Konice

Pomník Obětem válek

Autor: Ivo Rozehnal, 19.10.2010
Umístění: Konice, Hřbitovní, před hlavním křížem v centru hřbitova
Nápis:
POSTŮJTE A VZPOMEŇTE
POPRAVENÝCH, UMUČENÝCH
A NEZVĚSTNÝCH BRATŘÍ
A SESTER, KTERÝM NEBYLO
DOPŘÁNO ODPOČÍVATI V
RODNÉ ZEMI, KDE POLOŽILI
SVÉ ŽIVOTY ZA VLAST

ODBOČKA S.O.P.V. KONICE 1945
Poznámka:

Podle CEVH MO jsou na hřbitově pohřbeni:
+ 20.4.1945 - 5 německých přišlušníků německé armády a četnictva zastřelených partyzány, pochovaných na hřbitově ve společném hrobě (šachta)
+ 20.4.1945 - 2 příslušníci maďarské armády zastřelených partyzány, pochovaných na hřbitově ve společném hrobě (šachta)
+ 9.5.1945 - neznámý, zastřelen, I. řada, 2 pole, hrob č. 16
+ 18.5.1945 - Lothar Günther Kröpp (vojín, německá armáda), * 21.6.1924 Potsdamn, příčina smrti - podlehl zranění (rozrušení mozku), ohledací list č.16, pochován hrobařem, svazek 12, ročník 1945, strana 23, poř.č. 18
+ 3.7.1945 Heinrich Starker (německá armáda, válečný zajatec), *30.10.1900, Oujezd u Uničova, příčina smrti - podlehl zranění (roztržení plic a srdce), pochován hrobařem ohledací list. č. 24, svazek 12,ročník 1945, str. 23, poř. č. 21
(zdroj: CEVH MO)

Informace k padlým z 20.4.1945):
20.dubna 1945 došlo u Čunína k přepadení vlaku (jedoucího od Prostějova) partyzánským oddílem Juraj. Partyzáni obdrželi informaci, že ve vlaku bude skupina německých vojáků, kteří budou střežit přepravované zbraně. Partyzáni zbraně potřebovali, a proto bylo rozhodnuto o tom, že vlak bude zastaven a zbraně se pokusí získat. Jako místo přepadení vlaku byl vybrán úsek u Hrázného mlýna u Čunína. Partyzáni koleje zatarasili telegrafními sloupy a čekali. Asi v 15:30 byl přijíždějící vlak varovnými výstřely zastaven. Civilní cestující byli vyzváni, aby z vlaku vystoupili. Už během vystupování se strhla přestřelka mezi partyzány a německou jednotkou ve vlaku. Podle poválečných údajů přišlo při přepadu o život 12 příslušníků SS a německého četnictva. Ztráty byly i na druhé straně, padl partyzán Josef Augustin z Hluchova. Nejtragičtější ale byla smrt tří civilistů, kteří cestovali ve vlaku. Jednalo se o Josefa Švécara ze Stražiska, Ladislava Koutníka a Miroslava Snášela z Konice.
(zdroj: Jaroslav Nedbal, Zpravodaj Konice, http://www.konice.cz/assets/File.ashx?id_org=6909&id_dokumenty=2989 )

Informace ke zranění Heinricha Starkera:
Munice a zbraně z Konicka byly soustřeďovány mezi Konicí a Ochozem u Konice.
Staniční služební kniha stanice NBS Konice ze dne 3. července 1945:
"Poručík pyrotechnik Bedřich Kratochvíl, nar. 1901 v Litovli, tam příslušný a bytem Kostelní nám. 222, byl dne 3.7.1945 asi v 14.30 hod. roztrhán na kusy našlapovací talířovou minou, která mu pravděpodobně v rukou vybuchla. Německý vojenský zajatec Starker Bedřich z Hradečné usmrcen a cukrář Eduard Drešr z Konice těžce zraněn na končetinách a vyraženo mu levé oko. Přímého svědka, který by neštěstí objasnil, není, Drešr rovněž k případu nemohl nic udati. O případu hlášeno NBS pro Moravu-venkov v Brně, okres. NV v Litovli a MNV v Konici."
(zdroj: Jaroslav Nedbal)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7103-21694
Pomník přidal: Ivo Rozehnal
Doplnění informací: Jaroslav Nedbal

Hrob Inocenc Dostál

Autor: Jaroslav Nedbal, 22.09.2018
Umístění: Konice, Hřbitovní, hřbitov Konice, hrob č. 0650
Nápis:
Bez označení
Poznámka:

Dozorce finanční stráže Inocenc Dostál, rodák z Michnova (tehdy součást obce Ochoz, dnes Březsko) byl 22. září 1938 zavražděn henleinovskými ordnery v Liptani. On i jeho pět kolegů bylo pohřbeno na hřbitově v Hlubčicích (tehdy Německo, dnes Polsko). V červenci 1939 byly jeho ostatky vyzvednuty a 6. července 1939 uloženy do rodinného hrobu na hřbitově v Konici.
(zdroj: Matrika zemřelých farnosti Konice 1897 - 1941, str. 285.)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°35'31'' E16°53'16.1''
Pomník přidal: Jaroslav Nedbal

Hrob Eduard a kenotaf Antonín Augustin

Autor: Petr Kudláček, 28.09.2015
Umístění: Konice, Hřbitovní, hřbitov
Nápis:
ZDE ODPOČÍVÁ NÁŠ DRAHÝ EDA,
PORUČÍK PĚŠÍHO PLUKU 10 J.S.K.
ZAHYNUL JAKO LETEC POZOROVATEL PŘI VÝ-
KONU SLUŽBY DNE 5. XII. 1935 U LIPNÍKA,
VE VĚKU 26 ROKŮ

JAK PŘEJE KAŽDÝ TOMU KLIDU, KDO ŽIVOTEM JIŽ UNAVEN,
JAK BOLNO KLÁSTI V CHLADNOU HLÍNU TEBE, AČ´S TEPRV ŽÍTI CHTĚL.

ODPOČÍVEJ V POKOJI S MILÝM TONÍKEM,
STŘELCEM PĚŠÍHO PLUKU 10 J.S.K., KTERÝ PADL
V BOJI ZA OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKÉHO NÁRODA
NA SIBIŘI DNE 21. ČERVNA 1918, VE VĚKU 26 ROKŮ

BUDIŽ MU CIZÍ ZEMĚ LEHKÁ!
Poznámka:

Pozorovatel por. Eduard Augustin od 10. pěšího pluku v Brně (pluk Jana Sladkého Koziny), přidělený k leteckému pluku 2, a pilot svob. Emil Mudra od leteckého pluku 2 zahynuli při letecké nehodě. Zpráva o smrti por. Augustina při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936, str. 15.

V novinách Pozor vyšel dne 6.12.1935 o nehodě tento článek:
Dva mrtví po nárazu letadla na strom
Havárie olomouckého vojenského letadla na Lipnicku. - Pilot zabloudil při fotoletu v mlze. - Vyvýšené lesnaté pohoří osudnou překážkou letadla.
Na olomouckém vojenském letišti startoval včera ve čtvrtek dopoledne letoun Š-128.15 od 14. letky leteckého pluku č.2. Posádku tvořil pilot svobodník E. Mudra od 2. leteckého pluku z Olomouce a pozorovatel poručík pěchoty Eduard Augustin od 10. pěšího pluku z Brna. Úkolem letců bylo pořídit fotografické snímky okolí Drahotuš. V poledních hodinách objevilo se letadlo nad Lipníkem n. Bečvou a směřovalo dále na Drahotušsko.
Let byl značně ztížen mlhou, která se rozprostřela nad Lipnickem, Drahotušskem i Hranickem. Pilot ztratil v mlze orientaci a místo na Drahotuše řídil letadlo směrem severovýchodním od Lipníku. Dostal se nad obec Podhoří, v jejímž těsném okolí leží vysoký strmý kopec, hustě zalesněný. Letadlo sneslo se příliš blízko k zemi, neboť pilot patrně nerozpoznal, že se dostal nad lesnatý kopec. Před 13. hodinou bylo slyšet v obci temné zadunění, oznamující tragický konec letu za fotosnímky, konec letců i letadla.
Pilot dostal se se strojem těsně nad kopec a podvozkem narazil na strom, čímž letadlo ztratilo rovnováhu a zřítilo se střemhlav k zemi, kde se úplně roztříštilo, neboť pád byl velmi prudký. Letci zaplatili let životem, zůstali oba v troskách letadla mrtví.
Na místo havárie byla ihned vyslána komise 2. leteckého pluku z Olomouce, aby zjistila podrobně příčiny zkázonosné havárie.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček

Pamětní deska Ferdinand Kružík

Autor: Jaroslav Nedbal, 29.09.2017
Umístění: Konice, Jiráskova 691, nepřístupná - uvnitř budovy v místnosti bývalé čekárny
Nápis:
V DOBĚ POROBY NÁRODA R.1939-1945 BYL UMUČEN
V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE ŽELEZNIČNÍ ZAMĚSTNANEC
FERDINAND KRUŽÍK
ČEST JEHO PAMÁTCE.
Poznámka:

Ferdinand Kružík byl přednosta stanice a starosta Sokola v Konici. Byl zatčen v říjnu 1941 za svoji činnost v sokolském podzemí. Byl vězněn v Olomouc, Brně a Osvětimi, kde 7. února 1942 zemřel. Byl in memoriam vyznamenaný čs. válečným křížem.
Deska byla 4. května 1946 odhalena na budově starého nádraží, odkud byla přenesena do nově vybudovaného nádraží v roce 1991.
(zdroj: Pamětní kniha městečka Konice 1922 - 1963, SOkA Prostějov, fond MěstNV Konice)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°35'29.91'' E16°53'2.11'' (budova nádraží)
Pomník přidal: Jaroslav Nedbal

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Jiří Porteš, 14.08.2013
Umístění: Konice, Na Příhonech, na budově základní umělecké školy (dříve mateřské školky)
Nápis:
TATO JUBILEJNÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA BYLA
POSTAVENA V DESÁTÉM ROCE NAŠÍ
SAMOSTATNOSTI PAMÁTCE PADLÝCH OBČANŮ
KONICKÝCH VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914 - 1918

ANTL EMIL, ANTL KAREL, AUGUSTIN ANT. leg., BURIAN LEOPOLD, DOSTÁL EDUARD, DOSTÁL VINCENC, DREŠR JAN, DREŠR JOSEF, EŠNER KAREL, FREML ALOIS, FREML FRANT., FUNK EDUARD, GREPL JAN, GREPL RUDOLF, GREPL VÁCLAV, GRULICH JAN, GRULICH LEOPOLD, HÁJEK ANTONÍN, HAJNYŠ ANTONÍN, HIRT JOSEF, HIRT VILÉM, TRBUŠEK R. leg.
KOMÁREK JOS., KORKEŠ JOSEF, KOTIŠ JAN, KOUKAL FLORIAN, KRAMPOL JAN st:, KRAMPOL JAN ml., KREJČÍ ALOIS, KUBA FRANTIŠEK, KVAPIL OLDŘICH, KÝR KAREL leg., NAVRÁTIL KAREL, NOVÁK LEOPOLD, NOVOTNÁÝ KAREL, OHLÍDAL ALBÍN, ONDRÁŠEK JAN, OPLETAL RUSOLF, OPLETAL VILIB., PAJCHL ANTONÍN, POLES FRANT., PROCHÁZKA K., SUŠIL JAN, HETL JAN, SWATOŇ OTO,
SEDLÁČEK JAN, SEDLER JOSEF, SMRČEK LAD. leg., SNÁŠEL FRANT., SNÁŠEL JOS. leg., SNÁŠEL VAVŘÍN, SVOBODA FRANT, ŠELCL ALOIS, TRBUŠEK BOHUM., ULMAN JOSEF, ULMAN RICHARD, VESELÝ JOSEF, VLACH ŠIMON, VODÁK ANTONÍN, VODÁK FRANT., VRBA FERDINAND, VŠETIČKA KAR., VYMLÁTIL KAR., VAJÍDAL FEL., VYSLOUŽIL ONDŘ., ZDAŘIL TOMÁŠ, RYP VILÉM, OHLÍDAL FRANT.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7103-21746
Pomník přidal: Jiří Porteš

Pamětní deska Bohuslav Mrákava

Autor: Jaroslav Nedbal, 24.05.2017
Umístění: Konice, Tyršova 609, odpočívadlo schodiště pavilonu C mezi přízemím a 1. patrem
Nápis:
BOHUSLAV MRÁKAVA
ŘED. MĚŠŤ. ŠKOLY V KONICI
POPRAVEN FAŠISTY 24.1.1945
V BRESLAU
Poznámka:

Bohuslav Mrákava se narodil 1. listopadu 1886 v Malenách, později se vydal na učitelskou dráhu, maturoval na učitelském ústavu v Kroměříži v roce 1907 a nastoupil jako zastupující učitel v Hrochově, v roce 1909 pak složil zkoušku způsobilosti pro učitelské povolání. Následně působil rok v Blážově, necelých pět roků v Budětsku, rok v Ladíně a od 15. dubna 1916 do konce školního roku 1918/1919 jako „zatímní správce školní“ na dvoutřídní škole v Čuníně. Od roku 1919 pak působil v Konici, v letech 1936 – 1942 jako ředitel měšťanské školy.
Byl velmi aktivní ve veřejném životě, například když byl v Konici 30. října 1918 ustanoven okresní národní výbor, stal se jeho členem. Dále byl ve 30. letech konickým radním, v květnu 1937 byl zakládajícím členem a prvním předsedou Obce přátel legionářů v Konici, pracoval jako místostarosta Sokola v Konici, dále v okresním osvětovém sboru, okresní učitelské jednotě i v jiných spolcích. Mimoto se věnoval botanice a přírodopisu, což byl jeho obor i ve škole, kde ale také vyučoval tělesnou výchovu, chlapecké ruční práce, v některých školních letech i matematiku nebo zpěv ad.
Jako vlastenec a aktivní pracovník se stával Němcům stále nepohodlnějším, proto byl v březnu 1942 přeložen jako odborný učitel na školu v Mohelně u Třebíče a následně penzionován. Nejpozději po návratu do Konice se zapojil do organizování vznikajících národních výborů v litovelském okrese.
Tato činnost byla však odhalena a 4. srpna 1944 byl Bohuslav Mrákava v Konici zatčen. Následně prošel věznicemi v Olomouci, Brně a Vratislavi, kde byl 17. ledna 1945 odsouzen za velezradu k trestu smrti. Popraven byl 24. ledna 1945 ve skupině 40 posledních popravených ve věznici ve Vratislavi.
(zdroje: Pamětní kniha městečka Konice, Školní kronika Měšťanské školy v Konici 1899 - 1976)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°35'37.43'' E16°53'13.46'' (budova školy)
Pomník přidal: Jaroslav Nedbal

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ivo Rozehnal, 19.10.2010
Umístění: Konice, Vrchlického, před místní sokolovnou, při silnici na Hvozd
Nápis:
1945
NAŠE SVOBODA VZEŠLA Z UTRPENÍ A KRVE.
BYLA VYKOUPENA ŽIVOTY NESČETNÝCH HRDINŮ.
PŘEDEVŠÍM CHRABRÉ RUDÉ ARMÁDY.
PROTO SI JI CHRAŇME OBČANÉ !
OBĚTEM VÁLKY 1939-1945

PADLI NA ZÁPADNÍ FRONTĚ
MJR. RUDOLF LANŽ *1915 +1943
PPLK. KAREL RYCHNOVSKÝ *1918 +1942

ZAHYNULI, BYLI MUČENI A POPRAVENI
JUDr. VLADIMÍR DOSOUDIL *1905 +1942
METODĚJ FOJTEK *1905 +1942
JAN HÁSELMANN *1901 +1945
JOSEF JEDLIČKA *1910 +1944
JOSEF KNOLL *1919 +1942
VLADIMÍR KOUTNÍK *1926 +1945
VLADISLAV KREJČÍ *1913 +1945
FERDINAND KRUŽÍK *1887 +1942
BOHUSLAV MRÁKAVA *1886 +1945
MIROSLAV NYKL *1918 +1943
MIROSLAV SNÁŠEL *1926 +1945
HEŘMAN BOCK-LÖW *1859 +1942
JANA BOCK-LÖWOVA *1875 +1942
RŮŽENA BOCK-LÖWOVA *1911 11945
VÍTĚZSLAV BOCK-LÖW *1903 +1943
EMIL.FREUNDOVÁ *1906 +1942
FILIP FREUND *1863 +1943
HEŘMAN FREUND *1896 +1942
JOHANA FREUNDOVA *1869 +1943
JOSEF FREUND *1904 +1944
JAROSLAV ŠERMANOV *1895 +1944
JOSEF ZEMÁNEK *1896 +1942
JUDr. LEOPOLD ŠVÁBENSKÝ *1889 +NEZJ.

K 50.VÝROČÍ OSVOBOZENÍ OBČANÉ KONICE 1995

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7103-21743
Pomník přidal: Ivo Rozehnal