Hrob Josef Pelnář

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 15/4
Nápis:
ZDE LEŽÍ ČESKÝ LÉKAŘ
PROF. DR. JOSEF PELNÁŘ
U DOMAŽLIC
Poznámka:

Za 1. světové války jako štábní lékař pracoval v Srbsku, poté vedl vojenské nemocnice v Celje a italském Terstu
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'52.67'' E14°25'5.9'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Ferdinand Peroutka

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/152
Nápis:
Ferdinand
Peroutka
PRAHA 1895 NEW YOURK 1978
Poznámka:

Po okupaci v březnu 1939 byl na něj z oficiálních okupačních míst vyvíjen tlak, aby psal v duchu protektorátních potřeb. V dubnu 1939 pod Peroutkovým jménem sice vyšel v Přítomnosti článek Dynamický život k 50. narozeninám Adolfa Hitlera, kde autor uznal jeho moc, zároveň však razantně odmítl, že by Češi měli s Hitlerem jít. Podle Peroutkova vyjádření byl tento článek hlavním důvodem jeho pozdějšího uvěznění v koncentračním táboře. K Peroutkovu prvnímu zatčení došlo už v prvních dnech okupace, po několika dnech byl propuštěn ale začátkem září 1939 zatčen znovu.
Byl nejprve vězněn v koncentračním táboře Dachau, dlouhodobě pak v táboře Buchenwald, kde se v roce 1945 dočkal osvobození americkou armádou. V letech 1942/1943–1944 byl dočasně umístěn v pražské věznici na Pankráci Němci mu nabídli vyměnit ostnatý drát koncentračního tábora za psací stůl protektorátního novináře. On tyto nabídky odmítl, byl proto deportován zpět do koncentračního tábora.
Po komunistickém únorovém převratu roku 1948 odešel do exilu, nejprve do Anglie, později do USA. Od roku 1951 do roku 1961 vedl československé oddělení rádia Svobodná Evropa
Peroutka byl jedním z významných představitelů protikomunistického odboje, který byl za totality v železnou oponou uzavřeném Československu méně známý než mimo něj. Čtení a šíření jeho politických rozborů a komentářů bylo v Československu pronásledováno.
Zemřel roku 1978 v exilu. Po změně politických poměrů byly jeho ostatky v roce 1991 pohřbeny na Vyšehradě.
(zdroj: Wikipedie)
Na domě v Praze 5, Matoušova 5 je pamětní deska


Souřadnice: N50°3'52.38'' E14°25'5.22'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Vladimír Šmeral

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 11/15
Nápis:
NÁRODNÍ UMĚLEC
VLADIMÍR ŠMERAL
ČESKÝ HEREC
Poznámka:

Za války byl v ohrožení z důvodu smíšeného manželství, neboť jeho manželka Marianne, bývalá tanečnice u E. F. Buriana, byla podle tzv. norimberských zákonů židovkou. Odmítl se rozvést a v roce 1944 byl deportován do koncentračního tábora Kletendorf. Na konci války, když se Šmeralovi podařilo uniknout z koncentračního tábora a vrátil se do Prahy, byl po dobu šesti týdnů v úkrytu u Adiny Mandlové.
Po válce byl politicky aktivní a společensky plně konformní, pro socialistický režim coby člen KSČ vykonával řadu veřejných funkcí. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat


Souřadnice: N50°3'53.59'' E14°25'4.14'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Jiřina Štěpničková

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, oddíl 5, hrob 142
Nápis:
Bez nápisu
Poznámka:

Po válce žila nějakou dobu v zahraničí, její syn Jiří se narodil v Londýně. V únoru 1948 podepsala výzvu kulturních pracovníků Kupředu, zpátky ni krok na podporu nově vznikající Národní fronty. Později se stala obětí jedné z akcí komunistické tajné policie a byla zadržena při pokusu o překročení hranice a následně byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti letům vězení. Řada „kolegů“ vyžadovala trest smrti, jiní se naopak obrátili na prezidenta a požadovali milost. Nakonec jí byl trest snížen z 15 let na 10 let. Mohla se pak vrátit ke své profesi a po osmi letech, dne 5. května 1968, byla oceněna titulem zasloužilá umělkyně.[6] V roce 1985 zemřela na rakovinu. Původně pohřbena na Olšanech a v roce 2022 uložena na Vyšehradě.
(zdroj: Wikipedie a film V. Plesného Past z roku 2020)


Souřadnice: N50°3'52.3'' E14°25'7.1'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Bedřich Vaníček

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 7/96
Nápis:
MALÍŘ
BEDŘICH VANÍČEK
*30.5.1885 +31.7.1955
Poznámka:

Během první světové války byl Vaníček povolán do běženeckého tábora Moosbierbaum nedaleko Vídně, kde mezi lety 1915 a 1918 sloužil jako velitel. V této době začal kreslit motivy zajatců a běženců, kterými se pak zabýval i nadále.
Během druhé světové války se stal členem skupiny Vladislava Vančury, nebyl však zatčen a po skončení války se věnoval organizování umělecké činnost
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'52.97'' E14°25'5.41'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Václav Voskovec

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 14-akády/16
Nápis:
Bez nápisu
Poznámka:

Václav Voskovec, rodným jménem Vilém Wachsmann, (5.1.1864.– 24.4.1945) byl český vojenský kapelník a legionář, otec herce herec Jiřího Voskovce.
V roce 1883 nastoupil dobrovolně k hudbě 28. pěšího pluku v Praze, ale tuto službu však ukončil v roce 1889, následně odjel do Ruska, kde přijal místo vojenského kapelníka u 108. pěšího pluku ve Vilně. V Rusku přijal pravoslaví a stal se kapelníkem kyrysnického pluku carevny Marie Fjodorovny v Gatčině u Petrohradu.
V roce 1915 si podal přihlášku do československé legie a do jejího vyřízení působil u různých vojenských institucí petrohradského vojenského okruhu. V roce 1917 nastoupil u 6. československého střeleckého pluku, kde působil jako kapelník
V roce 1920 se vrátil do vlasti a následně byl přidělen do inspektorátu hudeb jako zástupce inspektora při Ministerstvu národní obrany, kde v letech 1921–1925 vedl hudební referát. V letech 1929–1934 na přechodnou dobu nastoupil zpět do vojenské služby na Ministerstvo národní obrany, aby působil v kanceláři Československých legií. Zemřel v Praze koncem dubna roku 1945. Byl nositelem řady vyznamenání.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'53.81'' E14°25'5.38'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Jan Zahradníček

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/1
Nápis:
PROFESOR MUDR JAN ZAHRADNÍČEK
PŘEDNOSTA I. ORTOPEDICKÉ KLINIKY
*13.VI.1882 +12.X.1958
IN MEMORIAM – REHABILITOVÁN
ČSAV R. 1991 ZLATOU PLAKETOU
ZA ZÁSLUHY O VĚDU A LIDSTVO
Poznámka:

Za války narukoval do armády a působil v Bělehradě, Sofii a mezi lety 1914 a 1919 pracoval jako šéfchirurg na frontě ve skupině profesora Kukuly.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'52.42'' E14°25'4.59'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Blahomír Žahour

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 15/40
Nápis:
DR. BLAHOMÍR ŽAHOUR
ŘEDITEL GYMNASIA, JEDEN Z VŮDCŮ ČS. VÍDEŇSKÉ MENŠINY
*1889 VODŇANY +1972 PRAHA
Poznámka:

Středoškolský profesor ve Vídni, vyvíjel aktivitu ve vídeňských českých spolcích a publikoval v krajanském tisku. Po anexi Rakouska v roce 1938 se vrátil do Prahy. V roce 1942 byl z důvodu mimoškolní politické činnosti v čele české menšiny, kterou vyvíjel při svém předchozím působení ve Vídni, poslán do předčasné penze. V roce 1944 byl uvězněn v pracovním koncentračním táboře v Klettendorfu (Klecina). odešel do výslužby.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'53.21'' E14°25'1.62'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Rudolf Fridrich

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 11/3
Nápis:
DP. RUDOLF FRIDRICH +14.2.1945
KAPLAN NA VYŠEHRADĚ 63 R.
Poznámka:

Zahynul při náletu na Prahu


Souřadnice: N50°3'53.24'' E14°25'4.49'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Josef Koudelka

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 10/42
Nápis:
Zde v Pánu odpočívá
Josef Koudelka
úředník
zemř. 6.XI.1918, v stáří 37. r.
Poznámka:

Fotografie vojáka v uniformě


Souřadnice: N50°3'53.24'' E14°25'4.49'' (hrob)
VPM přidal: František Nový