Sosnová

Pomník Obětem pochodu smrti

Autor: Arno Glaser, 02.11.2014
Umístění: Sosnová, asi 1 km v lese za obcí, mimo cestu, směr Peklo
Nápis:
PAMÁTCE TĚCH,
KTERÝM NEBYL DOPŘÁN
NÁVRAT Z KONCENTRAČNÍHO TÁBORA
SCHWARZHEIDE.
BRACHBAR RICHARD
FLEISCHER FRANTIŠEK
FRANKENBUSCH OTA
DR. GANZ PETR ANTONÍN
FRIEDMAN EDUARD
DR. HELLMAN HANUŠ
KOMINÍK LEON
DUŠÁK FRANTIŠEK
FELDMAN IZRAEL
LEDERER EMANUEL
LEDERER VIKTOR
NEUMAN ADOLF
NEUMAN HANUŠ PAVEL
ING. PLESS JAN
DR. ROSENBAUM KURT
STADLER KAREL
WIENER HANUŠ
Poznámka:

Pochod vyrazil 19. 4. 1945 ze Schwarzheide, ve Varnsdorfu byla oddělena židovská skupina, která byla 5. 5. 1945 v otevřených vagonech převezena do České Lípy. 17 zavražděných nebo zemřelých během pobytu v Č. Lípě bylo odvezeno do lesa za Sosnovou a tam zahrabáno. Po válce byla těla exhumována a pohřbena na Židovském hřbitově v České Lípě. Brauchbar Richard: *1. 1. 1902 z Prahy, 85249. Fleischer František: *1899, 85353. Frankenbusch Ota: *4. 3. 1924 z Peruce (Louny), 85368. Ganz Petr Anton: *17. 7. 1918 z Prahy, 85419. Friedmann Eduard: *1. 7. 1902, 85380. Hellmann Hanuš:*23. 6. 1905, 85489. Kominík Leon: *27. 1. 1917, 85638. Dušák František: *4. 1. 1921, 85282. Feldmann Israel: *30. 10. 1910, 85328. Lederer Emanuel: *10. 8. 1908, 85696. Lederer Viktor: *9. 3. 1906, 85707. Neumann Adolf: *9. 2. 1918, 85805. Neumann Hanuš Pavel: *4. 11. 1923, 85809. Pless Jan: *25. 12. 1915, 85841. Rosenbaum Kurt: *19. 9. 1906, 85918. Stadler Karl: *27. 8. 1923. Wiener Hans:*20. 10. 1923, 86135. Některá jména na pomníku jsou počeštěna. (OÚ Sosnová, nigel.de/heaftlingsliste, db.yadwashem.org.)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5101-08280
Pomník přidal: Arno Glaser

Pomník Giuseppe Pizzo

Autor: Arno Glaser, 02.11.2014
Umístění: Sosnová, v lese za obcí, směr Peklo, křižovatka U Křížku.
Nápis:
NA PAMÁTKU
IN MEMORIA
DI
GIUSEPPE PIZZO
† 3. 5. 1945
Poznámka:

Zastřelen příslušníkem SS. V roce 1994 byl tento italský voják exhumován a ostatky byly převezeny do Itálie.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5101-08279
Pomník přidal: Arno Glaser

Pamětní deska Ladislav Lis

Autor: Vladimír Štrupl, 10.08.2013
Umístění: Sosnová, pamětní deska se nachází poblíž jeho chalupy v údolí NPP Peklo.

Nápis:
OD 60. LET 20. STOLETÍ ŽIL V PEKELSKÉM ÚDOLÍ
LADISLAV LIS
NEÚNAVNÝ BOJOVNÍK ZA SVOBODU
A LIDSKÁ PRÁVA, PŘÍTEL ZVÍŘAT

MLAKA U PÍSKU
* 24. DUBNA 1926
PEKELSKÉ ÚDOLÍ
+ ZE 17. NA 18. BŘEZNA 2000

NA PAMÁTKU VĚNOVALI PŘÁTELÉ L.P. MMI
WWW.KOZY.CZ
Poznámka:

JUDr. Ladislav Lis (24. dubna 1926 Mlaka – 18. března 2000 Sosnová) byl český a československý politik, v 50. letech předseda ČSM, v roce 1968 funkcionář KSČ v Praze, za normalizace disident, signatář a v roce 1982 také mluvčí Charty 77, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí.
Narodil se ve vsi Mlaka, která je dnes částí obce Kluky v okrese Písek. V letech 1941-1948 pracoval jako strojní zámečník v Praze. Zde v roce 1943 vstoupil do Komunistické strany Československa v ilegalitě a účastnil se odboje.
Po válce se začal politicky angažovat. V roce 1948 působil ve vedení organizace ROH v podniku ČKD Praha. Byl aktivní také v prokomunistickém mládežnickém hnutí. Po únorovém převratu roku 1948 se stal tajemníkem Městského výboru Československého svazu mládeže v Praze. V roce 1952 byl dokonce jmenován předsedou ČSM poté, co z této funkce byl sesazen Zdeněk Hejzlar. Celostátní konference KSČ ho 18. prosince 1952 navíc zvolila kandidátem Ústředního výboru KSČ. Z funkce v ČSM byl uvolněn poté, co v roce 1953 protestoval proti měnové reformě.
Od roku 1953 studoval na Vysoké stranické škole při ÚV KSČ, kterou dokončil roku 1957. V letech 1957-1960 působil jako pracovník aparátu Ústředního výboru KSČ. Roku 1960 byl ovšem ze strany vyloučen a živil se do roku 1966 jako dělník, úředník či bagrista. V letech 1967–1972 vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1968 byl rehabilitován a v období červen - září 1968 zastával post tajemníka Městského výboru KSČ v Praze. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl již v září 1968 z této funkce odvolán a roku 1969 podruhé vyloučen z KSČ. V letech 1968-1969 byl pracovníkem Sociologického politologického ústavu Univerzity Karlovy.
V letech 1969 – 1979 pracoval jako dřevorubec, roku 1977 podepsal Chartu 77, roku 1982 byl mluvčím a byl celkem čtyřikrát vězněn, v letech 1984 – 1987 byl pod policejním dohledem. Byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), místopředsedou Českého helsinského výboru, Hnutí za občanskou svobodu (HOS) a od roku 1985 Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH). V 80. letech spoluzakládal samizdatové Lidové noviny.
Profesně je k roku 1989 uváděn jako právník - invalidní důchodce, bytem Praha. V prosinci 1989 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 7 – Praha 8, hlavní město Praha) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Mandát obhájil za OF ve volbách roku 1990. V roce 1991 po rozkladu Občanského fóra přešel do klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Jako předseda branně-bezpečnostního výboru se podílel na jednáních o odchodu sovětských vojsk.
V roce 1993 přestoupil z Občanského hnutí do ČSSD, v roce 1996 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod Česká Lípa. Žil v Pekle u Sosnové u České Lípy, kde se věnoval chovu koz a kde také zemřel.
(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Lis )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi