Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem Napoleonských válek

Autor: Ing. Petr Tichý, 08.11.2008

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Ing. Petr Tichý, 08.11.2008

detaily boků pomníku chybí

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ing. Petr Tichý, 08.11.2008

Na památníčku rudoarmějců ve Tvarožné jsou také 3 Rumuni, kteří i když původně Rumunská vojska na počátku války přijela na Moravu s okupačními Německými vojsky, tak tito se patrně v závěru války připojili na Východní frontě k Rudoarmějcům při osvobozovacích bojích. Padlí RA byli v r.1945 ve Tvarožné exhumováni a převezeni na Centrální pohřebiště RA v Brně na ul. Vídeňské.

Pomník Jean Maria Melon Roger Valhubert

Autor: Ing. Petr Tichý, 08.11.2008

Pomník Bedřich Soffer

Autor: Petr Vacek, 10.08.2009

Soffer Bedřich, narozen 8.7.1898, Brno. V ČS legiích sloužil jako poručík, do vlasti se vrátil 20.2.1919. Další údaje v databázi VÚA Praha chybí.
Ruský legionář a býv. nadporučík 2. automobilního praporu čs. armády, známý motoristický sportovec a firemní jezdec brněnské Zbrojovky B. Soffer v těchto místech zahynul při zkušební jízdě během přípravy na závod „Ecce homo“ ve Štemberku. (zdroj autor snímku)

Pamětní deska vojákům Rudé armády

Autor: Ing. Petr Tichý, 08.11.2008

Pamětní deska Stanislav Veselý

Autor: Ing. Petr Tichý, 08.11.2008

Pamětní desky - Bitva tří císařů

Autor: Ing. Petr Tichý, 08.11.2008

Místo si vybral Napoleon pro umístnění svého dělostřelectva. Na vrcholku kopce stojí kaple Panny Marie Sněžné, na jejích vnějších stěnách jsou desky věnované tehdejším protivníkům, dále je zde umístněna kopie francouzského děla. V okolí je upravená naučná stezka věnovaná Bitvě tří císařů.
Na vrcholu kopce Santon je umístněna keš GCW4FW http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=47987415-ce85-45eb-891d-20597829faad

Pamětní deska Emil Kaláb

Autor: Jan Kincl, 26.11.2013

Kalab Emil, nar. 8.12.1889, Tvarožná. V RU armádě sloužil u 20. pěšího pluku/8. pěšího pluku. Zajat 28.12.1914, Korčín. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 25.3.1916, Sudogda Vladimírská gubernie. Zařazen postupně: 16.6.1916, Čs. družina, vojín; 23.6.1917 jako poručík 8. střeleckého pluku; 1.6.1918 jako poručík Comm. of Expedition Forces ve Velké Británii. Do vlasti se vrátil 1.12.1919. (zdroj databáze VÚA Praha)
Pamětní deska připomínající tvaroženského rodáka pplk. Emila Kalába, legionáře, spisovatele a jednoho z prvních českých historiků, zabývajících se bitvou u Slavkova, autora knihy Bitva tří císařů. Pamětní deska z černého leštěného mramoru s porcelánovým medailonem s fotografií je umístěná ve vstupní bráně na tvaroženský hřbitov. Byla odhalena 3. prosince 1994 k výročí bitvy u Slavkova. Medailon na pamětní desce byl původně součástí náhrobku pplk. Kalába na tvaroženském hřbitově. (zdroj http://www.tvarozna.cz/index.php?&desktop_back=clanky&action_back=&id_back=65&desktop=clanky&action=view&id=279 )
Emil Kaláb, historik bitvy u Slavkova; narodil se v domě č. 129 ve Tvarožné 10. prosince 1889 jako syn čtvrtláníka. Po dětství venkovského chlapce studoval na I. českém gymnaziu v Brně. Po maturitě absolvoval dva abiturientské kurzy při české obchodné akademii v Prostějově a německé v Brně. Když začala I. světová válka, pracoval jako bankovní úředník vídeňské filiálky České průmyslové banky. Byl mobilizován 27. července 1914 a před odchodem na frontu dne 6. října 1914 byl povýšen do hodnosti praporčíka. Na frontě se dostal 28. prosince 1914 do ruského zajetí a byl zbaven hodnosti. Téměř jeden a půl roku zajetí prožil v Sugadě ve Vladimirské gubernii. 7. března 1916 se přihlásil do československého zahraničního vojska na Rusi. Do legií byl přijat 11. června 1916 a přísahu složil v červnu 1917. Znovu začal jako prostý vojín. Brzy ale obdržel hodnost poručíka a stal se náborovým emisarem, kurýrem mezi francouzskou a československou misí. Působil v Moskvě a Murmansku. V Rusku ho zastihla zpráva o změnách a vzniku republiky. V té době byl za zásluhy na archangelské frontě vyznamenán řádem sv. Anny III. stupně s meči a Československým válečným křížem. Oficiální vysvětlení vyznamenání říká, že se svým malým oddílem plnil úkoly se svědomitostí, inteligencí a vojenským duchem. Byl příkladem pro celou jednotku. Byl jmenován kapitánem. Po návratu do vlasti pracoval na Ministerstvu národní obrany. 1. ledna 1919 byl povýšen na majora. Do rodné obce se vrátil v červenci 1919. V letech 1920-1921 byl šéfem vojenského odboru reparační komise Československé republiky ve Vídni. Po skončení práce ve Vídni byl přidělen jako velitel k pěším plukům. Do hodnosti podplukovníka byl povýšen 28. června 1923. Jeho zdravotní stav se zhoršil. Propukla u něj tuberkulóza, získaná na frontě. Tehdy nebyla vyléčitelná. 19. ledna 1927 byl ze zdravotních důvodů propuštěn z činné služby, ale i přes zdravotní problémy studoval a psal. Jako člen Kola moravských spisovatelů psal fejetony do Lidových novin. Zážitky z pobytu na Sibiři popsal v knize V kraji tunder. Jeho zájem o rodný kraj, znalost vojenské problematiky a studium odborné domácí i zahraniční literatury vyvrcholily v jeho nejvýznamnějším díle Bitva tří císařů. Tato stroze napsaná kniha, doplněná vlastními mapami byla a dodnes je zdrojem informací pro ty, kteří se o historii bitvy u Slavkova zajímají. Čerpal z ní i Dušan Uhlíř pro svoji známou knihu Slunce nad Slavkovem. Podplukovník Emil Kaláb zemřel 8. března 1932 ve svých 43 letech. Vděční rodáci mu po dlouhých šedesátidvou letech odhalili pamětní desku na vnitřní stěně nové vstupní brány na tvaroženský hřbitov. Stalo se tak při výročí bitvy u Slavkova v roce 1994 a u odhalení asistovali vojáci v historických uniformách z období koaličních válek. (zdroj Tvaroženský zpravodaj 11-12/1994)

Hrob Obětí Napoleonských válek

Autor: Ing. Petr Tichý, 08.11.2008