kapitán Břetislav Eliáš
* 28.11.1911 (Senice na Hané, okr. Litovel)† 6.3.1945 (De Panne, Belgie)
Po maturitě na reálném gymnáziu nastoupil 17.7.1933 vojenskou prezenční službu u janičářského praporu 7. Po dvou měsících byl přemístěn do Olomouce k cyklistickému praporu 2, kde až do poloviny srpna 1934 navštěvoval školu na důstojníky pěchoty v záloze. Na vojně již zůstal, prvně jako podporučík v další dobrovolnické činné službě. V září 1935 započal studium na Vojenské akademii v Hranicích. Vyřazen byl jako poručík pěchoty z povolání a převzal funkci velitele kulometné čety u pěšího pluku 18. Od června 1938 byl přemístěn k hraničáckému praporu 5, kde převzal velení roty strážního praporu XVIII, který hlídal prostot výstavby hraničních opevnění. V mobilizaci v září 1938 prapor převzal obranný úsek severně od Stříbra v Západních Čechách. Po Mnichovu byl Eliáš přemístěn k pěšímu pluku 25 v Lučenci, v únoru 1939 k pěšímu pluku 21 v Čáslavi, kde jej zastihla okupace. Již 5.8.1939 tajně překročil hranice do Polska, 15. srpna se hlásil na čs. konzulátu v Krakově a další den byl v táboře v Malých Bronovicích. Protože hrozilo vypuknutí války, naše jednotka se přesunula na Východ, Eliáš se stal velitelem kulometné čety a později pěší roty v rámci již oficiálně ustaveného čs. legionu. To netrvalo dlouho, vojáci museli tábor opustit, aby nepadli do rukou nacistů. Když 17.9.1939 Rudá armáda vstoupila do Polska, padli naši vojáci do jejího zajetí. Celou zimu prožili v internačních táborech, než se podařilo vyjednat jejich postupný přesun do Francie. Eliáš odjel hned s prvním transportem a to 12.4.1940 do Marseille, kam dorazili 12. května. Prezentován byl 13. května a odeslán do tábora v Agde, kde se formovala 1. čs. pěší divize. Eliáš převzal velení 11. roty 2. pěšího pluku, s níž absolvoval dlouhý a náročný ústup hroutící se francouzskou obranou.
Po kapitulaci Francie se dostal 7.7.1940 do anglického Plymouthu. V Británii se začala formovat smíšená brigáda. Již v hodnosti nadporučíka sloužil prvně u 2. pěšího praporu, pak, z důvodu přebytku důstojníků, sloužil v řadách důstojnické zálohy. Za odvahu ve Francii byl vyznamenán k 28.10.1940 medailí Za chrabrost před nepřítelem. V únoru 1941 převzal velení čety u 2. roty 2. pěšího praporu; v září absolvoval kurz velitelů rot, na přelomu 1942 a 1943 pak kurz velitelů oddílů. V září 1943, kdy se počty čs. vojáků v Británii zvýšily, bylo přikročeno k budování 1. ČSOB, pěší prapory byly reorganizovány na tankové, vojáci procházeli přecvičením. Npor. Eliáš prošel kurzem a převzal velení čety u 1. roty 2. tankového praporu, ale již v listopadu přešel k 2. rotě. Dne 7.3.1944 byl povýšen na kapitána a převelen k velitelské rotě praporu, kde převzal velení průzkumné čety. Současně mu byla uděla Čs. vojenská pamětní medaile. Brigáda se připravovala na přesun do Francie, odešla řada důstojníků do Sovětského svazu; kpt. Eliáš se stal zástupcem velitele velitelské roty.
V září 1944 se brigáda přesunula k Dunkerque, jehož okolí Němci silně zaminovali a zatopili, aby tím znemožnili nepřátelský útok. Druhý tankový prapor obsadil část východního úseku perimetru, kde jednotka mohla alespoň částečně nasadit tanky. Již 28. října byl během útoku těžce raněn velitel roty, jehož úkoly převzal kpt. Eliáš a následně, 22.11. byl do funkce potvrzen. S vojáky prožil při obléhání nacistů celou zimu. V prvních dnech března 1945 vystřídala 2. tankový prapor po pětiměsíční nepřetržité službě britská jednotka, a většina praporu se přesunula k odpočinku a potřebné konsolidaci do belgického městečka De Panne. Budovy v městečku i jeho okolí Němci dříve již zaminovali. Druhý den dopoledne se kpt. Eliáš s rotmistrem Němcem a sanitním poddůstojníkem vydali mezi písečné duny za ubikacemi, aby splnili prozaický úkol – vyhledat místo pro vybudování latrín. Cestou prováděli odminování, ale deset minut před jedenáctou hodinou další nalezená mina explodovala při pokusu o její zneškodnění. Kpt. Eliáš byl na místě zabit, rtm. Němec smrtelně zraněn, lehce zraněn sanitní poddůstojník. Tělo kpt. Eliáše bylo vyproštěno z minového pole a poté v rakvi vystaveno na ubikacích, kde se vojáci s oblíbeným velitelem mohli rozloučit.
Pohřeb kpt. Eliáše proběhl 7.3.1945, tělené ostatky byly uloženy do hrobu č. 126 na místním hřbitově (De Panne Communal Cemetery, Plot III, Row A, Grave 51). Břetislav Eliáš byl hodnostně nejvyšším čs. vojákem, který zahynul u Dunkerque. Na výraz smutku bylo povýšení, vyhlašované každoročně při příležitosti narozenin T.G.M., u jeho jednotky odloženo na další den.
Zdroje (mimo informací z desek):
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
Zdenko Maršálek, Petr Hofman: Dunkerque 1944-1945
VPM:
hrob - De Panne, stát Belgie
památník - Hrabyně, okres Opava
pamětní deska - Dunkerque, stát Francie
pomník - Malacky, stát Slovenská republika
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.