedení přepadů strážního personálu vojenských skladišť v Českých Budějovicích a zničení uskladněného materiálu. Získané zbraně měly být rozděleny. Konečně se počítalo s vyhozením důležitých železničních a dopravních mostů a měla dát signál k všeobecnému povstání v protektorátě.
Celkové povstání mělo být výlučně v rukou školených funkcionářů KSČ. Další šetření k prověrce těchto údajů, zejména pokud jde o původ pekelného stroje, jsou v běhu....
František Vondrášek byl gestapem zadržen 20.1.1943, mezi zatčenými odbojáři z Vlkova byl i Vondráškův otec a několik nejbližších příbuzných. Dle literatury měl F. Vondráček spáchat v českobudějovické věznici sebevraždu, jinde je uváděno, že byl ubit dozorcem. V roce 1943 likvidace vlkovské skupiny pokračovala zatýkáním v Ševětíně, v dubnu byl zatčen Vojtěch Polanský, kolář a odvlečen do koncentračního tábora, kde zemřel. Pak v prosinci Dominik Pavlík, krejčí, odvezen do Č. Budějovic, kde byl vězněn a vyslýchán až do května 1944, kdy byl propuštěn, ale i nadále sledován gestapem. Dodnes tuto odbojovou skupinu připomíná vlkovský pomníček padlých na návsi této krásné vsi.
(zdroj: http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/1939---1945/pomnik-odbojove-skupiny-ve-vlkove-u-sevetina.html )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3102-42579
Souřadnice: N49°6'46.6'' E14°31'19.22''
Pomník přidal: Erik Hieke
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Vojtěch Smrž

Autor: Erik Hieke, 27.09.2012
Umístění: Vlkov, fasáda rodného domu
Nápis:
VOJTĚCH SMRŽ
RUSKÝ LEGIONÁŘ
8. STŘEL. SLEZSKÉHO PLUKU.
PADL ZA SVOBODU VLASTI
U NIKOLSKA USSURIJSKÉHO
4. ČERVENCE 1918.
Poznámka:

Smrž Vojtěch, nar. 17.1.1882, Vlkov okr. České Budějovice. V RU armádě sloužil u 29. zeměbraneckého pěšího pluku jako vojín. Zajat 12.9.1914, Rava Ruská. Do čs legií v Rusku se přihlásil v Alexandrovsku, zařazen 20.8.1917 jako vojín k 8. střeleckému pluku. Padl 5.7.1918 v boji u Nikolska Usurijského.
(zdroj: VÚA)
Pamětní deska ve Vlkově u Ševětína je krásnou a důstojnou vzpomínkou na rodáka z našeho regionu. Vojtěch Smrž se narodil ve Vlkově 17.1.1882 a byl uzenářem. Během světové války narukoval k 29. zem. p. pl. a 12.9.1914 padl na východní frontě u Ravy Ruské do zajetí a odtud 20.8.1917 vstoupil do československých legií, kde mu bylo mu přiděleno osobní číslo 31215 a hodnost vojína. Padl 4. července 1918 u Nikolska Ussurijského, kde byl i pohřben. Pamětní deska mu byla věnována 14. května 1938. Tato akce měla i za účel podpořit bojového ducha národa, jelikož byla osazena v době předmnichovské. Za války byla sejmuta a pečlivě uschována a tím se nám dodnes zachovala.
Samotné osazení desky je popsáno v kronice obce Ševětín:
"Všechny korporace ze Ševětína oslavily dvacáté výročí republiky zasazením pamětní desky padlému ruskému legionáři Vojtěchu Smržovi na rodném domě ve Vlkově. Oslava ta konána dne 14. května 1938. Účast na ní bralo kromě legionářů a vojska asi 500(0?) civilních obyvatelů, kteří ze širokého okolí přišli a uctili památku v cizině pochovaného mrtvého krajana."
(zdroj: http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/pametni-desky/pametni-deska-vojtecha-smrze-ve-vlkove.html )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3102-42581
Souřadnice: N49°6'47.74'' E14°31'19.7'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Erik Hieke
Příprava dat: Ing. František Jedlička