Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 2. světové války

Umístění: Otov, na konci slepé cesty jižně vesnice
Poznámka:

foto převzato z http://www.drobnepamatky.cz
Konec války poznamenal otovskou historii tragickou událostí. Dne 5.5.1945 bylo ve zdejším mlýně esesáky umučeno šest mladých Čechů, kteří chtěli zabránit odvozu zásob potravin. Dodnes zůstala na místě mlýna zachována pamětní deska se jmény umučených. (zdroj kronika obce Otov)

Po osvobození Postřekova americkou armádou dne 2. května 1945, byla z postřekovských mužů zřízena pořádková služba. Ta pak prohledávala okolní německé vesnice a hledala zbraně. Tak 3.5. přivedli z obce Nový Kramolín anglické a francouzské válečné zajatce, kteří tam byli určeni na práce. 4.5. se pořádková služba vydala do Pařezova, kde bylo sebráno jen několik pušek u civilního obyvatelstva. Skupina se tehdy pustila dále k otovskému mlýnu. Na zpáteční cestě však na ně začala z lesa Červený vrch střílet německá armádní jednotka SS. Poněkud zpět zůstali dva příslušníci skupiny, pravděpodobně již ranění, a to: Josef Řezníček (22) a Jiří Kohout (19). Ti pak byli Němci zajati, uvězněni a mučeni ve škole v Otově. Následující den, 5. května ráno okolo 6. hodiny, pak byli v místní pískovně popraveni. Jakub Krutina (38), Václav Gibfried (32), Josef Beroušek (37) a Václav Pacík (31) chtěli osvobodit raněné kamarády, ale byli zabiti u otovského mlýna ještě 4.5. večer. Po této události následoval přepad americké jednotky ( dislokované v Postřekově) a ústup Němců. Všechny umučené chlapce pak postřekovští občané přivezli do Postřekova a uložili do kaple. U Jakuba Krutiny byl nalezen za košilí zakrvácený lístek, na nějž stačil před smrtí napsat: „ Šli jsme pro chlapce, zaskočili, zranili a dobili. Chlapce odvedli. S Bohem ženo, synu, otče a ostatní. Ať žije Osvobozené Československo a Sovětský svaz! Kuba“
Napsáno podle svědectví přímých účastníků – Jana Schweinera a Josefa Kohouta, bratra umučeného Jiřího
(e-deska.cz Postřekov)

Souřadnice: N49°27'13.37'' E12°57'18.03''
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Ing. František Jedlička, Arno Glaser