Hrabyně

Památník 2. světové války

Autor: Ing. Petr Tichý, 27.10.2006
Umístění: Hrabyně, u výjezdu z obce směr Opava
Nápis:
1938 PAMÁTNÍK BOJŮ ZA SVOBODU 1945

(v památníku - text Přísahy československého vojska z roku 1919)

PŘÍSAHÁME PŘI VŠEM, CO JEST NÁM SVATO, A V PLNÉ SHODĚ SE SVÝM SVĚDOMÍM A PŘESVĚDČENÍM, ŽE BUDEME POSLUŠNI PRESIDENTA A VLÁDY REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ A VŠECH SVÝCH VELITELŮ, PRESIDENTEM A VLÁDOU USTANOVENÝCH; PŘÍSAHÁME, ŽE BUDEME BEZ ODMLUVY PLNITI JEJÍ NAŘÍZENÍ VŽDY A VŠUDE, I V NEBEZPEČÍ, BEZ VÁHÁNÍ A ODPORU, ŽE SVÝCH VOJSK NEOPUSTÍME, ALE I ŽIVOTY SVÉ OCHOTNĚ DÁME NA OCHRANU VLASTI A ZA JEJÍ SVOBODU; PŘÍSAHÁME, ŽE BUDEME DRUH DRUHA MILOVATI, K SOBĚ VĚRNĚ STÁTI, V NEBEZPEČÍ SE NEOPOUŠTĚTI, ALE AŽ DO KONCE SE BRÁNITI TAK, JAK NÁM KÁŽE MUŽNÁ ČEST A VĚDOMÍ POVINNOSTÍ OBČANSKÝCH. TAK PŘÍSAHÁME!

(v panteonu)
PANTEON BOJOVNÍKŮ ZA SVOBODU

VĚČNÁ SLÁVA VOJÁKŮM 4. UKRAJINSKÉHO FRONTU
PADLÝM ZA OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA

ČEST A SLÁVA HRDINŮM
KTEŘÍ POLOŽILI ŽIVOTY V BOJI PROTI FAŠISMU

(na zdech jsou na destičkách uvedena jména padlých a obětí)
Poznámka:

Seznam Obětí zde:
jména - písmena A - M - http://www.vets.cz/10562-a-m/
jména - písmeno M - http://www.vets.cz/18505-m/
jména - písmena N - S - http://www.vets.cz/16268-n-s/
jména - písmena Š - U - http://www.vets.cz/16534-s-u/
jména - písmena U - Ž - http://www.vets.cz/18525-u-z/
jména - různá písmena - http://www.vets.cz/18507-ruzna-pismena/

Podrobnosti viz zejména: http://www.szm.cz/rubrika/25/expozicni-arealy/pamatnik-ii-svetove-valky-hrabyne.html
Areál je tvořen hlavním objektem s expozicemi a výstavami, symbolickým hřbitovem se jmény padlých čs. a sov. vojáků a občanů sev. Moravy, kteří padli na všech frontách války, správní budovou s prodejnou knih a upomínkových předmětů, lipovou alejí se skanzenem bojové techniky a nástupní plochou, na které se konaly vojenské přísahy.

Portál CEVH MO ČR rozdělil Památník 2. světové války na 68 vojenských hrobů se samostatnými evidenčními čísly. Oběti ze severní Moravy jsou v nich řazeny podle abecedy, avšak seznam je zatím neúplný, končí písmenem M. Na doplnění se pracuje. Padlí při Ostravské operaci z řad 1. československého armádního sboru a vojsk Rudé armády budou dopracováni později.
Vše uvádí: Památník 2 sv. v. zobrazuje historii dějin od Českých legií po současnost, připomíná současné generaci historii bojů za svobodu a národní identitu v ideologicky nezkreslené podobě. Památník je kulturní památka (č.32416/8-2737).

Ostravská operace:
Trvání: 5. března – 5. května 1945
Místo: České Slezsko, Severní Morava
Výsledek: Sovětské a československé vítězství
Strany: Německo (Ferdinard Schörner – asi 150 000 vojáků) proti Sovětský svaz (Ivan Jefimovič Petrov, Andrej Ivanovič Jerjomenko) a Československo (Karel Klapálek) – společně asi 225 000 vojáků
Celkové ztráty: Německo nezjištěno; SSSR a ČSR 112 621, z toho 23 964 mrtvých a nezvěstných
Ostravská operace též Ostravsko-opavská operace (10. března – 5. května 1945) spočívala v útoku Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru směrem na severní Moravu a průniku na území Československa. Při plánování útoku byly vzaty do úvahy i skutečnosti, že hlavní cíl – Ostrava – je velké průmyslové centrum s velkým významem pro poválečnou obnovu Československa, a mělo se zamezit výraznému poškození. Bylo též nutno počítat se silnou obranou Němců, kteří mohli využít pohraniční opevnění z předmnichovské republiky.
Operace byla zahájena v březnu poté, co sovětská vojska pronikla v rámci Viselsko-oderské operace během několika dnů k řece Odře na vzdálenost 60 km od Berlína a následně provedla dílčí útoky na německá vojska nacházející se na křídlech. V jižní části postupu uskutečnila vojska 1. ukrajinského frontu hornoslezskou operaci a 4 ukrajinský front zahájil 10. března na polském území Ostravsko-Opavskou operaci. Sovětská vojska však postupovala pomalu a dosahovala jen dílčích úspěchů. Proto byla ofenzíva 7. dubna zastavena, vojska byla přeskupena a doplněna o 60. armádu P. A. Kuročkina . V tomto období probíhala linie fronty na čáře západně od města Nysa přes Krnov, odtud severně od Opavy a jižně od Ratiboře, Wodzisław východně od Českého Těšína a směrem ke Slovensku. Sovětské vrchní velitelství rozhodlo, že rozhodující útok vojsk 4. ukrajinského frontu na ostravském směru bude zahájen těsně před útokem na Berlín, čímž měla být nepříteli odebrána možnost přesunovat síly a vojenské prostředky z prostoru Berlína k Ostravě a naopak. Hlavní útok měl být veden po západním břehu Odry, pomocný úder po jejím břehu východním. Do útoku byly v rámci 4. ukrajinského frontu zařazeny i jednotky 1. československého armádního sboru – čs. 1. tankové brigády a 1. čs. smíšené letecké divize.
Hlavní část operace začala 15. dubna 1945 v 10 hodin, po zhruba sedmdesátiminutové dělostřelecké přípravě vyrazila do útoku vojska 60. armády. Na pravém křídle útočila vojska 38. armády, jehož součástí byla i čs. tanková brigáda. Ta prolomila nepřátelskou obranu v prostoru Rohov–Krzyżanowice a pronikla až do hloubky 7 km. Útočící vojska však narážela na pevnou obranu německých vojsk a utrpěla velké ztráty. Opavské obranné pásmo bylo prolomeno až ve dnech 20.–23. dubna. Dne 22. dubna osvobodila vojska 60. armády Opavu a tento úspěch umožnil sovětským a československým vojskům rozvinutí útoku směrem na Ostravu. Hlavní údery pokračovaly 26. dubna útokem ve směru Háj ve Slezsku, Velká Polom a Klimkovice. 29. dubna dosáhla sovětská vojska čáry Tísek–Zbyslavice–Svinov. Za svítání 30. dubna překročily hlavní síly 38. armády řeku Odru v prostoru jižně od Svinova. V odpoledních hodinách zaútočily tanky 1. čs. tankové brigády do týlu Němců a rychlým postupem pronikly se sovětskou 128. gardovou střeleckou divizí do středu města Ostravy. Po 19. hodině se podařilo díky hrdinství ostravského občana Miloše Sýkory, který zneškodnil elektrické vedení k náložím na mostu přes řeku Ostravici, proniknout československým a sovětským jednotkám do centra Ostravy. Německé jednotky byly tímto zaskočeny a buď byly likvidovány, nebo se daly na ústup. Ostrava byla prakticky ještě téhož dne osvobozena, čímž hlavní část Ostravsko-opavské operace skončila. Po těchto bojích zaútočila sovětská vojska 38. armády na Fulnek a Olomouc, vojska 1. gardové armády ve směru na Místek a Nový Jičín, 18. armáda měla pokračovat ve směru na Čadcu, Velké Karlovice a Rožnov pod Radhoštěm. 3. května byl osvobozen Těšín, Karviná, Třinec a Místek. Vojska pokračovala dále směrem na střední a severozápadní Moravu a Slezsko. V tomto období byly vydány první rozkazy k Pražské operaci, která se z hlediska dalšího postupu vojsk stala prioritní. Byla vytvořena armádní úderná skupina, jejíž součástí byly i československé tanky, jež postupovala z prostoru Libavá směrem na Moravskou Třebovou, Svitavy, Čáslav, Kutnou Horu a která dosáhla plánovaného cíle – města Prahy 10. května 1945.
(zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostravská_operace )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, dle seznamu
Souřadnice: N49°53'14.4'' E18°2'59.52''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Ing. Petr Tichý, 27.10.2006
Umístění: Hrabyně, křižovatka na návsi
Nápis:
27.4.1945

ZA OSVOBOZENÍ HRABYNĚ POLOŽILO ŽIVOT 285 VOJÁKŮ
4. UKRAJINSKÉHO FRONTU RUDÉ ARMÁDY
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA SI VYŽÁDALA ŽIVOT 14 OBČANŮ HRABYNĚ
U PŘÍLEŽITOSTI 60. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ HRABYNĚ DNE 27.4.1945
VĚNUJE OBEC HRABYNĚ

OBĚTEM
SVĚTOVÝCH
VÁLEK
VĚNUJÍ OBČANÉ
HRABYNĚ

BILOVSKÝ JOS., ČERNÝ ANT., ČERNÝ ARN., ČERNÝ HUB., GELNÝ ANT., HAVLÍČEK FR., HUDEČEK KAR., KABULA FR., KAŠPÁREK JAN, KONEČNÝ JAN, LÝKO ANT., MUČKA RUD., NOHEL JAN, POSPĚCH VAL., POSPĚCH ANT., RAGEL OND., RYGEL KAR., MUC. SMOLKA ANT., SNĚHOTA RICH., SOBEK JAN, SCHILDER AD., TOMÁNEK HUB., TRUBECKÝ JAN, VEČEREK ANT.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-8117-26727
Souřadnice: N49°52'58.68'' E18°03'19.68''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý

Pamětní deska Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Ing. Petr Tichý, 27.10.2006
Umístění: Hrabyně, lípa u vstupu do areálu památníku Ostravské operace u Hrabyně
Nápis:
PANNO MARIE - KRÁLOVNO HRABYNĚ -
ORODUJ ZA PADLÉ VOJÍNY I. A II. SVĚTOVÉ VÁLKY
A ZA OBĚTI KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°53'07.92'' E18°03'09.12''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý

Urny s půdou z hrobů letců RAF

Autor: Milena Kolaříková, 29.04.2014
Umístění: Hrabyně, Slezské zemské muzeum - Památník II. světové války, depozitář
Nápis:
ORLÍK Vilém, SGT.
*20.9.1916 +15.7.1942

RAŠKA František, W.O.
*5.10.1917 +9.3.1945

HAAS Petr, SGT.
*3.5.1920 +23.10.1942

HORNUNG Jan, SGT.
*9.10.1919 +13.7.1944

VALOŠEK Oskar, SGT.
*22.7.1916 +1.1.10.1940

KONDZIOLKA Ludvík, F.SGT.
*24.8.1912 +14.3.1945

SZELIGA Emil, SGT.
*9.11.1918 +30.8.1943

BENEDIKT František, F. SGT.
*5.12.1912 +4.12.1942

ZAVADIL Jaroslav, LAC.
*26.10.1913 +25.2.1941

HAPALA Richard, P.O.
*13.9.1918 +2.7.1941
Poznámka:

Vzhledem k tomu, že náklady na exhumaci a převoz ostatků československých občanů padlých a zemřelých v uniformách RAF a v Československé samostatné obrněné brigádě do vlasti by byly příliš vysoké, bylo rozhodnuto alespoň z každého hrobu letce vzít půdu a poslat ji do ČSR. Akce proběhla někdy v r. 1947. Všechny urny byly původně uloženy v Památníku na Žižkově, kde za doby po roce 1948 upadly v zapomenutí a částečně se rozpadly. Byly opět objeveny v 90. letech 20. stol.
Většina z nich pak byla umístěna pod památníkem letců v Prostějově, pár na Slovensku, několik pod památníkem letců na Olšanech, urnu s půdou Václava Jíchy má jeho rodina na hrobě v Bohnicích. Posledních 10 bylo uloženo v muzeu v Hrabyni v depozitáři.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 10 VPM
Souřadnice: N49°53'8.7'' E18°3'10.6'' (budova depozitáře)
Pomník přidal: Milena Kolaříková