Hrob Karel Ptáčník

Autor: Jiří Padevět, 09.02.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov
Nápis:
KAREL
PTÁČNÍK
* "ROČNÍK 21"
+ 1.5.2002
Poznámka:

Karel Ptáčník byl během nacistické okupace od roku 1942 do roku 1944 totálně nasazen v Německu, kde onemocněl tuberkulozou. Zkušenost z totálního nasazení popsal v románu Ročník 21.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Pt%C3%A1%C4%8Dn%C3%ADk , http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=852 )


Souřadnice: N50°3'52.96'' E14°25'7.47'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob František Langer

Autor: Jiří Padevět, 17.12.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, Vyšehradský hřbitov
Nápis:
Frant Langer

na informační tabulce:
František Langer (3.3.1888 - 5.8.1965)
Dramatik, prozaik, esejista, publicista, lékař
Pocházel z asimilované židovské rodiny
Účastník prvního i druhého zahraničního
odboje, brigádní generál. V mládí kamarád
Jaroslava Haška, člen jeho recesistické
Strany mírného pokroku v mezích zákona.
Později se sblížil s Karlem Čapkem a stal se
jedním z prvních pátečníků. Během druhé
světové války byl předsedou československé
pobočky Mezinárodního PEN klubu v exilu.
Z díla: Velbloud uchem jehly, Periferie,
Jízdní hlídka, Obrácení Ferdyše Pištory,
Zázrak v rodině, Bratrstvo bílého klíče,
Děti a dýka, Filatelistické povídky, Malířské
povídky, Pražské legedy, Byli a bylo.
Poznámka:

František Langer byl vojenským lékařem československých legií v Rusku a po návratu vojenským lékařem československé armády. Během druhé světové války byl velitelem zdravotnictva československých jednotek ve Francii a Velké Británii.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Langer )


Souřadnice: N50°3'52.98'' E14°25'4.86'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Jiří Ješ

Autor: Jiří Padevět, 17.12.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, Vyšehradský hřbitov
Nápis:
...hovořil
JIŘÍ JEŠ
19.6.1926
20.7.2011
Poznámka:

Novinář Jiří Ješ byl v únoru 1948 jako studentský funkcionář odpůrcem komunistického převratu a členem delegace, vyslané k Edvardu Benešovi. Na základě těchto aktivit byl vyloučen ze studia na všech vysokých školách v Československu a zatčen. V roce 1951 byl zatčen znovu a po odsouzení devět a půl roku vězněn v komunistických věznicích.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Je%C5%A1 )


Souřadnice: N50°3'52.98'' E14°25'4.86'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Karel Ančerl

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/59
Nápis:
DIRIGENT ČESKÉ FILHARMONIE
KAREL ANČERL
*1908 +1973
Poznámka:

Dne 12. listopadu 1942 byl i s manželkou i rodiči deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde se podílel na hudebních aktivitách, založil zde improvizovaný smyčcový orchestr. Jeho manželka zde v roce 1943 porodila syna Jana. O rok později byla celá rodina včetně rodičů zařazena do transportů do Osvětimi, kde byli všichni kromě Karla zplynováni.
V lednu 1945 musel před příchodem Rudé armády do Osvětimi nastoupit na pochod smrti do pracovního tábora Friedland v Dolním Slezsku (po válce Mieroszów), který byl pobočným táborem koncentračního tábora Gross-Rosen
V roce 1968 se rozhodl emigrovat. V dalších letech se na jeho zdraví projevily útrapy z války. Dne 3. července 1973 v Torontu zemřel. Po letech byly jeho ostatky převezeny do vlasti a uloženy na Vyšehradském hřbitově
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N5°3'52.7'' E14°10'45.71'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Břetislav Benda

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 3/8
Nápis:
NÁRODNÍ UMĚLEC
BŘETISLAV BENDA
SOCHAŘ
*28.3.1897 +19.8.1983
Poznámka:

Stal se žákem Josefa Václava Myslbeka, jeho studia však přerušila první světová válka a v roce 1916 musel narukovat. Pod těžkou palbou v Itálii utrpěl v roce 1917 vážná poranění obou dlaní, avšak toto zranění mu v další tvorbě nebylo překážkou
Během nacistické okupace Československa vytvořil soubor alegorických plastik, které vyjadřovaly utrpení českého národa a odhodlání bojovat za svobodu (Lidé bez domova, Spoutaná, Naše země, Odboj, Vítězství Stalingradu). Po válce pak vzniklo několik pomníků připomínajících statečnost lidí v boji proti okupantům.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'51.6'' E14°25'6.29'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Zdenka Bergerová

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 5/74
Nápis:
Zdenka Bergerová
básnířka
a překladatelka
10.3.1923 – 22.5.2008
Poznámka:

Má osvědčení o odboji podle zákona 255 a z května 1945 medaili pankráckých barikádníků s nízkým číslem 419. Ve druhé polovině války byla ve skupině Jindřicha Honzla, je proto 1945 v seznamu Studia ND.
V roce 1949 jí nebyla uznána disertační práce, protože odmítla změnit názor na Vladimira Galaktionoviče Korolenka,rehabilitační doktorát získala 1990.


Souřadnice: N50°3'52.52'' E14°25'6.5'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Ema Blažková

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 12/8
Nápis:
EMA BLAŽKOVÁ
AKAD. MALÍŘKA
*31.8.1924 +31.8.2003
Poznámka:

Studovala na gymnáziu v Roudnici nad Labem, 20. června 1942 bylo gymnázium obsazeno gestapem a 85 studentů, včetně Emy Blažkové, bylo zatčeno. Záminkou akce byla údajná příprava atentátu na jednoho z učitelů německé obecné školy. Mezi zatčenými studenty bylo celkem 16 dívek, septimánek. Všichni zatčení studenti byli převezeni do Terezína, uvězněni a vyslýcháni v Malé pevnosti. Po pětiměsíčním pobytu byla zařazena do pracovního tábora
17. listopadu 1944 byla opět zatčena gestapem. V tu dobu byla nasazena v rámci „ročníku darovaného Říši“ jako pomocná dělnice v závodě leteckých demontáží „Deutsche Lufthansa“ v městečku Babí u Náchoda. Deset dní strávila v samovazbě a pak do květnové revoluce 1945 pracovala v gumárenském závodě Kudrnáč v Náchodě a následně na stavbě Štěchovické přehrady.
Na konci roku 1974 byla zatčena pro urážku veřejného činitele a 14 měsíců vězněna v pražské věznici v Ruzyni. O svém věznění v Ruzyni psala v letech 1993–4 do Necenzurovaných novin.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'53.46'' E14°25'6.04'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Jan Dostálek

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 7/44
Nápis:
ING. JAN DOSTÁLEK
*28.4.1883 +21.3.1955
Poznámka:

První světovou válku prožil coby písař na vojenském velitelství v Praze.
Po válce se krátce angažoval v ČSL, ale nesouhlasil s jejím sbližováním s KSČ. Po únoru 1948 byl vyloučen ze strany. V červenci 1954 byl zatčen příslušníky StB v rámci příprav vykonstruovaného procesu s „vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany“. Zemřel v roce 1955 v pankrácké věznici, kam byl uvržen komunistickým režimem.
V Kostelci nad Orlicí v Mánesově ulici je pamětní tabulka Janu Dostálkovi v rámci projektu Poslední adresa, který připomíná památku obětí komunistického režimu.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'51.6'' E14°25'6.29'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Josef Drachovský

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 15/44
Nápis:
UNIVERSITNÍ PROFESOR JUDR. JOSEF DRACHOVSKÝ
REKTOR KARLOVY UNIVERSITY NAROZEN 31.3.1876 ZEMŘEL 14.2.1961
Poznámka:

Během německé okupace patřil mezi aktivistické Čechy, mj. se stal předsedou České ligy proti bolševismu. Zároveň ale pracoval pro odboj, takže jej v říjnu 1944 zatklo gestapo a věznilo až do konce války. Přesto byl po osvobození obviněn z kolaborace a Národním soudem odsouzen k symbolickému trestu osmi měsíců vězení.
(zdoj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'53.22'' E14°25'1.76'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Božena Fričová

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 3/24
Nápis:
BOŽENA FRIČOVÁ *3.3.19´863 +12.2.1925
Poznámka:

Po vypuknutí první světové války roku 1914 se zapojila do aktivit protirakouské odbojové skupiny Maffie sestávající z domácích členů a také exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazující se o vznik samostatného Československa. Spolupracovala např. s Přemyslem Šámalem či Václavem Klofáčem, zejména ve věci shromažďování informací a předávání kurýrních zpráv. Byť ženy vzbuzovaly obecně menší podezření z nepřátelské špionáže, Fričová nicméně pracovala spolu s ostatními zapojenými pod neustálou hrozbou obvinění z vlastizrady. Po vzniku Československa roku 1918 byla její činnost v souvislosti s Mafií hojně připomínána.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'51.75'' E14°25'7.5'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový