Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Zdenka Bergerová

• + o skupině VPM (P-02, Vyšehrad, hřbitov)
  • Praha 2, Štulcova
    souřadnice středu hřbitova:
    N 50°3´52,96" E 014°25´7,47"
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 5/74
Poznámka:

Má osvědčení o odboji podle zákona 255 a z května 1945 medaili pankráckých barikádníků s nízkým číslem 419. Ve druhé polovině války byla ve skupině Jindřicha Honzla, je proto 1945 v seznamu Studia ND.
V roce 1949 jí nebyla uznána disertační práce, protože odmítla změnit názor na Vladimira Galaktionoviče Korolenka,rehabilitační doktorát získala 1990.

Souřadnice: N50°3'52.52'' E14°25'6.5'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Patrik Blažek a Ema Blažková

• + o skupině VPM (P-02, Vyšehrad, hřbitov)
  • Praha 2, Štulcova
    souřadnice středu hřbitova:
    N 50°3´52,96" E 014°25´7,47"
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 12/8
Poznámka:

Roku 1871 byl odveden na vojnu, kde zůstal po zbytek života jako voják z povolání. V roce 1872 založil v Kolíně časopis Koruna česká. O rok později se dostal posádkou do Klatov, kde v roce 1873 získal hodnost poručíka, o pět let později nadporučíka. V roce 1883 začal v Klatovech vydávat Vojenské listy. Spolupracoval s ním jeho spolužák z hradeckého gymnázia Alois Jirásek. V roce 1885 byl v Plzni povýšen na setníka, pak byl přeložen do Vysokého Mýta. Tam žil s rodinou až do července 1891, kdy byl přeložen do Kolomyje v Haliči. Po návratu do Prahy byl v roce 1894 z armády propuštěn.
V roce 1882 vydal český Cvičebný řád císařsko-královských pěších vojsk, v roce 1887 Služební řád c. k. pěších vojsk.
(zdroj: Wikipedia)

Studovala na gymnáziu v Roudnici nad Labem, 20. června 1942 bylo gymnázium obsazeno gestapem a 85 studentů, včetně Emy Blažkové, bylo zatčeno. Záminkou akce byla údajná příprava atentátu na jednoho z učitelů německé obecné školy. Mezi zatčenými studenty bylo celkem 16 dívek, septimánek. Všichni zatčení studenti byli převezeni do Terezína, uvězněni a vyslýcháni v Malé pevnosti. Po pětiměsíčním pobytu byla zařazena do pracovního tábora
17. listopadu 1944 byla opět zatčena gestapem. V tu dobu byla nasazena v rámci „ročníku darovaného Říši“ jako pomocná dělnice v závodě leteckých demontáží „Deutsche Lufthansa“ v městečku Babí u Náchoda. Deset dní strávila v samovazbě a pak do květnové revoluce 1945 pracovala v gumárenském závodě Kudrnáč v Náchodě a následně na stavbě Štěchovické přehrady.
Na konci roku 1974 byla zatčena pro urážku veřejného činitele a 14 měsíců vězněna v pražské věznici v Ruzyni. O svém věznění v Ruzyni psala v letech 1993–4 do Necenzurovaných novin.
(zdroj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°3'53.46'' E14°25'6.04'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Jan Dostálek

• + o skupině VPM (P-02, Vyšehrad, hřbitov)
  • Praha 2, Štulcova
    souřadnice středu hřbitova:
    N 50°3´52,96" E 014°25´7,47"
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 7/44
Poznámka:

První světovou válku prožil coby písař na vojenském velitelství v Praze.
Po válce se krátce angažoval v ČSL, ale nesouhlasil s jejím sbližováním s KSČ. Po únoru 1948 byl vyloučen ze strany. V červenci 1954 byl zatčen příslušníky StB v rámci příprav vykonstruovaného procesu s „vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany“. Zemřel v roce 1955 v pankrácké věznici, kam byl uvržen komunistickým režimem.
V Kostelci nad Orlicí v Mánesově ulici je pamětní tabulka Janu Dostálkovi v rámci projektu Poslední adresa, který připomíná památku obětí komunistického režimu.
(zdroj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°3'51.6'' E14°25'6.29'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Josef Drachovský

• + o skupině VPM (P-02, Vyšehrad, hřbitov)
  • Praha 2, Štulcova
    souřadnice středu hřbitova:
    N 50°3´52,96" E 014°25´7,47"
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 15/44
Poznámka:

Během německé okupace patřil mezi aktivistické Čechy, mj. se stal předsedou České ligy proti bolševismu. Zároveň ale pracoval pro odboj, takže jej v říjnu 1944 zatklo gestapo a věznilo až do konce války. Přesto byl po osvobození obviněn z kolaborace a Národním soudem odsouzen k symbolickému trestu osmi měsíců vězení.
(zdoj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°3'53.22'' E14°25'1.76'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Josef Václav Frič a Božena Fričová

• + o skupině VPM (P-02, Vyšehrad, hřbitov)
  • Praha 2, Štulcova
    souřadnice středu hřbitova:
    N 50°3´52,96" E 014°25´7,47"
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 3/24
Poznámka:

Josef Václav Frič (5.9.1829 – 14.10.1890), český spisovatel, novinář a politik
Roku 1849 zatčen za spoluúčast na přípravě májového spiknutí a roku 1851 odsouzen pro velezradu k 18 letům vězení. Trest si odpykával v Komárně, v roce 1854 byl omilostněn, poté žil pod policejním dohledem. V roce 1858 byl opět zatčen a o rok později (1859) propuštěn pod podmínkou emigrace.
Z Berlína stále vedl svůj boj proti Rakousku
(zdroj: Wikipedie)

Po vypuknutí první světové války roku 1914 se zapojila do aktivit protirakouské odbojové skupiny Maffie sestávající z domácích členů a také exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazující se o vznik samostatného Československa. Spolupracovala např. s Přemyslem Šámalem či Václavem Klofáčem, zejména ve věci shromažďování informací a předávání kurýrních zpráv. Byť ženy vzbuzovaly obecně menší podezření z nepřátelské špionáže, Fričová nicméně pracovala spolu s ostatními zapojenými pod neustálou hrozbou obvinění z vlastizrady. Po vzniku Československa roku 1918 byla její činnost v souvislosti s Mafií hojně připomínána.
(zdroj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°3'51.75'' E14°25'7.5'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Vilém Julius Josef a Edgar Stanislav Haunerovi

• + o skupině VPM (P-02, Vyšehrad, hřbitov)
  • Praha 2, Štulcova
    souřadnice středu hřbitova:
    N 50°3´52,96" E 014°25´7,47"
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/14
Poznámka:

Vilém Julius Josef Hauner byl český matematik a astronom, později proslulý jako vojenský historik, publicista a překladatel. V letech 1911–1920 byl hospodářem Mensy akademické, za což byl osvobozen od vojenské služby, Od roku 1919 byl stálým členem komise pro vojenské názvosloví. Od roku 1920 byl členem správní rady Vojenského ústavu věd, v roce 1925 se stal jeho místopředsedou. Zabýval se dějinami novověkého válečnictví, napsal mnoho článků z vojenské historie, stal redaktorem vojenské části Masarykova slovníku naučného.
Za druhé světové války mu byl zkonfiskován majetek, později zemřel v koncentračním táboře Mauthausenu. Jméno je uvedeno na pamětní desce na Budějovické 5 v Praze 4. Dne 20. října 1945 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

Mladší syn, právník JUDr. Edgar Stanislav Hauner byl zastřelen nacisty během heydrichiády 8. června 1942
(zdroj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°3'52.44'' E14°25'3.53'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Rudolf Jedlička

• + o skupině VPM (P-02, Vyšehrad, hřbitov)
  • Praha 2, Štulcova
    souřadnice středu hřbitova:
    N 50°3´52,96" E 014°25´7,47"
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 14-arkády/46
Poznámka:

V říjnu 1912 začala první balkánská válka, Český pomocný lékařský komitét plánoval vyslání lékařů a zdravotnického materiálu. Nejrychleji zareagoval Rudolf Jedlička, který vypravil vlastní expedici, a také na vlastní náklady. Již 24. října 1912 s dalšími odcestovali do Bělehradu, o dva dny později zde převzali vojenský lazaret s 800 lůžky a večer přijímali první raněné z bitvy u Kumanova. Prof. Jedlička operoval až 40 pacientů denně, organizoval i odbornou spolupráci zahraničních expedic. V Bělehradě jej navštívil Tomáš Garrigue Masaryk. Celkem provedlo 19 Čechů téměř 1800 operací. Srbské království mu udělilo Řád svatého Sávy a král Petr I. mu věnoval svou fotografii s podpisem.
Dne 23. srpna 1914 byl povolán k Páté armádě do bosenské Bijeljiny.] Paradoxem jeho nasazení byla skutečnost, že zatímco před dvěma lety pracoval jako lékař pomáhající Srbům, nyní se ocitl na straně Rakouska-Uherska-
Situace u polního lazaretu byla v mnoha ohledech zoufalá. Jedličkovi přátelé v Čechách se proto ze všech sil snažili přesvědčit vojenské úřady, že je nutné, aby se profesor vrátil ke své práci v Praze. Mohl se vrátit po měsíci, 27. září 1914. Pokračoval nicméně ve vojenské službě – byl jmenován velitelem Třetí záložní vojenské nemocnice u sv. Bartoloměje na Vyšehradě. Do podzimu 1916 navíc musel jednou týdně dojíždět do nemocnice Červeného kříže do Českých Budějovic, kde zastával funkci hlavního chirurga.
(zdroj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°3'53.84'' E14°25'1.03'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Václav Kaplický

• + o skupině VPM (P-02, Vyšehrad, hřbitov)
  • Praha 2, Štulcova
    souřadnice středu hřbitova:
    N 50°3´52,96" E 014°25´7,47"
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/109
Poznámka:

Roku 1914 odmaturoval a hned roku následujícího byl odveden do 75. pěšího pluku. a dostal se na haličskou frontu. Zde byl 10.8.1916 zajat, a 1.9. téhož roku vstoupil do československých legií a stal se členem 1. střeleckého pluku čs. legií v Rusku Roku 1918 byl delegátem (zapisovatelem) zakázaného II. vojenského sjezdu legií, po tomto zjištění byl zatčen a vězněn ve Vladivostoku.
(zdroj: https://legie100.com/krev-legionare/41852/ a Wikipedie)

Souřadnice: N50°3'52.38'' E14°25'4.81'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Otakar Motejl

• + o skupině VPM (P-02, Vyšehrad, hřbitov)
  • Praha 2, Štulcova
    souřadnice středu hřbitova:
    N 50°3´52,96" E 014°25´7,47"
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 2/4
Poznámka:

V letech 1966 až 1968 působil v Právnickém ústavu Ministerstva spravedlnosti, v letech 1968 až 1970 byl soudcem Nejvyššího soudu, v té době se významně podílel na probíhajících rehabilitacích. Jako advokát hájil lidi nespravedlivě pronásledované komunistickým režimem, v 50. letech i v době normalizace – např. Hanu Marvanovou, Jiřinu Šiklovou nebo členy skupiny The Plastic People of the Universe. 17. listopadu 1989 svážel svým autem zraněné studenty vracející se z demonstrace na Národní třídě do nemocnice

Souřadnice: N50°3'51.45'' E14°25'6.47'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Zdenka Nedvědová-Nejedlá a kenotaf Vít Nejedlý

• + o skupině VPM (P-02, Vyšehrad, hřbitov)
  • Praha 2, Štulcova
    souřadnice středu hřbitova:
    N 50°3´52,96" E 014°25´7,47"
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, oddíl 5, hrob 58
Poznámka:

Zdenka Nedvědová-Nejedlá byla dcerou komunistického politika Zdeňka Nejedlého a manželka v Osvětimi zemřelého lékaře Miloše Nedvěda. Vlivem otce byla levicově smýšlející, po obsazení republiky začala rodina pociťovat politické perzekuce a zároveň byla v kontaktu s lidmi z formujícího se druhého československého odboje, do kterého se záhy aktivně zapojila. V dubnu 1942 byli oba manzželé zatčeni gestapem, odsouzeni za odbojovou činnost a odesláni do Malé pevnosti v koncentračním táboře Terezín. Dcera Hana byla svěřena k výchově příbuzným. Následně byli v lednu 1943 deportováni do tábora Osvětim-Březinka, kde se oba nakazili skvrnitým tyfem, jemuž Miloš Nedvěd podlehl. Zdenka do ženského tábora Ravensbrück.
Po roce 1945
Nedvědová-Nejedlá se pak v 60. letech připojila k domácímu reformnímu komunistickému proudu vedoucího k začátku procesu tzv. Pražského jara. Po jeho násilném ukončení invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 pak vpád veřejně zkritizovala a stranu opustila.
(zdroj: Wikipedie)

Vít Nejedlý po německé okupaci emigroval do Sovětského svazu a okamžitě se zapojil do hudebního, ale i politického života Moskvy. 19. května 1943 se stal velitelem Hudební čety 1. československé samostatné brigády, která se stala počátkem Armádního uměleckého souboru (AUS). S tímto souborem pak doprovázel vojska při jejich postupu na západ. Zemřel při osvobozování Československa v lednu 1945 na následky onemocnění břišním tyfem v době bojů o Dukelský průsmyk. Armádní umělecký soubor pak přijal do svého názvu jeho jméno, přejmenoval se na Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého.
(zdroj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°3'52.67'' E14°25'5.9'' (hrob)
VPM přidal: František Nový