Jáchymov

Hrob Wenzel Zimmermann

Autor: Arno Glaser, 25.12.2017
Umístění: Jáchymov, Bělohorská, hřbitov
Nápis:
WENZEL ZIMMERMANN
*22.11.1896 - +28.7.1966
Poznámka:

Veterán 2. světové války
Zimmermann Wenzel: *22.11.1896 St. Joachimsthal (Jáchymov). Národnost: německá. Odvod: 18.11.1941 Velká Británie. Osobní číslo: Z, T-594. Hodnost: desátník.
(zdroj: VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Arno Glaser

Kenotaf Karl Pschorn

Autor: Arno Glaser, 25.12.2017
Umístění: Jáchymov, Bělohorská, hřbitov
Nápis:
Zum ehrenden Andenken an
meinen lieben Neffen u. Bruder.
Karl Pschorn
Leutnant im Jnf. Reg. Nr.79.
geb. am 18.1.1897
als Opfer des Krieges gestorben am
17.9.1917. in Laibach.
Jm Himmel wohnt Friede. ewiges Licht.
O weine nicht!
Poznámka:

Pschorn Karl: Lt. i. d. Res., IR. Nr. 42, zugeteilt dem IR. Nr. 79.
(zdroj: Oö landesbibliothek)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Arno Glaser

Kenotaf Anton Klinger

Autor: Arno Glaser, 25.12.2017
Umístění: Jáchymov, Bělohorská, hřbitov
Nápis:
Anton 21./2.93 – 18./2.15
(gefallen i. d. Karpathen.)
Poznámka:

Klinger Anton: *21.2.1893 St. Joachimsthal (Jáchymov). Příslušný tamtéž. Inft., k. k. LIR. Nr. 10, 2. ErsKomp. +17.2.1915 Magura, Gorlice, Halič, padl. 18.2. tamtéž pohřben. Dle Oö landesbibliothek padl 16.2.1915.
(zdroj: VÚA, Oö landesbibliothek)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Arno Glaser

Kenotaf Franz Weis

Autor: Arno Glaser, 25.12.2017
Umístění: Jáchymov, Bělohorská, hřbitov
Nápis:
Franz Weis
*13.10.1909 +28.07.1941
Ploty/Ukraine
Poznámka:

Weis(s) Franz: *13.10.1909 St. Joachimsthal (Jáchymov). Hodnost: poddůstojník. +28.7.1941 Labushne (Labušnoje, Ukrajina). Pohřben Plopi (Moldavsko, asi 5 km od Labušnoje).
(zdroj: volksbund.de)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Arno Glaser

Památník Obětem komunismu

Autor: Jan Kincl, 25.05.2012
Umístění: Jáchymov, Třída Čs. Armády, před kostelem sv. Jáchyma
Nápis:
1948-1989
Barbora
Bratrství
Bytíz
Eliáš
L-Elko
Ležnice
Mariánská
Nikolaj
Prokop
Rovnost
Svatopluk
Svornost
Vojna
Vykmanov
12
Poznámka:

Křížová cesta ke svobodě se skládá z pomníku a kamenů táborů,byla vybudována v roce 1996. Brána svobody je centrální oboustranná plastika, zobrazuje mříž opřenou o vězně.
Barbora – trny
Tábor Vršek (1 100–800 osob) byl pověstný nelidským týráním vězňů, také byl nejvýše položeným táborem, kde dlouho ležel sníh a zima byla dlouhá. Šachta měla nepoměrně nejvíce úrazů a obětí.
Bratrství – okovy
Štola saských šlechticů, staré důlní dílo, až 80 km štol a překopů. Šachta, pracovní a ústřední tábor stejného jména. Eskortovaní vězni zde byli zařazováni na stálé tábory. Funkci Ústředního tábora v roce 1954 převzal Vykmanov. Od roku 1974 úložiště radioaktivních odpadů.
Bytíz – koule s řetězem
Příbramsko. Jeden, ten větší (2 200 vězňů) ze dvou táborů na Příbramsku. Na tento tábor byli vězni přeřazování z rušených táborů a šachet na Jáchymovsku a i pevných věznic (Leopoldov) od roku 1953. V roce 1962 se propadla celá část tábora, propadlá jáma měla v průměru asi 80 m.
Eliáš – mříže
bývalý důlní průmyslový komplex Jáchymovska. Dva tábory, Eliáš I. Starý nebo Horní, protože stál na haldě a Eliáš II. Byly tam i ubytovny pro civilní zaměstnance a první úpravna uranové rudy. Tyto tábory byly pro vězně s kratší délkou trestu.
L-Elko – Jidášův měšec
Pověstná Rudá věž také Věž smrti, tábor likvidační. Jednalo se o úpravnu uranové rudy, která se zde drtila a nakládala do barelů, které se expedovaly do SSSR. S uranovou rudou se zde manipulovalo bez řádných ochranných prostředků. Pracovali zde většinou účastníci západního odboje a duchovní – tito lidé patřili mezi táborovou elitu. Věž by se měla stát předpokládaným základem muzea otrockých prací.
Ležnice – květiny
Horno-slavkovská oblast. Tábor byl v areálu závodu, tyto slavkovské tábory byly čtyři a bylo v nich asi 5 300 vězňů.
Mariánská – růže
Bývalé poutní místo ze 17.stol. zasvěcené P. Marii, klášter a dva barokní kostely (soška P. Marie v kostele sv. Jáchyma v Jáchymově). Násilím pověstná vyšetřovna a korekce byla v bývalém podzemí kláštera.
Nikolaj – spoutané ruce
Jeden z největších táborů na Jáchymovsku. Proslul nelidským týráním vězňů (Jáchymovský „autobus“). Vězni kteří pracovali na šachtě Eduard při docházení z tábora na šachtu a zpět, byli v celém zástupu vázáni dokola ocelovým lanem.
Prokop – oprátka
Horno-slavkovská oblast. Tábor i šachta stejného jména. Tábor byl poměrně veliký, na začátku padesátých let v něm bylo přes 1 400 vězňů.
Rovnost – vánoční zvoneček
Šachta Werner se staletou tradicí byla využívána již za 2. svět. války Němci, pracovali zde váleční zajatci z východu. Pak byli vystřídáni válečnými zajatci německými. Koncem čtyřicátých let jich tu bylo okolo 3,5 tisíce. Nakonec se ze zajateckého tábora stal tábor koncentrační, který proslul svými mezinárodními nezdolnými štěnicemi.
Svatopluk – řetěz
Horno-slavkovská oblast. Tábor i šachta stejného jména. V tomto táboře bylo na začátku padesátých let asi 1 200 vězňů.
Svornost – prameny a slzy
Jediný důl. který je stále funkční, prameny v hloubce 532 m mají teplotu 22,5 °C až 25 °C od roku 1964 slouží Lázním Jáchymov, důl má dvě odvodňovací štoly: sv. Barbora a sv. Daniel. Tábor Svornost byl původně táborem zajateckým a byl asi 70 m nad šachtou, s kterou ho spojovalo asi 240 velice primitivních schodů.(Mathauzské schody)
Vojna – lípová větvička
Příbramsko. Tábory na Příbramsku byly s předstihem budovány krátce po válce jako tábory zajatecké, ale již v roce 1951 se plánovitě přeměnily na tábory koncentrační pro politické vězně z celého Československa. Tato nejlacinější pracovní síla otroků více než 10 let rubala základní materiál pro sovětský zbrojní arzenál, pro atomové bomby a hlavice. Ve zdejších šachtách se těžil vysoce kvalitní uran.
Vykmanov – ostnatý drát
V tomto táboře byla soustředěna pracovní síla z politických vězňů, která postavila s minimem mechanizačních prostředků sídliště v Ostrově hlavně pro civilní zaměstnance uranových dolů. Vysoké normy na pracovištích a dlouhotrvající hlad, neustálé osobní prohlídky bez ohledu na počasí, to byly podmínky srovnatelné se šachtou.
12 – svíce
Horno-slavkovská oblast. V tomto táboře došlo k pověstnému útěku 12 vězňů, který je popsán přímým účastníkem, Karlem Kukalem v drobné knížce Deset křížů.

Autor: Akademický sochař Roman Podrázský (*1943 –†2001)
Byl umělcem hluboké humanitní orientace a mimo řadů dalších
významných děl. Nejrozsáhlejším dílem je křížová cesta v Meditační zahradě v Plzni- Doudlevcích, známá spíše pod názvem Památník obětem zla.
V oblasti Jáchymova a Horního Slavkova bylo v letech 1949 - 1953 vybudováno 18 vězeňských táborů. Velice rychle byly zaplněny vězni, kteří byli nuceni k namáhavé vyčerpávající práci v podzemí při těžbě uranu. Považuje se za prokázané, že do roku 1961 poznalo nelehký život v táborech více než 65 tisíc lidí. Za necelých 15 let těžby zde bylo vytěženo na 7940 tun uranu a vyraženo 1102,9 kilometrů chodeb.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jan Kincl

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Martin a Zdeňka Brynychovi, 18.08.2009
Umístění: Jáchymov, Třída Čs. Armády, u kostela, před budovou muzea
Nápis:
NOVÉ DĚJINY
5. - 9. V. 1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°22'18.5'' E12°54'47.1''
Pomník přidal: Martin Brynych