Horní Věstonice

Pomník vojákům Rudé armády

Autor: I. Pochobradská, J. Šváb, 20.09.2006
Umístění: Horní Věstonice, v parčíku 150m vlevo po vjezdu do obce ze směru od Dolních Věstonic
Nápis:
ČEST PAMÁTCE
PADLÝM
OSVOBODITELŮM
Poznámka:

Dle informací pana Zdeňka Surýnka byl původní pomník věnován Obětem 1. světové války, který byl překryt novou deskou a aktuálním textem.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6211-17465
Souřadnice: N48°52'33.5'' E16°37'33.81''
Pomník přidal: I. Pochobradská, J. Šváb

Pomník rodina Ludwiczkova

Autor: Vladimír Štrupl, 24.04.2010
Umístění: Horní Věstonice, Stezka pod vrchem Děvín na Pálavě
Nápis:
RODINA LUDWICZKOVA
DUBEN 1945
VĚNUJÍ LESY ČR
Poznámka:

Nápis na informační tabuli:
Ludwiczkův pomníček
V roce 1882 dal kniže Hugo Dietrichstein postavit stylovou dřevěnou hájenku na Pálavě a nazval ji „Neu Ischl“. V přízemí byl byt hajného a v patře byl letní byt knížecí rodiny. Nakonec byl ale v hájence zřízen lovecký salonek s možností ubytování pro loveckého hosta knížete. Zároveň v té době začíná na Pálavě zakládat loveckou oboru. V roce 1912 knížeti sám císař František Josef I., posílá darem párek muflonů (divokých ovcí). Obora se stává známou a navštěvují ji osobnosti z celé Evropy. Těmto hostům se věnuje knížecí hajný Franz Ludwiczek, bydlící v hájence. Pocházel z Mušova, kde jeho otec byl rovněž hajným.
Po Mnichovu a záboru pohraničí Jižní Moravy v říjnu 1938 spadá tato honitba jako reprezentační přímo pod Reichsjagdamt v Berlíně a přijíždí si sem zalovit „každý, kdo ve III. Říši něco znamená“. V knize hostů se zachovaly podpisy např. hraběte Ciano, von Ribbentropa, generála – polního maršála von Richthofena a dalších. Také těmto hostům se jako hajný věnuje Franz Ludwiczek.
Na konci války se blížila Rudá armáda a on dostával strach, že za své, byť služební styky s těmito lidmi bude určitě zlikvidován. Marně mu to vesničané, kteří ho léta znali jako slušného člověka, rozmlouvali. Nakonec už měl strach bydlet i v hájence, a tak asi 50 m dole pod pomníčkem v lese vykopal zemljanku a tam s rodinou žil. Po příchodu Rudé armády nervově zkolaboval, zapálil hájenku a došel k zemljance. Na místě zastřelil svého devítiletého syna Waltra, svou třicetidvouletou manželku Marii, psa a nakonec sebe. Bylo mu 39 let. Lidé je našli až koncem dubna. Ještě dlouho po válce nalézal na místě tragedie pan lesní Krůza květiny, které tam pokládali odsunutí vesničané při svých návštěvách.
Tuto historii shromáždili zaměstnanci lesního závodu postupně dohromady a často o ní diskutovali. Až v roce 1995 pan ředitel Lesního závodu Židlochovice dostal nápad postavit hajnému Ludwiczkovi na Pálavě pomníček, protože to byl kolega. Myšlenka se setkala s nadšeným ohlasem. Pomníček tak připomíná Čechům i Němcům, že surová válka převálcuje lidské osudy a neptá se, jakou má kdo na ní vinu.
Podle materiálu pana Karla Janíka z Klentnice, zpracovala Správa chráněné krajinné oblasti Pálava


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl