Rychtářov
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
PAMÁTCE PADLÝCH
ZA SVOBODU VLASTI
VE SVĚTOVÉ VÁLCE
1914 - 1918
JEN JMÉNA NAŠE
ZDE ČTEŠ,
POPEL NÁŠ
V CIZINĚ TLÍ.
BEDNÁŘ FRANT. 1888-1914, BRUNCLÍK JAN 1889-1918, BRUNCLÍK JAN 1887-1916, BRUNCLÍK JOSEF 1879-1918, ČTVRTNÍČEK FRANT. 1882-1916, JELÍNEK BOHUMÍR 1886-1919, KŘOUMAL VALENTIN 1880-1915, KUCHTÍČEK BLAŽEJ 1898-1920, KUCHTÍČEK FRANT. 1868-1918, KUCHTÍČEK JAN 1882-1916, KUCHTÍČEK JOSEF 1873-1919, KUCHTÍČEK MATĚJ 1895-1916, LIŠKA KAREL 1887-1915, LIŠKA ALOIS 1896-1916, NAVRÁTIL JAN 1887-1915, PŘIKRYL RUDOLF 1891-1914, ROŽNOVSKÝ JAN 1899-1917
PLHAL ALOIS 1887-1915, PLISKA FRANT. 1884-1918, PLISKA JOSEF 1878-1914, SEDLÁK JAN 1899-1918, SEDLÁČEK ANT. 1885-1916, SEDLÁČEK ANT. 1884-1916, SEDLÁČEK JAN 1888-1914, SOCHOR JAN 1879-1915, SOCHOR KAREL 1878-1918, SOCHOR ROBERT 1874-1918, ŠÍREK LEOPOLD 1895-1920, ŠÍREK TOMÁŠ 1885-1916, ŠPIČÁK ŠTĚPÁN 1897-1917, VÉVODA LEOPOLD 1889-1918, VÉVODA VALENTIN 1894-1916, VYKYDAL FRANT. 1884-1914, ŠEVČÍK AMBROŽ 1887-1915
KDE DOMOV MŮJ!
PAMÁTCE NA ŠŤASTNÝ NÁVRAT
DO SVÉ RODNÉ OBCE
1941 – 1945
ŠT. ROTM.
ANTONÍN BEDNÁŘ
NAR. 15.11.1913, ZAHYNUL 1.1.1945
V TAINU VE SKOTSKU PŘI LETEC.
NEŠTĚSTÍ.
pomník padlých v obou světových válkách, vybudovaný v roce 1922, byl po osvobození upraven a znovu odhalen 15.8.1947. Autorem pomníku je místní kamenosochař Marcel Šatný.
V roce 2007 byl pomník nákladem 42 800,- Kč opraven. (zdroj databáze CEVH MO ČR)
Bednář Antonín, štábní rotmistr, osobní číslo Z; Z-10.500.478, nar. 20.11.1913, Rychtářov, příslušník RAF, 311. peruť. Odveden 27.7.1939, PL; Krakov a SV, četař čs. Zahynul 1.1.1945 při havárii po startu k operačnímu letu, Liberator FL949 (PP-Y), Británie, ostrov Hoy, zátoka Rackwick, Orkneje. Pohřben Tain, St. Duthus, hrob č. 48. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6219-17674
Souřadnice: N49°19'43.06'' E16°55'4.07''
Pomník přidal: Josef Přerovský
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník odsunutých občanů
PAMÁTCE
VYSTĚHOVANÝCH OBČANŮ
1940 - 1945
V průběhu druhé světové války mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice. Mělo se stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Za tímto účelem bylo vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny; celá akce započala 6. ledna 1941 obesláním obcí první etapy.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ehled_st%C4%9Bhov%C3%A1n%C3%AD_33_obc%C3%AD_Drahansk%C3%A9_vrchoviny_(1940%E2%80%931945) )
Souřadnice: N49°19'41.39'' E16°54'55.98''
Pomník přidal: Milan Lastovka
